2 Hina 23
1 Yuda hina bagade Yousaia da Yuda soge fi amola Yelusaleme fi ilia ouligisu dunu amo huluane gagadole,
Tedy poslav král, aby se shromáždili k němu všickni starší Judští a Jeruzalémští,
2 ili amola gobele salasu dunu huluane, amola balofede dunu huluane amola fi dunu huluanedafa (bagade gagui dunu amola hame gagui dunu) ilia da Debolo Diasuga gilisili asi. Ilia si da: iya, hina bagade Yousaia da Gousa: su Meloa amo ilia da Debolo Diasu ba: i, amo ganodini dedei huluane ilima idili i.
Vstoupil král do domu Hospodinova a všickni muži Judští, i všickni obyvatelé Jeruzalémští s ním, i kněží a proroci, a všecken lid od malého až do velikého, i četl, aby všickni slyšeli všecka slova knihy smlouvy, kteráž byla nalezena v domě Hospodinově.
3 E da hina bagade duni bugi amo dafulili lelu, e da Hina Gode Ea sia: nabawane hamomusa: , dafawane ilegele sia: i. E da mae fisili, ea dogo amola asigi dawa: su huluane amoga, e da Hina Gode Ea sema amola hamoma: ne sia: i, amoma fa: no bobogemusa: , dafawane ilegele sia: i. Amo hamoma: ne sia: i amo da Gousa: su Meloa amo ganodini dedei, e da amo huluane nabawane hamomusa: , dafawane ilegele sia: i. Amola dunu huluane da amo defele hamomusa: , dafawane ilegele sia: i.
Potom stoje král na místě vyšším, učinil smlouvu před Hospodinem, že bude následovati Hospodina, a ostříhati přikázaní jeho, i svědectví jehoa ustanovení jeho, vším srdcem svým a vší duší svou, a plniti slova smlouvy té, kteráž jsou zapsána v knize té. K kteréžto smlouvě i všecken lid přistoupil.
4 Amalalu, Yousaia da gobele salasu ouligisudafa Hiligaia amola ea afoha gobele salasu dunu ili, amola Debolo logo holeiga sosodo aligisu dunu ili, ilia da loboga hamoi liligi Debolo ganodini dialu, amoga dunu da Ba: ile amola uda ‘gode’ Asila amola gasumuni ilima nodone sia: ne gadosu, amo liligi huluane gadili gaguli masa: ne sia: i. Yuda hina bagade da amo liligi huluane moilai hamega Gidalone Fago gadenene, amo laluga gobele salalu, nasubu amo Bedele moilaiga gaguli masa: ne sia: i.
A přikázal král Helkiášovi knězi nejvyššímu a kněžím nižším i strážným prahu, aby vymetali z chrámu Hospodinova všecky nádoby, kteréž udělány byly Bálovi a háji, i všemu vojsku nebeskému. Kterýž popáliv je vně za Jeruzalémem na poli Cedron, vnesl prach jejich do Bethel.
5 E da gobele salasu dunu, amo musa: Yuda hina bagade ilia da Yuda soge ganodini moilale gagai amola Yelusaleme gadenene dialu, amo ganodini ogogosu ‘gode’ oloda da: iya gobele salasu hamoma: ne ilegei, - gobele salasu dunu amo da Ba: ile amola eso amola oubi, amola gasumuni ilima gobele salalusu, amo huluane Yousaia da mugululi fasi.
Složil také kněží, kteréž byli ustanovili králové Judští, aby kadívali na výsostech v městech Judských a vůkol Jeruzaléma; takž podobně i ty, kteříž kadívali Bálovi, slunci, měsíci a planétám, i všemu vojsku nebeskému.
6 E da wadela: i uda ‘gode’ Asila agoaila loboga hamoi amo Debolo ganodini dialu, amo gadili gaguli asili, moilai hamega Gidalone Fago gadenene laluga gobele, ea gasa ganumu amo huluane nasubu su agoane hamoma: ne dadabilalu, dunudafa ilia bogoi uli dogosu sogebi amo da: iya dudulisisi.
Vyvezl také háj z domu Hospodinova ven z Jeruzaléma ku potoku Cedron, a spálil jej u potoka Cedron a setřel na prach; ten pak prach vysypal na hroby synů toho lidu.
7 E da Debolo ganodini sesei dialu, amogawi hina: da: i bidi lasu uda amola dunu amogai esafulu, amo huluane wadela: lesi. (Amogawi, uda ilia da ogogole ‘gode’ Asilama nodoma: ne sia: ne gadomusa: , abula loboga amunasu.)
Domky také sodomářů hanebných zkazil, kteříž byli při domě Hospodinově, v nichž ženy tkaly kortýny k háji.
8 E da gobele salasu dunu amo da Yuda moilai hisu hisu ganodini esalu, amo huluane Yelusalemega oule misi. Amola Yuda soge huluane ganodini, e da oloda amo da: iya ilia gobele salalusu, amo huluane wadela: lesi. Amola e da oloda huluane amo da goudi wadela: i a: silibu amoma nodone sia: ne gadomusa: gagui, amo huluane Yousaia da gagoudane sasali. Amo oloda ilia da logo holei amo Yosiua (moilai ouligisu dunu) ea gagui, amo gadenene ba: i. Amola amo logo holei da moilai mimogo logo holei amo ea fofadidi dialebe ba: i.
A kázal přivésti všecky kněží z měst Judských, a poškvrnil výsostí, na nichž kadívali kněží, od Gabaa až do Bersabé. Zkazil také výsostí u bran, kteréž byly u vrat brány Jozue, knížete města, a byly po levé straně vcházejícímu do brány městské.
9 Gobele salasu dunu moilai hisu hisu amoga esalu, amo e da mugululi fasilalu, amo gobele salasu dunu da Yelusalemega oule misini, ilia da Debolo ganodini mae hawa: hamoma: ne sia: i. Be ilia da yisidi hame sali agi, amo da ilia na: iyado gobele salasu hawa: hamosu dunu, ilima i, amo fawane da ilia moma: ne sia: i.
A však nepřistupovali ti kněží výsostí k oltáři Hospodinovu v Jeruzalémě, ale jídali chleby přesné mezi bratřími svými.
10 Hina bagade Yousaia amolawane da ogogosu ‘gode’ma nodone sia: ne gadosu sogebi Hinome Fago ganodini diala, ea dio amo Doubede Sogebi, amo wadela: lesi. Bai amogawi musa: dunu ilia da ilia dunu mano o uda mano amo ogogosu ‘gode’ Moulegema gobele sasalalusu.
Poškvrnil také i Tofet, jenž jest v údolí syna Hinnom, aby více žádný nevodil syna svého aneb dcery své skrze oheň Molochovi.
11 Yousaia da hosi amolawane Yuda hina bagade ilia da esoma nodone sia: ne gadomusa: ilegei, amo huluane enodini asunasiagai. Amola esoma nodone sia: ne gadosu ‘sa: liode’, e da amo laluga gobele sali. (Amo ‘sa: liode’ ilia da Debolo gagoi ganodini, logo holei amola Na: ida: ne Milege (eagene ouligisu dunu bagade) ea diasu gadenene ouligi.)
Zahladil také ty koně, kteréž byli postavili králové Judští slunci, kdež se vchází do domu Hospodinova, k domu Netanmelecha komorníka, kterýž byl v Parvarim; a vozy slunce spálil ohněm.
12 Hina bagade Yousaia da oloda huluane amo Yuda hina bagade ilia da hina bagade diasu figisu da: iya, hina bagade A: iha: se ea sesei amo gadodili gagui, amola oloda huluane amo hina bagade Ma: na: se da Debolo gagoi aduna ganodini gagui, amo huluane e da gagoudane fasili, amola Gidalone Fagoa galagugudui.
Ano i oltáře, kteříž byli na vrchním paláci Achasovu, jichž byli nadělali králové Judští, a oltáře, jichž nadělal Manasses v obou síních domu Hospodinova, pobořil král, a pospíšiv s nimi odtud, dal vysypati prach jejich do potoka Cedron.
13 Amola oloda huluane amo hina bagade Soloumane da Yelusalemega gusudili amola Olife Goumia gadili (south) amo wadela: idafa ogogosu loboga hamoi ‘gode’ (Saidone fi ilia uda ‘gode’ A: siadalode, Moua: be fi ilia ‘gode’ Gimosie, A:mone fi ilia ‘gode’ Moulege) ilima nodone sia: ne gadomusa: gagui, amo huluane Yousaia da wadela: lesi.
Výsosti také, kteréž byly před Jeruzalémem, a kteréž byly po pravé straně hory Olivetské, jichž byl nadělal Šalomoun král Izraelský Astarotovi, ohavnosti Sidonských, a Chámosovi, ohavnosti Moábských, a Melchomovi, ohavnosti synů Ammon, poškvrnil král,
14 Hina bagade Yousaia da gelega hamoi momogoi huluane gagoudane sali, amola wadela: i uda ‘gode’ Asila ea loboga hamoi agoaila huluane abusa: le fasi. Ilia bugisisi osobo amo Yousaia da dunu gasaga dedebolesi.
A potřískal obrazy, háje posekal, a místa jejich naplnil kostmi lidskými.
15 Yousaia amolawane, e da ogogosu ‘godema’ nodone sia: ne gadosu sogebi amo hina bagade Yelouboua: me (Niba: de egefe. E da Isala: ili fi wadela: le hamoma: ne oule asi) ea gagui liligi amo Yousaia da mugululi sali. Yousaia da oloda mugululi salalu, ilia gele gagoudane, su hamosu. Amola e da Asila e agoaila gobele sali.
Nadto i oltář, jenž byl v Bethel, a výsost, kterouž udělal Jeroboám syn Nebatův, kterýž přivedl k hřešení Izraele, i ten oltář i výsost zkazil, a spáliv výsost, setřel ji na prach; spálil i háj.
16 Amalu Yousaia da agolo damana lela ba: legagaloba, dunu bogoi amo ilia gasa da gele gelaboga diafulubi ba: i. Ea sia: ga ilia da amo gasa gadili gaguli asili, oloda da: iya gobele sali. Yousaia da amo oloda agoane wadela: lesisi. Musa: , balofede dunu afae da lolo nabe amoga, hina bagade Yelouboua: me da amo oloda bega: dafulili lelebeba: le, amo hou huluane didili doaga: i. Hina bagade Yousaia da ba: le gagale, balofede dunu amo da musa: hou ba: la: lu, amo ea bogoi gele gelabo amo ba: i.
A obrátiv se Joziáš, uzřel hroby, kteříž tu na hoře byli, a poslav, pobral kosti z těch hrobů a spálil je na tom oltáři. A tak poškvrnil ho vedlé řeči Hospodinovy, kterouž mluvil muž Boží ten, kterýž to předpověděl.
17 E amane adole ba: i, “Amo bogoi gele gelabo da nowa eala: ? Bedele fi dunu da bu adole i, “Amo da balofede dunu, e da Yuda sogega misi amola dia wali olodaga hamobe amo ba: la: lu, amo balofede dunu bogoi amo ea: bogoi gele gelabo.”
I řekl: Jaký jest onenno nápis, kterýž vidím? Odpověděli jemu muži města: Hrob muže Božího jest, kterýž přišed z Judstva, předpověděl tyto věci, kteréž jsi učinil při oltáři v Bethel.
18 Yousaia da amane sia: i, “Amanewane yolesima! Ea gasa mae muguluma!” Amaiba: le, ilia amo balofede ea gasa hame mugululi, amola balofede dunu eno amo da Samelia sogega misi, ea gasa amolawane hame mugului.
Tedy řekl: Nechtež ho, aniž kdo hýbej kostmi jeho. I vysvobodili kosti jeho s kostmi proroka toho, kterýž byl přišel z Samaří.
19 E da Samelia soge moilai huluane amo ganodini, ogogosu ‘gode’ma nodone sia: ne gadosu sogebi amo Isala: ili hina bagade ilia da hamobeba: le, Hina Gode da ougi bagade ba: i, Yousaia da Bedele moilaiga oloda hamoi mugululi fasi amo defele, amo oloda mugululi fasi.
Též všecky domy výsostí, kteříž byli v městech Samařských, jichž byli nadělali králové Izraelští, aby popouzeli Hospodina, zkazil Joziáš, a učinil jim rovně tak, jakž byl učinil v Bethel.
20 Wadela: i gobele salasu dunu huluane, e da ilila: hawa: hamosu oloda da: iya medole legei. Amola oloda huluane amo wadela: ma: ne, e da amo da: iya dunu gasa udigili gobele sali. Amalu, e da Yelusalemega buhagi.
Zbil také všecky kněží výsostí, kteříž tu byli, na oltářích, a pálil kosti lidské na nich. Potom navrátil se do Jeruzaléma.
21 Hina bagade Yousaia da Yuda fima, ilia da Hina Godema nodoma: ne, Baligisu Lolo Nasu amo Gousa: su Meloa ganodini dedei defele, amo hamoma: ne sia: i.
Přikázal pak král všemu lidu, řka: Slavte velikunoc Hospodinu Bohu svému, jakož psáno jest v knize smlouvy této.
22 Musa: bisisu dunu da Isala: ili ouligilalu amoganini amo esoha, amoga Isala: ili amola Yuda hina bagade ilia da Baligisu Lolo Nasu hamosu amo defele hame hamosu.
Nebo nebyla slavena taková velikanoc od času soudců, kteříž soudili Izraele, a po všecky dny králů Izraelských a králů Judských.
23 Be wali, Yousaia ea ouligibi ode18 amoga, ilia da Yelusalemega Baligisu Lolo Nasu hamoi.
Osmnáctého léta krále Joziáše slavena jest ta velikanoc Hospodinu v Jeruzalémě.
24 Hina bagade Yousaia da Meloa amo da gobele salasu Ouligisudafa Hiligaia Debolo Diasu ganodini ba: i, amo sema huluane meloa ganodini dedei, amoga molole fa: no bobogemusa: dawa: i. Amaiba: le, e da gesami dasu dunu amola wadela: i ba: la: lusu dunu amola diasua ogogosu ‘gode’ liligi, amola loboga hamoi ‘gode’, amola ogogosu ‘gode’ma nodone sia: ne gadosu liligi huluanedafa mugululi fasi.
Ano i věšťce a hadače, obrazy i ukydané bohy, a všecky ty ohavnosti, což jich bylo viděti v zemi Judské a v Jeruzalémě, vyplénil Joziáš, aby naplnil slova zákona zapsaná v knize, kterouž nalezl Helkiáš kněz v domě Hospodinově.
25 Hina bagade e agoai da musa: hame ba: i. E da ea dogoga amola ea asigi dawa: suga amola ea gasa huluanedafa, amoga e da Hina Gode Ea hawa: hamosu hamonanu. E da Mousese ea sema huluane nabawane hamosu. Amola e fa: no, hina bagade, e agoai hame ba: i.
A nebylo jemu podobného krále před ním, kterýž by obrátil se k Hospodinu celým srdcem svým, a celou duší svou, i všemi mocmi svými vedlé všeho zákona Mojžíšova, ani po něm nepovstal podobný jemu.
26 Be hina bagade Ma: na: se da musa: wadela: i hou bagade hamobeba: le, Hina Gode da Yuda fima ougi bagade heda: i, amola waha amolawane Ea ougi da hame gumi.
A však neodvrátil se Hospodin od prchlivosti hněvu svého velikého, kterouž vzbuzen byl hněv jeho proti Judovi, pro všecka popouzení, kterýmiž popouzel ho Manasses.
27 Hina Gode da amane sia: i, “Na da Isala: ili fima hamoi amo defele Na da Yuda fima hamomu. Na da Yuda dunu bu mae ba: ma: ne, mugululi fasimu. Amola Na da Yelusaleme amola Debolo Diasu, Na fi dunu da amogawi Nama nodone sia: ne gadomusa: ilegei dagoi. Be wali Na da Yelusaleme amola Debolo diasu amo higale, fisiagamu.”
Protož řekl Hospodin: Také i Judu zavrhu od tváři své, jako jsem zavrhl Izraele, a opovrhu to město, kteréž jsem vyvolil, Jeruzalém, i ten dům, o němž jsem byl řekl: Jméno mé tam bude.
28 Yuda hina bagade Yousaia ea hawa: hamonanu eno huluane da “Yuda hina bagade Ilia Hamonanu Meloa” amo ganodini dedene legei.
O jiných pak činech Joziášových, a cožkoli činil, zapsáno jest v knize o králích Judských.
29 Yousaia da Yuda fi ouligilaloba, Idibidi hina bagade Nigou da Asilia hina bagade fidima: ne, ea dadi gagui wa: i amo Iufala: idisi Hanoga oule asi. Hina bagade Yousaia da Migidou moilai bai bagadega Idibidi dadi gagui wa: i ilia gusuba: i ahoasu amo hedofamusa: dawa: i, be amo gegesuga, e da medole legei dagoi ba: i.
Za dnů jeho přitáhl Farao Nécho král Egyptský proti králi Assyrskému k řece Eufraten. I vytáhl král Joziáš proti němu, a on zabil jej v Mageddo, když ho uzřel.
30 Ea dadi gagui wa: i ouligisu dunu ilia da ea bogoi da: i hodo amo ‘sa: liode’ da: iya ligisili, Yelusalemega bu gaguli misi. Amogawi, ilia da ea da: i hodo amo hina bagade bogoi uli dogosu sogebi amo ganodini uli dogone sali. Yuda fi dunu da Yousaia egefe Youaha: se amo hina bagade hamoma: ne, susuligi sogala: le ilegei dagoi.
Tedy služebníci jeho vloživše jej mrtvého na vůz, přivezli ho z Mageddo do Jeruzaléma, a pochovali jej v hrobě jeho. I vzal lid země Joachaza syna Joziášova, a pomazali ho, i ustanovili králem na místě otce jeho.
31 Youaha: se da lalelegele, ode 23 esalu, e da muni Yuda hina bagade hamoi. E da Yelusalemega esala, oubi osodayale agoane Yuda fi ouligilalu. Ea ame da Hamiudale (Yelemaia ea idiwi. E da Libina moilai bai bagadega misi.)
Ve třímecítma letech byl Joachaz, když počal kralovati, a kraloval tři měsíce v Jeruzalémě. Jméno matky jeho bylo Chamutal, dcera Jeremiášova z Lebna.
32 E da ea aowalali ilia hou defele, Hina Godema wadela: le hamoi.
A činil to, což jest zlého před očima Hospodinovýma, všecko tak, jakž činili otcové jeho.
33 Idibidi hina bagade Nigou da Libila moilai bai bagadega (Ha: ima: de soge ganodini) amogawi Youaha: se gagulaligili, e da Yuda dunu ema silifa defei 3,000 gilo amola gouli 30 gilo dabe ema ima: ne sia: i.
I svázal ho Farao Nécho v Ribla, v zemi Emat, když kraloval v Jeruzalémě, a uložil daň na tu zemi, sto centnéřů stříbra a centnéř zlata.
34 Hina bagade Nigou da Yousaia egefe eno Ilaiagime, amo Yousaia bagia Yuda hina bagade hamoi. E da Ilaiagime ea dio afadenene, bu Yihoiagimi dio ema asuli. Hina bagade Nigou da Youaha: se amo Idibidi sogega oule asili, e da amogawi bogoi.
A ustanovil Farao Nécho za krále Eliakima syna Joziášova, na místo Joziáše otce jeho, a proměnil jméno jeho, aby sloul Joakim. Ale Joachaza vzal, kterýž, když se dostal do Egypta, umřel tam.
35 Idibidi hina bagade da Yuda fi ilia ema su dabe ima: ne sia: i. Amo dabe hamomusa: , Yuda hina bagade Yihoiagimi da Yuda fi dunuma, liligi ilia gagui amo defele su dabe ima: ne sia: i.
To pak zlato i stříbro dával Joakim Faraonovi; pročež šacoval obyvatele země, aby mohl dáti stříbro k rozkázaní Faraonovu. Od jednoho každého vedlé toho, jakž byl šacován, bral stříbro i zlato od lidu země, aby dal Faraonovi Néchovi.
36 Yihoiagimi da lalelegele, ode 25 esalu, e da muni Yuda hina bagade hamoi. E da Yelusalemega esala, ode gidayale agoane Yuda fi ouligilalu. Ea ame da Sibiuda (Bida: ia ea idiwi. E da Luma moilaiga misi.)
V pětmecítma letech byl Joakim, když počal kralovati, a jedenácte let kraloval v Jeruzalémě. Jméno matky jeho bylo Zebuda, dcera Pedaiova z Ruma.
37 Yihoiagimi da ea aowalali fi defele, Hina Godema wadela: le hamoi.
I činil to, což jest zlého před očima Hospodinovýma, podlé všeho, což činili otcové jeho.
