Malasu 28
1 Wadela: i hamosu dunu da dunu eno ili hame sefasibi amomane hobeasa. Be moloidafa dunu da laione wa: me agoane hame beda: sa.
Utíkají bezbožní, ač jich žádný nehoní, ale spravedliví jako mladý lev smělí jsou.
2 Fifi asi gala da wadela: le hamosea, ilia hina bagade da mae aligili hedolo afafadenesa. Be molole dawa: su hina bagade da fifi asi gala noga: le ouligisia, ilia da gasalawane esalumu.
Pro přestoupení země mnoho knížat jejích, ale pro člověka rozumného a umělého trvánlivé bývá panování.
3 Gibu da foga oule masea, ha: i manu sagai da muagia: sa. Amo defele, nimi bagade ouligisu dunu da hame gagui dunu wadela: sa.
Muž chudý, kterýž utiská nuzné, podoben jest přívalu zachvacujícímu, za čímž nebývá chleba.
4 Di da sema nabawane hame hamosea, di da wadela: le hamosu dunu amolalimagale hamosa. Be di da noga: le nabasea, di da amolalima hame gasa.
Kteří opouštějí zákon, chválí bezbožného, ale kteříž ostříhají zákona, velmi jsou jim na odpor.
5 Wadela: le hamosu dunu da moloidafa fofada: su hou hame dawa: Be nowa da Hina Godema nodone sia: ne gadosea, da amo hou noga: le dawa:
Lidé zlí nesrozumívají soudu, ti pak, kteříž hledají Hospodina, rozumějí všemu.
6 Di da liligi hame gaguiwane, be moloidafa hou hamonanumu da defea. Be bagade gaguiwane, be moloi hame hamosa esalumu da defea hame.
Lepší jest chudý, kterýž chodí v upřímnosti své, než převrácený na kterékoli cestě, ačkoli jest bohatý.
7 Goi ayeligi da sema noga: le nabasea da bagade dawa: su dunu agoai esala. Be dunu da wiwili gala: su dunu ilima gilisisia, da ea edama gogosiasu iaha.
Kdo ostříhá zákona, jest syn rozumný; kdož pak s žráči tovaryší, hanbu činí otci svému.
8 Dia da muni molole hame lasea, o dabua baligili legebeba: le, bagade gagui ba: sea, fa: no dia muni huluane da fisi dagoi ba: mu. Haeafui dunu da amo muni lale, hame gagui dunuma imunu.
Kdo rozmnožuje statek svůj lichvou a úrokem, shromažďuje tomu, kdož by jej z milosti chudým rozděloval.
9 Di da Gode Ea sema higasea, Gode da dia sia: ne gadosu nabimu amola higamu.
Kdo odvrací ucho své, aby neslyšel zákona, i modlitba jeho jest ohavností.
10 Di da moloidafa dunuma ogogobeba: le, e da wadela: le hamosea, amo da sani agoane. Be di da dina: saniga sa: imu. Be Gode da moloidafa dunuma bidi imunu.
Kdo zavodí upřímé na cestu zlou, do jámy své sám vpadne, ale upřímí dědičně obdrží dobré.
11 Liligi bagade gagui dunu da gasa fili, ili da noga: i dawa: su bagadeyale ilila: dawa: lala. Be liligi hame gagui molole dawa: su dunu, ilia liligi bagade gagui dunu ilia giadofabe asigi dawa: su hou noga: le dawa:
Moudrý jest u sebe sám muž bohatý, ale chudý rozumný vystihá jej.
12 Moloidafa dunu da ouligisu hou lasea, dunu huluane da nodone gilisili ha: i naha. Be wadela: le hamosu dunu da ouligisu hou lasea, eno dunu da hobeale wamoaligisa.
Když plésají spravedliví, velmi to pěkně sluší; ale když povstávají bezbožní, vyhledáván bývá člověk.
13 Di da dia wadela: i hamoi amo wamolegesea, di da hahawane hame esalumu. Be dia wadela: i hou amo fofada: ne, sinidigisia, Gode da dima gogolema: ne olofomu.
Kdo přikrývá přestoupení svá, nepovede se jemu šťastně; ale kdož je vyznává a opouští, milosrdenství důjde.
14 Eso huluane Hina Godema nabasu hou hamosea, di da hahawane ba: mu. Be di da hihini gasa fili hamosea, dia hou da wadela: lesi dagoi ba: mu.
Blahoslavený člověk, kterýž se strachuje vždycky; ale kdož zatvrzuje srdce své, upadne ve zlé.
15 Wadela: le hamosu ouligisu dunu da nimi bagade gesenenanebe laione wa: me o gogoli ahoanebe ‘bea’ agoane. Agoaiwane dunu da dunu fi ouligisia, hame gagui dunu da gasa hameba: le, se nabala.
Lev řvoucí a nedvěd hladovitý jest panovník bezbožný nad lidem nuzným.
16 Ouligisu dunu da dawa: su noga: i hame galea, e da ea fi ilima gasa fili, nimi bagadewane ouligimu. Be moloidafa ouligisu dunu da ode bagohame ea fi ouligimu.
Kníže bez rozumu bývá veliký dráč, ale kdož v nenávisti má mrzký zisk, prodlí dnů.
17 Nowa dunu da fane legesu hou hamosea, e da fedege agoane hina: bogoi uli dogosa. Amaiba: le, amo logo di mae hedofama.
Èlověka, kterýž násilí činí krvi lidské, ani nad jamou, když utíká, žádný ho nezadrží.
18 Di da moloidafa hou hamosea, dia esalusu da gaga: i dagoi ba: mu. Be di da hou moloi hame hamosea, hedolo dafamu.
Kdo chodí upřímě, zachován bude, převrácený pak na kterékoli cestě padne pojednou.
19 Dogolole bugili nasu dunu da ha: i manu gilisi ba: sa. Be dunu da mae hawa: hamone, udigili esalea, ha: bagade ba: mu.
Kdo dělá zemi svou, nasycen bývá chlebem; ale kdož následuje zahalečů, nasycen bývá chudobou.
20 Moloidafa dunu da hahawane ganumu. Be nowa da hedolodafa bagade gaguiwane esalomusa: dawa: sea da se dabe iasu ba: mu.
Muž věrný přispoří požehnání, ale kdož chvátá zbohatnouti, nebývá bez viny.
21 Afamagasu hou da wadela: idafa. Be wadela: i fofada: su dunu da hano suligisu lasea, hedolowane afamagasa.
Přijímati osobu není dobré; nebo mnohý pro kus chleba neprávě činí.
22 Uasu dunu da hedolowane liligi bagade lamusa: dawa: beba: le, e da fa: no liligi hame gaguiwane esalumu amo hi hame dawa: sa.
Èlověk závistivý chvátá k statku, nic nevěda, že nouze na něj přijde.
23 Mae wamolegele, hima hou hahamoma: ne gagabole odagia sia: mu da defea. Agoane hame hamosea, di da ema hame asigisa. E da se lamu be fa: no amo sia: da dabua hahaeafuli sia: baligisa dawa: mu.
Kdo domlouvá člověku, potom spíše milost nalézá nežli ten, kterýž lahodí jazykem.
24 Nowa dunu da ea ada amola ame amo elea liligi wamolasea, amo ea hou da gugunufinisisu dunu ea hou defele gala.
Kdo loupí otce svého a matku svou, a říká, že to není žádný hřích, tovaryš jest vražedlníka.
25 Uasu hou hamosea, fa: no bidi doaga: mu. Be di da Hina Godema dafawaneyale dawa: mu da defea.
Vysokomyslný vzbuzuje svár, ale kdo doufá v Hospodina, hojnost míti bude.
26 Di da dia hanai amoga fawane fa: no bobogesea, amo da gagaoui hou agoai galebe. Be noga: le dawa: su dunu ilia olelesuma fa: no bobogesea, di da gaga: i ba: mu.
Kdo doufá v srdce své, blázen jest; ale kdož chodí moudře, pomůže sobě.
27 Dia liligi amo hame gagui dunu iligili iasea, di da eso huluane dia esaloma: ne lamu liligi defele ganabe ba: mu. Be di da hame gagui dunu, ilima hame asigi agoai lalea, dunu bagohame ilia da di gagabui aligima: ne sia: mu.
Kdo dává chudému, nebude míti žádného nedostatku; kdož pak zakrývá oči své, bude míti množství zlořečení.
28 Wadela: le hamosu dunu da ouligisu hou lasea, ea fi dunu da ilia wamo aligisu soge hame yolesisa. Be wadela: le ouligisu dunu da dafasea, moloidafa dunu da ilia fi bu ouligimu.
Když povstávají bezbožní, skrývá se člověk; ale když hynou, rozmnožují se spravedliví.
