< যিশাইয় ভাববাদীর বই 64 >

1 আহা, তুমি যদি আকাশ চিরে নিচে নেমে আসতে! তবে পাহাড় পর্বত তোমার উপস্থিতিতে কেঁপে উঠত,
Taumaiā ke ke haeʻi ʻae ngaahi langi, koeʻuhi ke ke hāʻele hifo, koeʻuhi ke tafe hifo ʻae ngaahi moʻunga ʻi hoʻo ʻafio mai.
2 আগুন যেমন ঝোপের ডালপালা জ্বালায়, অথবা আগুন জলকে ফোঁটায়৷ তোমার শত্রুদের কাছে তোমার নাম প্রকাশ হোক, যেন জাতিগুলো তোমার উপস্থিতিতে ভয়ে কাঁপে!
‌ʻO hangē ʻoku ulo ʻae afi vela, ʻoku ngaohi ʻe he afi ʻae vai ke lili, ke pehē hoʻo fakahā ho huafa ki ho ngaahi fili, koeʻuhi ke tetetete ʻae ngaahi puleʻanga ʻi ho ʻao!
3 আগে, আমরা যা আশা করিনি তুমি সেই সমস্ত আশ্চর্য্য কাজ করেছিলে, তুমি নেমে এসেছিলে আর পাহাড় পর্বত তোমার উপস্থিতিতে কেঁপে উঠেছিল।
‌ʻI hoʻo fai ʻae ngaahi meʻa fakamanavahē ʻaia naʻe ʻikai te nau ʻamanaki ki ai, naʻa ke hāʻele hifo, naʻe tafe hifo ʻae ngaahi moʻunga ʻi ho ʻao ʻi hoʻo ʻafio mai.
4 সেই প্রাচীনকাল থেকে তোমাকে ছাড়া আর কোন ঈশ্বরের কথা কেউ শোনে নি, চোখেও দেখে নি, যিনি তাঁর জন্য কাজ করে থাকেন যে তাঁর অপেক্ষা করে।
He talu ʻae kamataʻanga ʻo māmani ʻoku teʻeki fanongo, pe ongoʻi ʻe he telinga, pe mamata ʻe ha mata, ki ha ʻOtua mo koe, ʻaia kuo ne fai ʻae ngaahi meʻa pehē ni maʻanautolu ʻoku tatali kiate ia.
5 যারা ভালো কাজ করতে আনন্দ পায়, যারা তোমার পথে স্মরণ করে এবং সেগুলো পালন করে, তুমি তাদের সাহায্য কর৷ যখন আমরা পাপ করেছিলাম তখন তুমি রেগে গিয়েছিলে। তোমার পথে আমরা সব দিন উদ্ধার পাব৷
‌ʻOku ke fakafetaulaki kiate ia ʻoku fiefia pea fai māʻoniʻoni, kiate kinautolu ʻoku manatu kiate koe ʻi ho ngaahi hala: vakai, ʻoku ke houhau; he kuo mau fai angahala: ka ʻoku tuʻumaʻu [ʻena], pea te mau moʻui.
6 আমরা প্রত্যেকে অশুচি ব্যক্তির মত হয়েছি আর আমাদের সমস্ত ভালো কাজ নোংরা কাপড়ের মত। আমরা সবাই পাতার মত শুকিয়ে গিয়েছি; আমাদের পাপ বাতাসের মত করে আমাদের উড়িয়ে নিয়ে গেছে।
‌ʻOku mau tatau kotoa pē mo e taʻemaʻa, pea ʻoku tatau ʻemau māʻoniʻoni kotoa pē mo e ngaahi konga holoholo fakalielia; pea ʻoku mau mae kotoa pē ʻo hangē ko e louʻakau; pea ko ʻemau ngaahi hia, ʻo hangē ko e matangi, kuo ne ʻāvea ʻakimautolu.
7 কেউ আর তোমার নামে ডাকে না, তোমাকে ধরতে কেউ চেষ্টা করে না; কারণ তুমি আমাদের থেকে তোমার মুখ লুকিয়ে রেখেছ এবং আমাদের পাপের কাছে সমর্পণ করেছ।
Pea ʻoku ʻikai ha taha ʻoku ui ki ho huafa, pe ueʻi ʻe ia ia ke puke kiate koe: he kuo ke fufū ho fofonga ʻiate kimautolu, pea kuo fakaʻauha ʻakimautolu, koeʻuhi ko ʻemau ngaahi hia.
8 তবুও, হে সদাপ্রভু, তুমিই আমাদের পিতা; আমরা মাটি। তুমি কুমার এবং আমরা সবাই তোমার হাতের কাজ।
Ka ko eni, ʻE Sihova, ko koe ko ʻemau tamai; ko e ʻumea ʻakimautolu, pea ko homau ngaohi koe: pea ko e ngāue ʻa ho nima ʻakimautolu kotoa pē.
9 হে সদাপ্রভু, তুমি এত রাগ কোরো না; আমাদের বিরুদ্ধে আমাদের পাপ সব দিন স্মরণ কর না। অনুগ্রহ করে, তুমি আমাদের সবার দিকে, তোমার লোকদের দিকে তাকাও।
‌ʻOua naʻa ke houhau lahi, ʻE Sihova, pe manatu maʻuaipē ki he hia: vakai, pea ʻafioʻi, ʻoku mau kole kiate koe, he ko hoʻo kakai ʻakimautolu kotoa pē.
10 ১০ তোমার পবিত্র শহরগুলো মরুপ্রান্তে পরিণত হয়েছে; সিয়োনও মরুপ্রান্তে পরিণত হয়েছে, যিরূশালেম জনশূন্য হয়েছে।
Kuo hoko ko e toafa ʻa hoʻo ngaahi kolo māʻoniʻoni, ko e potu liʻaki ʻa Saione, kuo ʻauha ʻa Selūsalema.
11 ১১ আমাদের সেই পবিত্র ও সুন্দর মন্দির, যেখানে আমাদের পূর্বপুরুষেরা তোমার প্রশংসা করতেন, আগুনে ধ্বংস হয়েছে এবং যা কিছু খুবই সুন্দর ছিল সেগুলোও ধ্বংস হয়েছে।
Kuo vela ʻi he afi ʻa homau fale matamata ʻeiki mo māʻoniʻoni, ʻaia naʻe fakamālō ai kiate koe ʻa ʻemau ngaahi tamai: pea kuo maumau ʻemau ngaahi meʻa lelei kotoa pē.
12 ১২ হে সদাপ্রভু, তুমি কি করে এখনও ক্ষান্ত হয়ে আছ? তুমি কি চুপ করে থাকবে ও অবিরত আমাদের লজ্জিত করবে?
Te ke taʻofi koe, ʻE Sihova, koeʻuhi ko e ngaahi meʻa ni? Te ke fakalongo pe, pea fakamamahi lahi ʻakimautolu?

< যিশাইয় ভাববাদীর বই 64 >