< 2 Hou Olelesu 33 >

1 Ma: na: se da lalelegele, ode fagoyale esalu, ea Yuda ouligisu bai muni hamoi. E da Yelusaleme moilaiga esala, Yuda fi ode 55 agoanega ouligilalu.
ὢν δέκα δύο ἐτῶν Μανασσης ἐν τῷ βασιλεῦσαι αὐτὸν καὶ πεντήκοντα πέντε ἔτη ἐβασίλευσεν ἐν Ιερουσαλημ
2 Ma: na: se da Hina Godema wadela: le hamoi. Ga: ina: ne sogega musa: esalebe fi da baligili gogosiasu wadela: i hou hamobeba: le, Isala: ili dunu da Ga: ina: ne soge golili sa: ili, gusuba: i ahoanoba, Hina Gode da Ga: ina: ne fi gadili sefasi. Be Ma: na: se da amo fi ilia wadela: idafa hou amoma fa: no bobogesu.
καὶ ἐποίησεν τὸ πονηρὸν ἐναντίον κυρίου ἀπὸ πάντων τῶν βδελυγμάτων τῶν ἐθνῶν οὓς ἐξωλέθρευσεν κύριος ἀπὸ προσώπου τῶν υἱῶν Ισραηλ
3 E da ogogosu ‘gode’ma nodone sia: ne gadosu sogebi, amo ea ada Hesigaia da wadela: lesi, Ma: na: se da bu buga: le gagui. E da Ba: ilema nodone sia: ne gadomusa: , oloda bagohame gagui. E da Isala: ili hina bagade A: iha: be ea hou defele, ogogosu uda ‘gode’ Asila e agoaila hahamoi. Amola Ma: na: se da gasumunima nodone sia: ne gadoi.
καὶ ἐπέστρεψεν καὶ ᾠκοδόμησεν τὰ ὑψηλά ἃ κατέσπασεν Εζεκιας ὁ πατὴρ αὐτοῦ καὶ ἔστησεν στήλας ταῖς Βααλιμ καὶ ἐποίησεν ἄλση καὶ προσεκύνησεν πάσῃ τῇ στρατιᾷ τοῦ οὐρανοῦ καὶ ἐδούλευσεν αὐτοῖς
4 E da ogogosu ‘gode’ ilia oloda Debolo Diasu ganodini gagui. Hina Gode Ea musa: hamoma: ne sia: i, amo da Debolo Diasu ganodini, dunu da Ema fawane nodone sia: ne gadosu hamoma: ne sia: i.
καὶ ᾠκοδόμησεν θυσιαστήρια ἐν οἴκῳ κυρίου οὗ εἶπεν κύριος ἐν Ιερουσαλημ ἔσται τὸ ὄνομά μου εἰς τὸν αἰῶνα
5 Debolo Diasu gagoi aduna ganodini, e da oloda amo gasumunima nodone sia: ne gadomusa: gagui.
καὶ ᾠκοδόμησεν θυσιαστήρια πάσῃ τῇ στρατιᾷ τοῦ οὐρανοῦ ἐν ταῖς δυσὶν αὐλαῖς οἴκου κυρίου
6 E da Hinome Fago ganodini, egefelali amo ogogosu ‘gode’ma gobele sali. E da wadela: i ba: la: lusu hou hamosu. E da wamuni dawa: su hou hamosu amola gesami dasu ilia fada: i sia: nabalusu. E da Hina Godema bagadewane wadela: le hamobeba: le, Hina Gode Ea ougi da lalu agoane heda: i.
καὶ αὐτὸς διήγαγεν τὰ τέκνα αὐτοῦ ἐν πυρὶ ἐν Γαι‐βαναι‐εννομ καὶ ἐκληδονίζετο καὶ οἰωνίζετο καὶ ἐφαρμακεύετο καὶ ἐποίησεν ἐγγαστριμύθους καὶ ἐπαοιδούς ἐπλήθυνεν τοῦ ποιῆσαι τὸ πονηρὸν ἐναντίον κυρίου τοῦ παροργίσαι αὐτόν
7 E da wadela: i uda ‘gode’ Asila agoai loboga hamoi liligi, amo Debolo Diasu ganodini ligisi. Be Hina Gode da musa: Da: ibidi amola, Da: ibidi ea mano Soloumane elama amane sia: i, “Guiguda: Yelusaleme moilai bai bagade ganodini, Na da amo Debolo ganodini sogebi ilegei. Amo sogebiga fawane, Isala: ili fi fagoyale gala da Nama fawane nodone sia: ne gadoma: ne, Na da ilegei.
καὶ ἔθηκεν τὸ γλυπτὸν καὶ τὸ χωνευτόν εἰκόνα ἣν ἐποίησεν ἐν οἴκῳ θεοῦ οὗ εἶπεν ὁ θεὸς πρὸς Δαυιδ καὶ πρὸς Σαλωμων υἱὸν αὐτοῦ ἐν τῷ οἴκῳ τούτῳ καὶ Ιερουσαλημ ἣν ἐξελεξάμην ἐκ πασῶν φυλῶν Ισραηλ θήσω τὸ ὄνομά μου εἰς τὸν αἰῶνα
8 Isala: ili fi dunu da Na hamoma: ne sia: i huluane nabawane hamosea, amola sema amo Na da Na hamosu dunu Mousesegili i, amo huluane ilia nabawane hamosea, Na da ili, amo soge Na da ilia aowalalima i, amoga ili enoga gadili sefasima: ne, logo hamedafa doasimu.”
καὶ οὐ προσθήσω σαλεῦσαι τὸν πόδα Ισραηλ ἀπὸ τῆς γῆς ἧς ἔδωκα τοῖς πατράσιν αὐτῶν πλὴν ἐὰν φυλάσσωνται τοῦ ποιῆσαι πάντα ἃ ἐνετειλάμην αὐτοῖς κατὰ πάντα τὸν νόμον καὶ τὰ προστάγματα καὶ τὰ κρίματα ἐν χειρὶ Μωυσῆ
9 Be Yuda fi dunu da Hina Gode Ea sia: nabawane hame hamosu. Amola Ma: na: se da ilia wadela: i hou (amo da musa: Ga: ina: ne fi da bagadewane wadela: le hamobeba: le, Isala: ili dunu da gusuba: i heda: loba, Hina Gode da Ga: ina: ne fi gadili sefasi) amo wadela: i hou baligili hamoma: ne, Ma: na: se da Yuda fi oule asi.
καὶ ἐπλάνησεν Μανασσης τὸν Ιουδαν καὶ τοὺς κατοικοῦντας ἐν Ιερουσαλημ τοῦ ποιῆσαι τὸ πονηρὸν ὑπὲρ πάντα τὰ ἔθνη ἃ ἐξῆρεν κύριος ἀπὸ προσώπου υἱῶν Ισραηλ
10 Hina Gode da Ma: na: se amola ea fi dunuma sisasu sia: i. Be ilia nabimu higa: i.
καὶ ἐλάλησεν κύριος ἐπὶ Μανασση καὶ ἐπὶ τὸν λαὸν αὐτοῦ καὶ οὐκ ἐπήκουσαν
11 Amaiba: le, Hina Gode da logo doasiba: le, Asilia dadi gagui wa: i da Yuda fi doagala: i. Ilia da Ma: na: se gagulaligili, ea mi gelaba ma: go sanawane, sia: inega la: gili, Ba: bilone sogega hiouginana asi.
καὶ ἤγαγεν κύριος ἐπ’ αὐτοὺς τοὺς ἄρχοντας τῆς δυνάμεως βασιλέως Ασσουρ καὶ κατέλαβον τὸν Μανασση ἐν δεσμοῖς καὶ ἔδησαν αὐτὸν ἐν πέδαις καὶ ἤγαγον εἰς Βαβυλῶνα
12 E se bagadewane nababeba: le, ea hou fonoboi. E da ea Hina Godema sinidigili, fidima: ne adole ba: su.
καὶ ὡς ἐθλίβη ἐζήτησεν τὸ πρόσωπον κυρίου τοῦ θεοῦ αὐτοῦ καὶ ἐταπεινώθη σφόδρα ἀπὸ προσώπου θεοῦ τῶν πατέρων αὐτοῦ
13 Gode da Ma: na: se ea sia: ne gadobe nabalu, e Yuda fi bu ouligima: ne, bu Yelusalemega asunasi. Amo hou ba: beba: le, Ma: na: se da Hina Gode da Godedafa dafawaneyale dawa: i.
καὶ προσηύξατο πρὸς αὐτόν καὶ ἐπήκουσεν αὐτοῦ καὶ ἐπήκουσεν τῆς βοῆς αὐτοῦ καὶ ἐπέστρεψεν αὐτὸν εἰς Ιερουσαλημ ἐπὶ τὴν βασιλείαν αὐτοῦ καὶ ἔγνω Μανασσης ὅτι κύριος αὐτός ἐστιν ὁ θεός
14 Amalu fa: no, Ma: na: se da gadili dobea Da: ibidi Moilai bai bagadega gusudili dialu amo da fago Gihone Gu Hano gadenene dialu, amoga asili, Menabo Logo Ga: su amola moilai sogebi ea dio Oufele, amoga doaga: su, bu sedagili gagagula heda: i. Amola e da dadi gagui ouligisu dunu, amo da Yuda soge gagili sali moilai bai bagade afae afae ouligima: ne, ilegei dagoi.
καὶ μετὰ ταῦτα ᾠκοδόμησεν τεῖχος ἔξω τῆς πόλεως Δαυιδ ἀπὸ λιβὸς κατὰ Γιων ἐν τῷ χειμάρρῳ καὶ ἐκπορευομένων τὴν πύλην τὴν κυκλόθεν καὶ εἰς τὸ Οφλα καὶ ὕψωσεν σφόδρα καὶ κατέστησεν ἄρχοντας τῆς δυνάμεως ἐν πάσαις ταῖς πόλεσιν ταῖς τειχήρεσιν ἐν Ιουδα
15 E da ga fi ogogosu ‘gode’ amola loboga hamoi ‘gode’ agoaila liligi amo e da musa: ligisi, amo Debolo Diasuga gadili fadegai. Amo amola ogogosu ‘gode’ma gobele salimusa: oloda amo da Debolo Diasu agolo dabua amola Yelusaleme sogebi enoga dialebe ba: i, amo huluane moilai hamega gadili gaguli asili, ha: digi dagoi.
καὶ περιεῖλεν τοὺς θεοὺς τοὺς ἀλλοτρίους καὶ τὸ γλυπτὸν ἐξ οἴκου κυρίου καὶ πάντα τὰ θυσιαστήρια ἃ ᾠκοδόμησεν ἐν ὄρει οἴκου κυρίου καὶ ἐν Ιερουσαλημ καὶ ἔξω τῆς πόλεως
16 Amola e da oloda amoga ilia musa: Hina Godema nodone sia: ne gadosu, amo bu dodoa: i. Amola e da amoga Hahawane Gilisili Olofole Iasu amola Godema Nodosu Iasu, amo gobele sali. E da Yuda fi dunu huluane, ilia Isala: ili Hina Godema nodone sia: ne gadoma: ne sia: i.
καὶ κατώρθωσεν τὸ θυσιαστήριον κυρίου καὶ ἐθυσίασεν ἐπ’ αὐτὸ θυσίαν σωτηρίου καὶ αἰνέσεως καὶ εἶπεν τῷ Ιουδα τοῦ δουλεύειν κυρίῳ θεῷ Ισραηλ
17 Yuda dunu da sogebi higagaia gebewane gobele salalasu. Be ilia da Hina Gode Ema fawane gobele salasu.
πλὴν ὁ λαὸς ἔτι ἐπὶ τῶν ὑψηλῶν πλὴν κύριος ὁ θεὸς αὐτῶν
18 Ma: na: se ea hawa: hamonanu eno, ea Godema sia: ne gadosu amola balofede dunu amo da Isala: ili Hina Gode Ea Dioba: le ema sia: i, ilia sia: ne iasu, amo huluane da “Isala: ili hina bagade Ilia Hawa: Hamonanu Meloa” amo ganodini dedene legei.
καὶ τὰ λοιπὰ τῶν λόγων Μανασση καὶ ἡ προσευχὴ αὐτοῦ ἡ πρὸς τὸν θεὸν καὶ λόγοι τῶν ὁρώντων λαλούντων πρὸς αὐτὸν ἐπ’ ὀνόματι κυρίου θεοῦ Ισραηλ ἰδοὺ ἐπὶ λόγων
19 Hina bagade ea sia: ne gadosu, ema Gode Ea dabe iasu, ea Godema hame sinidigi esoga wadela: i hou hamoi, ea ogogosu ‘gode’ma nodone sia: ne gadosu sogebi, amola wadela: i uda ‘gode’ Asila agoai e da loboga hamoi, amo huluane da “Balofede Dunu ilia Hamonanu Meloa” ganodini dedene legei.
προσευχῆς αὐτοῦ καὶ ὡς ἐπήκουσεν αὐτοῦ καὶ πᾶσαι αἱ ἁμαρτίαι αὐτοῦ καὶ αἱ ἀποστάσεις αὐτοῦ καὶ οἱ τόποι ἐφ’ οἷς ᾠκοδόμησεν τὰ ὑψηλὰ καὶ ἔστησεν ἐκεῖ ἄλση καὶ γλυπτὰ πρὸ τοῦ ἐπιστρέψαι ἰδοὺ γέγραπται ἐπὶ τῶν λόγων τῶν ὁρώντων
20 Ma: na: se da bogole, hina bagade diasua uli dogonesali. Egefe A: imone da e bagia, Yuda hina bagade hamoi.
καὶ ἐκοιμήθη Μανασσης μετὰ τῶν πατέρων αὐτοῦ καὶ ἔθαψαν αὐτὸν ἐν παραδείσῳ οἴκου αὐτοῦ καὶ ἐβασίλευσεν ἀντ’ αὐτοῦ Αμων υἱὸς αὐτοῦ
21 A: imone da lalelegele, ode 22 agoane esalu, bai muni Yuda hina bagade hamoi. E da Yelusaleme moilai bai bagade ganodini esala, ode aduna fawane, Yuda fi ouligilalu
ὢν εἴκοσι καὶ δύο ἐτῶν Αμων ἐν τῷ βασιλεύειν αὐτὸν καὶ δύο ἔτη ἐβασίλευσεν ἐν Ιερουσαλημ
22 A: imone da ea ada Mana: se defele, Hina Godema wadela: i hou hamosu. E da ea ada ea hou amoma fa: no bobogele, loboga hamoi ogogosu ‘gode’ ilima ea ada nodone sia: ne gadoi, e amolawane ilima nodone sia: ne gadosu.
καὶ ἐποίησεν τὸ πονηρὸν ἐνώπιον κυρίου ὡς ἐποίησεν Μανασσης ὁ πατὴρ αὐτοῦ καὶ πᾶσιν τοῖς εἰδώλοις οἷς ἐποίησεν Μανασσης ὁ πατὴρ αὐτοῦ ἔθυεν Αμων καὶ ἐδούλευσεν αὐτοῖς
23 Be ea ada da ea hou fonobone, Hina Godema sinidigi. Be A: imone da agoane hame hamoi. E da ea ada ea wadela: i hou amo baligi dagoi.
καὶ οὐκ ἐταπεινώθη ἐναντίον κυρίου ὡς ἐταπεινώθη Μανασσης ὁ πατὴρ αὐτοῦ ὅτι υἱὸς αὐτοῦ Αμων ἐπλήθυνεν πλημμέλειαν
24 A: imone eagene ouligisu dunu ilia da e medoma: ne, wamo sia: dasu. Amola ilia da hina bagade diasu ganodini, e medole legei dagoi.
καὶ ἐπέθεντο αὐτῷ οἱ παῖδες αὐτοῦ καὶ ἐπάταξαν αὐτὸν ἐν οἴκῳ αὐτοῦ
25 Yuda fi dunu da A: imone fasu dunu medole legei. Amola ilia da ea mano Yousaia, e bagia hina bagade ilegei.
καὶ ἐπάταξεν ὁ λαὸς τῆς γῆς τοὺς ἐπιθεμένους ἐπὶ τὸν βασιλέα Αμων καὶ ἐβασίλευσεν ὁ λαὸς τῆς γῆς τὸν Ιωσιαν υἱὸν αὐτοῦ ἀντ’ αὐτοῦ

< 2 Hou Olelesu 33 >