Ma:diu 22
1 Yesu da fedege sia: eno olelei.
I odpovídaje Ježíš, mluvil jim opět v podobenstvích, řka:
2 “Gode Ea Hinadafa Hou da agoaiwane gala. Hina bagade dunu da ea mano ea uda lamusa: lolo nasu bagade hamoi.
Podobno jest království nebeské člověku králi, kterýž učinil svadbu synu svému.
3 Hina bagade da ea hawa: hamosu dunu amo musa: misa: ne adoi dunu huluane lolo nasu amoma misa: ne sia: musa: asunasi. Be musa: adoi dunu da misunu higa: i.
I poslal služebníky své, aby povolali pozvaných na svadbu; a oni nechtěli přijíti.
4 Amaiba: le, e da eno hawa: hamosu dunu asunasi. Ilia amane sia: i, “Hina bagade ea mano uda lasu lolo nasu liligi huluane da hahamoi dagoi. Bulamagau amola gebo huluane da medole, gobei dagoi. Hedolo misa!”
Opět poslal jiné služebníky, řka: Povězte pozvaným: Aj, oběd můj připravil jsem, volové moji a krmný dobytek zbit jest, a všecko hotovo. Pojďtež na svadbu.
5 Be adoi dunu da hame nabi. Ilia da udigili hawa: hamosu. Afadafa da ea ifabi amoga asi. Eno da ea bidi lasu diasu ouligimusa: asi.
Ale oni nedbavše na to, odešli, jiný do vsi své a jiný po kupectví svém.
6 Eno ilia da adola ahoasu dunu lale, fananu, medole legei.
Jiní pak zjímavše služebníky jeho a posměch jim učinivše, zmordovali.
7 Amo hou nababeba: le, hina bagade da mi hanai galu. E da dadi gagui dunu asuna asi. Ilia da medosu dunu huluane medole legele, ili diasu amola laluga nei dagoi.
A uslyšav to král, rozhněval se; a poslav vojska svá, zhubil vražedníky ty a město jejich zapálil.
8 Amalalu, e da ea hawa: hamosu dunu ema misa: ne sia: i. E da ilima amane sia: i, ‘Na mano ea uda lasu lolo nabe da hamoi dagoi. Be dunu na da musa: misa: ne sia: i, ilia da amoga misa: ne defele hame ba: i.
Tedy řekl služebníkům svým: Svadba zajisté hotova jest, ale ti, kteříž pozváni byli, nebyli hodni.
9 Wali dilia logo bagade amoga asili, nowa dunu dilia ba: sea, amo huluane na lolo nasu amoga hiougima.’
Protož jděte na rozcestí, a kteréžkoli naleznete, zovtež na svadbu.
10 Amaiba: le, ea hawa: hamosu dunu da logoga asili, dunu huluane, wadela: i amola ida: iwane dunu gilisili lidi. Amalalu, uda lasu lolo nasu diasu da nabaidafa ba: i.
I vyšedše služebníci ti na cesty, shromáždili všecky, kteréžkoli nalezli, zlé i dobré. A naplněna jest svadba hodovníky.
11 Hina bagade da ea lolo nabega dunu misi ba: la misi. Dunu afadafa da uda lasu hou abula hame idiniginisi ba: i.
Tedy všed král, aby pohleděl na hodovníky, uzřel tam člověka neoděného rouchem svadebním.
12 Hina bagade da ema amane sia: i, ‘Na: iyado! Di abuliba: le uda lasu abula mae salawane misibela: ?’ Be amo dunu da gogosia: iba: le, bu sia: mu gogolei.
I řekl jemu: Příteli, kteraks ty sem všel, nemaje roucha svadebního? A on oněměl.
13 Amalalu, hina da ea hawa: hamosu dunuma amane sia: i, ‘Amo dunu ea lobo amola emo la: gili, gadili gasi ganodini ha: digima. Amo ganodini e da bese ini dinanumu.’
Tedy řekl král služebníkům: Svížíce ruce jeho i nohy, vezměte ho, a uvrztež jej do temností zevnitřních. Tamť bude pláč a škřipení zubů.
14 Na da dunu bagohame ilima misa: ne sia: sa. Be Na da bagahame ilegesa.”
Nebo mnoho jest povolaných, ale málo vyvolených.
15 Amalalu, Fa: lisi dunu da asili, Yesu dafama: ne Ema adole ba: musa: dawa: i galu.
Tedy odšedše farizeové, radili se, jak by polapili jej v řeči.
16 Ilia da ilia fa: no bobogesu dunu amola Helode ea fidisu dunu amo Yesuma asunasi. Ilia ogogole amane sia: i, “Olelesu! Dia hou da moloidafa amola Di da Gode Ea moloidafa hou ogogole hame olelesa, amo ninia dawa: Di da osobo bagade dunu ilia hou mae dawa: le, Gode Ea hou fawane hamosa.
I poslali k němu učedlníky své s herodiány, řkouce: Mistře, víme, že pravdomluvný jsi a cestě Boží v pravdě učíš a nedbáš na žádného; nebo nepatříš na osobu lidskou.
17 Amaiba: le, dia asigi dawa: su ninima olelema. Ninia da su lasu muni Gamane hina Sisa ema iasea ninia sema wadela: sala: ? O hame wadela: sala: ?”
Protož pověz nám, co se tobě zdá: Sluší-li daň dáti císaři, čili nic?
18 Be Yesu da ilia wadela: i asigi dawa: su dawa: beba: le, amane sia: i, “Dabua fawane molole ogogosu dunu! Dilia abuliba: le Na saniga sa: ima: ne sia: sala: ?
Znaje pak Ježíš zlost jejich, řekl: Co mne pokoušíte, pokrytci?
19 Su lidisu fage Nama olema.” Amaiba: le, ilia da su fage Ema gaguli misi.
Ukažte mi peníz daně. A oni podali mu peníze.
20 E da ilima amane sia: i, “Amo fage dedei diala. Amo da nowa ea odagi amola nowa ea dio dedebela: ?”
I řekl jim: Èí jest tento obraz a svrchu napsání?
21 Ilia bu adole i, “Sisa!” Amalalu, Yesu E bu adole i, “Amaiba: le, dili Sisa ea dabe amo Sisama ima! Amola Gode Ea dabe amo Godema ima!”
Řekli mu: Císařův. Tedy dí jim: Dejtež, co jest císařova, císaři, a co jest Božího, Bohu.
22 Amo sia: nababeba: le, ilia da fofogadigili, Yesu yolesili asi.
To uslyšavše, divili se, a opustivše jej, odešli.
23 Amo esoga, Sa: diusi dunu da Yesuma adole ba: musa: misi. Ilia da bogoi dunu ea da: i hodo da bu wa: legadomu, amo dafawaneyale hame dawa: i galu.
V ten den přišli k němu saduceové, kteříž praví, že není z mrtvých vstání. I otázali se ho,
24 Ilia da Yesuma ado ba: musa: , amane adole ba: i, “Olelesu! Mousese da ninima olelemusa: agoane dedei. ‘Dunu da mano hame lalelegeiwane bogosea, ea ola o eya da ea didalo lale, mano hamomuyo.’ Amo mano da musa: bogoi amo buga: i ilia da sia: sa.
Řkouce: Mistře, Mojžíš pověděl: Umřel-li by kdo, nemaje dětí, aby bratr jeho právem švagrovství pojal ženu jeho a vzbudil símě bratru svému.
25 Ninia fi ganodini, dunu afae ea mano da fesuale esalu. Magobo mano e da uda lale, mano hamedene bogoi. Amalalu, eaeya da amo ea didalo lai.
I bylo u nás sedm bratrů. První pojav ženu, umřel, a nemaje semene, zůstavil ženu svou bratru svému.
26 E amola mano hamedene bogoi. Fa: no eaeya eno da didalo lale, asili, mano fesuale gala huluane amo uda afadafa lale, mano hamedene bogoi.
Takž podobně i druhý, i třetí, až do sedmého.
27 Fa: no, amo uda da bogoi dagoi.
Nejposléze pak po všech umřela i žena.
28 Amaiba: le, bogoi ilia bu uhini wa: legadosu esoha, amo uda, dunu fesuale amo ilia lai dagoiba: le, e da nowa ea uda esaloma: bela: ?”
Protož při vzkříšení kterého z těch sedmi bude žena? Nebo všickni ji měli.
29 Yesu E bu adole i, “Dilia da Gode Sia: Dedei amola Gode Ea gasa hou hame dawa: beba: le, giadofale dawa:
I odpověděv Ježíš, řekl jim: Bloudíte, neznajíce Písem ani moci Boží.
30 Bogoi wa: legadosu esoga, uda lasu hou da bu hame ba: mu. Dunu amola uda ilia da a: igele dunu Hebene ganodini amo defele esalumu. Uda lasu hou da hame hamomu.
Však při vzkříšení ani se nebudou ženiti ani vdávati, ale budou jako andělé Boží v nebi.
31 Be dilia bogoi wa: legadosu hou dawa: ma: ne, Gode Ea Sia: dedei nabima.
O vzkříšení pak mrtvých zdaliž jste nečtli, co jest vám povědíno od Boha, kterýž takto dí:
32 E amane sia: i, ‘Na da A: ibalaha: me ea Gode esala amola Aisage ea Gode esala amola Ya: igobe ea Gode esala.’ Gode da bogoi dunu ilia Gode hame. E da esalebe dunu ilia Gode!”
Já jsem Bůh Abrahamův a Bůh Izákův a Bůh Jákobův; a Bůhť není Bůh mrtvých, ale živých.
33 Amo olelesu nababeba: le, dunu huluane da bagadewane fofogadigi.
A slyševše to zástupové, divili se učení jeho.
34 Yesu E da Sa: diusi dunu ilia sia: banenesi amo ba: loba, Fa: lisi dunu da gilisi.
Farizeové pak uslyšavše, že by k mlčení přivedl saducejské, sešli se v jedno.
35 Sema olelesu dunu afadafa da Yesu dafama: ne, Ema amane adole ba: i,
I otázal se ho jeden z nich zákoník nějaký, pokoušeje ho, a řka:
36 “Olelesu! Sema baligili bagadedafa da habo?”
Mistře, které jest přikázání veliké v Zákoně?
37 Yesu E bu adole i, “‘Dilia dogoga, dilia a: silibuga, amola dilia asigi dawa: suga, Hina Godema asigima!’
I řekl mu Ježíš: Milovati budeš Pána Boha svého z celého srdce svého a ze vší duše své a ze vší mysli své.
38 Go da sema baligili bagadedafa.
To jest přední a veliké přikázání.
39 Amo sema bagia da bisili sema defele diala, ‘Dilia da: i amoma asigi hou defele, dilia na: iyado ema asigima!’
Druhé pak jest podobné tomu: Milovati budeš bližního svého jako sebe samého.
40 Sema huluane amola balofede dunu ilia olelesu huluane da amo sema aduna ganodini diala.”
Na těch dvou přikázáních všecken Zákon záleží i Proroci.
41 Fa: lisi dunu mogili da gilisibi ba: loba, Yesu da ilima amane adole ba: i,
A když se sešli farizeové, otázal se jich Ježíš,
42 “Dilia adi dawa: bela: ? Mesaia da nowa Egefela: ?” Ilia da bu adole i, “E da Da: ibidi egefe fawane.”
Řka: Co se vám zdá o Kristu? Èí jest syn? Řkou jemu: Davidův.
43 Yesu E amane sia: i, “Amaiba: le, Gode Ea A: silibu Hadigidafa da oleleiba: le, Da: ibidi da abuliba: le Mesaia Ema ‘Hina Gode’ dio asulibela: ? Gode Sia: Dedei da agoane diala,
Dí jim: Kterakž pak David v Duchu nazývá ho Pánem, řka:
44 ‘Da: ibidi da amane sia: i, “Hina Gode da na Hina Gode Ema amane sia: i, ‘Na da hobea Dia ha lai dunu Dia emoga osa: le heda: ma: ne fane legemu. Wali, di da Na lobodafadili fima.’
Řekl Pán Pánu mému: Seď na pravici mé, dokavadž nepodložím nepřátel tvých, aby byli za podnože noh tvých?
45 “Amaiba: le, Da: ibidi da Mesaia Ema ‘Hina Gode’ Dio asuliba: le, Mesaia da habodane Da: ibidi egefe fawane esalala: ?”
Poněvadž tedy David Pánem ho nazývá, i kterakž syn jeho jest?
46 Dunu huluane da amo sia: nababeba: le, bu adole imunu gogolei. Ilia da beda: iba: le, eso enoga Ema bu hame adole ba: i.
A nižádný nemohl jemu odpovědíti slova, aniž se odvážil kdo více od toho dne jeho se nač tázati.
