Woshetswotsi 9
1 Manoor Sawuol doonzo danifuwotsi úd'osh naakefere kahaniyots naashok bíami.
Saul se však snažil Ježíšovy následovníky zastrašit a zlikvidovat.
2 Doonzo weerindion shairu ashuwotsi nungushwotsno máátsuwotsno b́ daatsor tifde Iyerusalem maants de'er woo bín faliyit debdabeyo guud'de Demask'oyitsi ayhudiwots Ik' k'oni moowwots sh bísh imetwok'o kahini naash naasho bí aati.
Vyžádal si od velekněze pověřující listiny pro židovské synagogy v Damašku. Chtěl tam pátrat po křesťanech, mužích i ženách, zatknout je a přivést do Jeruzaléma před soud.
3 Amfetst Demask'o maants b́ t'intsok'on b́ gúúratse gawerawon darotse shááno gol b́wutsi.
Vydal se tam se svým doprovodem a byl již před branami Damašku, když ho obklopilo zvláštní světlo z nebe.
4 Manoor datsats dihb́wutsi, «Sa'olo! Sa'olo! eegishe taan ngishiri?» etiru k'aaro b́shishi.
V úleku padl na zem a uslyšel hlas: „Saule, Saule, proč mne pronásleduješ?“
5 Sa'oluwere «Doonzono! kone nee?» bí eti, bíwere «Taahe nee ngishiruwo Iyesus taane, bín kosheef birro n k'efiyale neeshe iki b́gonditi,
Zeptal se: „Ale kdo jsi, pane?“Pán mu odpověděl: „Já jsem Ježíš a ty mne pronásleduješ v mých učednících. Je to stejné, jako bys chtěl hlavou rozbít zeď.“Saul zlomený hrůzou řekl: „Pane, čekám na tvoje rozkazy.“
6 Eshe, and tuur kitots kiduwee, bíyoke k'alo neesh geyituwonowere manoke neesh keewetuwe» bí eti.
A Pán k němu: „Vstaň, jdi do města a tam se dozvíš další.“
7 Sa'olnton amfetst teshts ashuwots k'aaro shishfetst konnor bobe'awotse bo keewituwo t'ut't s'ik ett need'bowutsi.
Muži ze Saulova doprovodu stáli v úžasu; něco slyšeli, ale nevěděli, s kým jejich velitel mluví.
8 Sa'oluwere b́ dihtsoke b́ tuwi, bí aawwotsi b́ k'eshormó bek'o falratse, mansh ashaashwots b́ kisho dets dek't jishfere Demask'o maants dek't boam.
Saul se zvedl ze země, protíral si oči, ale neviděl nic; oslepl. Uchopili ho za ruce, a tak ho odvedli do Damašku.
9 Keez aawu s'eenosh eegor bek'o b́ falrawo, b́ marawo, b́ úyawo b́tesh.
Tři dny trvala jeho slepota a po celou tu dobu nic nejedl ani nepil.
10 Manoor Demask'on Hananiyi eteefo Iyesus danif iko fa'e b́tesh, doonzo bek'on «Hananiyo!» ett b́s'eegi bíwere «Hamb taane, doonzono!» bí et.
V Damašku žil věřící muž jménem Ananiáš. Tomu se zjevil Pán Ježíš a oslovil ho jménem. Ananiáš se zeptal: „Pane, co si přeješ?“
11 Doonzonu hank'o bíeti, «Tuur kááwi eteyiru werindu maants amee, manokno Yhud mootse Sa'oli eteetso T'erses asho gewowe, bíwere and Ik' k'onoke b́ fa'oni.»
Pán mu řekl: „Vstaň a jdi do Přímé ulice. Tam v Judově domě najdeš Saula, který pochází z Tarsu.
12 Sa'oluwere bí ááwuwots aani bek'o bofalituwok'o Hanani eteets asho bíyok kindt b́ kisho bíyats b́ gedfere bek'on b́ bek'i.
Při modlitbě tě uviděl, jak k němu jdeš, kladeš na něj ruce a on znovu dostává zrak. Zjevil jsem mu i tvoje jméno.“
13 Hananiyuwere hank'o ett bíaani, «Doonzono! ashaan Iyerusalemitse beyiru amantsuwotsats ay gond keewo b́fintsok'o ayuwotsoke shishre.
Ale Ananiáš namítl: „Pane, o tom muži kdekdo vypráví, jak mnoho zla způsobil mezi tvými věrnými v Jeruzalémě.
14 Manoknowere n shúts s'eegiru jamwotsi tiposh kahni naashuwotsoke alo dek're.»
I sem prý přišel s pověřením předních kněží, aby pozatýkal všechny, kdo vyznávají tvoje jméno.“
15 Doonzonuwere Hananiysh hank'owa bíet, «Bí t shútso Ik' danawu ashuwots shinatse, naashuwots shinatsnat Isra'el ashuwotssh danituwoniye, bí t k'ac'i sheengo b́ wottsotse bíyok amee,
Pán mu však řekl: „Přesto jdi. Já jsem si ho vybral za svůj zvláštní nástroj, který bude šířit zvuk mého jména nejen mezi židy, ale i mezi pohany a donese ho až před panovníky.
16 T jangosh awuk'o gondbek'o b́dek'etuwok'owo kitsituwe bísha.»
A ukáži mu, že pro moje jméno hodně vytrpí.“
17 Mann Ananiyi maa man maants amt b́ beyiru mootsowere b́ kindi, b́ kishonowere Sa'olaats geddek't, «Ti eshu Sa'olo! hanmand n wafere weratse ni ats be'etso Doonzo Iyesus aani bek'o n falituwok'onat S'ayin shayiron n s'enetuwok'o niyok taan woshere» bí eti.
Ananiáš šel a v určeném domě nalezl Saula. Položil na něj ruce a řekl: „Saule, bratře, posílá mě k tobě Pán Ježíš, který se ti ukázal na cestě k nám. Máš zase prohlédnout a být naplněn svatým Duchem.“
18 Manorowere k'ok'r arts keewo bí ááwatse fed'at bí eree bek'o b́fali, tuutnwere b́gupeyi.
A tu jako by se protrhla tma a Saul okamžitě prohlédl. Povstal a dal se pokřtít.
19 Meetwo b́ meeyihakon kup'b́wutsi, Demask'on teshts Iyesus danifuwotsnton muk' aawwotssh manoke b́ teshi.
Potom se posilnil jídlem. Připojil se k damašským následovníkům Krista a byl s nimi několik dní.
20 Manorowere Sa'ol Demask'on «Iyesus Ik'o naayiye» etfere ayhudiwots Ik' k'oni mootse daniyo b́ tuwi.
Brzy však začal chodit také do synagog a veřejně hlásal, že Ježíš je Boží Syn.
21 Shishts jamwotswere, «Ashaan Iyerusalemitse shútsan s'eegiru jamwotsi t'afifoniyosha? Hanok b́wowuwere boon tifde'er kahni naashuwotsok de'er amooshoshna?» ett bo'adi.
Všichni posluchači se divili a říkali: „Cožpak to není ten, kdo tak tvrdě v Jeruzalémě pronásledoval Ježíšovy vyznavače? I sem přece přišel, aby je pochytal a předvedl před veleradu.“
22 Sa'olmó iki kup'efere bí ami, Iyesus mesihiyo b́wottsok'o keewut Demask'oyitse beyat teshts Ayhudiwots noono bo keewituwo b́t'ut'ifoni b́ tesh.
Avšak Saula tím neumlčeli. Naopak on umlčoval damašské židy a dokazoval jim, že Ježíš je Mesiáš.
23 Ay aawoniyere il ayhudiwots Sa'oli úd'osh boshiyeyi,
Když už to trvalo dlouho, domluvili se někteří z nich, že ho zabijí.
24 Bímo gondon bíats bo shiyetsman danb́k'iri, boowere bín úd'osh t'uwe aawo b́ keshf fengshuwotsi bo kotfoni.
Saul se dozvěděl o těch úkladech, ale oni dali hlídat ve dne i v noci městské brány, aby jim neunikl.
25 Ernmó t'úwon b́ danifuwots Sa'oli oshots geddek't gimbiyi múlotse maskotiyon oorsh bo k'ri.
Tak ho křesťané nakonec spustili v koši přes hradby.
26 Sa'ol Iyerusalem maants bíamor manoke fa'a Iyesus danifuwotsnton eeho b́geyi, bomó bí Krstosi bí amantsok'o arik boosh arewo b́ k'aztsotse bojamets bín boshati.
Saul přišel zpět do Jeruzaléma a pokoušel se připojit k Ježíšovým následovníkům, ale všichni se ho báli; nevěřili, že by se mohl tak změnit.
27 Bernabasmó Sa'oli woshetswotsok b́ t'intsre weeratse b́befere doonzo bísh b́ be'etsok'onat bín noono b́ keewitsok'o, Iyesus Shútsonowere Demask'on ááwu shuuk'on b́ danitsok'o boosh b́ keewi.
Tu se ho ujal Barnabáš, přivedl ho k apoštolům a všechno jim vyprávěl: Jak se Pán na cestě ukázal Saulovi a mluvil s ním a jak potom Saul v Damašku bez bázně hlásal Ježíše.
28 Mansh Sa'ol bonton wotdek't Iyerusalemitse bíananefo. Doonzo shútsonowere ááwu shuk'on b́ danifoni.
A tak ho věřící v Jeruzalémě přijali mezi sebe a také zde směle mluvil o Pánu Ježíši.
29 Grik dats ash noonon keewuf ayhudiwotsnton keewefetstni b́ mooshfo, bomó bín úd'osh k'anwutskno botesh.
Zvláště rád diskutoval s řecky mluvícími židy. Ti mu nakonec také ukládali o život.
30 Eshuwots man dan bok'rtsok'on K'isariy maants k'az dek'boami, manoknowere Terses maants k'aybíametuwok'o bowoshi.
Když se to dozvěděli bratři, odvedli ho tajně do Césareje a odtud ho poslali do rodného Tarsu.
31 Yhuditse, Gelilitsnat Semaritse fa'a jam Ik'i moowu jeeno datsrane, kúp'onowere kup'eraniye, Doonzono! mangiyifetsat S'ayin shayirowere kup'efetsat taawon eenranee.
Saulovým obrácením nastala pro sbory v Judsku, Galileji i v Samařsku pokojná doba vnitřního budování a života v oddanosti Bohu. Duch svatý mezi nimi působil, takže rostly i počtem.
32 P'et'ros dats datsatse gúúroke b́ befere Ldiyn beyiru amantsuwotsok bíami.
Petr podnikl okružní cestu po všech sborech a přišel tak i k věřícím v Lyddě.
33 Manoknowere shmt nati s'eenosh es'atse k'eets Eniyi eteef duro daats b́de'k'i.
Navštívil tam jakéhosi Eneáše, který byl už osm let ochrnutý upoután na lůžko.
34 P'et'rosuwere «Eniyo! Iyesus Krstos neen kashituwe, tuur níees'o ec'ee!» bí eti. Bíwere manoor k'az b́tuwi.
Petr mu řekl: „Eneáši, Ježíš Kristus tě uzdravuje. Vstaň a skliď si své lůžko!“A on hned vstal.
35 Ldaanat Saronon beyiru jametsuwots bín bek't doonzo maants k'az boaani.
Když to viděli obyvatelé Lyddy a Sáronu, uvěřili v Pána Ježíše.
36 Iyop'e datsatse T'abiti eteefu amants iku fa'a b tesh, Griki noonon Doork'ayi eta, b́ biitsonwere t'it'a etee, biwere sheeng keewo k'alonat t'owwotssh úni aawu imf máátsi btesh,
Nedaleko Lyddy, v Joppe, žila věřící žena jménem Tabita, řecky Dorkas. Byla známá tím, jak z lásky podporovala chudé.
37 Manoor bi shodat b k'iri, mashdek'tnuwere dadirotse danbani gaad'ots bin gedbok'ri.
Právě v těch dnech však onemocněla a zemřela. Připravili ji k pohřbu a zatím uložili do místnosti v patře.
38 Ldi Iyop'esh karn bteshtsotse Iyop'eyitse fa'a Iyesus danifwots P'et'ros Lditse b́ fa'ok'owo shisht «Oona muk'i nteyawo noosh kaari waa boree» et git ashuwotsi bíyok woshbok'ri.
Věřící se doslechli, že Petr je v Lyddě, a poslali k němu s prosbou, aby k nim hned přišel.
39 Mansh P'et'ros tuut wosheetsuwotsnton b́weyi, b́ bodtsook'onowere dambani maa gáádots dek't boami, bo kenih k'irts mááts jametso bín guurdek' need' dek't eepfetst Doork' bonton kashon b beyor bwozits faaruwotsnat tah tahuwotsi bísh bokitsiri botesh,
Petr šel s posly a ti ho vedli přímo nahoru do domu. Tam byl zástup plačících vdov, ty ho obklopily a ukazovaly mu šaty, které jim ušila jejich milá Dorkas.
40 P'et'ros jametsuwotsnor úratse kishk'raat tuk'maldek't Ik'o b́ k'oni, duuno maantsowere aandek't «T'abitee! tuwwe!» bíeti, biwere bi ááwwotsi wogdek'at P't'rosi b s'iili, tuuwatnu beebdek'i.
Petr požádal, aby všichni odešli, poklekl a modlil se. Po chvíli se obrátil k mrtvému tělu a řekl: „Tabito, vstaň!“Ona otevřela oči, uviděla Petra a posadila se.
41 Bíwere b́ kisho jargt bin detsdek't b́ tuuzi, bo kenihi k'irts máátsuwotsnat k'osh máántsuwotsi s'eegdek't naú kashon bo shinats b́ t'intsi.
Petr jí podal ruku a pomohl jí vstát. Pak zase zavolal všechny nahoru a odevzdal jim Tabitu živou.
42 Keewanuwere Iyop'e dats jamatse b́ daneyi, ay ashuwotswere Doonzon boamani.
To se rychle rozkřiklo po celém Joppe a mnoho lidí uvěřilo v Pána Ježíše.
43 P'et'ros Simo'oni eteets gook' shik'iru ikonton ay aawosh Iyop'en b́ beyi.
Petr pak bydlel dlouho v Joppe v domě koželuha Šimona.
