Матей 17
1 И след шест дни Исус взема Петра, Якова и блата му Йоана, и ги завежда на една висока планина насаме.
A po šesti dnech pojal Ježíš Petra a Jakuba a Jana bratra jeho, i uvedl je na horu vysokou soukromí,
2 И преобрази се пред тях; лицето Му светна като слънцето, а дрехите Му станаха бели като светлината.
A proměnil se před nimi. I zastkvěla se tvář jeho jako slunce, roucho pak jeho učiněno bílé jako světlo.
3 И, ето, явиха им се Мойсей и Илия, които се разговаряха с Него.
A aj, ukázali se jim Mojžíš a Eliáš, rozmlouvající s ním.
4 И Петър проговори, казвайки на Исуса: Господи, добре е да сме тука; ако искаш, аз ще направя тука три скинии(Шатри.), за Тебе една, за Мойсея една и една за Илия.
A odpověděv Petr, řekl Ježíšovi: Pane, dobré jest nám tuto býti. Chceš-li, uděláme tuto tři stánky, tobě jeden a Mojžíšovi jeden a Eliášovi jeden.
5 А когато той още говореше, ето, светъл облак ги засени; и ето из облака глас, който каза: Този е Моят възлюбен Син, в Когото е Моето благоволение, Него слушайте.
Když pak on ještě mluvil, aj, oblak světlý zastínil je. A aj, hlas z toho oblaku řkoucí: Tentoť jest ten můj milý Syn, v němž mi se dobře zalíbilo, toho poslouchejte.
6 И учениците, като чуха това, паднаха на лицата си, и много се уплашиха.
To uslyšavše učedlníci, padli na tváři své a báli se velmi.
7 А Исус се приближи при тях, допря се до тях, и рече: Станете, не бойте се.
A přistoupiv Ježíš, dotekl se jich, řka: Vstaňte a nebojte se.
8 И те, като подигнаха очи, не видяха никой, освен Исуса сам.
Pozdvihše pak očí svých, žádného neviděli, než samého Ježíše.
9 И като слизаха от планината Исус им заръча, като каза: Никому не съобщавайте за това видение, докле Човешкият Син не възкръсне от мъртвите.
Když pak sstupovali s té hory, přikázal jim Ježíš, řka: Žádnému nepravte tohoto vidění, dokudž by Syn člověka nevstal z mrtvých.
10 Учениците Му го попитаха, казвайки: Защо тогава думат книжниците, че Илия трябва първо да дойде?
I otázali se ho učedlníci jeho, řkouce: Což to pak zákonníci praví, že má Eliáš prvé přijíti?
11 А Той в отговор рече: Наистина Илия иде, и ще възстанови всичко.
Ježíš pak odpovídaje, řekl jim: Eliáš zajisté přijde prvé, a napraví všecky věci.
12 Но казвам ви, че Илия вече е дошъл, и не го познаха, но постъпиха с него както си искаха. Също така и Човешкият Син ще пострада от тях.
Ale pravím vám, že Eliáš již přišel, a však nepoznali ho, ale učinili mu, což chtěli. Takť i Syn člověka trpěti bude od nich.
13 Тогава учениците разбраха, че им говореше за Йоана Кръстителя.
Tedy srozuměli učedlníci, že jim to pravil o Janovi Křtiteli.
14 И когато дойдоха при народа, приближи се до Него един човек, който коленичи пред Него и каза:
A když přišli k zástupu, přistoupil k němu člověk, a poklekl před ním na kolena,
15 Господи, смили се за сина ми, защото е епилептик и зле страда; понеже пада в огъня, и често във водата.
A řekl: Pane, smiluj se nad synem mým, nebo náměsičník jest, a těžce se trápí. Často zajisté padá do ohně a častokrát do vody.
16 И доведох го при Твоите ученици, но те не можаха да го изцелят.
I přivedl jsem ho učedlníkům tvým, ale nemohli ho uzdraviti.
17 Исус в отговор каза: О роде невярващ и извратен, до кога ще бъда с вас? До кога ще ви търпя? Доведете го тука при Мене.
Odpovídaje pak Ježíš, řekl: Ó národe nevěrný a převrácený, dokud budu s vámi? Dokudž vás snášeti budu? Přiveďte mi jej sem.
18 И Исус смъмри бяса и той излезе от него; и момчето оздравя в същия час.
I přimluvil tomu ďábelství Ježíš. I vyšlo od něho; a uzdraven jest ten mládenec v tu hodinu.
19 Тогава учениците дойдоха при Исуса насаме и казаха: Защо ние не можахме да го изгоним?
Tedy přistoupivše učedlníci k Ježíšovi soukromí, řekli: Proč jsme my ho nemohli vyvrci?
20 Той им каза: Поради вашето маловерие. Защото истина ви казвам: Ако имате вяра колкото синапово зърно, ще речете на тая планина: Премести се оттука там, и тя ще се премести; и нищо няма да ви бъде невъзможно.
Ježíš pak řekl jim: Pro nevěru svou. Amen zajisté pravím vám: Budete-li míti víru jako zrno horčičné, díte hoře této: Přejdi odsud tam, i přejde, a nebudeť vám nic nemožného.
21 [А тоя род не излиза, освен с молитва и пост].
Toto pak pokolení nevychází, jediné skrze modlitbu a půst.
22 И когато седяха в Галилея, Исус им рече: Човешкият Син ще бъде предаден в ръцете на човеците,
A když byli v Galilei, řekl jim Ježíš: Syn člověka bude vydán v ruce lidské,
23 и ще Го убият; и на третия ден ще бъде възкресен. И те се наскърбиха твърде много.
A zamordujíť jej, ale třetího dne z mrtvých vstane. I zarmoutili se náramně.
24 А когато дойдоха в Капернаум, събирачите на двете драхми за храма се приближиха при Петра и казаха: Вашият учител не плаща ли двете драхми?
A když přišli do Kafarnaum, přistoupili ku Petrovi ti, kteříž plat vybírali, a řekli: Což mistr váš nedává platu?
25 Той рече: Плаща. И когато влезе в къщи, Исус го изпревари и му рече: Какво мислиш, Симоне? Земните царе от кои събират данък или налог? От своите ли хора, или от чужденците?
A on řekl: Dává. A když přišel domů, předšel jej Ježíš, řka: Co se tobě zdá, Šimone? Králové zemští od kterých berou daň aneb plat? Od synů-li svých, čili od cizích?
26 А когато каза: От чужденците, Исус му рече: Като е тъй своите им са свободни.
Dí jemu Petr: Od cizích. I řekl mu Ježíš: Tedy synové jsou svobodní.
27 Но, за да не ги съблазним, иди на езерото, хвърли въдица, и измъкни рибата, която първо се закачи, и като разтвориш устата й ще намериш един статир; вземи го и дай им го за Мене и за тебе.
Ale abychom jich nepohoršili, jda k moři, vrz udici, a tu rybu, kteráž nejprvé uvázne, vezmi, a otevra ústa její, nalezneš groš. Ten vezma, dej jim za mne i za sebe.
