< Ma:diu 5 >

1 Dunu bagohame ba: beba: le, Yesu da agoloba: le heda: i. E da osoboa fila sa: i amola Ea fa: no bobogesu dunu da Ema gilisili bulagi.
Ἰδὼν δὲ τοὺς ὄχλους ἀνέβη εἰς τὸ ὄρος· καὶ καθίσαντος αὐτοῦ, προσῆλθαν αὐτῷ οἱ μαθηταὶ αὐτοῦ·
2 E da ilima sia: muni olelei,
καὶ ἀνοίξας τὸ στόμα αὐτοῦ ἐδίδασκεν αὐτοὺς λέγων,
3 “Dunu amo ilia a: silibu da hame gagui defele ilia da dawa: sa, amo dunu da hahawane bagade. Gode Ea Hinadafa Hou da ilia:
Μακάριοι οἱ πτωχοὶ τῷ πνεύματι, ὅτι αὐτῶν ἐστιν ἡ βασιλεία τῶν οὐρανῶν.
4 Dinanebe dunu ilia da hahawane bagade gala. Gode da ilia dogo denesimu.
μακάριοι οἱ πραεῖς, ὅτι αὐτοὶ κληρονομήσουσιν τὴν γῆν.
5 Hou asaboi amola fonoboi dunu da hahawane bagade gala. Gode da osobo bagade ilima imunu.
μακάριοι οἱ πενθοῦντες, ὅτι αὐτοὶ παρακληθήσονται.
6 Nowa dunu ilia da Gode Ea hou moloidafa amo ha: i manu amola hano hanai defele galea, ilia da hahawane bagade gala. Ilia da sadi ba: mu.
μακάριοι οἱ πεινῶντες καὶ διψῶντες τὴν δικαιοσύνην, ὅτι αὐτοὶ χορτασθήσονται.
7 Nowa da eno dunuma asigiba: le, gogolema: ne olofosea, ilia da hahawane bagade gala. Gode da ilima asigimu amola ilia wadela: i hou gogolema: ne olofomu.
μακάριοι οἱ ἐλεήμονες, ὅτι αὐτοὶ ἐλεηθήσονται.
8 Dunu ilia dogo ganodini da ledo hame be hadigi fawane gala, amo dunu da hahawane bagade gala. Ilia da Gode ba: mu.
μακάριοι οἱ καθαροὶ τῇ καρδίᾳ, ὅτι αὐτοὶ τὸν θεὸν ὄψονται.
9 Olofole hamosu dunu da hahawane bagade gala. Gode da ilima Ea mano dio asulimu.
μακάριοι οἱ εἰρηνοποιοί, ὅτι [αὐτοὶ] υἱοὶ θεοῦ κληθήσονται.
10 Dunu ilia da Gode Ea hou ida: iwane hamobeba: le, eno dunu da ilima se iaha, amo dunu da hahawane bagade gala. Gode Ea Hinadafa Hou da ilia:
μακάριοι οἱ δεδιωγμένοι ἕνεκεν δικαιοσύνης, ὅτι αὐτῶν ἐστιν ἡ βασιλεία τῶν οὐρανῶν.
11 Dilia amola, eno dunu da dilima ogogole sia: sea amola dilima wadela: le hamosea, amola dilia da Na hou lalegaguiba: le, dili da wadela: le hamoi ilia ogogole sia: sea, dilia da hahawane bagade gala.
μακάριοί ἐστε, ὅταν ὀνειδίσωσιν ὑμᾶς καὶ διώξωσιν, καὶ εἴπωσιν πᾶν πονηρὸν καθ᾽ ὑμῶν ψευδόμενοι, ἕνεκεν ἐμοῦ.
12 Dilia da Hebene sogega bidi ida: iwane ba: muba: le, hahawane bagade nodone sia: ma. Musa: fi dunu da amo se nabasu hou defele, musa: balofede dunu ilima iasu.
χαίρετε καὶ ἀγαλλιᾶσθε, ὅτι ὁ μισθὸς ὑμῶν πολὺς ἐν τοῖς οὐρανοῖς· οὕτως γὰρ ἐδίωξαν τοὺς προφήτας τοὺς πρὸ ὑμῶν.
13 Dilia da osobo bagade fifi asi gala ilima sali agoane diala. Be sali da dasasea, bu hahamomu da hamedei. Amo da wadela: iba: le, dunu da ha: digili, emoga osa: gimu.
Ὑμεῖς ἐστε τὸ ἅλας τῆς γῆς· ἐὰν δὲ τὸ ἅλας μωρανθῇ, ἐν τίνι ἁλισθήσεται; εἰς οὐδὲν ἰσχύει ἔτι, εἰ μὴ βληθὲν ἔξω καταπατεῖσθαι ὑπὸ τῶν ἀνθρώπων.
14 Dilia da osobo bagade fifi asi gala huluane ilima gamali diala. Moilai bai bagadeda goumi da: iya gagui galea, wamolegemu da hamedei galebe.
Ὑμεῖς ἐστε τὸ φῶς τοῦ κόσμου· οὐ δύναται πόλις κρυβῆναι ἐπάνω ὄρους κειμένη·
15 Gamali ulagisia, dunu da wamolegemusa: ofodoga hame dedebosa. Be e da gamali bugisu bai amoga gadodili legesa. Amasea, gamali da dunu huluane diasu ganodini esala ilima hadigi iaha.
οὐδὲ καίουσιν λύχνον καὶ τιθέασιν αὐτὸν ὑπὸ τὸν μόδιον, ἀλλ᾽ ἐπὶ τὴν λυχνίαν, καὶ λάμπει πᾶσιν τοῖς ἐν τῇ οἰκίᾳ.
16 Amaiba: le, dilia hadigi, eno dunu noga: le ba: ma: ne olema. Amasea, ilia da dilia hou ida: iwane ba: sea, ilia da dilia Ada Hebene sogega esala Ema nodone sia: mu.”
οὕτως λαμψάτω τὸ φῶς ὑμῶν ἔμπροσθεν τῶν ἀνθρώπων, ὅπως ἴδωσιν ὑμῶν τὰ καλὰ ἔργα, καὶ δοξάσωσιν τὸν πατέρα ὑμῶν τὸν ἐν τοῖς οὐρανοῖς.
17 “Na da Gode Ea Sema amola balofede dunu ilia olelesu amo wadela: musa: misibayale, mae dawa: ma! Na da wadela: musa: hame misi, be amo huluane bu noga: le hamomusa: misi dagoi.
Μὴ νομίσητε ὅτι ἦλθον καταλῦσαι τὸν νόμον ἢ τοὺς προφήτας· οὐκ ἦλθον καταλῦσαι, ἀλλὰ πληρῶσαι.
18 Na dafawane sia: sa! Mu amola osobo bagade da mae mugululi galea, Sema afadafa da hamedafa fisi ba: mu. Olelesu huluane da hamoi dagoiba: le fawane fisimu.
ἀμὴν γὰρ λέγω ὑμῖν, ἕως ἂν παρέλθῃ ὁ οὐρανὸς καὶ ἡ γῆ, ἰῶτα ἓν ἢ μία κεραία οὐ μὴ παρέλθῃ ἀπὸ τοῦ νόμου, ἕως ἂν πάντα γένηται.
19 Nowa dunu da Gode Ea Sema fonobahadi fawane wadela: sea amola amo hou eno dunuma olelesea, e da Gode Ea Hinadafa Hou ganodini fonobahadidafa ba: mu. Be nowa dunu da amo Sema nabawane hamosea amola amo Sema eno dunuma olelesea, e da Gode Ea Hinadafa Hou amo ganodini bisili bagadedafa ba: mu.
ὃς ἐὰν οὖν λύσῃ μίαν τῶν ἐντολῶν τούτων τῶν ἐλαχίστων καὶ διδάξῃ οὕτως τοὺς ἀνθρώπους, ἐλάχιστος κληθήσεται ἐν τῇ βασιλείᾳ τῶν οὐρανῶν· ὃς δ᾽ ἂν ποιήσῃ καὶ διδάξῃ, οὗτος μέγας κληθήσεται ἐν τῇ βασιλείᾳ τῶν οὐρανῶν.
20 Fa: lisi dunu amola Sema olelesu dunu ilia hou ba: ma. Dilia Godema nabasu hou da ilia hou amo hame baligisia, dilia da Gode Ea Hinadafa Hou amo ganodini misunu hamedei ba: mu.
λέγω γὰρ ὑμῖν ὅτι ἐὰν μὴ περισσεύσῃ ἡ δικαιοσύνη ὑμῶν πλεῖον τῶν γραμματέων καὶ Φαρισαίων, οὐ μὴ εἰσέλθητε εἰς τὴν βασιλείαν τῶν οὐρανῶν.
21 Dilia da nabi dagoi. Musa: dunu da amane sia: i, ‘Eno dunu mae medole legema. Fane legesu dunu da fofada: su ba: mu.’
Ἠκούσατε ὅτι ἐῤῥήθη τοῖς ἀρχαίοις, Οὐ φονεύσεις· ὃς δ᾽ ἂν φονεύσῃ, ἔνοχος ἔσται τῇ κρίσει·
22 Be wali Na da dilima sia: sa, ‘Nowa dunu da ea na: iyadoma ougi galea, e da fofada: mu. Nowa da ea na: iyado ea hou fonobosea, e da fofada: su dunuma doaga: mu. Nowa da ea na: iyadoma ‘Di da gagaoui!’ sia: sea, e da Helo lalu ba: mu agoai galebe.’ (Geenna g1067)
ἐγὼ δὲ λέγω ὑμῖν ὅτι πᾶς ὁ ὀργιζόμενος τῷ ἀδελφῷ αὐτοῦ [εἰκῆ] ἔνοχος ἔσται τῇ κρίσει· ὃς δ᾽ ἂν εἴπῃ τῷ ἀδελφῷ αὐτοῦ, ῥακά, ἔνοχος ἔσται τῷ συνεδρίῳ· ὃς δ᾽ ἂν εἴπῃ, μωρέ, ἔνοχος ἔσται εἰς τὴν γέενναν τοῦ πυρός. (Geenna g1067)
23 Amaiba: le, di da oloda da: iya Godema liligi imunusa: dawa: beba: le, be dia na: iyadoma wadela: i hamoi bu hame olofoi amo bu dawa: sea,
ἐὰν οὖν προσφέρῃς τὸ δῶρόν σου ἐπὶ τὸ θυσιαστήριον, κἀκεῖ μνησθῇς ὅτι ὁ ἀδελφός σου ἔχει τι κατὰ σοῦ,
24 Defea! Dia Godema iabe udigili yolema! Hidadea, asili, dia na: iyado bu gousa: ma! Fa: no dia iabe Godema ima.
ἄφες ἐκεῖ τὸ δῶρόν σου ἔμπροσθεν τοῦ θυσιαστηρίου, καὶ ὕπαγε πρῶτον διαλλάγηθι τῷ ἀδελφῷ σου, καὶ τότε ἐλθὼν πρόσφερε τὸ δῶρόν σου.
25 Di amola dia ha lai dunu da fofada: musa: logoga ahoasea, hedolowane gousa: ma. Agoane hame hamosea, e fofada: su dunuma sia: sea, fofada: su dunu ea sia: beba: le, se iasu ouligisu dunu da di se iasu diasu ganodini sanasimu.
ἴσθι εὐνοῶν τῷ ἀντιδίκῳ σου ταχὺ ἕως ὅτου εἶ μετ᾽ αὐτοῦ ἐν τῇ ὁδῷ, μή ποτέ σε παραδῷ ὁ ἀντίδικος τῷ κριτῇ, καὶ ὁ κριτής [σε παραδῷ] τῷ ὑπηρέτῃ, καὶ εἰς φυλακὴν βληθήσῃ.
26 Dabe huluanedafa ia dagobeba: le fawane, di da amo se iasu diasu fisili bu misunu.
ἀμὴν λέγω σοι, οὐ μὴ ἐξέλθῃς ἐκεῖθεν ἕως ἂν ἀποδῷς τὸν ἔσχατον κοδράντην.
27 Musa: sema dilia nabi amo ‘Inia: uda mae adole lama.’
Ἠκούσατε ὅτι ἐῤῥήθη, Οὐ μοιχεύσεις·
28 Be wali Na da dilima olelesa. Nowa dunu e da uda ba: le, hanaiwane lamusa: dawa: sea, e da ea dogo ganodini inia: uda adole lai dagoi.
ἐγὼ δὲ λέγω ὑμῖν ὅτι πᾶς ὁ βλέπων γυναῖκα πρὸς τὸ ἐπιθυμῆσαι αὐτὴν ἤδη ἐμοίχευσεν αὐτὴν ἐν τῇ καρδίᾳ αὐτοῦ.
29 Dia sidafa da dia hou wadela: sea, amo si di duga: le fasima. Dia da: i hodo huluane Helo sogega doaga: sa: besa: le, dia da: i hodo liligi fonobahadi afae fawane fisimu da defea. (Geenna g1067)
εἰ δὲ ὁ ὀφθαλμός σου ὁ δεξιὸς σκανδαλίζει σε, ἔξελε αὐτὸν καὶ βάλε ἀπὸ σοῦ· συμφέρει γάρ σοι ἵνα ἀπόληται ἓν τῶν μελῶν σου, καὶ μὴ ὅλον τὸ σῶμά σου βληθῇ εἰς γέενναν. (Geenna g1067)
30 Dia lobodafa da dia hou wadela: sea, amo lobo di damuni fasima. Dia da: i hodo huluane Helo sogega dasa: besa: le, liligi fonobahadi afae fawane fisimu da defea. (Geenna g1067)
καὶ εἰ ἡ δεξιά σου χεὶρ σκανδαλίζει σε, ἔκκοψον αὐτὴν καὶ βάλε ἀπὸ σοῦ· συμφέρει γάρ σοι ἵνα ἀπόληται ἓν τῶν μελῶν σου, καὶ μὴ ὅλον τὸ σῶμά σου εἰς γέενναν ἀπέλθῃ. (Geenna g1067)
31 Musa: dunu da amane sia: i, ‘Dunu da ea uda fisimusa: dawa: sea, e da ea udama fisisu meloa dedene imunu da defea.’
Ἐῤῥήθη δέ, ὃς ἂν ἀπολύσῃ τὴν γυναῖκα αὐ τοῦ, δότω αὐτῇ ἀποστάσιον·
32 Be wali Na da dilima olelesa, ‘Nowa dunu da ea uda fisisia, ea hamobeba: le, amo uda da enoma fisia, e da inia: dunu adole lasu hou hamosa. Amola dunu da uda enoga fisi amo lasea, e da inia: uda adole lasu hamosa. Be uda (o dunu) da eno dunuma aie heda: su wadela: le hamosea, amo uda fisimu da sema hame.
ἐγὼ δὲ λέγω ὑμῖν ὅτι πᾶς ὁ ἀπολύων τὴν γυναῖκα αὐτοῦ, παρεκτὸς λόγου πορνείας, ποιεῖ αὐτὴν μοιχευθῆναι· καὶ ὃς ἐὰν ἀπολελυμένην γαμήσῃ, μοιχᾶται.
33 Musa: sema amane sia: i, ‘Dia ilegele sia: idafa mae yolesima! Gode Ea Dioba: le ilegele sia: beba: le, amo sia: moloiwane hamoma!’
Πάλιν ἠκούσατε ὅτι ἐῤῥήθη τοῖς ἀρχαίοις, Οὐκ ἐπιορκήσεις, ἀποδώσεις δὲ τῷ κυρίῳ τοὺς ὅρκους σου·
34 Be Na da wali agoane sia: sa, ‘Gasa bagade ilegele sia: su mae hamoma!’ Hebene da Gode Ea Fisuba: le, Hebene amoga gogosele ilegele mae sia: ma.
ἐγὼ δὲ λέγω ὑμῖν μὴ ὀμόσαι ὅλως, μήτε ἐν τῷ οὐρανῷ, ὅτι θρόνος ἐστὶν τοῦ θεοῦ,
35 Osobo bagade da Gode Ea emo ligisisu. Amaiba: le, osobo bagadeba: le ilegele mae sia: ma. Yelusaleme da Gode Ea moilai bai bagadeba: le, Yelusaleme amoga gogosele ilegele mae sia: ma.
μήτε ἐν τῇ γῇ, ὅτι ὑποπόδιόν ἐστιν τῶν ποδῶν αὐτοῦ, μήτε εἰς Ἱεροσόλυμα, ὅτι πόλις ἐστὶν τοῦ μεγάλου βασιλέως·
36 Dia dialuma hinabo afadenene, bu ahea: iai o bunumai hamomu hame dawa: beba: le, dia dialumaba: le ilegele mae sia: ma.
μήτε ἐν τῇ κεφαλῇ σου ὀμόσῃς, ὅτι οὐ δύνασαι μίαν τρίχα λευκὴν ποιῆσαι ἢ μέλαιναν.
37 Dia ‘ma’ sia: musa: dawa: sea, ‘ma’ fawane sia: ma! Di da ‘hame’ sia: musa: dawa: sea, ‘hame’ fawane sia: ma! Eno sia: , Sa: ida: ne hi fawane da olelesa.
ἔστω δὲ ὁ λόγος ὑμῶν, ναὶ ναί, οὒ οὔ· τὸ δὲ περισσὸν τούτων ἐκ τοῦ πονηροῦ ἐστιν.
38 Musa: dunu da amane sia: i, amo dilia da nabi, ‘Dunu eno da dia si wadela: sea, dia da dabe ea si wadela: ma. E da dia bese wadela: sea, dia dabe ea bese wadela: ma!’
Ἠκούσατε ὅτι ἐῤῥήθη, Ὀφθαλμὸν ἀντὶ ὀφθαλμοῦ, καὶ ὀδόντα ἀντὶ ὀδόντος·
39 Be wali Na da dilima agoane sia: sa, ‘Dunu da di wadela: sea, dia mae dabema! Nowa dunu da dia ba: dafa fasea, dia ba: eno e fama: ne, delegili olema.
ἐγὼ δὲ λέγω ὑμῖν μὴ ἀντιστῆναι τῷ πονηρῷ· ἀλλ᾽ ὅστις σε ῥαπίζει εἰς τὴν δεξιὰν σιαγόνα σου, στρέψον αὐτῷ καὶ τὴν ἄλλην·
40 Nowa dunu da dia da: i salasu lama: ne, Gamanema fofada: musa: dawa: sea, dia abula amola ema ima.
καὶ τῷ θέλοντί σοι κριθῆναι καὶ τὸν χιτῶνά σου λαβεῖν, ἄφες αὐτῷ καὶ τὸ ἱμάτιον·
41 Dadi gagui dunu da ea liligi logo dunumuni amoga gaguli masa: ne dima logesea, liligi lale, logo sedagaga gaguli masa.
καὶ ὅστις σε ἀγγαρεύσει μίλιον ἕν, ὕπαγε μετ᾽ αὐτοῦ δύο.
42 Nowa dunu da dima liligi adole ba: sea, ema ima. Nowa dunu dia liligi lale fa: no bu imunusa: sia: sea, mae gegenama! Ema ima.
τῷ αἰτοῦντί σε δός, καὶ τὸν θέλοντα ἀπὸ σοῦ δανείσασθαι μὴ ἀποστραφῇς.
43 “Musa: dunu ilia da amane sia: i, amo dilia da nabi amo, ‘Dia na: iyadoma asigima! Be dia ha lai dunuma higama!
Ἠκούσατε ὅτι ἐῤῥήθη, Ἀγαπήσεις τὸν πλησίον σου καὶ μισήσεις τὸν ἐχθρόν σου·
44 Be wali Na da dilima sia: sa, ‘Dilia ha lai dunuma asigima! Nowa dunu da dilia hou wadela: sea, amo dunu fidima: ne, Godema sia: ne gadoma.’
ἐγὼ δὲ λέγω ὑμῖν, ἀγαπᾶτε τοὺς ἐχθροὺς ὑμῶν, καὶ προσεύχεσθε ὑπὲρ τῶν διωκόντων ὑμᾶς,
45 Amo hou hamobeba: le, dilia Gode Eagofe agoane esalumu. Bai Gode da dunu huluanema asigiba: le, Ea eso da wadela: i dunuma amola noga: i dunu ilima defele hadigisa. Wadela: i hamosu dunu amola ida: iwane hamosu dunu ilia gilisili Gode Ea gibu iasu defele ba: sa.
ὅπως γένησθε υἱοὶ τοῦ πατρὸς ὑμῶν τοῦ ἐν οὐρανοῖς, ὅτι τὸν ἥλιον αὐτοῦ ἀνατέλλει ἐπὶ πονηροὺς καὶ ἀγαθούς, καὶ βρέχει ἐπὶ δικαίους καὶ ἀδίκους.
46 Dilia dogolegei fi ilima fawane asigi hou hamosea, Gode da abuliba: le bidi dilima ima: bela: ? Su lidisu amola hame asigisu dunu da amo asigi hou hamosa.
ἐὰν γὰρ ἀγαπήσητε τοὺς ἀγαπῶντας ὑμᾶς, τίνα μισθὸν ἔχετε; οὐχὶ καὶ οἱ τελῶναι οὕτως ποιοῦσιν;
47 Dilia da dilia fi dunu fawane gousa: sea, amo hou da hou ida: iwane hame. Wadela: i hamosu dunu da amo asigi hou hamonana.
καὶ ἐὰν ἀσπάσησθε τοὺς ἀδελφοὺς ὑμῶν μόνον, τί περισσὸν ποιεῖτε; οὐχὶ καὶ οἱ ἐθνικοὶ τὸ αὐτὸ ποιοῦσιν;
48 Be Gode Ea hou da Asigidafa Hou. Amo hou defele dilia hamoma.”
ἔσεσθε οὖν ὑμεῖς τέλειοι, ὡς ὁ πατὴρ ὑμῶν ὁ οὐράνιος τέλειός ἐστιν.

< Ma:diu 5 >