< Malasu 24 >
1 Wadela: i hamobe dunu amo mae mudale ba: ma! Amola amo dunu amo bisili mae dogolegema.
১যে খারাপ তার ওপরে ঈর্ষান্বিত হয়ো না, তাদের সঙ্গে থাকতেও ইচ্ছা কর না।
2 Ilia asigi dawa: su ganodini da mosolamusa: fawane dawa: lala. Amola eso huluane ilia lafidili esega dunu eno amo se nabima: ne sia: daha.
২কারণ তাদের হৃদয় অনিষ্টের পরিকল্পনা করে এবং তাদের ঠোঁট বিপদের বিষয়ে কথা বলে।
3 Sosogo fi ilia hou noga: le dadawa: le fifilasu da igi bai magufu fa: i noga: i agoai gala.
৩প্রজ্ঞার মাধ্যমে বাড়ি নির্মাণ হয় এবং বুদ্ধির মাধ্যমে তা প্রতিষ্ঠিত হয়;
4 Diasu da amo da: iya gagui amo ea sesei huluane da fedege agoane, dawa: su noga: idafa amola liligi ida: iwane gala, amoga nabai gala.
৪জ্ঞানের মাধ্যমে ঘরগুলি সব পরিপূর্ণ হয়, মূল্যবান ও সুন্দর সমস্ত সম্পদে।
5 Noga: le dadawa: su hou da da: i hodo gasa hou baligisa.
৫সাহসী লোক বলবান কিন্তু যার জ্ঞান আছে সে এক জন শক্তিশালী লোকের থেকে ভালো।
6 Amasea, gegena masunusa: gala, hidadea iligelalu masa. Amola fada: i sia: noga: le ha: ini nabalu ahoasea, dilia da ha lai ilima osa: la heda: mu agoai ba: mu.
৬কারণ সুবিবেচনার নির্দেশে তুমি যুদ্ধ চালাবে এবং অনেকের উপদেশে বিজয় হয়।
7 Gagaoui dunu da dadawa: su sia: fada: ne hame dawa: Dawa: su dunu da fada: i sia: bagade sia: dasea, gagaoui dunu da amo sia: fidili mae sia: ne, ouiya: le esala.
৭বোকার জন্য প্রজ্ঞা খুব উঁচু; সে দরজায় তার মুখ খোলে না।
8 Di da eso huluane wadela: i hou hamomusa: ilegesea, dunu eno ilia da di da mosolasu hamosu dunu amane dawa: mu.
৮যে মন্দের পরিকল্পনা করে, লোকে তাকে পরিকল্পনাকারীর গুরু বলবে।
9 Gagaoui dunu da wadela: i ilegemusa: fawane dawa: lala. Dunu mogili da dunu eno ilima gasa fili higasu hou hamosa. Dunu huluane da amaiwane dunuma higasa.
৯অজ্ঞানতার পরিকল্পনা পাপময় এবং লোকেরা উপহাসককে তুচ্ছ করে।
10 Se nabasu bagade doaga: sea, di da gasa hame agoane hamosea, gogayeidafa dunu agoane ba: mu.
১০বিপদের দিনের যদি কাপুরুষতা দেখাও, তবে তোমার শক্তি সামান্য।
11 Fofada: su dunu da wadela: i hame hamosu dunu amo giadofale medole legemusa: dawa: sea, defea, mae ha: aligima. Amo dunu hedolo gaga: ma.
১১তাদেরকে উদ্ধার কর, যারা মৃত্যুর কাছ থেকে সরিয়ে নেওয়া হয়েছে, যারা বধের জন্য কম্পমান হয় তুমি তাদেরকে পিছনে ধরে রাখো।
12 Amo hou da dia liligi hame agoane mae sia: ma. Bai Gode da dia hou dawa: , amola dia hamobe E da adoba: lala. Amola E da dia hamoi defele dima bidi imunu.
১২যদি বল, “দেখ, আমরা এই বিষয়ে জানতাম না,” তবে যিনি হৃদয় ওজন করেন, তিনি কি তা বোঝেন না যা তুমি বলছ? এবং যিনি তোমার প্রাণ রক্ষা করেন, তিনি কি তা জানেন না? এবং তিনি কি প্রত্যেককে তার কাজ অনুযায়ী পুরষ্কার দেবেন না?
13 Nagofe! Di agime hano amo moma. Amo da dia gona: suga leba: le ba: sea, hedaiwane ba: sa.
১৩আমার পুত্র, মধু খাও, কারণ তা ভালো, কারণ মধুর চাকের ক্ষরণ তোমার স্বাদে মিষ্টি লাগে;
14 Amo defele, molole dawa: su sia: da dia da: i hodo amola asigi dawa: su obenasa. Di da molole dawa: su lasea, hahawane esalumu.
১৪তোমার প্রাণের জন্যে প্রজ্ঞা তেমন; যদি তুমি এটা খুঁজে পাও, তা ভবিষ্যতে হবে এবং তোমার আশা উছিন্ন হবে না।
15 Wadela: le hamosu dunu da moloidafa dunu amo ea liligi amola ea diasu wamolamusa: ilegelala. Be di da agoane mae ilegema.
১৫দুষ্টের মতো অপেক্ষা করে বসে থেকো না, যে ধার্ম্মিকের বাড়িতে আক্রমণ করে। তার ঘর ধ্বংস কর না।
16 Moloidafa dunu da dafasea, e da hedolo bu sinidigisa. Be se nabasu da wadela: i hamosu dunu ilima doaga: sea, e da wadela: lesi dagoi ba: mu.
১৬কারণ ধার্মিক সাত বার পড়লেও সে আবার ওঠে; কিন্তু দুষ্টেরা বিপর্যয়ের দ্বারা পরাজিত হবে।
17 Se nabasu bagade da dia ha lai dunuma doaga: sea, mae nodoma. E da dafasea, hahawane mae ba: ma.
১৭তোমার শত্রুর পতনে আনন্দ কর না এবং সে হোঁচট খেলে তোমার হৃদয় উল্লাসিত না হোক;
18 Dia ha lai dunu da se nababeba: le, di da nodosea, Hina Gode da amo hou higa: i hodosa. Amasea, e da dia ha lai ema se iasu hame ima: bela: ?
১৮অথবা সদাপ্রভু দেখবেন এবং অগ্রাহ্য করবেন এবং তার থেকে তার ক্রোধ সরিয়ে নেন।
19 Wadela: le hamosu dunu ilia hamobeba: le, mae da: i dioma. Amola, ilia wadela: i hou hamobeba: le, liligi bagade lasea, mae mudama.
১৯যারা খারাপ কাজ করে তাদের কারণে তুমি বিরক্ত হয়ো না এবং দুষ্টদের প্রতি ঈর্ষা কর না।
20 Bai ilia da hame fifi ahoanumu. Fa: no misunu hahawane hou da ilima hame doaga: mu.
২০কারণ খারাপ লোকের কোনো ভবিষ্যত নেই এবং দুষ্টদের বাতি নিভে যাবে।
21 Nagofe! Hina Godema beda: ne nodoma. Amola osobo bagade hina bagade amoma nabasu hou hamoma. Nowa dunu da Hina Gode o hina bagade ilima odoga: sea, ilima mae gilisima.
২১আমার পুত্র, সদাপ্রভুকে ভয় কর এবং রাজাকে ভয় কর, যারা তাদের বিরুদ্ধে বিদ্রোহ করে তাদের সঙ্গে যোগ দিও না;
22 Agoane odoga: su dunu ilia da hedolodafa dafasu dawa: Gode amola osobo bagade hina bagade dunu da ilima se imunusa: dawa:
২২কারণ হঠাৎ তাদের বিপদ আসবে এবং উভয়ের দ্বারা যে ধ্বংসের বিস্তার হবে তা কে জানে?
23 Molole dawa: su dunu da amo eno sia: su sia: i. ‘Fofada: su dunu da dunu aduna elama fofa: da: sea, e da dunu afamagamu da defea hame.’
২৩এইগুলিও জ্ঞানবানদের উক্তি। বিচারে পক্ষপাত করা ভাল নয়।
24 E da wadela: le hamosu dunu da moloidafa sia: sea, dunu huluane da e aligima: ne gagabumu amola e higamu.
২৪যে দুষ্টকে বলে, “তুমি ধার্মিক,” লোকদের দ্বারা অভিশপ্ত এবং জাতির দ্বারা ঘৃণিত হবে।
25 Be fofada: su dunu da wadela: le hamosu dunu ilima se iasea, e da hahawane ba: mu amola eno dunu da ema nodomu.
২৫কিন্তু যারা তাকে তিরষ্কার করে, তারা আনন্দিত হবে এবং তাদের প্রতি ধার্মিকতার উপহার আসবে।
26 Nowa dunu da moloidafa adole iasea, amo da eno dunuma dogeleidafa hou agoai.
২৬যে ব্যক্তি সৎ উত্তর দেয়, সে ঠোঁটে চুম্বন দেয়।
27 Dia diasu gaguli, fifi lamusa: dawa: sea, hidadea ifa abalegele, ha: i manu heda: sea, dia manu defele ba: sea, dia diasu gaguli, fifi laloma.
২৭বাইরে তোমার কাজ প্রস্তুত কর এবং ক্ষেত্রে নিজের জন্য সব প্রস্তুত কর এবং পরে তোমার ঘর নির্মাণ কর।
28 Dia da udigili eno dunuma mae fofada: ma. Amola bai hamedei hou amola ema ogogolewane mae fofada: ma.
২৮অকারণে তোমার প্রতিবেশীর বিরুদ্ধে সাক্ষী হয়ো না; এবং তুমি কি ঠোঁটের দ্বারা প্রতারণা কর না?
29 Amola di amane mae sia: ma, “Na da e nama hamoi defele ema hamomu. Na da dabemu,” amane mae sia: ma.
২৯বল না, “সে আমার প্রতি যেমন করেছে, আমিও তার প্রতি তেমনি করব; যা সে করেছে আমি তার ফল ফিরিয়ে দেব।”
30 Na da hihi dabuli gagaoui dunu amo ea waini efe sagai amodili asi.
৩০আমি অলসের ক্ষেতের কাছ দিয়ে গেলাম, নির্বোধের দ্রাক্ষাক্ষেতের কাছ দিয়ে গেলাম;
31 Amo ganodini, aya: gaga: nomei amola gisi heda: i bagade bai. Amola igiga gagoi amo da mugululi sa: i dagoi ba: i.
৩১সব জায়গার কাঁটাবন বেড়ে উঠেছে, ভূমি বিছুটিতে ঢাকা রয়েছে এবং তার পাথরের পাঁচিল ভেঙে গিয়েছে।
32 Amo na da ba: lalu, amola na da bu dawa: i, amola amo ea bai dawa: i dagoi.
৩২আমি দেখলাম এবং বিবেচনা করলাম, তা দেখলাম এবং উপদেশ গ্রহণ করলাম;
33 Bai di helefili golamu da defea. Dia lobo sogoba: digili fa: bihadi golama.
৩৩আর একটু ঘুম, আর একটু তন্দ্রা, আর একটু শুয়ে হাত ভাঁজ করব,
34 Be di da golai dialoba, wamolasu dunu da doagala: be defele, hame gagui hou da dima doaga: mu.
৩৪এবং তোমার দরিদ্রতা ডাকাতের মতো আসবে, তোমার প্রয়োজনীয়তা সশস্ত্র সৈনিকের মতো আসবে।