Matiwos Dooshishiyo 10
1 Iyesus tatse git b́ danifwotsi bíyok s'eegdek't, kim shayiro bokishitwok'o, shodonat kúúni shod jamon bokashitwok'o alo boosh b́ ími.
A svolav k sobě dvanácte učedlníků svých, dal jim moc nad duchy nečistými, aby je vymítali, a aby uzdravovali všelikou nemoc, i všeliký neduh.
2 Tatse git wosheetsots shútsonwere hank'oyi, shin shinon P'et'rosi eteetso Sim'onnat bí eshu Indriyasi, Zebdiwos nana'uwots Yak'obnat Yohansn,
Dvanácti pak apoštolů jména jsou tato: První Šimon, jenž slove Petr, a Ondřej bratr jeho, Jakub Zebedeův a Jan bratr jeho,
3 Filip'os, Bert'elemiyos, Tomasi, t'ilish dek'fo Matiwosi, Ilfyos naay Yak'ob, Tadiwos
Filip a Bartoloměj, Tomáš a Matouš, jenž byl celný, Jakub Alfeův a Lebbeus, přijmím Thaddeus,
4 Okooretso Sim'oni, Iyesusi beshidek't imtso Keriyot asho Yihudi.
Šimon Kananitský a Jidáš Iškariotský, kterýž i zradil ho.
5 Iyesus tatse gitwotsi, hank'o ett boon b́woshi, «Ik' ash woterawwotsok amk'ayere, Semari dats ashuwots kitotso kindk'ayere,
Těch dvanácte poslal Ježíš, přikazuje jim, řka: Na cestu pohanů nechoďte, a do měst Samaritánských nevcházejte.
6 Maniyere mereerikok'o t'afts Isra'el ashuwotsok ameree.
Ale raději jděte k ovcem zahynulým z domu Izraelského.
7 Amrnwere ‹Dari mengstuuniye karnraniyee!› err nabúwere.
Jdouce pak, kažte, řkouce: Že se přiblížilo království nebeské.
8 Shodetswotsi kashiwere, k'irtswotsi tuuzwere, een shodetswotsi s'ayintsworee, Fo'erawwotsi kishwere, beenon it dek'tso beenon imere.
Nemocné uzdravujte, malomocné čisťte, mrtvé křeste, ďábelství vymítejte; darmo jste vzali, darmo dejte.
9 Awntso wee ambaro wee k'áázo it borsots deshdek'k'ayre.
Neshromažďujte zlata ani stříbra, ani peněz v opascích vašich mívejte,
10 Fintsosh b́ misho daatso bísh b́ geyitsotse it weerindatse k'arc'ito, git kito, gitl c'amono, gumbonowere de'amk'ayere.
Ani mošny na cestě, ani dvou sukní, ani obuvi, ani hůlky; hodenť jest zajisté dělník pokrmu svého.
11 Bíts itkindts kitotse, wee gálútse, itn dek'et asho koni b́woto t'iwintsde dande'ere, manokman fakshr it keshfetsosh bíyoke teyere.
A do kteréhožkoli města neb městečka vešli byste, vzeptejte se, kdo by v něm hodný byl, a tu pobuďte, až byste i vyšli odtud.
12 Ash moots it kindor jamo aatwere,
A vcházejíce do domu, pozdravtež ho.
13 Maa man it jeenosh b́wotititka wotiyal jeeno itoktso bísh boree, wotitkali wotiyalmó itoktso jeeno itsh aanowe.
A jestližeť bude dům ten hodný, pokoj váš přijdiž naň; pakliť by nebyl hodný, pokoj váš navratiž se k vám.
14 Asho konwor itide'awo wee it aap'tso k'ebo b́ k'azetka wotiyal gal man wee kit man k'ay it keshor it tufatsi k'undo teboree.
A kdožkoli nepřijal by vás, a neuposlechl by řečí vašich, vyjdouce ven z domu neb z města toho, vyraztež prach z noh vašich.
15 Arikoniye itsh t keewiri, angshi aawots kit maniyere Sedomnat Gemor ashuwotsi fayet fayo ketefee.
Amen pravím vám: Lehčeji bude zemi Sodomských a Gomorských v den soudný nežli městu tomu.
16 «Hambe! mereerikok'o elahi taalotse iti twoshiri, mansh dawnzikok'o s'ekwotsi, erkndikok'o dingatwotsi wotoore.
Aj, já posílám vás jako ovce mezi vlky; protož buďte opatrní jako hadové, a sprostní jako holubice.
17 Ashuwots angshosh jebats beshide itn imetune, ayhudiyots Ik' k'oni mootse iti jot'etune mansh ashuwotsatse itatso korde'ere.
Vystříhejtež se pak lidí; nebť vás vydávati budou do sněmů, a v školách svých budou vás bičovati.
18 T jangosh itn dats k'eezirwtsonat, naashwotsoko it aats angshetwok'o itin de'ameyor bonat Ik' ash woterawwots shinatse t jangosh gawitwotsi wotitute,
Ano i před vladaře i před krále vedeni budete pro mne, na svědectví jim, i těm národům.
19 Mooshi jebats itn bot'intsor, it keewitwo manoori sa'atmann itsh imetwotse, ‹Aawuk'o k'alrniya, egek'una nokewiti?› err shiyanon kic'k'ayere.
Kdyžť pak vás vydadí, nebuďtež pečliví, kterak aneb co byste mluvili; dánoť bude zajisté vám v tu hodinu, co budete míti mluviti.
20 It gitsotse bede keewitwo it nih daritstso shayironi bako itnaliye.
Nebo ne vy jste, jenž mluvíte, ale duch Otce vašeho, jenž mluví v vás.
21 Asho b́took eshwo k'irosh beshide imetwe, mank'o nihonúwere b́ took na'o k'irosh beshide imetwe, na'naonwere bo indnihwotsats balngar wotar tuwitúne, k'iroshowere boon beshide imetune.
Vydáť pak bratr bratra na smrt, i otec syna, a povstanouť dítky proti rodičům, a zmordují je.
22 T jangatse ash jamoke shit'eek wotitute, ernmó b́s'uwats b́borfetso kup'de'er ned'itwo kashitwe.
A budete v nenávisti všechněm pro jméno mé, ale kdož setrvá až do konce, tenť spasen bude.
23 Kit ikutse gondbek'o itats bo ayiwor kit k'oshuts k'ay woc'ere, arikon itsh etirwe, ash na'o aanar b́waafetsosh Isra'el kit jametswotsi gúrar betsatste.
Když se pak vám budou protiviti v tom městě, utecte do jiného. Amen zajisté pravím vám, nezchodíte měst Izraelských, ažť přijde Syn člověka.
24 Danirwo bín danifoniyere bowatse, guutsonwere b́ doonziyere bowatse.
Neníť učedlník nad mistra, ani služebník nad pána svého.
25 Mansh danirwo bín danifokok'o, guutsonwere b́ doonzkok'o b́ bodal bísh bodfe. Moo doonzi ‹Beel Zebuliye› err bos'egiyakon b́ maa ashuwotsnmá maniyere bog gond shútson aawk'owe s'eego bok'azeti!
Dostiť jest učedlníku, aby byl jako mistr jeho, a služebník jako pán jeho. Poněvadž jsou hospodáře Belzebubem nazývali, čím pak více domácí jeho?
26 «Haniyak ashuwotsi shatk'ayere, ipetso b́ be'erawo ooritwo, ááshtsonwere b́daneraniye ooritwo eegor aaliye.
Protož nebojte se jich; nebť není nic skrytého, což by nemělo býti zjeveno, ani co tajného, ješto by nemělo zvědíno býti.
27 Eshe taa t'alwotse itsh tkeewirwo, it sháánatse keewwere, shashikon it shishtso dambaan tuuts beyok waaŕ sháánatse daniwere.
Což vám pravím ve tmách, pravte na světle, a co v uši slyšíte, hlásejte na domích.
28 Meets úd'oniyere beshar kash úd'o falraw ashuwotsi shatk'ayere, maniyere kashonat meetson gahanem tawots juwo falitu Ik'o sharere. (Geenna g1067)
A nebojte se těch, kteříž zabíjejí tělo, ale duše nemohou zabíti; než bojte se raději toho, kterýž může i duši i tělo zatratiti v pekelném ohni. (Geenna g1067)
29 Dimbiti gitwots santim múk'wotsn kemefoshná? Wotowa eree, daritstso it nih bí eekerawon, dimbiti ikú datsatse fed'arr ooreratsanee.
Zdaliž neprodávají dvou vrabců za malý peníz? a jeden z nich nepadá na zem bez vůle Otce vašeho.
30 It konmo dab it took s'ironwor taawekee.
Vaši pak i vlasové na hlavě všickni sečteni jsou.
31 Eshe it dimbiti aywotsiyere bogts k'awntsetswotsi itwottsotse b́ jamon shatk'ayere.
Protož nebojte se, mnohých vrabců dražší jste vy.
32 «Ash shinatse tjangosh gaw wotitu jametswotssh, taawere darotse fa'o tnih shinatse bísh gaw wotitwe.
Kdožkoli tedy vyzná mne před lidmi, vyznámť i já jej před Otcem svým, jenž jest v nebesích.
33 Ash shinatse taan haalitu jamwotsi taawere darotstso tnih shinatse haalitwee.
Ale kdož by mne zapřel před lidmi, zapřímť ho i já před Otcem svým, kterýž jest v nebesích.
34 «Taa twaa, jeeno datsats doosh ark'aye itsha, taa kes'a bako jeeno dek'waratsee.
Nedomnívejte se, že bych přišel pokoj dáti na zemi. Nepřišelť jsem, abych pokoj uvedl, ale meč.
35 Taa twaa, nungush na'o b́ nihats, mááts na'ú bi indats, naayo máátsu bi awats, k'alewo tuzishee.
Přišelť jsem zajisté, abych rozdělil člověka proti otci jeho, a dceru proti mateři její, a nevěstu proti svegruši její.
36 Mansh ashosh balangarwots b́ took maa ashuwotsiye bowotiti.
A nepřátelé člověka budou domácí jeho.
37 Taayere bogo b́ indi wee b́nihi shunetwo, tik wotosh falratse, taayere bogo b́ nungush na'onat b́ máátsna'ú shunetwo tik woto falratse.
Kdo miluje otce neb matku více nežli mne, neníť mne hoden; a kdož miluje syna nebo dceru více nežli mne, neníť mne hoden.
38 B́ took mask'aliyo kurde tshuutso sha'erawo asho tik woto falratse.
A kdož nebéře kříže svého a nenásleduje mne, neníť mne hoden.
39 B́ kashu kashiyosh geyiru jamo bin t'afitwe, b́ kashu t jangosh t'afitu jamonmó bin kashitwe.
Kdož nalezne duši svou, ztratíť ji; a kdo by ztratil duši svou pro mne, nalezneť ji.
40 Itn dek'etwo taan deketwe, taano dek'etwo taan woshtso Aabi dek'etwe.
Kdož vás přijímá, mneť přijímá; a kdo mne přijímá, přijímáť toho, kterýž mne poslal.
41 Nebiyiyo nebiyi shútson dek'etwo nebiyi k'awntso daatsitwe, kááwo kááwi shútson dek'etwo kááwi k'awntso daatsitwe.
Kdo přijímá proroka ve jménu proroka, odplatu proroka vezme; a kdož přijímá spravedlivého ve jménu spravedlivého, odplatu spravedlivého vezme.
42 Arikoniye itsh tietiri, t danif b́wottsatse tuutson, múk'anotsitse ikosh aats ak'o ik brc'k'o dab imetu asho b́ k'awntso t'ud'atsee.»
A kdož by koli dal jednomu z těchto nejmenších číši vody studené k nápoji, toliko ve jménu učedlníka, zajisté pravím vám, neztratíť odplaty své.
