ST MARK 6
1 KAHCHU ieti otsi achudesha, kahchu yuhchidesha ghochati matike; yaotatichine chu yekehdesha.
Pak se Ježíš s učedníky vrátil do svého domovského města Nazaretu.
2 Kahchu Menejitti Dzine khoonioonizutooh tye tyetachatlihi kwa taneghaotatyech natlone kootitsakooh khawoalli, ghatih Tyecha otsi niyatilontye? Kahchu ye o-ochi mehoochayu tidi machioo, koole yaghi oochu ekyeotatichi ayilai tila ihe?
Když přišla sobota, kázal v tamější synagoze, kde mu naslouchalo mnoho lidí. Všichni žasli a říkali si: „Kdepak se to naučil? Kde se u něho vzala ta moudrost? A dokonce dělá i zázraky!
3 Atu ayila tachin atali, Mary chue mekye James, Joses chu, Juda dm, Simon chu? kahchu mehtghezze chode mekyechatich? Kalichu atu oochu yatsiintighadesa.
Známe ho přece jako tesaře, syna Marie. Jeho bratři jsou Jakub, Josef, Juda a Šimon. A také jeho sestry žijí mezi námi.“Nemohli se s tím prostě vyrovnat, dokonce se nad tím pohor-šovali.
4 Kahchu Jesus toowela yehti, Tane chi otine tune atu mooh oontue iyu aoontye mehe meachatachai, atunezon tatike hwa yule iyu aoontye, kahchu atai hahte menachine, kahchu atai hahte ghochatih makwa.
Ježíš jen poznamenal: „Nikde prorok neznamená tak málo, jako ve vlastní obci a rodině.“Jejich nedůvěra ho zarmoutila
5 Kahchu ayiti atu kooye keoahchlon mehmawochuli kewotiche, tahkine ghatyeh katehtichlon yatitine, kahchu nayaghihtalon.
a nemohl tam učinit žádný zázrak; jen na několik nemocných položil ruku a uzdravil je. Rozhodl se, že se obrátí k lidem v okolních vesnicích.
6 Kahchu kawolilon atu aha yutieh. Ahwole atghe tane tanenatih akehe klodeshalon, taneghaotatyech.
7 Kahchu keneti onketi matgha tyechi yehti, eonetye tsi yeteha onkyetatatye; kahchu yehnatsutti yayila yatanatsutti naghaghatai metselihi;
Potom svolal svých dvanáct učedníků, vysílal je po dvojicích do okolních vesnic a propůjčil jim schopnost osvobozovat lidi z moci zla.
8 Kahchu aychti atuli yatoolai kyatehchu, tghes zon; atu etsunzis, atu chu otles tyes ali, atu chu sooniya kooghele tasulla:
Nakázal jim, aby si na cestu kromě hole nic nebrali: žádný chléb, žádná zavazadla, žádné peníze, dokonce ani náhradní obuv nebo šaty.
9 Hoontyegho kyetlhi ahoo zon tatyez; kahchu atu onketi kestue taooya.
10 Kahchu toowela yehti, oolitah nito kwa kwighaachatetah, ayiti ahli achutahaz ti otsi.
„V každé vesnici se ubytujte na jediném místě, a to tam, kde vás nejprve přijmou.
11 Kahchu atu ninaghatile ati, naghatitsukki ata chu, aisai iiti otsi achutaach ate, naghakye waghat otles ihe kooyeh ooghahtichi. Kwa hli anaghaisii, Otehchi aghatane Sodom yu Gomorrha yu oochu awohtyesi ohtye tane tsiochatihi dzine intyizon ayi tike.
Když vás někde nebudou chtít přijmout ani vyslechnout, jděte pryč a vyklepejte i ten jejich prach ze svých bot; ať mají, co jim patří.“
12 Kahchu achughatestyetl, kahchu tane taghatih ketselihi ooghachatutii gha,
Vydali se tedy na cesty a všude vyzývali, aby lidé zanechali svých zlých činů, litovali jich a začali žít nový život.
13 Kahchu natlon metselihi ghaghateha, kahchu kles ihe yakiyehkluk yatitiine, kahchu nayaghinta;
Vyháněli démony, nemocné potírali olejem a uzdravovali je.
14 Kahchu metihi tyiyi Herod otitsuk mewoyu; (atgheze tike okehe midizi khoochatiihe; ) kahchu toowe ehti, John matukeghinkliti atai tustye otsi niiya, kahchu ayiwo mehe ohtye keochatichi eotatya aoontye.
Ježíšův věhlas se šířil a zprávy o něm se donesly až k uším krále Heroda. Někteří lidé říkali, že to ožil Jan Křtitel, proto prý koná takové zázraky.
15 Achune ghati, Elias atai, kahchu achune ghati atane tai atahwotine, ehlatine eontye atane tai atahwotine.
Jiní se zase domnívali, že znovu přišel dávný prorok Elijáš, a další byli přesvědčeni, že prostě povstal nový prorok, jak tomu bývalo za starodávna.
16 Ootitsukchi Herod, toowe ehti, John ayi matsi hlihyitl ii: tsitike nesta tustyi otsi.
Sám Herodes, když se o Ježíši dozvěděl, se polekal: „Je to Jan, kterého jsem dal popravit. Určitě vstal z mrtvých.“
17 Atai Herod ghochati ochiyateha, John chu niyatinti, kahchu tane kwechayihti tayaghesklu Herodias ihe, mekye Philip tsiyue ihe: atai inkah hlakootsila.
Král dal již dříve Jana zatknout a uvěznil ho ve své tvrzi.
18 Atai John ayehtii Herod, Atu wotezi nai awohi nekye tsiyue.
Jan mu totiž vytýkal, že odloudil vlastnímu bratru Filipovi manželku Herodiadu.
19 Ayeoo Herodias tike ochehtune yesoohail akhai; ahwole atu hawootli iyu maaoontye:
Ta Jana Křtitele za to nenáviděla a ukládala mu o ivot, bez králova souhlasu se však neodvažovala dát ho zavraždit.
20 Atai Herod John enejitieh, atayetioo tyeswe ghata, kahchu maghata oochu tane elieh teze, kahchu yama intityesha; kahchu yatitsukchi oontlon kehe keoachlon, kahchu kyenawolesilon ayiteh otitsuk ate.
Věděla, že Herodes si ho vážil jako spravedlivého a svatého člověka a držel nad ním ochrannou ruku. Rozhovory s ním ho sice vždycky jaksi znepokojovaly, ale přesto mu rád naslouchal a někdy se podle jeho slov i řídil.
21 Kootoo sookah nitsutooh dzinee khonioonizutooh Herod niyi dzinee khonioonizutooh hatleke eghohtai gha oola tametihi gha, simakunnis metihi tyiyi chu, kahchu haladi kha kakaoozuni Galilee;
Herodiadě se naskytla příležitost Jana odstranit, když král na oslavu svých narozenin uspořádal hostinu pro své dvořany, důstojnictvo a vedoucí osobnosti Galileje.
22 Kooh kootoo Herodias matue kwiya tahtitla, kahchu yakeneli Herod chu, ayi yakasatai chu, metihi tyiyi toowe ehti ayi atyedi, Soodinkyet ooli sachinioonunisitassi, atuli necho matuhsesi.
Dcera Herodiady při banketu tančila před hosty a všem se velice líbila.
23 Kwete oochu ayehti, Atghaze ooli assyesi oochu gho soodinkyet ate, tghatichi ooli assi naslelasi.
Král byl tak okouzlen, že jí pošetile slíbil splnit jakékoliv přání, i kdyby to měla být polovina království. Dokonce to přede všemi slavnostně odpřisáhl.
24 Kahchu hadesha totsi anna. Ye ooduskyet aoontye totsi ehtilon? Tsiyua so toowe ehti, John matukeghinkliti tsi.
Šla se tedy poradit se svou matkou a ta ji navedla, aby si řekla o hlavu Jana Křtitele.
25 Iteteh kwete metihi tyiyi tsidesha, kahchu atakyet, kooh koosti atezon sahoalli tsa ihkye John matukeghinkliti tsi.
Rychle se vrátila ke králi a přednesla mu své přání: „Chci, abys mi hned teď dal přinést mísu s hlavou Jana Křtitele.“
26 Kahchu ohtye metihi tyiyi atu kenelilon; hoontye ooli oochu ati ihe, kahchu aghatane ihe kookasata, atu yaza ootihyul.
Král tím byl otřesen, ale neměl odvahu odvolat, co přede všemi hosty tak okázale slíbil.
27 Kwete chu metihi tyiyi otsideha teze, kahchu matsi naghahal yehtilon: kahchu otsidesha tane kwechayehti yetsi hlihyitl.
Poslal tedy do vězení kata, aby Jana sťal.
28 Kahchu yetsi nanioo tsakyeh, kahchu atyedi ghioo: ooh ayi atyedi to ghioo.
Kat rozkaz splnil a na míse přinesl Janovu hlavu. Děvče ji předalo své matce.
29 Kootoo yaotatichne oghatitsuk chi, yachihatestyetl kahchu yazeche nighatihtyi, kahchu natine kwati naghanihtyi.
Když se to doslechli Janovi učedníci, přišli pro jeho tělo a pohřbili ho.
30 Kahchu wochichatehane aghanetye intataghati Jesus aliiti otsihatestyetl, atghazi kitatati ooli, keooaachii, kahchu ooli tanegha ootatyechine.
Apoštolové se vrátili z cest a znovu se sešli u Ježíše. Vyprávěli mu o všem, co dělali a o čem hovořili s lidmi, se kterými se setkali.
31 Kahchu toowehchu yehti, Tyetahtyel naghai tyinta oolite yaghi kemwehchi, kahchu oontsutli natahyih: kootoo natlon yuhchighatestyetl kahchu yiteghatestyetl, atulita ahwosits kuzza ooli.
Ježíš jim navrhl: „Pojďme na chvíli někam do ústraní a odpočiňme si.“Stále totiž měli kolem sebe tolik lidí, že jim sotva zbýval čas na jídlo.
32 Kahchu naoonai ela tu chok ehkyeatachi ehkyeghaghityetl.
Odjeli tedy lodí na odlehlé místo.
33 Kahchu tane kooya-ih achughatestyetlooh, kahchu natlone atakooyehti, kahchu tane natihti otsi atghe otsi ooghatehsut nito kwa otyiyi aghoo anetye oogha-i, kahchu tane tse nighanintyetl, aghanetye kiyunintyetl.
Lidé je však viděli odplouvat, nadeběhli si je po břehu, a než loďka přirazila, už tam na ně čekali.
34 Kahchu Jesus hadesha natlone tane gha-ih, ohtye matsun tatihti kyehe indityesa, uspai etyieh uspai ghaghatane tane atu ayehi: kahchu tye yaghotatich natlon ooli.
Když Ježíš vystoupil a uviděl znovu veliký zástup, bylo mu jich líto, protože byli jako ovce bez pastýře. Začal je tedy opět učit.
35 Kootoo ayi dzinelon kwakoole tontyeto kloeh ooli, yaotatichne yachitestyetl, toowe yehtilon eh, Kemwehchi oolilon chodeh, kahchu kwa oonchadeh dzine kloeh ooli:
Později odpoledne mu jeho učedníci připomínali: „Už bys je měl poslat domů. Tady se široko daleko nedá koupit nic k jídlu a za chvíli bude večer.“
36 Achuyadeha tike okehe otsighatatyel, kahchu nito kwa ootlonchi, kahchu ataheghatutlihi gha otles tyes: atuli ghatsitsi aghahi ihe.
37 Ateyatetlalon hoole toowehchu yehti ihe, Naghanilon kiyioohtai kooyanahli. Kahchu toowe kiyehti, Yaghe otsi tawotyeli ataghawothhi ila sooniya onkye keoneti ketyi sachunai ehtye otles tyesta, yaghine ghaoohchuti?
„Tak jim dejte najíst vy!“navrhl Ježíš. „Kde bychom vzali tolik jídla, “namítali, „to by stálo pěkné peníze nakrmit takový zástup.“
38 Toowela ooli nayetilon, Taitya otles tyes ahiwo? oonkawahya. Kahchu ataghowatichi, toowela ghati, Hlahcheti, hluge chu onketi.
„Kolik tu mají lidé potravin? Jděte a zjistěte to!“požádal Ježíš. „Všeho všudy jen pět chlebů a dvě ryby, “hlásili mu, když se vrátili.
39 Kooh yehtilon eonetye tsi tahtsi kloke tanepyeds tgha.
Vyzval je, aby se posadili po padesáti na travnatá místa.
40 Kahchu ghatye gheskyih inchake, keoneti ketyi tatehtsi inchinatatye, taghane chu hlahcheti ketyi inchinatatye tatehtsi.
Vzniklo sto takových skupin.
41 Kahchu hlahcheti otles tyes niyatila hluge onketi chu, koohtike ookahtgha yatsi kahchu merci yehti, kahchu otles tyes yataghiyits, kahchu yaotatichne ghila yaniyulel gha; hluge onketi chu anetye tghaestich.
Potom vzal těch pět chlebů a dvě ryby a poděkoval za ně Bohu. Lámal je na kusy a předával učedníkům, aby jídlo roznášeli lidem.
42 Aghanetye eghaghintalon, oochu tataghanastolon.
Tak se všichni najedli dosyta
43 Kahchu keneti onketi matgha kloke asklu ghaisis tadesmanoo mechaghintai ihe, hluge ihe chu.
a ještě se sesbíralo dvanáct plných košů zbytků.
44 Kahchu yeghaghintaiine otles tyes oolitah hlahcheti keoneti keoneti ketyi sihlon enetyi sihlon tezoo.
Těch, kteří se najedli, bylo na pět tisíc.
45 Ieti tye kwete anetye ihe yutilon yaotatichne tachin elahkyeootyeli kha, kahchu taityechi otsighatuteligha haladih Bethsaida, achutehaton tane.
Hned nato nařídil Ježíš svým učedníkům, aby nasedli na loď a vyrazili přes jezero do Betsaidy. Sám se rozhodl vydat se na cestu o něco později, protože se chtěl ještě s lidmi rozloučit a poslat je domů. Potom vystoupil na blízkou horu, aby se tam modlil.
46 Kahchu kootoo achuteha, atai chu yitaityesha khis tsi yaootootyech.
47 Kahkachi aoocha tsi, tachin ela tatiche tsi tu chok taghalilooh, atane nunkuchi sahti ali.
Noc míjela, loď byla někde uprostřed jezera a on sám ještě na hoře.
48 Kahchu yai ohtye keotichoo atowazu; intsita oolieh: oolitah hatlindo aoocha soo tane wohniyalon, tu chok khai niyalon, kahchu yaooyeassilon.
Za ranního svítání viděl, že jeho učeníci stále ještě namáhavě veslují proti větru. Vydal se za nimi po hladině jezera. Přiblížil se až k lodi a chtěl kolem nich přejít.
49 Kiyainchi tu khai niya, kooh kooghati tane atsinde ali lontye kiyutih, kahchu ohtye oonighanityetllon:
Když ho spatřili kráčet po vodě, začali křičet hrůzou, protože ho pokládali za přízrak.
50 Aghanetye kiyai, kahchu atu oochu indighatyesalon. Kwete inchi ooghatatyech, kahchu toowela yehti, Ohtye soonahtye: suni asli aoontye; atu ooneghahtyel.
On je však uklidňoval: „Nebojte se, vždyť jsem to já!“
51 Kahchu inkhadesha elahkye atine; kahchu intsi adezut: kahchu ohtye khawoghali, kahchu o-ochi khawoghali.
Pak vstoupil k nim do člunu a vítr hned ustal. Dlouho se z toho nemohli vzpamatovat.
52 Atu ayi indi ghati ihe ayi o-ochi keochaachi kehchi otles tyes: aghatane koodzye natsuttieh.
Nechápali ještě, že když Ježíš může rozmnožit chléb, má moc i nad přírodou.
53 Kootoo naghateskyi tsi, koonaghaghintyetl tike Gennesaret, kahchu tghaghiyetl.
Potom přistáli u nejbližšího břehu, v oblasti, která se nazývala stejně jako jezero: Genezaret.
54 Tghaghihyetl tsi ela ehkye tsi, kwete atakiyeti,
Sotva vystoupili z lodi, lidé hned Ježíše poznali a po celém okolí se rozkřiklo, že sem připlul.
55 Kahchu kyeton ghatich aonetye ieti otusinkha, kahchu kyekyeyehtich ayi tyelisatyii tatihi, ali iteh oohatitsukooh.
Ať Ježíš odešel kamkoliv, z celé té krajiny k němu přinášeli nemocné.
56 Kahchu kwiyah assitih nito kwa chisinchi, nito kwa otyiyi koole, tike koole, nikiyityih ayi yatitine atghunni tiche koole, kahchu kichiniooghanunisit kikatutihi gha ghatye makestue maihe aghoo kiyuhchuti gha; yuhchutassihne anetye yaghitalon.
Všude, kam přišel, ve vesnicích, městech i venku na samotách, kladli na volně přístupná místa nemocné. Prosili ho, aby se mohli dotknout alespoň cípu jeho šatů. A každý, kdo se ho s vírou dotkl, byl uzdraven.
