< Maga 10 >

1 Amo soge yolesili, E da Yudia soge amola Yodane Hano na: iyado soge amoga doaga: i. Dunu bagohame da Ema gilisibiba: le, E da Ea hamonanu defele ilima olelelalu.
Ježíš opustil Kafarnaum a prošel Zajordáním do Judska. I zde ho obklopilo množství lidí a on je začal učit jako obvykle.
2 Fa: lisi dunu da Yesuma dafama: ne ado ba: su hamomusa: misi dagoi. Ilia da Yesuma amane adole ba: i, “Dunu da idua fisiagamu da ninia Sema amo ganodini defeala: ?”
Přišli však za ním farizejové a pokoušeli se ho nachytat: zeptali se ho, zda je dovolen rozvod.
3 Yesu da ilima bu adole ba: i, “Mousese da adi sema adobela: ?”
Místo odpovědi jim dal otázku: „Co řekl o rozvodu Mojžíš?“
4 Ilia da bu adole i, “Mousese da amane sia: i. ‘Uda amoma meloa dedene iasea, fisiagamu da defea!’”
„K tomu, aby manželství bylo zrušeno, podle Mojžíše stačí, když muž napíše ženě rozlukový list.“
5 Be Yesu E amane sia: i, “Dilia dogo da ga: nasi hamoiba: le, Mousese da agoane olelei.
„To byl jen Mojžíšův ústupek tvrdosti lidského srdce, “řekl na to Ježíš. „Bůh si to tak nikdy nepřál.
6 Be Gode osobo bagade degabo hemoi, amo eso ganodini Gode da dunu amola uda hahamoi.
Hned na počátku stvořil člověka jako nerozlučnou dvojici, muže a ženu.
7 Gode Ea Sia: da agoane dedei diala, “Amaiba: le, dunu da ea ada amola ea ame yolesili ea udama madelagimu.
Proto muž opustí své rodiče a připojí se ke své manželce;
8 Ela da da: i afadafa hamomu. Amaiba: le, ela da aduna hame be afadafa hamoi.
v tom spojení již nežijí jako dva jedinci, ale stávají se jednou bytostí.
9 Gode da adi madelagisia, osobo bagade dunu ilia da hamedafa afafamu!”
A proto člověk nemá právo rozdělit, co Bůh spojil.“
10 Fa: no, diasu ganodini, Yesu Ea fa: no bobogesu dunu da amo hou ea bai amo Ema adole ba: i.
Později se učedníci znovu k té otázce vrátili.
11 Yesu da ilima amane sia: i, “Nowa dunu ea uda fisiagale, eno lasea, e da inia uda adole lasu hamosa.
Vyložil jim to: „Kdo se rozvede se svou ženou a ožení se s jinou, hřeší stejně, jako by měl ženy dvě.
12 Amola amo defele, nowa uda amo da egoa fisiagasea, dunu enoma fisia, - amo uda da inia dunu adole lasu hamosa.”
A právě tak rozvede-li se žena se svým mužem a vdá se za jiného, dopouští se cizoložství.“
13 Dunu eno da ilia mano fonobahadi amo Gode da hahawane dogolegele fidima: ne, Yesu da ilima Ea lobo ligisima: ne, amo Yesuma oule misi. Be Ea fa: no bobogesu dunu da hihini, ilia logo hedofai.
Lidé nosili k Ježíšovi děti, aby jim žehnal. Učedníci jim domlouvali, aby ho neobtěžovali.
14 Be amo hou ba: beba: le, Yesu E mi hananewane sia: i, “Mano fonobahadi ilia nama doaga: mu da defea! Ilia logo mae hedofama! Gode Ea Hinadafa Hou da ilia: !”
Když to Ježíš slyšel, zlobil se: „Neodhánějte ty děti a nebraňte jim, když chtějí ke mně. I jim přece patří Boží království.
15 “Na da dilima dafawane sia: sa! Nowa dunu da mano fonobahadi ilia hou defele Gode Ea Hinadafa Hou hame lalegagusia, e da Gode Ea Hinadafa Hou hamedafa ba: mu.”
A říkám vám, že kdo nepřijde k Bohu s dětskou prostotou, nestane se občanem toho království.“
16 Amalalu, E da mano fonobahadi ilia dialuma da: iya Ea lobo ligisili, Gode da ili hahawane dogolegele fidima: ne sia: i.
Bral děti do náruče, hladil je a žehnal jim.
17 Yesu da bu logoga ahoanoba, dunu afae da hehenane, Ema doaga: le, muguni bugili, Ema amane adole ba: i, “Olelesu ida: iwane! Na da eso huluane Fifi Ahoanusu ba: ma: ne, adi hamoma: bela: ?” (aiōnios g166)
Když se zase vydali na cestu, dohonil je nějaký muž a padl před Ježíšem na kolena: „Dobrý učiteli, co mám dělat, abych získal věčný život?“ (aiōnios g166)
18 Yesu da bu adole ba: i, “Di da abuliba: le dio ida: iwane Nama asulibala: ? Gode Hina: fawane da ida: iwane gala.
„Proč mi říkáš dobrý? Vždyť dobrý je jen Bůh, “odvětil Ježíš.
19 Di da Sema huluane dawa: , amo “Mae medole legema! Inia uda mae adole lama! Mae wamolama! Mae ogogoma! Liligi ogogolewane mae lama! Dia ada amola ame elama nodone asigima!”
„A k tvé otázce – přikázání přece znáš: nebudeš zabíjet, cizoložit, krást, lhát, podvádět, budeš si vážit svých rodičů.“
20 E bu adole i, “Olelesu! Amo sema na goihadiniga amola fa: no eso huluane nabawane hamoi dagoi.”
„Mistře, všechno jsem dodržoval od mládí.“
21 Yesu da ea odagi ba: beba: le, ema asigi galu. E amane sia: i, “Afadafa fawane di da hamomu gala. Wali dia liligi bidi lale, amo muni lai amo hame gagui dunuma sagoma! Hebene ganodini noga: i liligi di da bagade ba: mu. Amasea, dia Nama fa: no bobogema!”
Ježíš ho objal pohledem: „A přece ti něco schází. Jdi a prodej všechno, co máš, peníze rozdej chudým a získáš tak poklad v nebi. Potom se vrať a staň se mým následovníkem.“
22 E da amo sia: nababeba: le, dialuma fili sa: ili, se nabawane asi. Ea liligi bagade gagui dawa: beba: le, da: i dioi.
Když to ten člověk vyslechl, zesmutněl a odešel s těžkým srdcem. Byl totiž velmi bohatý.
23 Yesu E sinidigili, Ea fa: no bobogesu dunuma amane sia: i, “Bagade gagui dunu ilia Gode Ea Hinadafa Hou amoga heda: su logo da ga: nasiwane ba: mu.”
Ježíš ho mlčky sledoval očima a pak se otočil k učedníkům: „Jak těžké je pro boháče vejít do Božího království!“
24 Yesu Ea ado ba: su dunu da Ea sia: nababeba: le, fofogadigi. Be Yesu da bu adole i, “Nagofelali! Gode Ea Hinadafa Hou amoga heda: su logo da ga: nasidafa.
To je zarazilo. Není snad majetek důkazem Boží přízně? „Přátelé, do Božího království se těžko dostanou ti, pro které jsou peníze a majetek smyslem života.
25 Ga: mele e nusi ea efe heda: su gelaboga golili masunu da gasa bagade. Be bagade gagui dunu ea Gode Ea Hinadafa Hou heda: su logo gasa bagadeba: le, ga: mele ea nusi gelaboga golili ahoasu baligisa.”
Snáze projde velbloud tou uzoučkou brankou, které říkáte jehelné ucho, než bohatý vejde do Božího království.“
26 Amalalu, ilia da bagadewane fofogadigili, amane sia: i, “Logo hamedeiba: le, Gode da nowa dunu gaga: ma: bela: ?”
To jim dodalo. „Má vůbec někdo naději, že se tam dostane?“říkali si mezi sebou.
27 Ilima ba: le ga: le, Yesu E amane sia: i, “Osobo bagade dunu goe hou hamomu da hamedei. Be gasa bagade hou huludafa, Gode da hamomusa: dawa:”
Podíval se na ně. „Člověk na to nestačí, ale Bůh je všemocný.“
28 Amalalu, Bida da Ema amane sia: i, “Ninia da Dima fa: no bobogemusa: , liligi gagui huluane fisi wea!”
Tu promluvil Petr: „Ale my jsme se všeho vzdali a šli za tebou.“
29 Yesu E bu adole i, “Na da dafawane sia: sa! Nowa dunu Nama amola Gode Ea sia: amoma asigiba: le, ea diasu, yolalali, ea aba, ea ame, ea ada, ea mano o ea soge amo fisisia,
„Ujišťuji vás, “odpověděl Ježíš, „že každému, kdo se z lásky ke mně a pro šíření evangelia něčeho vzdá – ať už domova, života se sourozenci, rodiči, manželkou a dětmi, nebo majetku,
30 e da osobo bagade esoga wali diasu, yolali, aba, eme, mano amola soge100agoane bu lamu. Eno dunu da ema higabeba: le, e da osobo bagadega se nabimu, be fa: no mabe esoga eso huluane Fifi Ahoanusu ba: mu. (aiōn g165, aiōnios g166)
se to vrátí stonásobně už zde na zemi (i když neujde pronásledování) a v budoucnosti ho čeká věčný život. (aiōn g165, aiōnios g166)
31 Dunu bagohame waha fa: no agoane misi da bisili doaga: mu. Amola bagohame waha bisili misi da fa: no doaga: mu.”
Mnozí, kteří u lidí něco znamenají, budou poslední, a těm nejpohrdanějším se tam dostane čestných míst.“
32 Yesu amola eno dunu Yelusaleme moilai bai bagadega doaga: musa: logoga ahoanoba, Yesu E bisili asi. Dunu huluane fa: no mabe, fofogadigili, beda: iwane ahoanu. Amalalu, Yesu da Ea fa: no bobogesu dunu la: ididili oule asili, Ema fa: no misunu hou ilima olelei.
Když potom byli na cestě do Jeruzaléma, Ježíš šel vpředu a ostatní se drželi za ním. Co jim Ježíš řekl, to je znepokojilo a naplnilo obavami. Zavolal k sobě svých dvanáct učedníků a znovu je připravoval na to, co ho čeká:
33 E amane sia: i, “Ninia Yelusaleme moilai bai bagadega heda: be wea. Eno dunu da Na, Dunu Egefe, gobele salasu hina amola sema olelesu dunu ilima imunu. Amasea, ilia da Ema fofada: lalu, medole legema: ne sia: mu. Amasea, ilia da Dienadaile dunuma imunu.
„Musíme do Jeruzaléma a tam Syn člověka padne do rukou velekněží a učitelů zákona a ti ho odsoudí a vydají pohanům.
34 Amasea, ilia da Ema oufesega: ne, defo adugagala: le, fegasuga fane, medole legemu. Be eso udianaga aligili, E da uhini wa: legadomu.”
Budou se mu veřejně vysmívat, plivat na něj, zbičují a zabijí ho. Ale třetí den vstane z mrtvých.“
35 Ya: mese amola Yone (Sebedi ea mano), da Yesuma misini, Ema amane sia: i, “Ani da Dima edegemusa: misi!”
Přihlásili se Zebedeovi synové Jakub a Jan: „Mistře, chtěli bychom tě o něco poprosit.“
36 E bu adole ba: i, “Na da alima adi hamoma: bela: ?”
„Co si ode mne přejete?“vzhlédl Ježíš.
37 Ela da bu adole i, “Dia hadigi bu lasea, ani da afae dia lobodafaga, eno dia lobo fofadiga fima: ne, Dia ilegema!”
„Až usedneš na trůn, chtěli bychom ti sedět nejblíže se všech, každý z jedné strany vedle tebe.“
38 Be Yesu E bu adole i, “Alia mae dawa: iwane adole ba: sa! Na se nabimu faigelei agoane, ali amo se nabimu defele esalabala? Na ba: bodaise hamomu agoane, alia amola defele hamoma: bela: ?”
„Nevíte, oč prosíte. Můžete pít z kalicha hořkosti, ze kterého musím pít já, a projít křtem utrpení, který mě čeká?“
39 Ela da bu adole i, “Ma! Ani da defele esala!” Yesu E bu adole i, “Dafawane! Na faigelei manu, alia amola da manu. Amola Na ba: bodaise hamomu defele alia da ba: mu.
„Ale jistě, “přisvědčili. „Dobře, budete pít z mého kalicha a budete pokřtěni stejným křtem.
40 Be Na lobodafaga amola lobo fofadiga fimu dunu ilegemu, amo Na da hame dawa: Gode Hi fawane da amo sogebi fima: ne dunu ela ilegei dagoi.”
Ale není mou věcí určovat vám pořadí v Božím království. To už je stanoveno.“
41 Eno ado ba: su dunu ilia da Ya: mese amola Yone ela adole ba: su nababeba: le, elama mi hanai galu.
Ostatních deset se zlobilo na Jakuba a Jana.
42 Be Yesu da ilima misa: ne sia: ne, amane sia: i, “Dilia dawa: ! Gode Ea Hou hame lalegagui fi dunu ilia ouligisu dunu da ilima gasa bagade hina hou hamonana.
Ale Ježíš je svolal dohromady a řekl jim: „Víte, že vládcové mají moc nad národy, a kdo vládne, obvykle druhé utlačuje.
43 Be dilia fi amo ganodini agoai hou da hame ba: mu. Nowa dunu e da dilia fi ilima hina bagade esalumusa: dawa: sea, e da dilia huluanema hawa: hamosu dunu agoane esalumu da defea.
Ale mezi vámi to tak být nemá. Naopak, kdo z vás chce být velký, ať všem pokorně slouží.
44 Amola nowa dunu da bisiliwane masunu dawa: sea, e da dilia mae bidi lale udigili hawa: hamosu dunu agoane esalumu da defea.
A kdo z vás chce být na předním místě, ať je pomocníkem všech.
45 Bai Dunu Egefe, da dunu eno ilia Ema hawa: hamoma: ne, hame misi. Be eno dunu fidimusa: amola dunu bagohame ilia esalusu bu bidi lama: ne, E da bogomusa: , misi dagoi.
Vždyť já – Syn člověka – jsem nepřišel na svět proto, aby mi ostatní sloužili, ale abych já sloužil jim a abych položil život pro záchranu mnoha lidí.“
46 Ilia da Yeligou moilaiga doaga: le, baligi dagoi. Ea ado ba: su dunu amola eno dunu bagohame da Yesu sigi ahoanu. Ahoanoba, si dofoi dunu ea dio amo Badima: iase (Daimiase ea mano), logo bega: esalebe ba: i. Badima: iase da eso huluane udigili muni ima: ne edegesu.
Procházeli také Jerichem, kde se k nim přidal velký zástup. U cesty seděl slepý žebrák Bartimeus – Timeův syn.
47 Yesu (Na: salede dunu) ea mabe nababeba: le, Badima: iase da bagade wele sia: i, “Yesu! Da: ibidi Egefe! Nama asigima!”
Když uslyšel, že to jde Ježíš Nazaretský, křičel: „Ježíši z rodu krále Davida, slituj se nade mnou!“
48 Be dunu bagohame da ea logo hedofale, ema gagabole sia: i. Be e da bu baligili wele sia: i, “Da: ibidi Egefe! Nama asigima!”
Lidé mu domlouvali, aby mlčel. Ale on volal tím hlasitěji: „Synu Davidův, slituj se nade mnou!“
49 Amalalu, Yesu logoga leluwane, amane sia: i, “Amo dunu Nama misa: ma!” Amaiba: le ilia da Badima: iase ema amane sia: i, “Dia dogo denesima! Wa: legadoma! E da dima misa: ne sia: sa.”
Ježíš ho uslyšel, zastavil se a přikázal, aby slepce zavolali. Vrátili se tedy k Bartimeovi se vzkazem: „Máš štěstí, Ježíš tě volá – vstaň!“
50 Amasea, e da ea abula gisa: le, wa: legadole, hehenane, Yesuma doaga: i.
Slepec odhodil svůj starý kabát, vyskočil a klopýtal k Ježíšovi.
51 Yesu da ema amane adole ba: i, “Na dima adi hamoma: bela: ?” Si wadela: i dunu da bu adole i, “Olelesu! Na da bu ba: mu hanai galebe!”
„Co pro tebe mohu udělat?“dotkl se ho Ježíš. „Mistře, chci vidět!“
52 Amalalu, Yesu da ema amane sia: i, “Defea! Di hahawane laloma! Dia dafawaneyale dawa: beba: le, uhi dagoi.” Badima: iase ea si da hedolole fadegai dagoi. Amalalu, Yesu da logoga ahoanoba, e da Ema fa: no bobogei.
„Staň se, tvá víra tě zachránila.“V té chvíli se slepci vrátil zrak a on se vydal také za Ježíšem.

< Maga 10 >