Матей 27
1 А на сутринта всичките главни свещеници и народни старейшини се съвещаваха против Исуса, да Го умъртвят.
A když bylo ráno, vešli v radu všickni přední kněží a starší lidu proti Ježíšovi, aby jej na smrt vydali.
2 И когато Го вързаха, заведоха Го и Го предадоха на управителя Пилата.
I svázavše jej, vedli, a vydali ho Pontskému Pilátovi hejtmanu.
3 Тогава Юда, който Го беше предал, като видя, че Исус бе осъден, разкая се и върна тридесетте сребърника на главните свещеници и старейшините и каза:
Tedy vida Jidáš zrádce jeho, že by odsouzen byl, želeje toho, navrátil zase třidceti stříbrných předním kněžím a starším,
4 Съгреших, че предадох невинна кръв. А те рекоха: Нам що ни е? Ти гледай.
Řka: Zhřešil jsem, zradiv krev nevinnou. Oni pak řekli: Co nám do toho? Ty viz.
5 И като хвърли сребърниците в храма, излезе и отиде и се обеси.
A povrh ty stříbrné v chrámě, odšel pryč, a odšed, oběsil se.
6 А главните свещеници взеха сребърниците и рекоха: Не е позволено да ги туряме в храмовата каса, понеже са цена на кръв.
Přední kněží pak vzavše ty stříbrné, řekli: Neslušíť jich vložiti do pokladnice, nebo mzda krve jest.
7 И като се съветваха, купиха с тях грънчаревата нива, за погребване на чужденци.
A poradivše se, koupili za ně pole to hrnčířovo, ku pohřebu poutníků.
8 Затова оная нива се нарече кръвна нива, както се нарича и до днес.
Protož nazváno jest pole to pole krve, až do dnešního dne.
9 Тогава се изпълни реченото чрез пророк Еремия, който каза: “И взеха тридесетте сребърника, цената на оценения, Когото оцениха някои от изралтяните,
A tehdy naplnilo se povědění proroka řkoucího: A vzali třidceti stříbrných, mzdu ceněného, kterýž šacován byl od synů Izraelských,
10 и дадоха ги за грънчаревата нива, според както ми заповяда Господ”.
A dali je za pole hrnčířovo, jakož mi ustanovil Pán.
11 А Исус застана пред управителя; и управителят Го попита, като каза: Ти Юдейският цар ли си? А Исус му рече: Ти казваш.
Ježíš pak stál před vládařem. I otázal se ho vládař, řka: Ty-li jsi ten král Židovský? Ježíš pak řekl jemu: Ty pravíš.
12 И когато Го обвиняваха главните свещеници и старейшините, нищо не отговаряше.
A když na něj přední kněží a starší žalovali, nic neodpověděl.
13 Тогава Пилат Му казва: Не чуваш ли за колко неща свидетелствуват против Тебе?
Tedy dí mu Pilát: Neslyšíš-li, kteraké věci proti tobě svědčí?
14 Но Той не му отговори нито на едно нещо; тъй щото управителят се чудеше много.
Ale neodpověděl jemu ani k jednomu slovu, tak že se vládař velmi divil.
15 А на всеки празник управителят имаше обичай да пуща на народа един от затворниците, когото биха поискали.
Měl pak obyčej vládař v svátek propouštěti lidu vězně jednoho, kteréhož by chtěli.
16 А тогава имаха един прочут затворник, на има Варава.
I měli v ten čas vězně znamenitého, kterýž sloul Barabáš.
17 И тъй, като бяха събрани, Пилат им каза: Кого искате да ви пусна: Варава ли или Исуса, наречен Христос?
Protož když se lidé sešli, řekl jim Pilát: Kterého chcete, ať vám propustím? Barabáše-li, čili Ježíše, kterýž slove Kristus?
18 (Понеже знаеше, че от завист го предаваха.
Nebo věděl, že jej z závisti vydali.
19 При това, като седеше на съдийския престол, жена му изпрати до него да кажат: Не струвай нищо на Тоя праведник; защото днес много пострадах насъне поради Него).
A když seděl na soudné stolici, poslala k němu žena jeho, řkuci: Nic neměj činiti s spravedlivým tímto, nebo jsem mnoho trpěla dnes ve snách pro něho.
20 А главните свещеници и старейшините убедиха народа да изпроси Варава, а Исуса да погубят.
Ale přední kněží a starší navedli lid, aby prosili za Barabáše, Ježíše pak aby zahubili.
21 Управителят в отговор им рече: Кого от двамата искате да ви пусна? А те рекоха: Варава.
I odpověděv vládař, řekl jim: Kterého chcete z těch dvou, ať vám propustím? A oni řekli: Barabáše.
22 Пилат им казва: Тогава какво да правя с Исуса, наречен Христос? Те всички казват: Да бъде разпнат.
Dí jim Pilát: Co pak učiním s Ježíšem, kterýž slove Kristus? Řekli mu všickni: Ukřižován buď.
23 А той каза: Че какво зло е сторил? А те още повече закрещяха, казвайки: Да бъде разпнат.
Vládař pak řekl: I což jest zlého učinil? Oni pak více křičeli, řkouce: Ukřižován buď.
24 И тъй Пилат като видя, че никак не помага, а напротив, че се повдига размирие, взе вода, оми си ръцете пред народа, и каза: Аз съм невинен за кръвта на Тоя праведник; вие гледайте.
A vida Pilát, že by nic neprospěl, ale že by větší rozbroj byl, vzav vodu, umyl ruce před lidem, řka: Čist jsem od krve spravedlivého tohoto. Vy vizte.
25 А целият народ в отговор рече: Кръвта Му да бъде на нас и на чадата ни.
A odpověděv všecken lid, řekl: Krev jeho na nás i na naše dítky.
26 Тогава им пусна Варава; а Исуса бй и Го предаде на разпятие.
Tedy propustil jim Barabáše, ale Ježíše zbičovav, vydal, aby byl ukřižován.
27 Тогава войниците на управителя заведоха Исуса в преторията, и събраха около Него цялата дружина.
Tedy žoldnéři hejtmanovi, vzavše Ježíše do rathouzu, shromáždili k němu všecku rotu.
28 И като Го съблякоха, облякоха Го в червена мантия.
A svlékše jej, přioděli ho pláštěm brunátným.
29 И оплетоха венец от тръни и го наложиха на главата Му, и туриха тръст в десницата Му; и като коленичаха пред Него, ругаеха Му се, казвайки: Здравей, Царю Юдейски!
A spletše korunu z trní, vstavili na hlavu jeho, a dali třtinu v pravou ruku jeho, a klekajíce před ním, posmívali se jemu, řkouce: Zdráv buď, ó králi Židovský.
30 И заплюваха Го, и взеха тръстта и Го удряха по главата.
A plijíce na něho, brali tu třtinu a bili jej v hlavu.
31 И след като Му се поругаха, съблякоха Му мантията и Го облякоха с Неговите дрехи и Го заведоха да Го разпнат.
A když se mu naposmívali, svlékli s něho plášť, a oblékli jej v roucho jeho. I vedli ho, aby byl ukřižován.
32 А на излизане намериха един киринеец, на име Симон; него заставиха да носи кръста Му.
A vyšedše, nalezli člověka Cyrenenského, jménem Šimona. Toho přinutili, aby nesl kříž jeho.
33 И като стигнаха на едно място, наречено Голгота (което значи лобно място),
I přišedše na místo, kteréž slove Golgota, to jest popravné místo,
34 дадоха Му да пие вино размесено с жлъчка; но Той като вкуси, не прие да пие.
Dali mu píti octa, smíšeného se žlučí. A okusiv, nechtěl píti.
35 И когато Го разпнаха, разделиха си дрехите Му, като хвърлиха жребие.
Ukřižovavše pak jej, rozdělili roucha jeho, mecíce los, aby se naplnilo povědění proroka: Rozdělili sobě roucho mé, a o můj oděv metali los.
36 И седяха да Го пазят там.
A sedíce, ostříhali ho tu.
37 И поставиха над главата Му обвинението Му, написано така: Тоя е Исус, Юдейският Цар.
I vstavili nad hlavu jeho vinu jeho napsanou: Totoť jest Ježíš, ten král Židovský.
38 Тогава бидоха разпнати с Него двама разбойници, един отдясно, и един отляво.
I ukřižováni jsou s ním dva lotři, jeden na pravici a druhý na levici.
39 А минаващите оттам Му се подиграваха, като клатеха глави и думаха:
Ti pak, kteříž chodili tudy, rouhali se jemu, ukřivujíce hlav svých.
40 Ти, Който разоряваш храма и за три дни пак го съграждаш, спаси Себе Си; ако Си Божий Син, слез от кръста.
A říkajíce: Hej, ty jako rušíš chrám a ve třech dnech vzděláváš, pomoziž sám sobě. Jsi-li Syn Boží, sstupiž s kříže.
41 Подобно и главните свещеници с книжниците и старейшините Го ругаеха, казвайки:
Tak podobně i přední kněží posmívajíce se s zákonníky a staršími, pravili:
42 Други е избавил, а пък Себе Си не може да избави! Той е Израилевият Цар! нека слезе сега от кръста, и ще повярваме в Него.
Jiným pomáhal, sám sobě nemůž pomoci. Jestliže jest král Izraelský, nech ať nyní sstoupí s kříže, a uvěříme jemu.
43 Упова на Бога; нека Го избави сега, ако Му е угоден; понеже каза: Божий Син съм.
Doufalť v Boha, nech ať ho nyní vysvobodí, chce-liť mu; nebo pravil: Syn Boží jsem.
44 Със същия укор Му се присмиваха и разпнатите с Него разбойници.
Takž také i lotři, kteříž byli s ním ukřižováni, utrhali jemu.
45 А от шестия час тъмнина покриваше цялата земя до деветия час.
Od šesté pak hodiny tma se stala po vší zemi až do hodiny deváté.
46 А около деветия час Исус извика със силен глас и каза: Или, Или, лама савахтани? сиреч: Боже Мой, Боже Мой, защо си Ме оставил?
A při hodině deváté zvolal Ježíš hlasem velikým, řka: Eli, Eli, lama zabachtani? To jest: Bože můj, Bože můj, proč jsi mne opustil?
47 Някои от стоящите там, като чуха, думаха: Той вика Илия.
A někteří z těch, kteříž tu stáli, slyšíce, pravili: Eliáše volá tento.
48 И веднага един от тях се завтече, взе гъба, натопи я в оцет, и като я надяна на тръст, даде Му да пие.
A hned jeden z nich běžev, a vzav hubu, naplnil ji octem, a vloživ na tresť, napájel ho.
49 А другите казваха: Остави! да видим дали ще дойде Илия да Го избави.
Ale jiní pravili: Nech tak, pohledíme, přijde-li Eliáš, aby ho vysvobodil.
50 А Исус, като извика пак със силен глас, издъхна.
Ježíš pak opět zvolav hlasem velikým, vypustil duši.
51 И, ето, завесата на храма се раздра на две от горе до долу, земята се разтресе, скалите се разпукаха,
A aj, opona chrámová roztrhla se na dvé, od vrchu až dolů, a země se třásla, a skálé se pukalo,
52 гробовете се разтвориха и много тела на починалите светии бяха възкресени,
A hrobové se otvírali, a mnohá těla zesnulých svatých vstala.
53 (които, като излязоха от гробовете след Неговото възкресение, влязоха в святия град, и се явиха на мнозина).
A vyšedše z hrobů po vzkříšení jeho, přišli do svatého města, a ukázali se mnohým.
54 А стотникът и ония, които заедно с него пазеха Исуса, като видяха земетресението и всичко що стана, уплашиха се твърде много, и думаха: Наистина тоя беше Син на Бога.
Tedy centurio a ti, kteříž s ním ostříhali Ježíše, vidouce země třesení a to, co se dálo, báli se velmi, řkouce: Jistě Syn Boží byl tento.
55 Там бяха още и гледаха отдалеч много жени, които бяха следвали Исуса от Галилея, и Му служеха;
Byly také tu ženy mnohé, z daleka se dívajíce, kteréž byly přišly za Ježíšem od Galilee, posluhujíce jemu,
56 между които бяха Мария Магдалина, и Мария майка на Якова и на Иосия, и майката на Заведеевите синове.
Mezi nimiž byla Maria Magdaléna, a Maria, matka Jakubova a Jozesova, a matka synů Zebedeových.
57 И когато се свечери, дойде един богаташ от Ариматея, на име Йосиф, който също беше се учил при Исуса.
A když byl večer, přišel člověk bohatý z Arimatie, jménem Jozef, kterýž také byl učedlník Ježíšův.
58 Той дойде при Пилата и поиска Исусовото тяло. Тогава Пилат заповяда да Му се даде.
Ten předstoupil před Piláta, a prosil za tělo Ježíšovo. Tedy Pilát rozkázal dáti tělo.
59 Йосиф, като взе тялото, обви го с чиста плащеница,
A vzav tělo Jozef, obvinul je v plátno čisté.
60 и го положи в своя нов гроб, който бе изсякъл в скалата; и като привали голям камък на гробната врата, отиде си.
A vložil do svého nového hrobu, kterýž byl vytesal v skále; a přivaliv kámen veliký ke dveřům hrobovým, odšel.
61 А там бяха Мария Магдалина и другата Мария, които седяха срещу гроба.
A byla tu Maria Magdaléna, a druhá Maria, sedíce naproti hrobu.
62 И на следващия ден, който бе денят след приготовлението за празника, главните свещеници и фарисеите се събраха при Пилата и казаха:
Druhého pak dne, kterýž byl po velikém pátku, sešli se přední kněží a farizeové ku Pilátovi,
63 Господарю, спомнихме си, че Оня измамник приживе рече: След три дни ще възкръсна.
Řkouce: Pane, rozpomenuli jsme se, že ten svůdce řekl, ještě živ jsa: Po třech dnech vstanu.
64 Заповядай, прочее, гробът да се пази здраво до третия ден, да не би учениците Му да дойдат и да Го откраднат, и кажат на народа: Възкръсна от мъртвите. Така последната измама ще бъде по-лоша от първата.
Rozkažiž tedy ostříhati hrobu až do třetího dne, ať by snad učedlníci jeho, přijdouce v noci, neukradli ho, a řekli by lidu: Vstalť jest z mrtvých. I budeť poslední blud horší nežli první.
65 Пилат им рече: Вземете стража; идете, вардете Го както знаете.
Řekl jim Pilát: Máte stráž; jděte, ostříhejte, jakž víte.
66 Те, прочее, отидоха и вардиха гроба, като запечатаха гроба с помощта на стражата.
A oni šedše, osadili hrob strážnými, zapečetivše kámen.
