1 Летописи 16
1 Така внесоха Божия ковчег та го положиха всред шатъра, който Давид беше поставил за него; и принесоха всеизгаряния и примирителни приноси пред Бога.
A když přinesli truhlu Boží a postavili ji u prostřed stánku, kterýž jí byl rozbil David, tedy obětovali oběti zápalné a oběti pokojné před Bohem.
2 И когато Давид свърши принасянето на всеизгарянията и примирителните приноси, благослови людете в Господното име.
Zatím dokonav David obětování obětí zápalných a pokojných, dal požehnání lidu ve jménu Hospodinovu.
3 И даде на всеки човек, мъж и жена, от Израиля, на всекиго по един хляб, по една мръвка месо и по една низаница сухо грозде.
Rozdělil také všechněm mužům Izraelským, od muže až do ženy, jednomu každému po pecnu chleba a kusu masa, a í láhvici.
4 И определи известни левити, да служат пред Господния ковчег, да възпоменават, да благодарят и да хвалят Господ Израилевия Бог:
Potom postavil před truhlou Hospodinovou služebníky z Levítů k připomínání, k vyznávání a k chválení Hospodina Boha Izraelského.
5 първият, Асаф; вторият, Захария; после, Еиил, Семирамот, Ехиил, Мататия, Елиав, Ванаия, Овид-едом и Еиил с псалтири и арфи; Асаф с дрънкане на кимвали;
Azaf byl přední, a druhý po něm Zachariáš, Jehiel, Semiramot, Jechiel, Mattitiáš, Eliab, Benaiáš, Obededom a Jehiel. Ti na nástrojích, na loutnách a harfách, ale Azaf na cymbálích hral.
6 а свещениците Ванаия и Яазиил с тръби, винаги пред ковчега на Божия завет.
Benaiáš pak a Jachaziel kněží s trubami byli ustavičně před truhlou smlouvy Boží.
7 Тогава, в оня ден, Давид за пръв път нареди славославенето на Господа чрез Асафа и братята му, с тия думи:
Teprv toho dne ponejprvé nařídil David, aby slaven byl Hospodin zpěvem tímto od Azafa a bratří jeho:
8 Славословете Господа: призовавайте името Му, Възвестявайте между народите делата Му.
Slavte Hospodina, zvěstujte jméno jeho, a oznamujte mezi národy skutky jeho.
9 Пейте Му, и псалмопейте Му; Говорете за всичките Му чудни дела.
Zpívejte a žalmy prozpěvujte jemu, rozmlouvejte o všech divných skutcích jeho.
10 Хвалете Го с неговото Свето име; Нека се весели сърцето на ония, които търсят Господа.
Chlubte se v svatém jménu jeho, vesel se srdce těch, jenž hledají Hospodina.
11 Търсете Господа и Неговата сила. Търсете лицето Му винаги.
Hledejte Hospodina i síly jeho, hledejte tváři jeho ustavičně.
12 Помнете пречудните дела, които е извършил. Знаменията Му и съдбите на устата Му.
Rozpomínejte se na divné skutky jeho, kteréž činil, na zázraky jeho, i na soudy úst jeho.
13 Вие, потомство на неговия слуга Израиля, Чада Яковови, избрани Негови.
Ó símě Izraele, služebníka jeho, ó synové Jákobovi, vyvolení jeho,
14 Той е Господ Бог наш; Съдбите Му са по целия свят.
Onť jest Hospodin Bůh náš, na vší zemi soudové jeho.
15 Помнете всякога завета Му, Словото, което заповяда на хиляда поколения,
Rozpomínejte se ustavičně na smlouvu jeho, na slovo, kteréž přikázal až do tisíce pokolení,
16 Завета, който направи с Авраама, И клетвата Му към Исаака,
Kterouž učinil s Abrahamem, a na přísahu jeho Izákovi.
17 Която и утвърди на Якова за повеление, На Израиля за вечен завет,
A vystavil ji Jákobovi za ustanovení, Izraelovi za smlouvu věčnou,
18 Като рече: На тебе ще дам ханаанската земя За дял на наследството ви,
Pravě: Tobě dám zemi Kananejskou za provazec vládařství vašeho,
19 Когато бяха малцина на брой, Малцина и пришелци в нея,
Ačkoli vás byl malý počet, a maličko byli jste v ní pohostinu.
20 И когато прехождаха от народ в народ, И от едно царства в други люде.
A přecházeli od národu do národu, a z království k jinému lidu.
21 Не остави никого да им напакости; Ей, заради тях царе изобличи,
Nedopustil žádnému ublížiti jim, ano i krále pro ně trestal, řka:
22 Казвайки: Да не се допирате до помазаните Ми, И да не сторите зло на пророците Ми.
Nedotýkejte se pomazaných mých, a prorokům mým nečiňte nic zlého.
23 Пейте Господу, жители на целия свят; Благовествувайте от ден в ден спасението Му.
Zpívejte Hospodinu všecka země, zvěstujte den po dni spasení jeho.
24 Възвестете между народите славата Му, Между всичките племена чудните Му дела.
Vypravujte mezi pohany slávu jeho, a mezi všemi národy divy jeho.
25 Защото е велик Господ и твърде достоен за хвала, И за страхопочитание повече от всички богове.
Nebo veliký jest Hospodin, a chvalitebný náramně, hroznější nade všecky bohy.
26 Защото всичките богове на племената са суетни, А Господ направи небесата,
Všickni zajisté bohové národů jsou modly, Hospodin pak nebesa učinil.
27 Слава и великолепие са пред Него, Сила и радост на мястото Му.
Sláva a jasnost před ním, síla a veselé na místě jeho.
28 Отдайте Господу вие семейства на племената. Отдайте Господу слава и сила.
Vzdejte Hospodinu čeledi národů, vzdejte Hospodinu slávu i moc.
29 Отдайте Господу славата дължима на името Му; Донесете принос и влезте пред Него; Поклонете се Господу с великолепие свето.
Vzdejte Hospodinu čest jména jeho, přineste dary a přiďte před oblíčej jeho, a sklánějte se před Hospodinem v okrase svatosti.
30 Треперете пред Него, жители на целия свят; Защото вселената е утвърдена, та не може да се поклати.
Bojte se oblíčeje jeho všickni obyvatelé země, a budeť upevněn okršlek země, aby se nepohnul.
31 Да се веселят небесата, и да се радва светът: И да казват между народите: Господ царува.
Veseliti se budou nebesa, a plésati bude země, a řeknou mezi pohany: Hospodin kraluje.
32 Да бучи морето и всичко що има в него: Нека се радват полетата и всичко що е в тях.
Zvuk vydá moře, i což v něm jest, veseliti se bude pole i vše, což jest na něm.
33 Тогава ще се радват пред Господа дърветата на дъбравата; Защото иде да съди света,
Tedy prozpěvovati bude dříví lesní před Hospodinem, neboť se béře, aby soudil zemi.
34 Славословете Господа, защото е благ, Защото милостта Му е до века;
Oslavujte Hospodina, neb dobrý jest, nebo na věky milosrdenství jeho.
35 И речете: Спаси ни, Боже на спасението ни, Събери ни, и избави ни от народите, За да славословим светото Твое име, И да тържествуваме в Твоята хвала.
A rcete: Zachovej nás, Bože spasení našeho, a shromažď nás, a vytrhni nás z pohanů, abychom slavili svaté jméno tvé, a chlubili se v chvále tvé.
36 Благословен да бъда Господ Бог Израилев От века и до века. И всичките люде рекоха: Амин! и възхвалиха Господа.
Požehnaný Hospodin Bůh Izraelský od věků a až na věky. I řekl všecken lid: Amen, i Halelujah.
37 Тогава Давид остави там, пред ковчега на Господния завет, Асафа и братята му за да служат постоянно пред ковчега, според както беше нужно за всеки ден;
I nechal tu David před truhlou smlouvy Hospodinovy Azafa a bratří jeho, aby přisluhovali před truhlou ustavičně podlé povinnosti dne každého.
38 остави и Овид-едома и братята му, шестдесет и осем души; тоже и Овид-едома Едутуновия син и Оса за вратари;
Též i Obededoma s bratřími jejich, osob šedesáte osm, Obededoma, pravím, syna Jedutunova, a Chosi, aby vrátní byli.
39 и свещеника Садок и братята му свещениците, пред Господната скиния на високото място, което бе в Гаваон,
Sádocha také kněze a bratří jeho za kněží nechal před příbytkem Hospodinovým na výsosti, kteráž byla v Gabaon,
40 за да принасят всеизгаряне Господу върху олтара за всеизгарянията винаги заран и вечер, точно според както е писано в закона, който Господ даде на Израиля;
Aby obětovali zápaly Hospodinu na oltáři zápalu ustavičně, ráno i večer, podlé všeho, což psáno jest v zákoně Hospodinově, jejž vydal Izraelovi.
41 и са тях постави Емана, Едутуна, и другите по име определени, които бяха избрани да славословят Господа, защото неговата милост е до века;
A s nimi nechal Hémana a Jedutuna a jiných vybraných, kteříž vyčteni byli zejména, aby vzdávali chválu Hospodinu, proto že na věky trvá milosrdenství jeho.
42 и при тях, то ест, при Емана и Едутуна, имаше тръби и кимвали за ония, които трябваше да свирят с висок глас, и инструменти за Божиите песни. А Едутуновите синове бяха вратари.
Těm také, totiž Hémanovi a Jedutunovi, nechal trub a cymbálů, aby zvučeli, i jiných nástrojů muziky Boží, syny pak Jedutunovy postavil u vrat.
43 И така, всичките люде си отидоха, всеки в къщата си; и Давид се върна да благослови дома си
A tak rozešel se všecken lid, jeden každý do domu svého; David též navrátil se, aby požehnání dal domu svému.
