< 2 Hou Olelesu 30 >

1 Yuda dunu da Baligisu Lolo Nasu esodafa oubi agega hamomu da hamedei ba: i. Bai gobele salasu dunu oda mogili da nigima: hame dodofei galu, amola dunudafa bagahame fawane da Yelusalemega gilisi ba: i. Amaiba: le, hina bagade Hesigaia, eagene ouligisu dunu, amola Yelusaleme dunu da gilisili sia: dalu, oubi ageyaduga hamomusa: ilegei. Hesigaia da Isala: ili amola Yuda dunu huluane, amo hou hamomusa: eso adosi. E da Ifala: ime amola Ma: na: se fi dunu, ilia Yelusaleme Debolo Diasua, Isala: ili Hina Godema nodomusa: , Baligisu Lolo Nasu hamoma: ne, ilima dadawa: le hiougi.
καὶ ἀπέστειλεν Εζεκιας ἐπὶ πάντα Ισραηλ καὶ Ιουδαν καὶ ἐπιστολὰς ἔγραψεν ἐπὶ τὸν Εφραιμ καὶ Μανασση ἐλθεῖν εἰς οἶκον κυρίου εἰς Ιερουσαλημ ποιῆσαι τὸ φασεκ τῷ κυρίῳ θεῷ Ισραηλ
2
καὶ ἐβουλεύσατο ὁ βασιλεὺς καὶ οἱ ἄρχοντες καὶ πᾶσα ἡ ἐκκλησία ἡ ἐν Ιερουσαλημ ποιῆσαι τὸ φασεκ τῷ μηνὶ τῷ δευτέρῳ
3
οὐ γὰρ ἠδυνάσθησαν αὐτὸ ποιῆσαι ἐν τῷ καιρῷ ἐκείνῳ ὅτι οἱ ἱερεῖς οὐχ ἡγνίσθησαν ἱκανοί καὶ ὁ λαὸς οὐ συνήχθη εἰς Ιερουσαλημ
4 Hina bagade amola dunu huluane da ilia ilegei amoga hahawane galu.
καὶ ἤρεσεν ὁ λόγος ἐναντίον τοῦ βασιλέως καὶ ἐναντίον τῆς ἐκκλησίας
5 Amaiba: le, ilia da Isala: ili fi dunu, amo da Da: ne ga (north) fi dunu asili Biasiba ga (south) fi dunu, huluane gilisili Baligisu Lolo Nasu, Hina Gode Ea Sema defele hamona misa: ne hiougi.
καὶ ἔστησαν λόγον διελθεῖν κήρυγμα ἐν παντὶ Ισραηλ ἀπὸ Βηρσαβεε ἕως Δαν ἐλθόντας ποιῆσαι τὸ φασεκ κυρίῳ θεῷ Ισραηλ ἐν Ιερουσαλημ ὅτι πλῆθος οὐκ ἐποίησεν κατὰ τὴν γραφήν
6 Hina bagade amola eagene ouligisu dunu da amane hamoma: ne sia: beba: le, sia: adola ahoasu dunu da Yuda amola Isala: ili soge huluane amoga asili, amane misa: ne sia: si, “Isala: ili fi dunu! Asilia dunu da dili huluane hasali. Be dilia da hame bogoi esala. Wali, dilia A: ibalaha: me amola Aisage amola Ya: igobe, ilia Hina Godema bu sinidigima!
καὶ ἐπορεύθησαν οἱ τρέχοντες σὺν ταῖς ἐπιστολαῖς παρὰ τοῦ βασιλέως καὶ τῶν ἀρχόντων εἰς πάντα Ισραηλ καὶ Ιουδαν κατὰ τὸ πρόσταγμα τοῦ βασιλέως λέγοντες υἱοὶ Ισραηλ ἐπιστρέψατε πρὸς θεὸν Αβρααμ καὶ Ισαακ καὶ Ισραηλ καὶ ἐπιστρέψει τοὺς ἀνασεσῳσμένους τοὺς καταλειφθέντας ἀπὸ χειρὸς βασιλέως Ασσουρ
7 Dilia! Dilia aowalali amola Isala: ili fi eno, ilia musa: baligi fa: su hou defele mae hamoma. Dilia ba: sa! E da ilima se iasu baligiliwane i.
καὶ μὴ γίνεσθε καθὼς οἱ πατέρες ὑμῶν καὶ οἱ ἀδελφοὶ ὑμῶν οἳ ἀπέστησαν ἀπὸ κυρίου θεοῦ πατέρων αὐτῶν καὶ παρέδωκεν αὐτοὺς εἰς ἐρήμωσιν καθὼς ὑμεῖς ὁρᾶτε
8 Dilia sia: be mae nabawane, dilia hanaiga ilia hou defele, gawamaga: le mae hamoma. Be Hina Gode Ea sia: nabawane hamoma. Dilia Yelusaleme Debolo Diasu guiguda: misa. Bai dilia Hina Gode da amo Debolo Diasu eso huluane hadigiwane dialoma: ne hamoi. E da dilima bu mae ougima: ne, dilia Ema nodone sia: ne gadosu hamoma.
καὶ νῦν μὴ σκληρύνητε τοὺς τραχήλους ὑμῶν δότε δόξαν κυρίῳ τῷ θεῷ καὶ εἰσέλθατε εἰς τὸ ἁγίασμα αὐτοῦ ὃ ἡγίασεν εἰς τὸν αἰῶνα καὶ δουλεύσατε τῷ κυρίῳ θεῷ ὑμῶν καὶ ἀποστρέψει ἀφ’ ὑμῶν θυμὸν ὀργῆς
9 Dilia Hina Godema bu sinidigisia, ga fi dunu ilia da dili fi dunu mugululi oule asi, amo ilia da dili fi dunuma bu asigili, ilia buhagima: ne logo doasimu. Dilia Hina Gode da asigidafa amola hahawane hou hamosa. Dilia Ema bu sinidigisia, E da dili lale salimu.”
ὅτι ἐν τῷ ἐπιστρέφειν ὑμᾶς πρὸς κύριον οἱ ἀδελφοὶ ὑμῶν καὶ τὰ τέκνα ὑμῶν ἔσονται ἐν οἰκτιρμοῖς ἔναντι πάντων τῶν αἰχμαλωτισάντων αὐτούς καὶ ἀποστρέψει εἰς τὴν γῆν ταύτην ὅτι ἐλεήμων καὶ οἰκτίρμων κύριος ὁ θεὸς ἡμῶν καὶ οὐκ ἀποστρέψει τὸ πρόσωπον αὐτοῦ ἀφ’ ἡμῶν ἐὰν ἐπιστρέψωμεν πρὸς αὐτόν
10 Adola ahoasu dunu da Ifala: ime amola Ma: na: se moilai bai bagade amola Sebiulane fi moilaiga asi. Be Isala: ili dunu da iliba: le lasogole oufesega: su.
καὶ ἦσαν οἱ τρέχοντες διαπορευόμενοι πόλιν ἐκ πόλεως ἐν τῷ ὄρει Εφραιμ καὶ Μανασση καὶ ἕως Ζαβουλων καὶ ἐγένοντο ὡς καταγελῶντες αὐτῶν καὶ καταμωκώμενοι
11 Be A: sie, Ma: na: se amola Sebiulane fi dunu mogili ilia da ili sia: nabi, amola Yelusalemega masusa: obebenai galu.
ἀλλὰ ἄνθρωποι Ασηρ καὶ ἀπὸ Μανασση καὶ ἀπὸ Ζαβουλων ἐνετράπησαν καὶ ἦλθον εἰς Ιερουσαλημ
12 Amola Gode da Yuda fi ilia hou amo ganodini hawa: hamobeba: le, Yuda fi dunu da asigi dawa: su afadafa hamone, Gode Ea hanai amo hamomusa: ilegei, Amaiba: le, ilia da hina bagade amola eagene ouligisu dunu ilia hamoma: ne sia: i nabawane hamoi.
καὶ ἐν Ιουδα ἐγένετο χεὶρ κυρίου δοῦναι αὐτοῖς καρδίαν μίαν ἐλθεῖν τοῦ ποιῆσαι κατὰ τὸ πρόσταγμα τοῦ βασιλέως καὶ τῶν ἀρχόντων ἐν λόγῳ κυρίου
13 Oubi ageyaduga, dunu bagohamedafa da Yelusaleme moilai bai bagadega, Agi Yisidi Hame Sali Lolo Nasu hamomusa: gilisi.
καὶ συνήχθησαν εἰς Ιερουσαλημ λαὸς πολὺς τοῦ ποιῆσαι τὴν ἑορτὴν τῶν ἀζύμων ἐν τῷ μηνὶ τῷ δευτέρῳ ἐκκλησία πολλὴ σφόδρα
14 Ilia da oloda huluane Yelusaleme ganodini dialu, amoga ilia da ogogosu ‘gode’ liligima ohe gobele salasu amola gabusiga: manoma gobele salasu, amo huluane mugululi, Gidalone Fagoga ha: digi.
καὶ ἀνέστησαν καὶ καθεῖλαν τὰ θυσιαστήρια τὰ ἐν Ιερουσαλημ καὶ πάντα ἐν οἷς ἐθυμιῶσαν τοῖς ψευδέσιν κατέσπασαν καὶ ἔρριψαν εἰς τὸν χειμάρρουν Κεδρων
15 Amola amo oubiga, eso ba: amoga, ilia da Baligisu Lolo Nasu amoga gobele salimusa: , sibi mano medole legei. Gobele salasu dunu amola Lifai fi dunu ilia da nigima: hame dodofei galea, ilia da bagadewane gogosiabeba: le, ilila: bu Godema momogili gagai. Amalalu, ilia da Debolo Diasua gobele salasu hou hamomu defele ba: i.
καὶ ἔθυσαν τὸ φασεκ τῇ τεσσαρεσκαιδεκάτῃ τοῦ μηνὸς τοῦ δευτέρου καὶ οἱ ἱερεῖς καὶ οἱ Λευῖται ἐνετράπησαν καὶ ἡγνίσθησαν καὶ εἰσήνεγκαν ὁλοκαυτώματα εἰς οἶκον κυρίου
16 Ilia da Gode Ea hawa: hamosu dunu Mousese ea hamoma: ne sia: i defele, Debolo Diasu ganodini ilila: hawa: hamomusa: defele, lelu. Lifai dunu da gobele salasu maga: me amo gobele salasu dunuma ianu, ilia da oloda da: iya gufunanesi.
καὶ ἔστησαν ἐπὶ τὴν στάσιν αὐτῶν κατὰ τὸ κρίμα αὐτῶν κατὰ τὴν ἐντολὴν Μωυσῆ ἀνθρώπου τοῦ θεοῦ καὶ οἱ ἱερεῖς ἐδέχοντο τὰ αἵματα ἐκ χειρὸς τῶν Λευιτῶν
17 Dunu bagohame da nigima: hame dodofeiba: le, ilia da Baligisu sibi mano medole legemu hamedei ba: i. Amaiba: le, Lifai dunu da ilia sibi mano medole legele, Hina Godema ligiagale i.
ὅτι πλῆθος τῆς ἐκκλησίας οὐχ ἡγνίσθη καὶ οἱ Λευῖται ἦσαν τοῦ θύειν τὸ φασεκ παντὶ τῷ μὴ δυναμένῳ ἁγνισθῆναι τῷ κυρίῳ
18 Amola dunu bagohame mogili, amo da Ifala: ime, Ma: na: se, Isaga amola Sebiulane fi amoga misi, ilia da nigima: hame dodofei ba: i. Amaiba: le, ilia da Baligisu Lolo Nasu giadofale hamoi. Hina bagade Hesigaia da ili fidima: ne, amane sia: ne gadoi,
ὅτι τὸ πλεῖστον τοῦ λαοῦ ἀπὸ Εφραιμ καὶ Μανασση καὶ Ισσαχαρ καὶ Ζαβουλων οὐχ ἡγνίσθησαν ἀλλὰ ἔφαγον τὸ φασεκ παρὰ τὴν γραφήν καὶ προσηύξατο Εζεκιας περὶ αὐτῶν λέγων κύριος ὁ ἀγαθὸς ἐξιλασάσθω ὑπὲρ
19 “Hina Gode! Ninia aowalalia Gode! Di da bagadewane asigiba: le, amo dunu ilia hou gogolema: ne olofoma! Bai ilia da nigima: gala, be ilia dogoga asigi dawa: su huluane amoga, ilia Dima nodone sia: ne gadosa.”
πάσης καρδίας κατευθυνούσης ἐκζητῆσαι κύριον τὸν θεὸν τῶν πατέρων αὐτῶν καὶ οὐ κατὰ τὴν ἁγνείαν τῶν ἁγίων
20 Hina Gode da Hesigaia ea sia: ne gadosu nabalu, dabe i. E da amo dunu gogolema: ne olofoi, amola ilima se iasu hame i.
καὶ ἐπήκουσεν κύριος τῷ Εζεκια καὶ ἰάσατο τὸν λαόν
21 Eso fesuale agoane, dunu ilia da Yelusalemega gilisi, ilia da hahawane Agi Yisidi Hame Sali Lolo Nasu hamoi. Amo eso huluane, Lifai fi dunu amola gobele salasu dunu, ilia gasa huluane amoga Hina Godema nodosu.
καὶ ἐποίησαν οἱ υἱοὶ Ισραηλ οἱ εὑρεθέντες ἐν Ιερουσαλημ τὴν ἑορτὴν τῶν ἀζύμων ἑπτὰ ἡμέρας ἐν εὐφροσύνῃ μεγάλῃ καὶ καθυμνοῦντες τῷ κυρίῳ ἡμέραν καθ’ ἡμέραν καὶ οἱ ἱερεῖς καὶ οἱ Λευῖται ἐν ὀργάνοις τῷ κυρίῳ
22 Amola Lifai fi dunu da medenegiwane Hina Godema nodone sia: ne gadosu hou ouligibiba: le, Hesigaia da ilima nodone sia: i. Ilia da eso fesuale, ilia aowalalia Hina Godema nodoma: ne, gobele salasu hamoi.
καὶ ἐλάλησεν Εζεκιας ἐπὶ πᾶσαν καρδίαν τῶν Λευιτῶν καὶ τῶν συνιόντων σύνεσιν ἀγαθὴν τῷ κυρίῳ καὶ συνετέλεσαν τὴν ἑορτὴν τῶν ἀζύμων ἑπτὰ ἡμέρας θύοντες θυσίας σωτηρίου καὶ ἐξομολογούμενοι τῷ κυρίῳ θεῷ τῶν πατέρων αὐτῶν
23 Amogalu, ilia huluane da eso eno fesuale, bu hahawane lolo moma: ne ilegei. Amaiba: le, ilia da amo hahawane hamoi.
καὶ ἐβουλεύσατο ἡ ἐκκλησία ἅμα ποιῆσαι ἑπτὰ ἡμέρας ἄλλας καὶ ἐποίησαν ἑπτὰ ἡμέρας ἐν εὐφροσύνῃ
24 Hina bagade da bulamagau gawali 1,000 agoane amola sibi 7,000 agoane amo dunu ilia medole moma: ne i. Amola eagene ouligisu dunu da bulamagau gawali 1,000 agoane amola sibi 10,000 agoane eno ilima i. Gobele salasu dunu bagohame da ilia nigima: dodofele, Godema mogili gagai.
ὅτι Εζεκιας ἀπήρξατο τῷ Ιουδα τῇ ἐκκλησίᾳ μόσχους χιλίους καὶ ἑπτακισχίλια πρόβατα καὶ οἱ ἄρχοντες ἀπήρξαντο τῷ λαῷ μόσχους χιλίους καὶ πρόβατα δέκα χιλιάδας καὶ τὰ ἅγια τῶν ἱερέων εἰς πλῆθος
25 Amaiba: le, Yuda dunu huluane, gobele salasu dunu, Lifai fi dunu, dunu ilia da ga (north) amoga misi, amola ga fi dunu ilia da Isala: ili amola Yuda amoga fila misi, amo huluane da hahawane bagade ba: su.
καὶ ηὐφράνθη πᾶσα ἡ ἐκκλησία οἱ ἱερεῖς καὶ οἱ Λευῖται καὶ πᾶσα ἡ ἐκκλησία Ιουδα καὶ οἱ εὑρεθέντες ἐξ Ισραηλ καὶ οἱ προσήλυτοι οἱ ἐλθόντες ἀπὸ γῆς Ισραηλ καὶ οἱ κατοικοῦντες ἐν Ιουδα
26 Yelusaleme moilai bai bagade da hahawane hou bagade amoga nabaiwane ba: i. Bai hina bagade Soloumane (Da: ibidi egefe) ea ouligisu eso, amogainini misi esoga, hou amo agoai da hamedafa ba: su.
καὶ ἐγένετο εὐφροσύνη μεγάλη ἐν Ιερουσαλημ ἀπὸ ἡμερῶν Σαλωμων υἱοῦ Δαυιδ βασιλέως Ισραηλ οὐκ ἐγένετο τοιαύτη ἑορτὴ ἐν Ιερουσαλημ
27 Gobele salasu dunu amola Lifai fi dunu da Hina Gode E dunu huluane gilisi ilima hahawane dogolegele ima: ne, Ema sia: ne gadoi. Amola Gode da Ea Diasu Hebene ganodini amoga ilia sia: ne gadosu nabalu, ili lale sali.
καὶ ἀνέστησαν οἱ ἱερεῖς οἱ Λευῖται καὶ ηὐλόγησαν τὸν λαόν καὶ ἐπηκούσθη ἡ φωνὴ αὐτῶν καὶ ἦλθεν ἡ προσευχὴ αὐτῶν εἰς τὸ κατοικητήριον τὸ ἅγιον αὐτοῦ εἰς τὸν οὐρανόν

< 2 Hou Olelesu 30 >