< Ma:diu 23 >
1 Amalalu, Yesu da Ea fa: no bobogesu dunu amola dunu huluane ilima amane sia: i,
Τότε ὁ Ἰησοῦς ἐλάλησεν τοῖς ὄχλοις καὶ τοῖς μαθηταῖς αὐτοῦ
2 “Sema Olelesu dunu amola Fa: lisi dunu, ilia da Mousese ea Sema olelemusa: ilegei dagoi.
λέγων, ἐπὶ τῆς Μωϋσέως καθέδρας ἐκάθισαν οἱ γραμματεῖς καὶ οἱ Φαρισαῖοι.
3 Amaiba: le, ilia olelei huluane nabawane hamoma. Be ilia hou amoma mae fa: no bobogema. Ilia da udigili lafidili olelesa. Be ilia hou da ilia olelesu amo defele hame ba: sa.
πάντα οὖν ὅσα ἐὰν εἴπωσιν ὑμῖν ποιήσατε καὶ τηρεῖτε, κατὰ δὲ τὰ ἔργα αὐτῶν μὴ ποιεῖτε· λέγουσιν γὰρ καὶ οὐ ποιοῦσιν.
4 Ilia da eno dunuga aguni masa: ne, dioi bagade sema ilia baligia la: gisa. Be ilia da amo dioi liligi dunu fidima: ne gaguia gadomusa: , ilia age da hame molosa.
δεσμεύουσιν δὲ φορτία βαρέα καὶ ἐπιτιθέασιν ἐπὶ τοὺς ὤμους τῶν ἀνθρώπων, αὐτοὶ δὲ τῷ δακτύλῳ αὐτῶν οὐ θέλουσιν κινῆσαι αὐτά.
5 Ilia da dunu eno siga ba: ma: ne, hawa: hamosa. Ilia abula fe nodomene, bagade hamosa. Amola ilia esa mano gisa: gi amo ganodini da Gode Sia: Dedei Buga sia: dedei diala, amo ilia da bagade hamosa.
πάντα δὲ τὰ ἔργα αὐτῶν ποιοῦσιν πρὸς τὸ θεαθῆναι τοῖς ἀνθρώποις· πλατύνουσιν γὰρ τὰ φυλακτήρια αὐτῶν καὶ μεγαλύνουσιν τὰ κράσπεδα,
6 Ilia da lolo nasu amoga ahoasea amola sinagoge diasuga ahoasea, ilia da hedolo fisu ida: iwane fawane lasa.
φιλοῦσιν δὲ τὴν πρωτοκλισίαν ἐν τοῖς δείπνοις καὶ τὰς πρωτοκαθεδρίας ἐν ταῖς συναγωγαῖς
7 Ilia da bidi lama: ne legesu diasuga ahoasea, dunu eno da ilima beguduli, ‘Olelesu!’ dio ilima sia: ma: ne, ilia da bagadewane hanai gala.
καὶ τοὺς ἀσπασμοὺς ἐν ταῖς ἀγοραῖς καὶ καλεῖσθαι ὑπὸ τῶν ἀνθρώπων, ῥαββεί.
8 Be dilia! Eno dunu da dilima ‘Olelesu’ dio asulimu da defea hame. Bai dilia da Olelesu afadafa fawane esala. Amola dilia huluane da yolalali agoane gilisili esala.
ὑμεῖς δὲ μὴ κληθῆτε, ῥαββεί, εἷς γάρ ἐστιν ὑμῶν ὁ διδάσκαλος, πάντες δὲ ὑμεῖς ἀδελφοί ἐστε.
9 Osobo bagade dunu ilima ‘Ada!’ dio mae asulima. Dilia Ada da afadafa fawane Hebene ganodini esala.
καὶ πατέρα μὴ καλέσητε ὑμῶν ἐπὶ τῆς γῆς· εἷς γάρ ἐστιν ὑμῶν ὁ πατὴρ ὁ οὐράνιος.
10 Eno dunu da dilima ‘Hina!’ dio asulimu da defea hame galebe. Dilia da Hina afadafa fawane esala, amo Yesu Gelesu.
μηδὲ κληθῆτε καθηγηταί, ὅτι καθηγητὴς ὑμῶν ἐστιν εἷς ὁ Χριστός.
11 Nowa dunu da baligi bagade dilia fi amo ganodini esalea, e da dilia hawa: hamosu dunu defele ba: ma: mu.
ὁ δὲ μείζων ὑμῶν ἔσται ὑμῶν διάκονος.
12 Nowa dunu da gasa fi hou hamosea, Gode da amo dunu gudu banenesimu. Nowa da ea hou fonobosea, Gode da amo dunu gaguia gadomu,”
ὅστις δὲ ὑψώσει ἑαυτὸν ταπεινωθήσεται, καὶ ὅστις ταπεινώσει ἑαυτὸν ὑψωθήσεται.
13 Yesu E amane sia: i, “Dilia Sema olelesu dunu amola Fa: lisi dunu da se iasu bagade ba: mu! Dabua fawane molole ogogosu dunu! Gode Ea Hinadafa Hou heda: su logo dilia ga: sisa. Dilia da ganodini hame golili ahoa. Amola dilia da eno hanai dunu ilia logo hedofasa.
Οὐαὶ δὲ ὑμῖν, γραμματεῖς καὶ Φαρισαῖοι ὑποκριταί, ὅτι κλείετε τὴν βασιλείαν τῶν οὐρανῶν ἔμπροσθεν τῶν ἀνθρώπων· ὑμεῖς γὰρ οὐκ εἰσέρχεσθε, οὐδὲ τοὺς εἰσερχομένους ἀφίετε εἰσελθεῖν.
14 Dilia Sema olelesu amola Fa: lisi dunu da se iasu bagade ba: mu! Dabua fawane molole ogogosu dunu! Dilia didalo ilia labe wadela: sa. Amalalu, mae gogosianewane, dunu eno ilia siga ba: ma: ne, dilia da ogogole sia: ne gadosu seda hiougisa. Amaiba: le, dilia se iasu da bagade baligimu.
15 Dilia Sema olelesu dunu amola Fa: lisi dunu da se iasu bagade ba: mu! Dabua fawane molole ogogosu dunu! Dilia lalegagui dunu afadafa hamomusa: , hano wayabo bagadega amola osobo bagadega lala. Dunu afadafa dilia hou lalegaguli, ea Helo sa: imu logo dilia fodobeba: le, ea wadela: i hou da dilia wadela: i hou baligisa. (Geenna )
οὐαὶ ὑμῖν, γραμματεῖς καὶ Φαρισαῖοι ὑποκριταί, ὅτι περιάγετε τὴν θάλασσαν καὶ τὴν ξηρὰν ποιῆσαι ἕνα προσήλυτον, καὶ ὅταν γένηται, ποιεῖτε αὐτὸν υἱὸν γεέννης διπλότερον ὑμῶν. (Geenna )
16 Si dofoi logo olelesu dunu! Dilia da se bagade nabimu! Dilia amane olelesa, ‘Nowa dunu e Debolo Diasu dioba: le, ‘amo da dafawane’ ilegele sia: sea, e da ea sia: i liligi fisimu da defea. Be e da gouli Debolo Diasu ganodini gala amoga ‘amo da dafawane’ ilegele sia: sea, ea sia: i yolemu da sema bagade.’
οὐαὶ ὑμῖν, ὁδηγοὶ τυφλοὶ οἱ λέγοντες· ὃς ἂν ὀμόσῃ ἐν τῷ ναῷ, οὐδέν ἐστιν· ὃς δ’ ἂν ὀμόσῃ ἐν τῷ χρυσῷ τοῦ ναοῦ ὀφείλει.
17 Dilia si dofoi gagaoui dunu! Dilia da hamedafa ba: sa. Debolo Diasu ea hadigi hou da gouli amo hadigi hamobeba: le, Debolo Diasu ea hou da gouli ea hou baligi dagoi.
μωροὶ καὶ τυφλοί, τίς γὰρ μείζων ἐστίν, ὁ χρυσὸς ἢ ὁ ναὸς ὁ ἁγιάσας τὸν χρυσόν;
18 Dilia olelesu eno da agoaiwane gala, ‘Nowa da oloda ea dioba: le ilegele sia: sea, ea sia: i liligi fisimu da defea. Be oloda da: iya Godema imunusa: liligi, amoba: le ilegele sia: sea, ea sia: i yolemu da sema bagade, dilia da sia: sa.
καί· ὃς ἂν ὀμόσῃ ἐν τῷ θυσιαστηρίῳ, οὐδέν ἐστιν· ὃς δ’ ἂν ὀμόσῃ ἐν τῷ δώρῳ τῷ ἐπάνω αὐτοῦ ὀφείλει.
19 Dilia si dofoi dunu! Oloda ea hadigi hou da iasu liligi amo hadigi hamobeba: le, oloda ea hou da amo da: iya iasu liligi baligi dagoi.
τυφλοί, τί γὰρ μεῖζον, τὸ δῶρον ἢ τὸ θυσιαστήριον τὸ ἁγιάζον τὸ δῶρον;
20 Nowa da olodaba: le ilegele sia: sea, e da oloda amola oloda da: iya ligisi liligi amoga gilisili ilegele sia: sa.
ὁ οὖν ὀμόσας ἐν τῷ θυσιαστηρίῳ ὀμνύει ἐν αὐτῷ καὶ ἐν πᾶσιν τοῖς ἐπάνω αὐτοῦ·
21 Nowa da Debolo Diasuba: le ilegele sia: sea, e da Debolo Diasu amola Debolo Diasu ganodini esala dunu Gode, amoga gilisili ilegele sia: sa
καὶ ὁ ὀμόσας ἐν τῷ ναῷ ὀμνύει ἐν αὐτῷ καὶ ἐν τῷ κατοικοῦντι αὐτόν·
22 Nowa da Hebeneba: le ilegele sia: sea, e da Gode Ea Fisu amola Gode amo fisuga fibi amoba: le ilegele sia: sa.
καὶ ὁ ὀμόσας ἐν τῷ οὐρανῷ ὀμνύει ἐν τῷ θρόνῳ τοῦ θεοῦ καὶ ἐν τῷ καθημένῳ ἐπάνω αὐτοῦ.
23 Dilia Sema olelesu dunu amola Fa: lisi dunu da se iasu bagade ba: mu! Dabua fawane molole ogogosu dunu! Dilia fonobahadi hedama: ne fodole nasu liligi (amo ‘minede’, ‘dili’ amola ‘gamini’) amo dawa: le, amo nabuane mogili, afadafa Godema iaha. Be bagade liligi, amo semadafa, moloiwane fofada: su hou, gogolema: ne olofosu hou amola dafawaneyale dawa: su hou, dilia hame hamosa. Amo fonobahadi liligi mae gogolema. Be bagade liligi amola, dilia gilisili hamomu da defea galu.
οὐαὶ ὑμῖν, γραμματεῖς καὶ Φαρισαῖοι ὑποκριταί, ὅτι ἀποδεκατοῦτε τὸ ἡδύοσμον καὶ τὸ ἄνηθον καὶ τὸ κύμινον, καὶ ἀφήκατε τὰ βαρύτερα τοῦ νόμου, τὴν κρίσιν καὶ τὸ ἔλεος καὶ τὴν πίστιν· ταῦτα ἔδει ποιῆσαι κἀκεῖνα μὴ ἀφεῖναι.
24 Si dofoi logo olelesu dunu! Dilia wadela: i liligi nasa: besa: le, waini dabaga sogadigili, afe fadegasa. Be dilia da ga: mele bagade da: gisa.
ὁδηγοὶ τυφλοί, οἱ διϋλίζοντες τὸν κώνωπα τὴν δὲ κάμηλον καταπίνοντες.
25 Dilia Sema olelesu amola Fa: lisi dunu da se iasu bagade ba: mu! Dabua fawane molole ogogosu dunu! Dilia faigelei amola yaeya dabuagado fawane dodofesa. Be ganodini da ledo agoane uasu amola hanaiba: le lasu hou bagade diala.
οὐαὶ ὑμῖν, γραμματεῖς καὶ Φαρισαῖοι ὑποκριταί, ὅτι καθαρίζετε τὸ ἔξωθεν τοῦ ποτηρίου καὶ τῆς παροψίδος, ἔσωθεν δὲ γέμουσιν ἐξ ἁρπαγῆς καὶ ἀκρασίας.
26 Si dofoi Fa: lisi dunu! Hidadea faigelei ea gelabo ganodini dodofema! Amasea, dilia da dabuagado amola dodofei dagoi ba: mu.
Φαρισαῖε τυφλέ, καθάρισον πρῶτον τὸ ἐντὸς τοῦ ποτηρίου, ἵνα γένηται καὶ τὸ ἐκτὸς αὐτοῦ καθαρόν.
27 Dilia Sema olelesu amola Fa: lisi dunu da se iasu bagade ba: mu! Dabua fawane molole ogogosu dunu! Dilia da bogoi ea gele gelabo soa: iai legesu amoga legei agoane diala. Dabuagado da ida: iwane ba: sa. Be ganodini da bogoi ea gasa, gaha amola ledo fawane diala.
οὐαὶ ὑμῖν, γραμματεῖς καὶ Φαρισαῖοι ὑποκριταί, ὅτι παρομοιάζετε τάφοις κεκονιαμένοις, οἵτινες ἔξωθεν μὲν φαίνονται ὡραῖοι ἔσωθεν δὲ γέμουσιν ὀστέων νεκρῶν καὶ πάσης ἀκαθαρσίας.
28 Dilia amola dabuagado da ida: iwane ba: sa. Be ganodini, dilia dogo da ogogosu amola hame nabasu hou amoga nabai diala.
οὕτως καὶ ὑμεῖς ἔξωθεν μὲν φαίνεσθε τοῖς ἀνθρώποις δίκαιοι, ἔσωθεν δέ ἐστε μεστοὶ ὑποκρίσεως καὶ ἀνομίας.
29 Dilia Sema olelesu dunu amola Fa: lisi dunu da se iasu bagade ba: mu! Dilia Dabua fawane molole ogogosu dunu! Dilia da balofede dunu bogoi amo ilia gele gelabo hamosa, amola hou ida: iwane dunu bogoi ilia gele gelabo nina: hamosa.
οὐαὶ ὑμῖν, γραμματεῖς καὶ Φαρισαῖοι ὑποκριταί, ὅτι οἰκοδομεῖτε τοὺς τάφους τῶν προφητῶν καὶ κοσμεῖτε τὰ μνημεῖα τῶν δικαίων,
30 Dilia da amane sia: sa, ‘Ninia da ninia aowalalia ilia esoga esalu ganiaba, ninia da balofede dunu amo ilia medole legei amo hame medole legela: loba.’
καὶ λέγετε· εἰ ἤμεθα ἐν ταῖς ἡμέραις τῶν πατέρων ἡμῶν, οὐκ ἂν ἤμεθα κοινωνοὶ αὐτῶν ἐν τῷ αἵματι τῶν προφητῶν.
31 Dilia da amo sia: sia: beba: le, dilia da balofede dunu ilia fasu dunu amo ilia mano esala, dilia da olelesa.
ὥστε μαρτυρεῖτε ἑαυτοῖς ὅτι υἱοί ἐστε τῶν φονευσάντων τοὺς προφήτας.
32 Defea, dilia hemone aowalalia hemosu hou dagoma!
καὶ ὑμεῖς πληρώσατε τὸ μέτρον τῶν πατέρων ὑμῶν.
33 Wadela: i sania fi! Dilia da Helo se iasu sogega mae doaga: ma: ne, hobeamu logo hamedafa ba: mu. (Geenna )
ὄφεις, γεννήματα ἐχιδνῶν, πῶς φύγητε ἀπὸ τῆς κρίσεως τῆς γεέννης; (Geenna )
34 Na da balofede dunu, bagade dawa: su dunu, amola gaheabolo sema olelesu dunu dilima asunasimu. Mogili dilia da fane legele, bulufalegeiga dabagala: mu. Mogili dilia sinagoge diasu ganodini fegasuga fane, diasu enoga diasu enoga, mae yolele sefasimu.
διὰ τοῦτο ἰδοὺ ἐγὼ ἀποστέλλω πρὸς ὑμᾶς προφήτας καὶ σοφοὺς καὶ γραμματεῖς· ἐξ αὐτῶν ἀποκτενεῖτε καὶ σταυρώσετε, καὶ ἐξ αὐτῶν μαστιγώσετε ἐν ταῖς συναγωγαῖς ὑμῶν καὶ διώξετε ἀπὸ πόλεως εἰς πόλιν·
35 Amaiba: le, se iasu da dilima doaga: mu! Hemonega A: ibele bogoi, amalalu, asili Sa: galaia (Belegaia egefe) dilia aowalalia da Debolo Diasu amola oloda dogoa sogebiga medole legei. Dilia aowalalia da amo hou ida: iwane dunu medole legeiba: le, amo se dabe iasu da dilima doaga: mu.
ὅπως ἔλθῃ ἐφ’ ὑμᾶς πᾶν αἷμα δίκαιον ἐκχυννόμενον ἐπὶ τῆς γῆς ἀπὸ τοῦ αἵματος Ἅβελ τοῦ δικαίου ἕως τοῦ αἵματος Ζαχαρίου υἱοῦ Βαραχίου, ὃν ἐφονεύσατε μεταξὺ τοῦ ναοῦ καὶ τοῦ θυσιαστηρίου.
36 Na dilima dafawane sia: sa! Amo maga: me se iasu dabe huluane, wali fi diala da ba: mu.”
ἀμὴν λέγω ὑμῖν, ἥξει ταῦτα πάντα ἐπὶ τὴν γενεὰν ταύτην.
37 “Yelusaleme fi! Yelusaleme fi! Dilia da balofede dunu medole legesa. Dilia da Gode asunasi dunu igiga medosa. Gagala ea mano fidima: ne, ea ougia hagudu gilisisa, amo defele Na da dili gaga: ma: ne gilisimusa: hanai galu. Be dilia da higa: i.
Ἱερουσαλὴμ Ἱερουσαλήμ, ἡ ἀποκτείνουσα τοὺς προφήτας καὶ λιθοβολοῦσα τοὺς ἀπεσταλμένους πρὸς αὐτήν, ποσάκις ἠθέλησα ἐπισυναγαγεῖν τὰ τέκνα σου, ὃν τρόπον ὄρνις ἐπισυνάγει τὰ νοσσία αὐτῆς ὑπὸ τὰς πτέρυγας, καὶ οὐκ ἠθελήσατε.
38 Amaiba: le, dilia Debolo Diasu da fisi dagoi amola gelabai ba: mu.
ἰδοὺ ἀφίεται ὑμῖν ὁ οἶκος ὑμῶν ἔρημος.
39 Na dilima sia: sa! Dilia da Na hamedafa ba: mu amogainini dilia da ‘Gode da Hina Gode Ea Dio lai Dunuma hahawane bagade dogolegele hamosa!’ amo sia: mu.
λέγω γὰρ ὑμῖν, οὐ μή με ἴδητε ἀπ’ ἄρτι ἕως ἂν εἴπητε· εὐλογημένος ὁ ἐρχόμενος ἐν ὀνόματι κυρίου.