< लूका 12 >
1 इतणे च ओथु जालू हजारां दी भीड़ होई गेई, ऐथू दीकर की लोक इकी दुऐ पर डेई पोंदे थे, तां यीशुऐ सबना ला पेहले अपणे चेलयां ने बोलया, फरीसियां दी कपटरूपी जिन्दगी ला जड़ी खमिरे सांई है उसा ला बची करी रेनयो।
Mientras tanto, cuando se había reunido una multitud de muchos miles de personas, tanto que se pisoteaban unos a otros, comenzó a decir a sus discípulos, en primer lugar: “Guardaos de la levadura de los fariseos, que es la hipocresía.
2 क्योंकि कुछ भी ढक्या नी है, जड़ा खोलया नी जाणा है; कने कुछ छुपया नी है, जड़ा सामणे नी ओणा है।
Pero no hay nada encubierto que no se revele, ni oculto que no se sepa.
3 तांई तां जड़ा कुछ, तुसां नेहरे च बोलया है, सै लौइ च सुणाया जाणा, कने जड़ा तुसां अंदर कमरयां च कन्ना च बोलया है, उदा छती पर चढ़ी करी प्रचार होंणा।
Por tanto, lo que habéis dicho en la oscuridad se oirá en la luz. Lo que habéis dicho al oído en las habitaciones interiores se proclamará en las azoteas.
4 “पर मैं तुसां ने बोलदा है, जड़े मेरे साथी न, कि जड़े शरीरे जो मारी सकदे न, पर सै आत्मा जो नी मारी सकदे न, उना ला डरदे मत।”
“Os digo, amigos míos, que no tengáis miedo de los que matan el cuerpo, y después no tienen más que hacer.
5 मैं तुहांजो चेतावनी दिन्दा है की तुहांजो कुसने डरना चाईदा, तुहांजो उस परमेश्वरे ला डरणा चाईदा जिसयो तुहांजो मारणे ला बाद नरके च भेजणे दा हक है। (Geenna )
Pero os advertiré a quién debéis temer. Temed a aquel que, después de haber matado, tiene poder para arrojar a la Gehena. Sí, os digo que le temáis. (Geenna )
6 “क्या बड़ी घट कीमत च पंज चीड़ियाँ नी बिकदियां? तमी परमेश्वर उना चे इकी जो भी नी भुलदा।”
“¿No se venden cinco gorriones por dos monedas de asaria? Ni uno solo de ellos es olvidado por Dios.
7 बल्कि तुहाड़े सिरे दे सारे बाल भी गिणयो न, इस तांई डरा मत, तुसां परमेश्वरे तांई मतियां चीड़ियाँ ला भी बदीकरी कीमती न।
Pero los cabellos de tu cabeza están todos contados. Por eso no tengas miedo. Vosotros tenéis más valor que muchos gorriones.
8 मैं, माणुऐ दे पुत्र तुहांजो बोलदा है जड़े कोई बोलदे न, की सै मेरे चेले न, उसयो मैं भी अपणे स्वर्गीय पिता परमेश्वर दे सामणे अपणे चेले मनी लेंगा।
“Os digo que todo el que me confiese ante los hombres, el Hijo del Hombre lo hará también ante los ángeles de Dios;
9 पर अगर सै दूजयां दे सामणे ऐ बोलणे ला डरदे न, कि असां यीशुऐ दे चेले न, तां परमेश्वरे भी अपणे स्वर्गदूतां सामणे तुहांजो चेला नी मनणा है।
pero el que me niegue en presencia de los hombres, será negado en presencia de los ángeles de Dios.
10 पर जड़ा कोई माणुऐ दे पुत्रे दे बारे च कोई बुरी गल्ल बोलगा, उदा ऐ अपराध माफ होई जाणा, पर जड़ा कोई पबित्र आत्मा दे बारे च बुरा बोलगा, उदा अपराध माफ नी होणा है।
Todo el que diga una palabra contra el Hijo del Hombre será perdonado, pero los que blasfemen contra el Espíritu Santo no serán perdonados.
11 “जालू लोक तुहांजो यहूदी जंज घर च कने हाकिमां कने अधिकारियां दे सामणे लेई जांगे, तां चिंता मत करदे की असां कियां या क्या जबाब देंन, या क्या बोलन।”
Cuando os lleven ante las sinagogas, los gobernantes y las autoridades, no os preocupéis por cómo o qué vais a responder o qué vais a decir;
12 क्योंकि पबित्र आत्मा तुहांजो तालू ही सिखाई देणा, की क्या बोलणा चाईदा।
porque el Espíritu Santo os enseñará en esa misma hora lo que debéis decir.”
13 फिरी भिड़ा चे इकी माणुऐ यीशुऐ बोलया, “गुरू जी, मेरे भाईऐ जो बोल, की पिता दी जमीन जयादात मिंजो देई दे।”
Uno de la multitud le dijo: “Maestro, dile a mi hermano que reparta la herencia conmigo”.
14 यीशुऐ उसयो बोलया, “हे माणु, कुनी मिंजो तुहाड़ा न्याय करणे बाला या धन बंडणे बाला बणाया है?”
Pero él le dijo: “Hombre, ¿quién me ha hecho juez o árbitro sobre vosotros?”
15 कने यीशुऐ उना जो बोलया, “ध्यान रखा, कने हर तरा दिया मोहमाया ने अपणे आपे जो बचाई रखा; क्योंकि कदी भी जिन्दगी उदिया जमीन जायदाद ला जादा नी होंदी।”
Él les dijo: “¡Cuidado! Guardaos de la codicia, porque la vida de un hombre no consiste en la abundancia de los bienes que posee.”
16 यीशुऐ उना जो इक कहाणी सुणाई, कुसकी अमीरे दिया जमिना च मती भरी फसल होई।
Les contó una parábola, diciendo: “La tierra de un hombre rico producía en abundancia.
17 तालू सै अपणे मने च सोचणा लग्गा, की मिंजो नी समझ ओआ दी की मैं क्या करे, क्योंकि मेरे बाल तां इतणी जगा ही नी है, जिथू मैं अपणी सारिया फसला जो रखी सके।
El hombre reflexionaba sobre su situación, diciendo: “¿Qué voy a hacer, porque no tengo espacio para almacenar mis cosechas?
18 कने उनी बोलया, मैं इयां करणा है की अपणे गोदामें दियां बखारियां जो तोड़ी करी उना ला बडियां बणाणियां न; कने ओथु अपणी सारी संपति कने फसल रखणी;
Derribaré mis graneros y construiré otros más grandes, y allí almacenaré todo mi grano y mis bienes.
19 कने इदे बाद अपणे आपे ने बोलणा, की तेरे बाल मते साला तांई मती धन दौलत कने फसल रखियो है; मजे ने खा पी, सूखे ने रे।
Le diré a mi alma: “Alma, tienes muchos bienes acumulados para muchos años. Descansa, come, bebe y alégrate”.
20 पर परमेश्वरे उसयो बोलया, हे मुर्ख! इसा राती तू मरी जा; तां तालू जड़ा कुछ तू गठेरया है, सै कुसदा होणा?
“Pero Dios le dijo: ‘Necio, esta noche tu alma es requerida. Las cosas que has preparado, ¿de quién serán?’
21 “इयां ही उस माणुऐ ने भी होणा है जड़ा सब कुछ अपणे तांई गठेरदा, पर परमेश्वरे दिया सेबा करणे तांई अपणी क्षमता कने धन दौलत खर्च नी करदा।”
Así es el que acumula tesoros para sí mismo y no es rico para con Dios.”
22 फिरी उनी अपणे चेलयां ने बोलया, तांई तां मैं तुहांजो बोलदा है, अपणी जिन्दगी दी चिंता मत करा, की असां क्या खांगे; ना ही अपणे शरीरे दी की असां क्या पांगे।
Dijo a sus discípulos: “Por eso os digo que no os preocupéis por vuestra vida, por lo que vais a comer, ni por vuestro cuerpo, por lo que vais a vestir.
23 क्योंकि रोटिया ला जिन्दगी कने कपड़यां ला शरीर जादा बदीकरी है।
La vida es más que el alimento, y el cuerpo más que el vestido.
24 कोयां पर ध्यान दिया; ना सै रादें न, ना सै बडदे न, न उना बाल खेतर; ना उना दे गोदाम होंदे न जिथू से गठेरी सकन, तमी परमेश्वर उना जो पालदा है। तुहाड़ी कीमत पंछियां ला भी बदीकरी है।
Consideren a los cuervos: no siembran, ni cosechan, no tienen almacén ni granero, y Dios los alimenta. ¡Cuánto más valéis vosotros que las aves!
25 तुसां चे ऐसा कुण है, जड़ा चिंता करणे ने अपणिया जिन्दगिया च इक घड़ी भी बधाई सकदा है?
¿Quién de vosotros puede añadir un codo a su estatura por estar ansioso?
26 इस तांई अगर तुसां सबना ला छोटा कम्म भी नी करी सकदे, तां जिन्दगी च दुजियां गल्लां दी कजो चिंता करदे न?
Pues si no sois capaces de hacer ni siquiera lo más mínimo, ¿por qué os preocupáis por lo demás?
27 “जंगली फुलां दे बारे च सोचा की सै कियां बडुदें न, सै ना तां मेहनत करदे न, कने ना ही कपड़े पांदे न, तमी मैं तुसां ने बोलदा है, की जालू राजा सुलैमान बाल धन दौलत थी, तालू भी उनी जंगली फुलां चे कुसी सांई भी कपड़े नी पायो थे।”
Considerad los lirios, cómo crecen. No trabajan, ni hilan; pero os digo que ni siquiera Salomón, con toda su gloria, se vistió como uno de ellos.
28 इस तांई अगर परमेश्वर दरबड़े दे घाऐ जो, जड़ा अज है, कने कल अग्गी च फुकया जांणा, तमी परमेश्वर घाऐ जो इतणी सुन्दरता दिन्दा है, तां हे अल्पविश्वासियों, तां उनी पक्का तुहाड़ी देखभाल करणी है, तुहाड़ा भरोसा इतणा घट्ट कजो है?
Pero si así viste Dios a la hierba del campo, que hoy existe y mañana se echa en el horno, ¿cuánto más os vestirá a vosotros, hombres de poca fe?
29 कने तुसां इसा गल्लां दिया तोपा च मत रिया, की क्या खांगे कने क्या पींगे, कने ना ही शक करा।
“No busquéis lo que vais a comer o lo que vais a beber, ni os preocupéis.
30 क्योंकि जड़े लोक परमेश्वरे जो नी जाणदे सै इना चिजां जो तोपदे रेंदे न; कने तुहाड़ा पिता जाणदा है, तुहांजो इना चिजां दी जरूरत है।
Porque las naciones del mundo buscan todas estas cosas, pero vuestro Padre sabe que necesitáis estas cosas.
31 पर उदे राज्य दिया तोपा च रिया, तां ऐ चिजां भी तुहांजो मिली जाणियां।
Pero buscad el Reino de Dios, y todas estas cosas os serán añadidas.
32 तुसां मेरे तांई भेडां दे झुण्ड सांई न, इस तांई कुसा भी गल्ला दे बारे च मत डरा; क्योंकि तुहाड़े परमेश्वर पिता जो ऐ खुशी है, की तुहांजो राज्य दे।
“No tengáis miedo, pequeño rebaño, porque a vuestro Padre le ha parecido bien daros el Reino.
33 अपणिया जमीन जयादात जो बेचिकरी दान करी दीया; कने अपणे तांई ऐसे बटुऐ बणां, जड़े पराणे नी होंदे, इदा मतलब की स्वर्गे च ऐसा धन गठेरा जड़ा घटदा नी है कने जिसदे नेड़े चोर नी जांदा है, कने खराब करणे बाला कीड़ा नी लगदा।
Vendan lo que tienen y den regalos a los necesitados. Haceos bolsas que no envejecen, un tesoro en los cielos que no falla, donde ningún ladrón se acerca y ninguna polilla destruye.
34 क्योंकि जिथू तुहाड़ा धन है, ओथु तुहाड़ा मन भी लगया रेंदा है।
Porque donde esté vuestro tesoro, allí estará también vuestro corazón.
35 हमेशा सेबा करणे तांई तैयार रिया कने सारी रात तुहाड़े दिय्ये बलदे रेंन।
“Tened el talle vestido y las lámparas encendidas.
36 कने तुसां उना माणुऐ सांई बणा, जड़े अपणे मालिके जो निय्याला दे होन, की सै बियाह ला कालू बापस ओंगा; की सै जालू आई करी दरबाजा खट खटागां तां झट उदे तांई खोली देन।
Sed como hombres que velan por su señor cuando vuelve del banquete de bodas, para que cuando venga y llame, le abran enseguida.
37 धन्य न सै सेवक, जिना जो मालिक आई करी उदे बापस ओणे दी निय्याल रखदे दिखे; मैं तुहांजो ने सच्च बोलदा, की उनी इक सेवके सांई कपड़े पाई करी उना जो रोटी खाणां बठाणा, कने अपु उना जो खांणे तांई परोसणा।
Bienaventurados los siervos a los que el Señor encuentre velando cuando venga. Ciertamente os digo que se vestirá, los hará sentar y vendrá a servirles.
38 अगर सै अधिया राती या ब्यागा पेहर च आई करी उना जो जागदा दिखे, तां सै सेवक धन्य न।
Serán bienaventurados si viene en la segunda o tercera vigilia y los encuentra así.
39 पर तुसां ऐ जाणी लिया, की अगर घरे दा मालिक जाणदा, की चोरे कुसा घड़िया ओणा है, तां सै जागदा रेंदा, कने अपणे घरे च चोरी नी होणा दिन्दा।
Pero sabed esto, que si el dueño de la casa hubiera sabido a qué hora iba a venir el ladrón, habría vigilado y no habría permitido que entraran en su casa.
40 तुसां भी मेरे बापस ओणे तांई तैयार रिया; क्योंकि मैं, माणुऐ दे पुत्रे ऐसिया घड़िया स्वर्गे ला ओणा जालू तुसां मेरे ओणे दी उम्मीद नी कितियो होणी है।
Por tanto, estad también preparados, porque el Hijo del Hombre vendrá a una hora que no esperáis.”
41 तालू पतरसे बोलया, “प्रभु जी, क्या ऐ कहाणी तू सांझो ही बोला दा है की सबना जो बोलदा है।”
Pedro le dijo: “Señor, ¿nos cuentas esta parábola a nosotros o a todo el mundo?”.
42 प्रभु यीशुऐ बोलया, “सै भरोसे लाइक कने अकला बाला भंडारी कुण है, मालिक जिसयो नोकरां-चाकरां दा सरदार बणाऐ ताकि सै उना जो टेमे दा खांणे पिंणे दा समान दे।”
El Señor dijo: “¿Quién es, pues, el administrador fiel y prudente, al que su señor pondrá al frente de su casa, para que les dé su ración de comida en los momentos oportunos?
43 धन्य है सै सेवक, जिसयो उदा मालिक आई करी ऐसा ही करदा दिखे।
Dichoso aquel siervo al que su señor encuentre haciendo eso cuando venga.
44 मैं तुहांजो ने सच्च बोलदा; उनी उसयो अपणिया सारिया संपतिया दा मालिक बणाई देणा।
En verdad os digo que le pondrá al frente de todo lo que tiene.
45 पर अगर सै सेवक सोचणा लग्गे, की मेरे मालिके जो ओणे च हल्ले बड़ा बकत है, कने सै दासां कने दासियाँ जो मारणा-कुटणा कने खाणां-पिणा कने शराबी होणा लग्गे।
Pero si ese siervo dice en su corazón: “Mi señor tarda en venir”, y comienza a golpear a los siervos y a las siervas, y a comer y a beber y a embriagarse,
46 तां उस दासे दे मालिके ऐसे रोजे ओणा है जिस दिने सै उसयो निय्याला दा नी होणा, कने ऐसी घड़ी जिसा जो सै जाणदा ना होणा, तालू उदे मालिके ओणा, उसयो खरियाँ झिड़कां देईकरी उदी गिणती अविश्वासियां सोगी करी देणा।
entonces el señor de ese siervo vendrá en un día que no lo espera y a una hora que no conoce, y lo partirá en dos, y pondrá su porción con los infieles.
47 कने सै सेवक जड़ा मालिके दी इच्छा जाणदा था, कने तैयार नी रिया कने ना उदिया मरजिया चलया, उनी बड़ी मार खांणी।
Aquel siervo que conocía la voluntad de su señor, y no se preparó ni hizo lo que él quería, será azotado con muchos azotes,
48 पर जिसयो पता नी होईकरी मार खाणे जोगा कम्म करे उनी घट मार खांणी, तांई तां जिसयो जादा दितया है उसला जादा मंगया जाणा है; कने जिसयो जादा सौंपया है, उसला जादा दा हिसाब लेणा है।
pero el que no sabía, y hacía cosas dignas de azotes, será azotado con pocos azotes. A quien se le dio mucho, se le exigirá mucho; y a quien se le confió mucho, se le pedirá más.
49 मैं धरतिया पर अग्ग लगाणा आया है; बस ऐ ही चांदा है, की हुण ही लगी जांदी!
“He venido a arrojar fuego sobre la tierra. Ojalá estuviera ya encendido.
50 मिंजो जल्द ही इक भयंकर पीड़ झेलणा पोणी है; कने जालू दीकर सै पीड़ नी झलगा तालू दीकर मैं बड़ा बेचेन है।
Pero tengo un bautismo con el que ser bautizado, ¡y qué angustia tengo hasta que se cumpla!
51 तुसां क्या सोचदे न की मैं धरतिया पर लोकां बिच मेल मिलाप करणा आया है? मैं बोलदा है, नी मैं लग करणा आया है।
¿Creéis que he venido a dar paz en la tierra? Os digo que no, sino más bien para dividir.
52 क्योंकि अगर कुसी इकी घरे दे पंज जणे न, तां उना अपु चे बख रेणा है, तिन्ना जाणया जड़े मिंजो पर भरोसा नी करदे उना दों जणयां दा बिरोध करणा जड़े मिंजो पर भरोसा करदे न।
Porque a partir de ahora, en una casa habrá cinco divididos, tres contra dos, y dos contra tres.
53 पिता पुत्रे ने, कने पुत्रे पिता ने बेर रखणा; माता कुड़िया ने, कने कुड़िया माता ने, ससु नुआ ने, कने नुआ ससु ने बैर रखणा है।
Estarán divididos, el padre contra el hijo, y el hijo contra el padre; la madre contra la hija, y la hija contra su madre; la suegra contra su nuera, y la nuera contra su suegra.”
54 कने यीशुऐ भिड़ा ने भी बोलया, जालू तुसां बदलां जो पशचिम ला उठदे दिखदे न, तां झट बोलदे न, की बरखा होणी है, कने इयां ही होंदा है।
También dijo a las multitudes: “Cuando veis una nube que se levanta por el oeste, enseguida decís: ‘Va a llover’, y así sucede.
55 कने जालू दक्षिणी होआ चलदी दिखदे न तां बोलदे की लू चलणी, कने इयां ही होंदा है।
Cuando sopla un viento del sur, decís: ‘Habrá un calor abrasador’, y así sucede.
56 हे कपटियों, तुसां धरती कने अम्बरे दे रुपे च भेद करी सकदे न, पर इस युगे च परमेश्वर क्या करा दा है, उदे बारे च भेद कजो नी जाणदे न।
¡Hipócritas! Sabéis interpretar el aspecto de la tierra y del cielo, pero ¿cómo es que no interpretáis este tiempo?
57 तुसां जो अपु ही फेसला करणा चाईदा की तुहाड़े तांई क्या ठीक है?
“¿Por qué no juzgáis por vosotros mismos lo que es justo?
58 जालू तू अपणे मुद्दई सोगी न्याय करणे बाले बाल चलया है, तां रस्ते च ही उसला छुटणे दी कोसिस करी ले इयां ना हो, की सै तिजो जजे बाल लेई जाऐ, कने जज सिपाई बाल देई दे कने सिपाई तिजो जेला च पाई दे।
Porque cuando vayáis con vuestro adversario ante el magistrado, procurad con diligencia en el camino libraros de él, no sea que os arrastre al juez, y el juez os entregue al oficial, y el oficial os meta en la cárcel.
59 मैं तुहांजो बोलदा है, कि जालू दीकर तू दमड़ी-दमड़ी नी देई दिंगा तालू दीकर ओथु ला नी छुटी सकणा है।
Te digo que de ninguna manera saldrás de allí hasta que hayas pagado hasta el último centavo.”