Luge 16
1 Yesu da Ea ado ba: su dunuma amane sia: i, “Muni ouligisu dunu afae da bagade gagui dunu ea liligi ouligilalu. Amo muni ouligisu da ea hina ea muni udigili ha: digi, noga: le hame ouligi. Amaiba: le, eno dunu da bagade gagui hina ema ouligisu ea hou olelei.
Ježíš vyprávěl svým učedníkům: „Jeden boháč měl správce a ten byl obviněn ze zpronevěry.
2 Amaiba: le, hina dunu da muni ouligisu ema misa: ne sia: ne, ema amane sia: i, ‘Na da dia houba: le adi sia: nababala: ? Dia muni amola liligi huluane ouligisu hou huluane nama olelema. Bai di da amo ouligisu hou bu hamomu da hamedei galebe.’
Pán si ho dal zavolat a řekl mu: ‚Co to o tobě slyším? Předlož mi všechny účty, a jestli jsi mě podváděl, dám ti výpověď.‘
3 Amalalu, muni ouligisu dunu da ea asigi dawa: su ganodini amane dawa: i, ‘Na da adi hamoma: bela: ? Na hawa: hamosu na hina da hedofamuba: le, na adi hamoma: bela: ? Na gasa hameba: le, osobo gasa: mu hamedei galebe. Na gogosiasa: besa: le, eno dunuma muni udigili edegemu hamedei.
Správce přemýšlel: ‚Co teď? Krumpáčem se neuživím, žebrat se stydím.
4 A! Defea! Na hamomu na dawa: Na hina da na hawa: hamosu hedofasea, eno dunu ilia nama aowasu hamoma: ne, na da agoane hamomu.’
Mám nápad, jak si získat přátele; snad mi pak nabídnou slušné místo, až budu propuštěn!‘
5 Amalalu, dunu eno ilia da ea hina ema dabe imunu galu. E da amo dunu huluane ema misa: ne sia: i. E da ilima amane sia: i, ‘Na hinama, di da dabe habodayane imunu ganabela: ?’
Dal si zavolat dva dlužníky svého pána, ale s každým mluvil zvlášť. Zeptal se prvního: ‚Kolik jsi dlužen mému pánovi?‘Muž odpověděl: ‚Sto džbánů olivového oleje.‘
6 Afadafa da bu adole i, ‘Na da olife susuligi gaga 100 agoane imunu gala.’ Ema e amane sia: i, ‘Defea! Dabe imunu meloa lale, hedolowane 50 fawane bu dedema.’
Správce řekl: ‚Tady máš svůj dlužní úpis, sedni si a napiš nový na padesát.‘
7 Eno dunuma e amane sia: i, ‘Di da dabe habodayane imunu ganabela: ?’ E bu adole i, ‘Na da widi daba 1000 agoane imunu gala,’ Muni ouligisu dunu da ema amane sia: i, ‘Defea! Dabe imunu meloa lale, 800 fawane dedema.’
Zeptal se pak toho druhého: ‚Co dlužíš mému pánovi?‘On odpověděl: ‚Sto pytlů pšenice.‘I řekl mu správce: ‚Vezmi si dlužní úpis a napiš jiný na osmdesát.‘
8 Amalalu, ogogosu muni ouligisu dunu da dawa: iwane hamoiba: le, ea hina da ema nodone sia: i. Bai osobo bagade dunu ilia muni ouligisu hou da hadigi lai dunu ilia muni ouligisu hou baligisa. (aiōn g165)
Pán nakonec vychytralého správce pochválil, že si uměl v nouzi poradit. Nutno přiznat, že lidé, kterým jde o hmotný zisk, bývají ve svých záležitostech prozíravější než věřící, (aiōn g165)
9 Amaiba: le na dilima sia: sa. Muni da osobo bagade liligi fawane. Be osobo bagade dunu da dilima asigima: ne, muni ouligisu hou noga: le hamoma. Agoane hamosea, hobea amo hou da dagoiwane ba: beba: le, Gode da dilima misa: ne sia: beba: le, dilia da Hebene sogega doaga: sea, ilia dima hahawane yosia: mu. (aiōnios g166)
když jde o zajištění věčného života. Říkám vám: Na penězích lpí hodně špíny a jednou úplně ztratí hodnotu. Jestliže však jimi někomu pomůžete, proměníte je na lásku, se kterou se sejdete na věčnosti.“ (aiōnios g166)
10 Nowa da liligi fonobahadi noga: le ouligisia, e da liligi bagade ouligisu dawa: mu. Be nowa da liligi fonobahadi ogogolewane ouligisia, ea da hou bagade amo ganodini ogogomu.
Ježíš pokračoval: „Kdo je spolehlivý v drobnostech, je spolehlivý i v podstatných věcech. A ten, kdo je nečestný v maličkostech, selhává i ve věcech závažných.
11 Amaiba: le, di da osobo bagade liligi amola muni ogogole ouligisia, nowa da dilima liligidafa amola munidafa amo ouligisu hou ima: bela: ? Hamedafa imunu!
Jste-li nepoctiví v záležitostech tohoto života, kdo může důvěřovat vaší víře v Boha? Neumíte-li správně zacházet s mizernými penězi, jak vám může Bůh svěřit věčné bohatství?
12 Dilia da dunu eno ea liligi ogogolewane ouligisia, nowa da dilia liligidafa dilima ima: bela: ?
13 Hawa: hamosu dunu da hina aduna elama hawa: hamomu da hamedei. Agoane hamosea, hina afadafa e da higamu, enoma e da asigimu. Hina afadafa ema e da nodone sia: mu, enoma e da hihimu. Gilisili Gode Ea hawa: hamosu, amola muni labe elama asigi hou hamomu da hamedei galebe.”
Žádný nemůže sloužit dvěma pánům. Vždycky bude jednoho nenávidět a druhého milovat. Jednomu dá přednost a druhým bude pohrdat. Nemůžete tedy sloužit Bohu a zároveň otročit majetku.“
14 Amo sia: nababeba: le, Fa: lisi dunu ilia da muni hanaiba: le, Yesuma ba: sola: i.
Slyšeli to farizejové, kteří byli chtiví peněz a vysmáli se mu.
15 Be Yesu da ilima amane sia: i, “Dilia da eno dunu ilia siga hahawane ba: ma: ne, ogogole hamosa. Be dilia dogo ganodini asigi dawa: su dialebe, Gode da ba: lala. Be liligi amoma osobo bagade dunu ilia nodone dawa: sa, amo liligi Gode da higasa.
On jim však řekl: „Chcete dělat dobrý dojem na lidi svou zbožností, ale Bůh do vás vidí. Vnějším úspěchem, kterému se obdivují lidé, Bůh pohrdá.
16 Gode Ea Fi dunu da musa: Mousese ea Sema amola Balofede dunu ilia olelesu amoha esalu. Amalalu, Yone Ba: bodaise da misi. Amola wali dunu da Gode Ea Hinadafa Hou Sia: Ida: iwane gala olelesa. Lalegagumu hanai dunu da hanaiba: le, amo hou ganodini golili sa: imusa: gasawane ludusa.
Období zákona a proroků skončilo Janem Křtitelem. Teď slyšíte radostnou zprávu, že přišlo Boží království a kdekdo si dělá nárok na vstup do něho.
17 Be mu amola osobo bagade da hedolowane mugululi, hamedafa ba: mu. Be Sema dedei fonobahadi fawane da hamedafa mugulumu.
Ale nepleťte se, spíše pomine nebe a země, než by jediný z požadavků Božího zákona ztratil svou platnost.
18 Nowa dunu da ea uda fisiagale, eno lasea, e da inia uda adole lasu hou hamosa. Amola nowa dunu da uda egoa fisiagai, amo lasea e da inia uda adole lasu hou hamosa.
Například, kdo se rozvádí se svou ženou a bere si jinou, proviňuje se proti přikázání ‚nezcizoložíš‘; a kdo se žení s rozvedenou, také cizoloží.
19 Musa bagade gagui dunu da osobo bagadega esaloba, e da yoi abula ida: iwane ga: si. E eso huluane sadima: ne, ha: i manu ida: iwane nasu.
Byl jednou jeden bohatý muž, který se nákladně oblékal a každý den u něj bylo veselo a bohatě prostřeno.
20 Hame gagui nabadodafa dunu ea dio amo La: salase esalu. Ea da: i da aiya fawane dialu. E masunu hamedeiba: le, eno dunu ilia gaguli asili, bagade gagui dunu ea logo holeiga ligisisu.
U vrat jeho domu sedával žebrák Lazar. Jeho tělo bylo samý vřed.
21 E da ha: i manu hameba: le, e da bagade gagui ea ha: i manu daladabe ea fafaiha sa: i lale manusa: dawa: i galu. Wa: me da ea aiya ilia gona: suga heheloa: su.
Aby utišil hlad, čekával na zbytky ze stolu toho boháče. Psi přibíhali a olizovali mu rány.
22 Amalalu, hame gagui dunu da bogoi. E bogoloba, a:igele dunu da ea a: silibu amo A: ibalaha: me ea afoguga dafulili fimusa: oule asi. Bagade gagui dunu amola da bogole, uli dogone sali ba: i.
Lazar zemřel a andělé ho přenesli k Abrahamovi. Krátce nato zemřel i boháč a pohřbili ho.
23 Bagade gagui dunu da Ha: idisi amo ganodini se nabawane esalu. E da ea si ba: le gadole, A:ibalaha: me sedagawane lelebe ba: i. La: salase da A: ibalaha: mela dafulili lelebe ba: i. (Hadēs g86)
V ohnivých mukách pozdvihl oči a uviděl v dálce Abrahama s Lazarem (Hadēs g86)
24 Ba: beba: le, e da A: ibalaha: mema ha: giwane wele sia: i, ‘Ada! Nama asigima! La: salase da nama misa: ne sia: ma! Ea lobo sogo hanoga gele, na gona: suga anigagima: ne digilisima: ne asunasima! Na lalu ganodini esalebeba: le, se bagade naba!’
a prosil: ‚Otče Abrahame, smiluj se nade mnou a pošli Lazara, ať namočí alespoň špičku prstu ve vodě a svlaží mi rty, hrozně tu v tom žáru trpím.‘
25 Be A: ibalaha: me da ema bu adole i, ‘Nagofe! Bu dawa: ma! Di da osobo bagadega esaloba, liligi ida: iwane fawane ba: i galu. La: salase da se fawane nabi. Wali e da guiguda: hahawane esala, be di da se naba.
Abraham však řekl: ‚Vzpomeň si, jak se ti vedlo na zemi. Tobě se vždycky dařilo dobře, ale na Lazara zbylo jen to nejhorší. Nyní se má dobře on, a ty trpíš.
26 Eno amola, ani dogoa amogai da adobo bagadeba: le, ani da afafai dagoi. Gui esala dunu dima masunu da hamedei ba: mu. Amola dia la: idi esalebe dunu guiguda: misunu da hamedei ba: mu!
Kromě toho je mezi námi taková propast, že ji nikdo nemůže překonat, i kdyby se snažil.‘
27 Amalalu, musa: bagade gagui dunu da bu adole i, ‘Amaiba: le, Ada, na dima bagade edegesa. La: salase da na osobo bagade ada ea diasuga masa: ne sia: ma.
Boháč se ještě přimlouval: ‚Otče Abrahame, pošli ho tedy do mého rodného domu.
28 Amoga da nolalali biyale esala. Ilia se nabasu soge goega: i doaga: sa: besa: le, e da ilima sisasu olelema: ne, di asunasima!’
Mám pět bratrů, ať je někdo varuje, aby nedopadli jako já.‘
29 Be A: ibalaha: me da bu adole i, ‘Mousese amola ba: la: lusu dunu ilia sia: dedei diala. Amo ilia nabimu da defea.’
Abraham odpověděl: ‚Mají přece Bibli, ať se podle ní řídí.‘
30 Amalalu, e da A: ibalaha: mema bu sia: i, ‘Hamedei ada A: ibalaha: me! Be bogoi dunu wa: legadole ilima adosea, ilia da wadela: i hou fisili, Godema sinidigimu.’
Boháč však odporoval: ‚Kdepak, otče Abrahame, Písmo na ně nestačí, ale kdyby tak někdo vstal z mrtvých, to by na všechno hleděli jinak.‘
31 Be A: ibalaha: me bu sia: i, ‘Ilia Mousese amola balofede dunu ilia sia: dedei dialebe amo dafawaneyale hame dawa: sea, dunu bogoi wa: legadobeba: le amola ilia da dafawaneyale hame dawa: mu.’”
Abraham odpověděl: ‚Když nedají na Mojžíšův zákon a proroky, neuvěří nikomu, i kdyby vstal z mrtvých.‘“
