Йов 23
1 А Иов в отговор рече:
Tedy odpověděl Job a řekl:
2 И днес оплакването ми е горчиво; Ръката ми е по-тежка от въздишането ми.
Což vždy předce naříkání mé za zpouru jmíno bude, ješto bída má těžší jest nežli lkání mé?
3 Ах, да бих знаел где да Го намеря! Отишъл бих до престола Му,
Ó bych věděl, kde ho najíti, šel bych až k trůnu jeho.
4 Изложил бих делото си пред Него, И напълнил бих устата си с доводи,
Pořádně bych před ním vedl při, a ústa svá naplnil bych důvody.
5 Узнал бих думите, които Той би ми отговорил, И разбрал бих какво щеше да ми рече.
Zvěděl bych, jakými slovy by mně odpověděl, a porozuměl bych, co by mi řekl.
6 Щеше ли Той да се препира с мене с голямата Си сила? Не! щеше само да внимава в мен.
Zdaliž by podlé veliké síly své rozepři vedl se mnou? Nikoli, nýbrž on sám dal by mi sílu.
7 Тогава би станало явно, че един праведник разисква с Него; И така аз бих се освободил за винаги от Съдията си.
Tuť by upřímý hádati se mohl s ním, a byl bych osvobozen všelijak od soudce svého.
8 Обаче, ето, отивам напред, но няма Го, И назад, но не го виждам,
Ale aj, půjdu-li upřímo dále, tam ho není; pakli nazpět, nepostihnu ho.
9 Наляво, гдето работи, но не мога да Го видя; Крие се надясно, и Го не виждам.
By i čím zaměstknán byl na levo, předce ho nespatřím; zastře-li se na pravo, ovšem ho neuzřím.
10 Знае, обаче, пътя ми; когато ме изпита, Ще изляза като злато.
Nebo on zná cestu, kteráž jest při mně; bude-li mne zkušovati, jako zlato se ukáži.
11 Ногата ми се е държала здраво в Неговите стъпки; Опазил съм пътя Му без да се отклоня;
Šlepějí zajisté jeho přídržela se noha má, cesty jeho šetřil jsem, abych se s ní neuchyloval.
12 От заповедите на устните Му не съм се оттеглил назад; Съхранил съм думите на устата Му повече от нужната си храна.
Aniž od přikázaní rtů jeho uchýlil jsem se, nýbrž ustaviv se na tom, schované jsem měl řeči úst jeho.
13 Но Той е на един ум, и кой може да Го отвърне? И каквото желае душата Му, това прави.
On pak jestliže při čem stojí, kdo jej odvrátí? Ano duše jeho čehož jen žádá, toho hned dovodí.
14 Защото върши това, което е определено за мене; И много такива неща има у Него.
A vykoná uložení své o mně; nebo takových příkladů mnoho jest při něm.
15 Затова, смущавам се в присъствието Му; Когато размишлявам треперя от Него.
Pročež před tváří jeho děsím se; když to rozvažuji, lekám se ho.
16 Защото сам Бог е разслабил сърцето ми, И Всемогъщият ме е смутил;
Bůh zajisté zemdlil srdce mé, a Všemohoucí předěsil mne,
17 Тъй като не по причина на тъмнината се отсичат думите ми Нито по причина на мрака, който покрива лицето ми.
Tak že sotva jsem nezahynul v těch temnostech; nebo před tváří mou ne zakryl mrákoty.
