Притчи 13
1 Мъдрият син слуша бащината си поука, А присмивателят не внимава на изобличение.
Syn moudrý přijímá cvičení otcovo, ale posměvač neposlouchá domlouvání.
2 От плодовете на устата си човек ще се храни с добрини, А душата на коварните ще яде насилство.
Z ovoce úst každý jísti bude dobré, ale duše převrácených nátisky.
3 Който пази устата си, опазва душата си, А който отваря широко устните си ще погине.
Kdo ostříhá úst svých, ostříhá duše své; kdo rozdírá rty své, setření na něj přijde.
4 Душата на ленивия желае и няма, А душата на трудолюбивите ще се насити.
Žádá, a nic nemá duše lenivého, duše pak pracovitých zbohatne.
5 Праведният мрази лъжата, А нечестивият постъпва подло и срамно.
Slova lživého nenávidí spravedlivý, bezbožníka pak v ošklivost uvodí a zahanbuje.
6 Правдата пази ходещия непорочно, А нечестието съсипва грешния.
Spravedlnost ostříhá přímě chodícího po cestě, bezbožnost pak vyvrací hříšníka.
7 Един се преструва на богат, а няма нищо; Друг се преструва на сиромах, но има много имот.
Někdo bohatým se dělaje, nemá nic: zase někdo dělaje se chudým, má však statku mnoho.
8 Богатството на човека служи за откуп на живота му; А сиромахът не внимава на заплашвания.
Výplata života člověku jest bohatství jeho, ale chudý neslyší domlouvání.
9 Виделото на праведните е весело, А светилникът на нечестивите ще изгасне.
Světlo spravedlivých rozsvětluje se, svíce pak bezbožných zhasne.
10 От гордостта произхожда само препиране, А мъдростта е с ония, които приемат съвети.
Samou toliko pýchou působí člověk svár, ale při těch, jenž užívají rady, jest moudrost.
11 Богатството придобито чрез измама ще намалее, А който събира с ръката си ще го умножи.
Statek zle dobytý umenšovati se bude, kdož pak shromažďuje rukou, přivětší ho.
12 Отлагано ожидане изнемощява сърцето, А постигнатото желание е дърво на живот.
Očekávání dlouhé zemdlívá srdce, ale žádost splněná jest strom života.
13 Който презира словото, сам на себе си вреди, А който почита заповедта има отплата.
Kdož pohrdá slovem Božím, sám sobě škodí; ale kdož se bojí přikázaní, odplaceno mu bude.
14 Поуката на мъдрия е извор на живот. За да отбягва човек примките на смъртта.
Naučení moudrého jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.
15 Здравият разум дава благодат, А пътят на коварните е неравен.
Rozum dobrý dává milost, cesta pak převrácených jest tvrdá.
16 Всеки благоразумен човек работи със знание, А безумният разсява глупост,
Každý důmyslný dělá uměle, ale blázen rozprostírá bláznovství.
17 Лошият пратеник изпада в зло, А верният посланик дава здраве.
Posel bezbožný upadá v neštěstí, jednatel pak věrný jest lékařství.
18 Сиромашия и срам ще постигнат този, който отхвърля поука, А който внимава на изобличение ще бъде почитан.
Chudoba a lehkost potká toho, jenž se vytahuje z kázně; ale kdož ostříhá naučení, zveleben bude.
19 Изпълнено желание услажда душата, А на безумните е омразно да се отклоняват от злото.
Žádost naplněná sladká jest duši, ale ohavnost jest bláznům odstoupiti od zlého.
20 Ходи с мъдрите, и ще станеш мъдър, А другарят на безумните ще пострада зле.
Kdo chodí s moudrými, bude moudrý; ale kdo tovaryší s blázny, setřín bude.
21 Злото преследва грешните, А на праведните ще се въздаде добро.
Hříšníky stihá neštěstí, ale spravedlivým odplatí Bůh dobrým.
22 Добрият оставя наследство на внуците си, А богатството на грешния се запазва за праведния,
Dobrý zanechává dědictví vnukům, ale zboží hříšného zachováno bývá spravedlivému.
23 Земеделието на сиромасите доставя много храна, Но някои погиват от липса на разсъдък.
Hojnost jest pokrmů na rolí chudých, někdo pak hyne skrze nerozšafnost.
24 Който щади тоягата си, мрази сина си, А който го обича наказва го на време.
Kdo zdržuje metlu svou, nenávidí syna svého; ale kdož ho miluje, za času jej tresce.
25 Праведният яде до насищане на душата си, А коремът на нечестивите не ще се задоволи.
Spravedlivý jí až do nasycení duše své, břicho pak bezbožných nedostatek trpí.
