< Luk'as Dooshishiyo 20 >

1 Ik aawu Iyesus Ik'i mootse daatseyat ash ashosh doo shishiyo b́ keewufere kahni naashwotsna, Muse nemo danifuwotsnat eenashuwotswere bíyok bo weyi,
I stalo se těch dnů v jeden den, když on učil lid v chrámě, a kázal evangelium, že přišli k tomu přední kněží a zákonníci s staršími.
2 Bowere «Aab noosh keewwe, keewanotsi kon alon nfiniruwok'ona?» ett bo aati.
I řekli jemu: pověz nám, jakou mocí tyto věci činíš, aneb kdo jest ten, kterýž tobě tuto moc dal?
3 Iyesuswere hank'wa boosh bíet, «Taawere ik keewu iti aatuna, eshe aab taash aaniwere,
I odpověděv, řekl jim: Otížiť se i já vás na jednu věc; protož pověztež mi:
4 Yohans gupo Ik'okike himó ashokike?»
Křest Janův s nebe-li byl, čili z lidí?
5 Bowere hank'o ett bo atsatseyo bo keewe, « ‹Ik'okike no› etala, ‹Beree eegishe bín amano it k'azi› etetuwe nosha,
Oni pak uvažovali to mezi sebou, řkouce: Jestliže bychom řekli: S nebe, díť: Pročež jste tedy neuvěřili jemu?
6 ‹Ashokike› no etalmó ash jamo Yohansi nebiyi b́woto bo amantsotse shutsone noon bo togeti.»
Pakli díme: Z lidí, lid všecken ukamenuje nás; nebo cele tak drží, že Jan jest prorok.
7 Mannsh «Aawokik b́ woto danatsone» ett bo aaniy.
I odpověděli: Že nevědí, odkud byl.
8 Iyesuswere, «Beree taawor kon alon keewanotsi t finiruwok'o itsh keewuratse» bí eti.
I řekl jim Ježíš: Aniž já vám povím, jakou mocí toto činím.
9 Manats dabt Iyesus ariyetsan ash ashosh keewo dek't b́ tuu, ash iko weyini mito b́toki, goshtsuwotssh krayik'rat k'osh datso k'az bíami, bí anerawono ayo b́ja'i.
I počal lidu praviti podobenství toto: Člověk jeden štípil vinici, a pronajal ji vinařům, a sám odšel přes pole na dlouhé časy.
10 Woyiniyo b́shutsok'on weyiniman doonz b́ shuwotse b́bano bísh de'e b́weyish guuts iko goshtsuwotsok b́woshi, goshtsuwotsmo togdek't kishibashon faksh bok'ri.
A v čas slušný poslal k těm vinařům služebníka, aby užitek z vinice dali jemu. Ti pak vinaři zmrskavše jej, pustili prázdného.
11 Mank'o ando k'osh guutso b́ woshere bínor tog boishí, ketidek't kishibashon damibok'ri.
I poslal druhého služebníka. Oni pak i toho zmrskavše a zohavivše, pustili prázdného.
12 Ando aani keezl guutso b́woshere manowere togdek't gaawit kishdek't juubok'ri.
I poslal třetího. Ale oni i toho zranivše, vystrčili ven.
13 Maniye hakonowere weyiniyo doonz «Eshe awuk'o k'alutak'una? T shuntso t naayi woshona, daneraka bín mangiyo k'ayatsne, » bíet.
Tedy řekl pán té vinice: Co učiním? Pošli svého milého syna. Snad když toho uzří, ustýdnou se.
14 Ernmó goshtsuwots bín bobek'tsok'on bo atsatsewo hank'o bo eti, Eshe naatetuwo haniye, woore úd'k'rone! b́ datso nok wotituwe!
Ale vinaři uzřevše jej, rozmlouvali mezi sebou, řkouce: Tentoť jest dědic; poďte, zabíme jej, aby naše bylo to dědictví.
15 Mansh b́ naayi woyniyi maniyre úratse kish dek't boúd'i. Eshe and weyiniman doonz goshtsmanotsi awuk'o boon b́k'alituwok'o arefa itsha?
A vystrčivše jej ven z vinice, zamordovali. Což tedy učiní jim pán té vinice?
16 Weyni doonzo b́tokone b́ weti, goshtsuwotsnowere úd'nib́ishit, weyni mitmanowere k'osh goshtsuwotssh imk'rituwe. ashuwotswere man boshishtsok'on «Hanwo b́jamon wotk'aye» boeti.
Přijde a vyhladí vinaře ty, a dá vinici jiným. To uslyšavše, řekli: Odstup to.
17 Iyesusmo bo maants s'iilfetst hank'o bí et, «Eshe, ‹Gmbi agfwots gac'ts shútso shúts kup'o shútswotsi tungúshatse kaatsde detsetwo wotb́gutsi› ett guut'etso eege b́kitsiri.
Ale on pohleděv na ně, řekl: Co jest pak to, což napsáno jest: Kámen, kterýmž pohrdli stavitelé, ten učiněn jest v hlavu úhelní?
18 Shúts manats dihitu jamo tishitwe, shútsman bíats b́dihitu ashonmo t'ars'etwe.»
Každý, kdož padne na ten kámen, rozrazí se; a na kohož by on upadl, potřeť jej.
19 Muse nemo danifuwotsnat kahni naashwotsn ariyets keewuman boatsats b́ keewtsok'owo dank'rat manoor bín deshdek'osh geyatni botesh, ernmó ash asho shatbowtsi.
I hledali přední kněží a zákonníci, jak by naň vztáhli ruce v tu hodinu, ale báli se lidu. Nebo porozuměli, že by na ně mluvil podobenství to.
20 Mansh Iyesusi ash aalts aawots detsosh kotbodek'i. Naasho alonat bíats angshetuwok'o betsit nooni dáro bíatse datsosha bogefoni, mansh ash sheeng araarr b́ keewiru keewo mec'it ashuwotsi woshbok'ri.
Tedy střehouce ho, poslali špehéře, kteříž by se spravedlivými činili, aby ho polapili v řeči, a potom jej vydali vrchnosti a v moc hejtmanu.
21 Keew mec'it ashuwots Iyesus maants t'int, hank'o ett bín boaati, «Danifono! nee n keewiruwonat n daniyruwon ar b́wottsok'o danfone, Ik'i weero arikone ndaniyiri bako konshor bogabogshratsne.
I otázali se ho, řkouce: Mistře, víme, že právě mluvíš a učíš, a nepřijímáš osoby, ale v pravdě cestě Boží učíš.
22 Ab noosh keewwe! no nemok'on Rom nugúsosh ereer dasho wotitwamo woteratsa?»
Sluší-li nám daň dávati císaři, čili nic?
23 Iyesusmó bo gondon bok'od'iruwok'o dank'rat boosh hank'o bí et,
Ale porozuměv chytrosti jejich, dí jim: Co mne pokoušíte?
24 «Aab́ ambarmani taash kitsuwere, ambarmanats gedets aronat shútson konke?» Bowere «Rom nugúsoke» boeti.
Ukažte mi peníz. Čí má obraz a nápis? I odpověděvše, řekli: Císařův.
25 Iyesuswere, «Eshe naashi naashoko naashi naashosh, Ik'oko Ik'osh imere» bíet.
On pak řekl jim: Dejtež tedy, co jest císařova, císaři, a co jest Božího, Bohu.
26 Bowere ash ash shinatse b́keewuts keewon bín detso falratsno, mansh boosh bíaniyor adt s'k etbowtsi.
I nemohli ho za slovo popadnouti před lidem, a divíce se odpovědi jeho, umlkli.
27 «K'irtsuwots tuuratsno» etef Seduk'awiyots Iyesusok t'int hank'o ett bo aati,
Přistoupivše pak někteří z saduceů, (kteříž odpírají býti vzkříšení, ) otázali se ho,
28 «Danifonó! Muse hank'o ett noosh guut're, ‹Ash iko b́máátsu atse na'o b́ shurawo k'iron b́k'aleyal bí eshu máátsmani de'er bí eshush shaato shegrshwee.›
Řkouce: Mistře, Mojžíš napsal nám: Kdyby bratr něčí umřel, maje manželku, a umřel by bez dětí, aby ji pojal bratr jeho za manželku, a vzbudil símě bratru svému.
29 Shawat eshuwwots fa'ano boteshi, jametsuwotsitsi k'aabo máátso dek't na'o b́ shurawo k'irb́wutsi.
I bylo sedm bratří, a první pojav ženu, umřel bez dětí.
30 B́ shutsonuwere máátsmani b́ dek'i.
I pojal druhý tu ženu, a umřel i ten bez dětí.
31 Keezlonuwere bin b́dek'i, mank'oon shawat wotsuwere bin dek't na'o boshurawo k'irbowtsi.
Potom třetí pojal ji, též i všech těch sedm, a nezůstavivše dětí, zemřeli.
32 Jametsuwotsiyere il máátsman k'irbwutsi.
Nejposléze po všech umřela i ta žena.
33 Shawatetsuwots taron bin máátso bodek'tsotse eshe k'irtsuwots bo tuwots ááwushe ááwushe mááts b wotiti?»
Protož při vzkříšení, kterého z nich bude ta žena, poněvadž sedm jich mělo ji za manželku?
34 Iyesuswere hank'o ett boosh bíaaniy, «Datsatsi ashuwots máátso dek'etunó, de'etuno, (aiōn g165)
A odpovídaje, řekl jim Ježíš: Synové tohoto věku žení se a vdávají. (aiōn g165)
35 k'irtsuwotsitse tuur, weet dúron beet ashuwotsmó, máátso de'atsno, de'eratsno. (aiōn g165)
Ale ti, kteříž hodni jmíni budou dosáhnouti onoho věku a vzkříšení z mrtvých, ani se ženiti nebudou ani vdávati. (aiōn g165)
36 Ik'i melakiwotskok'o bowotituwotse k'irratsno, k'irotsno bo tutsotsnowere Ik'o nana'úwotsye.
Nebo ani umírati více nebudou moci, andělům zajisté rovni budou. A jsou synové Boží, poněvadž jsou synové vzkříšení.
37 K'irtsuwots tuwi jangoshmo, Muse buush tawi jango b́keewu taarikiyotse, Doonzone ‹Abrahamko Izar Izewer, Isak'ko Izar Izeweri, Yok'obko Izar Izeweri› ett bín s'eegree.
A že mrtví vstanou z mrtvých, i Mojžíš ukázal při onom kři, když nazývá Pána Bohem Abrahamovým, a Bohem Izákovým, a Bohem Jákobovým.
38 Manshe Ik'oniye kashetswotsko Izar Izeweri bakro Izar Izewer k'irtsuwotskaliye, jametsuwots bísh kashon beetúne.»
Bůhť pak není mrtvých, ale živých, nebo všickni jsou jemu živi.
39 Muse nem danifuwotsitse ik ikuots «Danifono! sheenge n keewi!» boet.
Tedy odpověděvše někteří z zákonníků, řekli: Mistře, dobře jsi pověděl.
40 Maniyere hakon aawo shu'ude Iyesusi aatosh falituwo boyitse konwor aaliye.
I nesměli se jeho na nic více tázati.
41 Maniye hakon Iyesus hank'oa boosh bíet, «Aak'oneya Krstos Dawit naayiye boetiri?
Řekl pak jim: Kterak praví Krista býti synem Davidovým?
42 Dawit b́ tookon duubi mas'aafotse, ‹Doonzo t doonzsh N t'alatuwotsi n tufi shirots neesh t gerfetsosh T k'ani aaromants beewe bíeti› etfe.
A sám David praví v knize žalmů: Řekl Pán Pánu mému: Seď na pravici mé,
Ažť položím nepřátely tvé v podnož noh tvých?
44 Eshe Dawit b́tookon doonza ett b́ s'eegiyakon bere Krstos Dawitsh aawuk'oneya b́ naay woto b́faliti?»
Poněvadž David jej Pánem nazývá, i kterakž syn jeho jest?
45 Ash jamo b́ shishfere Iyesus b́ danifuwotssh hank'owa bíet,
I řekl učedlníkům svým přede vším lidem:
46 «Tahi geenz geenzo karde'er hake bako sha'o, gawuyotsno mangiyets jamo dek'o, Ik' k'oni mootse mangiyets jorwotsi, jiwoknowere mangts beyoko shunf Muse nem danifuwotsatse it atso kordere.
Varujte se zákonníků, kteříž rádi chodí v krásném rouše, a milují pozdravování na trzích a přední stolice v školách, a první místo na večeřích.
47 Bowere be'ewosh bot'intsiru geenz wotts Ik' k'onats webdek't bokenih k'irts maatsuwotsi botes'iri, manshe iki gond keewe boon kotiri.»
Kteříž zžírají domy vdovské pod zámyslem dlouhé modlitby. Tiť vezmou těžší odsouzení.

< Luk'as Dooshishiyo 20 >