Soloumane ea Gesami 4
1 “Na dogolegei! Di da baligiliwane noga: i ba: sa! Dia si da dia odagi dedebosu abula baligadili, nenemegisa. Dia dialuma hinabo da goudi wa: i amo da Gilia: de agologa soagagala: ahoa agoane ououloba dabe ba: sa.
Aj, jak jsi ty krásná, přítelkyně má, aj, jak jsi krásná! Oči tvé jako holubičí mezi kadeři tvými, vlasy tvé jako stáda koz, kteréž vídati na hoře Galád.
2 Dia bese da sibi amo da hinabo waha dafoga: i amola dodofei agoane, folowaidafa ba: sa. Afae da hame gui ba: sa. Ilia huluane defele dadalei ba: sa.
Zubové tvoji podobní stádu ovcí jednostejných, když vycházejí z kupadla, z nichž každá mívá po dvém, a mezi nimiž není žádné neplodné.
3 Dia lafi gadofo da yoi efe agoai gala. Di da sia: sea, amo da noga: idafa ba: sa. Dia ba: dia odagi dedebosu abula baligadili, da nenemegisa.
Jako provázek z hedbáví červeného dvakrát barveného rtové tvoji, a řeč tvá ozdobná; jako kus jablka zrnatého židoviny tvé mezi kadeři tvými.
4 Dia asogoa da Da: ibidi ea diasu gado gagagula heda: i agoane, ononoi amola hohona: boi ba: sa. Dia gisa: gisu ga: i da da: igene ga: su 1000 agoane legei ba: sa.
Hrdlo tvé jest jako věže Davidova, vystavená k chování zbroje, v níž na tisíce pavéz visí, vše štítů mužů udatných.
5 Dia dodo da ‘gasele dia’ ohe aduna lalelegei amo da ‘lili’ bugi ganodini ha: i nanebe agoai ba: sa.
Oba tvé prsy jako dvé telátek bliženců srních, jenž se pasou v kvítí.
6 Na da gabusiga: ‘me’ agolo ganodini esalumu. Hahabe fo da fulabosea amola gasi da alalolesisia fawane yolesimu.
Ažby zavítal ten den, a utekli by stínové, poodejdu k hoře mirrové a pahrbku kadidlovému.
7 Na dogolegei! Di da noga: idafa ba: sa. Di da baligili noga: idafa.
Všecka jsi krásná, přítelkyně má, a není na tobě poškvrny.
8 Na uda! Ani Lebanone Goumi alelaloi amo fisili ahoa: di! Lebanonega ani ahoa: di! Amana Goumi da: iya gado amoga gudu sa: ima! Amola Sine Goumi amola Hemone Goumi (amoga laione wa: me amola lebade wa: me fi diala) amoga gudu sa: ima!
Se mnou z Libánu, ó choti má, se mnou z Libánu půjdeš, a pohledíš s vrchu hory Amana, s vrchu Senir a Hermon, z peleší lvových a s hor pardových.
9 Di da na dogolegei amola na uda! Dia siga ba: be amola dia gisa: gisu ga: i amo da fedege agoane, na dogo wamolai dagoi.
Jala jsi srdce mé, sestro má choti, jala jsi srdce mé jedním okem svým, a jedinou točenicí hrdla svého.
10 Na dogolegei amola na uda! Dia sasagesu hou da nama hahawane hamosa. Dia sasagesu hou da waini hano ea hedai baligisa. Dia gabusiga: da hedama: ne fodole nasu ea hedabe baligisa.
Jak utěšené jsou milosti tvé, sestro má choti! Jak vzácnější jsou milosti tvé než víno, a vůně mastí tvých nade všecky vonné věci.
11 Na dogolegei! Agime hano ea heda da dia lafi gadofo da: iya diala. Dia gona: su da nama dodo maga: me amola agime hano agoai gala. Dia abula ga: i gabusiga: da Lebanone ea gabusiga: defele gala.
Strdí tekou rtové tvoji, ó choti, med a mléko pod jazykem tvým, a vůně roucha tvého jako vůně Libánu.
12 Na dogolegei, na uda da muguniai ifabi amola gagoiga sisiga: i ifabi amola hisu nasu hano bubuga: su agoai gala.
Zahrada zamčená jsi, sestro má choti, vrchoviště zamčené, studnice zapečetěná.
Výstřelkové tvoji jsou zahrada stromů jablek zrnatých s ovocem rozkošným cypru a nardu,
14 Amogawi bugi liligi da noga: le heda: sa. Ilia da ‘bomegala: nidi’ bugi defele heda: sa. Amola amoga fage noga: idafa legei dialebe ba: sa. Amogawi, hedama: ne fodole nasu amola gabusiga: manoma hamosu bugi huluanedafa dialebe ba: sa. Amo da hena, nade, sa: falone, ga: lamase, sinamone, me, a:lou amola gabusiga: manoma hamosu bugi huluane.
Nardu s šafránem, prustvorce s skořicí, a s každým stromovím kadidlo vydávajícím, mirry a aloes, i s všelijakými zvláštními věcmi vonnými.
15 Ifabi hano soga: su da hano nawa: li amo Lebanone Goumi alelaloi amoga dalebe ba: sa.” Uda da amane sia: i,
Ó ty sám vrchoviště zahradní, studnice vod živých, a tekoucích z Libánu.
16 “Ga (north) fo amo nedigima! Ga (south) fo amo na ifabia fulaboma! Hisi amo gabusiga: amoga nabalelesima! Na sasagesu dunu ea ifabia misa: ne amola amo ea fage legei noga: idafa moma: ne, logo doasima.”
Věj, větříčku půlnoční, a přiď, větříčku polední, prověj zahradu mou, ať tekou vonné věci její, a ať příjde milý můj do zahrady své, a jí rozkošné ovoce své.
