Matthew 12
1 AN NIK' Jesus Issĭk'opiiksĭstsikui itsisŭp-poka'atomĕsts napaiĕnĭnsĭmmanĭsts; ki otŭsksĭnĭmats'ax au'notsiax, ki aiin'asĭsts aumŭtŭp'otsĭmiax ki itaumŭtŭp'ioattomiax.
V ten čas šel Ježíš v sobotu skrze obilí, učedlníci pak jeho lační jsouce, počali vymínati klasy a jísti.
2 Ki Pharisees otsĭnno'ŏssauax, anĭstsiauaie, sŭm'mĭsau kitŭsksĭnĭmatsax mat'ŏkhsiu otap'ĭstutsipuauĕsts annok' ĭssĭk'opiiksĭstsikuik.
Farizeové pak spatřivše to, řekli jemu: Hle, učedlníci tvoji činí, čehož nesluší činiti v sobotu.
3 Ki anĭs'tsiuax kikŭttanĭstopuau'ats David otap'ĭstutsipi otau'notssi ki otopokom'ix;
On pak řekl jim: Co jste nečtli, co učinil David, když lačněl, on i ti, kteříž s ním byli?
4 Manĭst'sipipi Ap'ĭstotokiuă oko'ai, manĭstau'attopiau otsitau'pipi ĭstske'tani annik' kŭt'taŏkhsiik mŏks'auattosi ki otopokom'ix mŏks'auattosaxaie, ki kak'ŏkhsiu natoi'apiekuax mŏksauattosauaie?
Kterak všel do domu Božího a chleby posvátné jedl, kterýchž jemu neslušelo jísti, ani těm, kteříž s ním byli, než toliko samým kněžím?
5 Ki kikŭtanĭstopuau'ats okŏk'itsĭmani natoi'apiekuax manĭstap'otŭkkipiau ĭssĭk'opiiksĭstsikui otsitsips'taupĭsau omŭk'atoiapioyĭs kimatsikiu'ats.
Aneb zdali jste nečtli v zákoně, že kněží v sobotu v chrámě sobotu ruší, a jsou bez hříchu?
6 Ki kitan'ĭstopuau annom' itstsiu' tuks'kŭm ki skĭt'stom omŭk'atoiapioyĭs.
Ale pravímť vám, že větší jest tuto nežli chrám.
7 Ki kitsksĭni'topi manĭstap'ipi nitak'ŏkh-sitsip kĭm'apiisĭnni, ki nimatakŏkhsitsipats ĭkit'stŭksĭnni, kĭs'taisauotui'mauopiau kŭt-tautuitiiaixk.
Než kdybyste věděli, co jest to: Milosrdenství chci a ne oběti, nepotupovali byste nevinných.
8 Nin'a okku'i itsĭn'auattomĭnaai ĭssĭk'opiiksĭstsikiii.
Syn zajisté člověka jest pánem i soboty.
9 Ota'atsĭstapusi, otatoi'apioyimoai itsipim;
A odšed odtud, přišel do školy jejich.
10 Ki sat'sit, nĭn'au itsĭps'taupiĭnai, ki otsĭs'i ipo'kŏttsiuaie. Ki aisŭppo'ŏtsesattsiuaie, Kŭtai'ŏkhsiuats ĭssk'opiiksĭstsikuĭsts ŏk'okuttotoŏsi? Mŏks'enŭpanĭstŭssauaie.
A aj, byl tu člověk, maje ruku uschlou. I tázali se ho, řkouce: Sluší-li v sobotu uzdravovati? aby jej obžalovali.
11 Ki an'ĭstsiuax, Ŭn'nats nĭn'au kitopokittappi'ĭmmoau maksinan'si tuks'kŭmi emŭk'ikĭna, ĭstsŭp'popiĭssaie atŭn'iaksĭn ĭssĭk'opiiksĭstsikui, Kŭttomai'akstaisautuyiuatsaie?
On pak dí jim: Který z vás bude člověk, ješto by měl ovci jednu, a kdyby ta upadla do jámy v sobotu, i zdaliž nedosáhne jí a nevytáhne?
12 Nĭn'au kŭttomai'skĭtsimiuats emŭk'ikĭna? Ŭn'nikaie itŏkh'siu mŏk'ŏkhsapĭstutŭksi ĭssĭk'opiiksĭstsikuĭsts.
A čím lepší jest člověk než ovce? A protož slušíť v sobotu dobře činiti.
13 Itŭman'ĭstsiuaie nĭn'au, Sauksikĭns'tsiakit. Ki itsauksikĭns'tsiakiu; ki ikut'tutsipaie netoi'nitsiuaie otat'otsĭsi.
Tedy řekl člověku tomu: Vztáhni tu ruku svou. I vztáhl, a přivedena jest k zdraví jako druhá.
14 I tŭmit'sŭksiau Pharisees, ki ikŏnau'kŏk-itsĭmattsiauaie manĭstaks'enitawpiauaie.
Farizeové pak vyšedše, drželi radu proti němu, kterak by jej zahladili.
15 Ki Jesus otsksĭnĭssaie, itsĭstapu': ki akai'tappix ipokiuo'iauaie, ki ikŏnau'kuttutuyiuax;
A věděv to Ježíš, šel odtud. I šli za ním zástupové mnozí, a uzdravil je všecky.
16 Ki sokap'anĭstsiuax mŏkstaiitsĭnnikoŏsax'aie:
A s pohrůžkou přikázal jim, aby ho nezjevovali,
17 Mŏks'enŭpanĭstosi Esias otan'ipi, ki an'iu,
Aby se naplnilo povědění skrze Izaiáše proroka, řkoucího:
18 Sŭm'mok, nitap'otomok, annŏk' nitse'niniwattauŏk; nitŭk'omĭmmau, nu'skĕttsipŏppi nimut'ŏkhsĭmmau: nitakitsipotoai'ĭnai nitsista'awi ki akanĭs'tsĭnmomoyiuax Gentiles okŏk'itsimani.
Aj, služebník ten můj, kteréhož jsem vyvolil, ten milý můj, v němž se dobře zalíbilo duši mé. Položím Ducha svého na něj, a soud národům zvěstovati bude.
19 Mataketskau'ats mataksoksipŭppisŭm'ats; mat'akitstsipa matap'pi mŏk'okhtsĭsaie otse'poawsists moksoku'ĭsts.
Nebude se vaditi, ani křičeti, aniž kdo na ulicích uslyší hlas jeho.
20 Apai' otŭk'itsĭssi mataksĭnŭkiu'ats: flax setsĭs'si matakŭtsĭm'atsaie otsauomai'tŭpskĭsaie okŏk'itsimani mŏk'itsskitsstani.
Třtiny nalomené nedolomí, a lnu kouřícího se neuhasí, až i vypoví soud k vítězství.
21 Ki otsĭn'ikŏsim Gentiles ak'aumaitsĭmiau.
A ve jménu jeho národové doufati budou.
22 Tŭks'kŭm ito'tsipotoau pakhts'istŭmattseu Sauum'itsiStaaw, naps'tsiu, ki mataipuyiu'ats: ki ikut'tutuyiuaie, ki naps'tsiuă it'sŭppiu ki kŭttai'puyiuă itse'puyiu.
Tehdy přiveden k němu ďábelstvím posedlý, slepý a němý. I uzdravil jej, tak že ten slepý a němý i mluvil i viděl.
23 Ki kŏnai'tappix it'skaietŭkkiau ki aniau kŭtamiu'ats David okkiu?
I děsili se všickni zástupové a pravili: Není-liž tento ten Syn Davidův?
24 Pharisees otokh'tsĭmsau, an'iau, Am'o nĭn'au, matomaisaipiksĭstsiu'atsax Sauum'itsiStaawx, Beelzebub Sauum'itsistaawx otsĭn'aimoai, umutai'saipiksĭstopiax
Ale farizeové to uslyševše, řekli: Tento nevymítá ďáblů než skrze Belzebuba, kníže ďábelské.
25 Ki Jesus isksĭnnu'yiuax otŭs'tapiax ki an'istsiuax, Nĭn'naiisĭnni ai'aketotoki ak'eitsĭnikau; ki akap'ioyis ki nap'ioyis aiaketotokiau mataksipuitsiuats:
Ježíš pak znaje myšlení jejich, dí jim: Každé království rozdělené samo proti sobě spustne, a každé město neb dům proti sobě rozdělený nestane.
26 Sauum'itsitappiuă satŭp'iksĭstussi Sauum'itsitappiuă, aiaketsĭstotosiu; ki otsĭn'naiisinni kŭttomaksipuitsiu'atsaie?
A jestližeť satan satana vymítá, proti sobě rozdělen jest. Kterak tedy stane království jeho?
27 Satŭp'iksĭstainikiau Sauum'itsiStaawx, Beelzebub nimut'satŭpiksĭstaiau, Tŭkka'ko'kosix itsatŭpiksistsiu'atsax? Ŭn'nikaie osto'auai kitak'okŏkitsĭmŭkoau.
A vymítám-liť já ďábly skrze Belzebuba, synové vaši skrze koho vymítají? Protož oni soudcové vaši budou.
28 Ki Satŭp'iksĭstainikiau Sauum'itsistaawx Ap'istotokiuă otsista'awmi nimut'satŭpiksĭstaiau Apistotokiuă otsĭn'aiisĭnni kito'taakoai'ĭni.
Pakliť já Duchem Božím ďábly vymítám, přišloť jest jistě mezi vás království Boží.
29 Mĭskŏpin'ai oko'ai Tsa'akanĭstokotsitsipim'atsaie, mŏk'itauksĭstutsĭsaie ope'kanĭstsaie, sauotŭm'ĭsksipĭstŭsaie mĭskŏpin'ai? Ki ak'otŭmoksĭstutsĭmaie oko'ai.
Aneb kterak kdo může do domu silného vjíti a jeho nádobí pobrati, leč by prvé svázal toho silného, a teprv by dům jeho obloupiti mohl?
30 Annŏk' nikŭt'taispiimmokŏk, nikŏttum'a: annŏk' nikŭttaupokomoawk'iakimauŏk auanit'apiksĭstŭkkiu.
Kdož není se mnou, proti mně jest; a kdo neshromažďuje se mnou, rozptylujeť.
31 Ŭn'nikaie kitan'ĭstopuau, amian'ĭstsauumitsitappiisĭnni ki amian'istitŭpsauokŏmotse'poawsists Apĭstotokiuă akitsksĭnoaiau matap'pi; ki annŏk' akitŭpsauo'kŏmotsepuyiuŏk Atsĭm'istaaw matakitsksĭnoau'ats.
Protož pravím vám: Všeliký hřích i rouhání bude lidem odpuštěno, ale rouhání proti Duchu nebude odpuštěno lidem.
32 Annŏk' itŭp'sauokŏmotsepuyiuŏk Nĭn'au Okku'i ak'itsksĭnoau, ki annŏk' itŭpsauokŏmotsepuyiuŏk Atsĭm'iStaaw mat'akitsksĭnoau'ats annom' ksŏk'kum ki aie'nĭssi otsĭs'tŭpipuitappiisĭnni, mat'akitsksĭnoauats. (aiōn g165)
A kdyby kdo řekl slovo proti Synu člověka, bude jemu odpuštěno, ale kdož by mluvil proti Duchu svatému, nebude jemu odpuštěno, ani v tomto věku, ani v budoucím. (aiōn g165)
33 Ŏkhs'apĭstutos mistsĭs', mŏk'ŏkhsinasiii: ki makap'ĭstutos mĭstsĭs mŏk'okapinasi: mistsĭs' ĭsksĭno'au otsin'assĭnni.
Čiňtež aneb strom dobrý, i ovoce jeho dobré; aneb čiňte strom zlý, i ovoce jeho zlé. Neboť po ovoci strom bývá poznán.
34 Pitse'ksĭnaipokax! Sauum'itsitappiinoainiki Tsa'a kitakokotŭnĭstse'poattopuau'astsaii ŏkh'sĭsts? Manĭsta'kauoopi u'skĕttsipŏppi, maoi' itai'puyiu.
Pokolení ještěrčí, kterakž byste mohli dobré věci mluviti, jsouce zlí? Nebo z hojnosti srdce ústa mluví.
35 Ŏkhsin'auă manĭsta'kauoopi ŏkh'si u'skĕttsipŏppi sau'otsĭmĕsts ŏkh'siĭsts: Sauumitsĭn'nauă manĭsta'kauoopi maka'pi u'skĕttsipŏppi sau'otsĭmĕsts makap'ĭsts.
Dobrý člověk z dobrého pokladu srdce vynáší dobré, a zlý člověk ze zlého pokladu vynáší zlé.
36 Ki Kitan'ĭstopuau Kŏnai'ksĭstapitse'poawsĭsts otakse'puyisau matap'pix aksenŭp'anĭstomiauĕsts Okŏk'itsĭmani istsiksĭs'tsikui:
Ale pravím vám, že z každého slova prázdného, kteréž mluviti budou lidé, vydadí počet v den soudný.
37 Kitse'poawsĭsts kitakokŏmotsitappiets'okoaiau ki kitse'poawsĭsts kitak'saietokoaiau.
Nebo z slov svých spravedliv budeš, a z řečí svých budeš odsouzen.
38 Stsik ix Sĭnak'ix ki Pharisees nokŭt'anĭstsiauaie ki an'iau, Nin'a nŏk'okapipĭnan itots'tsipi ksĕsto'a.
Tehdy odpověděli někteří z zákonníků a farizeů, řkouce: Mistře, chceme od tebe znamení viděti.
39 Ki nokŭt'anistsiuax osauum'itsitappiisĭnna ki otau'ŏkotaitappiisĭnna itok'apsatsĭmiau; ki mat'akitstsipa ak'okotawpiau. Tuks'kai ak'okotapiau Jonas prophet.
On pak odpovídaje, dí jim: Pokolení zlé a cizoložné znamení hledá, ale znamení jemu nebude dáno, jediné to znamení Jonáše proroka.
40 Manĭsts'itaupĭsaie Jonas mammi' o'koanniaie nioks'kai ksĭstsikuists ki nioks'kai koko'ĭsts; ŭnniak'anĭstsitaupiuaie Nĭnau Okku'i ksŏk'kum u'skĕttsipŏppi nioks'kai ksĭstsikuists ki nioks'kai koko'ĭsts.
Nebo jakož byl Jonáš v břiše velryba tři dni a tři noci, takť bude Syn člověka v srdci země tři dni a tři noci.
41 Nineveh istsĭn'ax, akopoksipapomiauax o'tappiisĭnna istots'tsĭssi Okŏk'itsĭmani ki akitsautŭtsepuyiopiau; aisauai'tsitaiau otatsĭm'semŏssax Jonas; ki sat'sĭt, annŏk' skĭtsĭm'iuŏk Jonas annom' ĭtau'piu.
Muži Ninivitští stanou na soudu s pokolením tímto, a potupí je, proto že pokání činili k Jonášovu kázaní, a aj, víceť nežli Jonáš tuto.
42 Amskap'iksŏkkui ĭstsĭn'nauake akopoksipapomiuaie o'tappiisĭnna ĭstots'tsĭssi okŏk'itsĭmani, ki akitsauotŭtsepoyiopiau: umuk'itsipi ksŏk'kui ito'to mŏkitokhtsĭssi Solomon otokŏk'sĭniaie; ki annŏk' skĭtsĭm'iuŏk Solomon annom' itau'piu.
Královna od poledne povstane k soudu s pokolením tímto, a potupí je; nebo přijela od končin země, aby slyšela moudrost Šalomounovu, a aj, víceť tuto nežli Šalomoun.
43 Sauum'itsistaaw otsai'piksĭstŭssi nĭn'au, ikĭtksŏk'kuyim itap'auauŏkau ĭssĭk'opĭssĭnni itap'satsĭm ki matokonĭm'atsaie.
Když pak nečistý duch vyjde od člověka, chodí po místech suchých, hledaje odpočinutí, ale nenalézá.
44 Itŭmau'aniu nitak'ătsko noko'ai numut'sŭx; ki oto'si ikon'ĭm nam'itaitsiiu, namokh'ipaie, ki a'natsĭstutsipaie.
Tedy říká: Navrátím se do domu svého, odkudž jsem vyšel. A přijda, nalezne prázdný, vyčištěný a ozdobený.
45 Ki itŭm'itappo ki mat'tuyiuax ikĭt'sikŭmiax sta'awx, itsĭs'tŭpokapsiax, ki itsipim'inx ki itoko'attomiax: ki otsako'itappiisĭnni eikĭs'tŭpokapiuaie ototom'itappiisĭnni. Neto'i ak'anĭstsiuaie ot'okapitappiisĭnna.
Tedy jde a vezme s sebou sedm jiných duchů horších, nežli jest sám, a vejdouce, přebývají tam, i bývají poslední věci člověka toho horší nežli první. Takť se stane i tomuto zlému pokolení.
46 Otsa'kiaisitsĭpsattosax matap'pix, Sat'sĭt, Oksĭs'tsi, ki omu'pappiipix săuauts'im itai'puyiax, ai'puĭnŭmiau mŏk'sĭtsĭpsattŏsauaie.
A když on ještě mluvil k zástupům, aj, matka a bratří jeho stáli vně, žádajíce s ním promluviti.
47 Tuks'kŭm an'istsiuaie, Sat'sĭt, Kiksĭs'ta ki kumu'păppiipix sauauts'im itai'puyiau, ki ai'puĭnŭmiau kŏksiĭsĭpsaiisau.
I řekl jemu jeden: Aj, matka tvá i bratří tvoji stojí vně, chtíce s tebou mluviti.
48 Ki anni'ĭsk otan'ikĭsk, an'istsiuaie, Tŭkka' niksĭs'ta? Tŭkka' numu'păppiipix?
On pak odpovídaje, řekl tomu, kterýž jemu pověděl: Kdo jest matka má? A kdo jsou bratří moji?
49 Ki itas'kotuyiuax otsĭs' otŭs'ksĭnĭmatsax ki an'iu Sŭm'mokau niksĭs'tsi ki numu'păppiipix!
A vztáhna ruku svou na učedlníky své, řekl: Aj, matka má i bratří moji.
50 Annŏk' ai'aksĭstutsĭmŏknĭni Spots' im otsitsi'tani aie, osto'i numu'păppiipa, nĕskŭn', nit'akem, ki niksĭs'ta.
Nebo kdož by koli činil vůli Otce mého nebeského, ten jest bratr můj, i sestra má, i matka má.
