Matta 5
1 Kambo Yecu to mwerkang ka nubo ducceri kwiken dor bang-er. La cin yikenwi, nob bwankacebo bou cinen.
Když Ježíš uviděl zástupy lidí, vystoupil se svými učedníky na návrší, posadil se v jejich středu
2 Wumom mor nerer ciro takri to merang cinen.
a učil je:
3 Bi bwiyer kiniwo bwini na yuwa tangbeceu nyori liyar kwama ki cii.
„Kteří lidé jsou skutečně šťastni? Šťastni jsou pokorní, nenamyšlení, vždyť těm patří Boží království.
4 Bibwiyer kiniwo kibwatummeu, wori ciyatin macinen dangnee.
Šťastni jsou ti, kteří pláčou v zármutku, vždyť Bůh je potěší.
5 Bibwiyer ki nubo wo ki kunne wori kwalito dorbitinero ki cii.
Šťastni jsou ti, kteří pro sebe nic nevymáhají, vždyť jim Bůh dá celou zemi.
6 Biwiyer ki nub wurab kange dulo mwe wucakke wori atin bwam ki cii.
Šťastni jsou ti, kteří touží po tom, co je správné, jako žízniví po vodě, vždyť jejich žízeň bude utišena.
7 Bibwiyer ki nub cika bwinib wori, atinci bwinicito.
Šťastni jsou milosrdní, vždyť Bůh k nim bude také milosrdný.
8 Bibwiyer ki nubo nero wucakkeu, wori ciyen to kwama.
Šťastni jsou ti, kteří si zachovali čistý pohled naživot, vždyť oni uvidí Boha.
9 Bibwiyer ki nubo ki fuwer nerereu, wori a cociki bi biylo kwama.
Šťastni jsou ti, kteří působí pokoj, vždyť k těm se Bůh bude hlásit jako ke svým dětem.
10 bibwiyer ki nubo wuro cii ne cii dotangeti ker caccaker, liyar kwama ki cii.
Šťastni jsou ti, kteří mají těžkosti proto, že poslouchají Boha; jim se otevírá Boží svět.
11 Bibwiyer ki kom no nubo to komtiri, yila cii ne kom dotange ti ka kaa cii kwakomti kiner kan-nge bi kulentito bwir wo cuwer keceu, kermin.
Šťastni jste, když vámi kvůli mně pohrdají, pronásledují vás a vymýšlejí si na vás pomluvy.
12 Kom ma bilangtum bo man ki dii kau, wori Bitininge kumeu na dur dii kwama. Nan wo nubo ne bibei tomange dotange biro yii kaale na nyime komeu.
Máte důvod k radosti a dokonce i k veselí, neboť co vás čeká v nebi, mnohonásobně převýší vaše utrpení. Ostatně takhle zacházeli s Božími lidmi vždycky.
13 Kom mam dor bitinerembo cano mambo lem lumacekori, bi'amanyi na yilau cuko tak? mani ani yilamti kinan'ngen tak dila atin cutan wi na fuwarangum kina nubek.
Vy jste sůl země. Když už sůl by měla ztratit svoji chuť, čím se bude solit? Sůl bez chuti se nehodí k ničemu a může být jen vyhozena a zašlapána.
14 Kom filang dor bitinero kowo cinar loro tom bidukleu mani yurangek.
Vy jste světlo světa. Město postavené na hoře je odevšad vidět.
15 Nubo mani kwer talkire tire dokken mor bulene, nyori ca kunnyii cayo fiye tikacek nane nubo luweu filang.
Také svíčku nerozsvěcujete proto, abyste ji schovali, ale stavíte ji na svícen, aby svítila každému v domě.
16 No nyori filang kume k acera kabum nubem ciya tom yorak na ngenek kumekotiyeu naci caklang tee kume wo dii kwama.
Tak ať svítí vaše světlo všem lidem; ať za vašimi dobrými činy vidí Boha a jeho chválí.
17 Km kware komki mabou nan bubam werfun nobto mangebo. ma boubo nan bubamci Dila nan dimci.
Nemyslete si, že jsem přišel proto, abych zrušil, co bylo přikázáno a předpověděno ve Starém zákoně. Naopak, přišel jsem, abych to všechno uskutečnil a dovršil.
18 Wori bilenker miyi komti, diko kange bitineu an dim dila kiker biduwar kakaa denka win wo mani dimti mor bolang atin dim dikero kang.
Ujišťuji vás, že dokud trvá nebe a země, ani písmenko nebo čárka z toho, co Bůh přikázal, neztratí svou platnost, dokud se nenaplní.
19 Nawori niwo kimwo duwal duwale mor werfunen wonine kakaa ci merang kangum ciya manyeri, aciioco nawo duwal-duwale mor liyar kwamar.
A proto každý, kdo by nebral vážně i to nejmenší přikázání a vedl by tak lidi, bude poslední v Božím království. Ale ten, kdo se Božími příkazy řídí a učí tak druhé, bude velký v nebeském království.
20 Lari miyi komti miki “cawo-cawo cakcake kumeu tano labo cakcake nob mulangkab kange faricawbori, mani kakadokanti liyar kwamareu.
Pamatujte si: chcete-li vejít do nebeského království, musí vám jít o víc než jen o formální plnění příkazů a zákazů, jako to činí učitelé zákona a farizejové.
21 Kom nuwa kam inyi nubo nan duweu, kom taide dor, cano wo twaldoreri cikino cito warka.
V Desateru stojí psáno: Nezabiješ. Proto kdo zabil, musí před soud.
22 La min yi kom ti woma funer kange keceri, kino mor cito warka. woyi kece, mun nifiro bwireri! cikino mor cito doka mor kirak kwamak. (Geenna g1067)
Ale já vám říkám, že bude souzen každý, kdo se hněvá na svého bližního. Pohrdání člověkem je zločin, a kdo svolává na druhého Boží trest, sám mu propadne. (Geenna g1067)
23 Nawo nyori mwane funer nerer ti. tanyi landi kwabi kemwe wiki kwomka dorek kange mori,
Dáváš-li do pořádku svůj vztah k Bohu a uvědomíš si, že máš s někým nesrovnalost,
24 Dubom luman nerok kabum tan nyi lanem, yaa yam mwem. ki kabana, fuwang kangum kange kemwe na nyi me nabou na ne funer nerer mwero.
odstraň ji a smiř se s ním. Teprve potom předstup před Boha. Nejsi-li ochoten ke smíru s druhým člověkem, bude na tebe žalovat tvůj hněv před Bohem a neunikneš odsouzení. Je to tak, jako když tě věřitel vede k soudci. Nedomluvíš-li se s ním cestou, půjdeš do vězení a celý dluh si odpykáš.
25 Maa yuelka kange nii kiyangnye mwe kambo mudor nurer yaa kabum bolangem, ka nii kiyange mwe neken nen nii bolange nin nibolange an neken nen nii tomange ciyatin merkennen furcina.
26 Bilinker mi yinenti, mani mwa certi wi firen dila mwatin yati kemero ci bwang mwenten tieu.
27 Kom nuwa toki mare buraka.
Znáte další přikázání Desatera: Nebudeš cizoložit.
28 Dila miyi komti, tona niwo to nawi ye, ki dilanka nuwa keri, cin kweri cin mam buroka kange co mor nerece.
Já vám však říkám, kdo by se podíval žádostivě na jinou ženu, porušil manželství, byť jenom v myšlenkách.
29 Ca no nuwa me cacciyoro an dok nen kottankari, kurangum co, minangwi fiye muwiyeu. La diker win mor ayak cam, ca merbo curen buyet mwero gwam mor kira kwamak. (Geenna g1067)
Učiň všechno pro to, aby k tobě pokušení nepronikalo. Neboj se zříci se něčeho, co se ti dnes zdá pro tvůj život tak nepostradatelné jako oko nebo pravá ruka. Lépe je žít s jedním okem nebo jednou rukou než ztratit věčný život. (Geenna g1067)
31 Yilam to ki niwo ywa wice ri, a neco bifumer nyaka kangeko.
Mojžíšův zákon připouští, aby se muž se ženou rozvedl, musí jí to však dát písemně.
32 Dila miyi komti tano wo ywa wiceri, cano nobo dor kangka diker kayakardi, cin yilam kico ni burokak.
Já však říkám, že kdo se rozvádí se svojí ženou, aniž mu byla nevěrná, sám ji uvádí do nevěry. Kdo se ožení s takovou ženou, cizoloží.
33 Kom nuwa ten cin yi ki nubo burombo nan duwoo kom werde weri cwerke, dila kwama werka kumeko kwamanin.
A další přikázání: Nepřísahej křivě, ale splň své přísahy jako dané Pánu Bohu!
34 Dila miyi kom ti komti kom werde weri di kwamaka wori Nkunjala kwama;
Já vám však říkám: Nepřísahejte vůbec; neberte si za svědka nebe, protože je Božím trůnem;
35 kakaa kange dorbitiner fititim nanice, kakaa Wurcalima, wori biten liya dur.
nedovolávejte se ničeho na zemi, protože je jeho podnoží. Nepřísahejte ani při posvátném Jeruzalému, protože je městem velikého Krále.
36 Ca bu nano ka werweri ki dor kumerdi, la mani ka dolti kom yilam ki yiri duwekume fuwoje kakaa fije.
Nepřísahejte ani při své hlavě, protože není ve vaší moci, aby vám rostly bílé nebo černé vlasy.
37 Dila Ker kumero a yilam NYO Nyo, nonindi 'Nyonin, nyonin. Cano dikero cumweri, kino bwirkonin.
Říkejte prostě ano, nebo ne. To stačí. Když zdůrazňujete svoje slova přísahou, dokazujete, že nemluvíte vždycky pravdu a každá lež pochází od zlého.
38 Kom nuwa toki ki, Nuwe nyii nue nundo tak nyii nunne.
Je také psáno: Oko za oko, zub za zub.
39 Dila miyi komti kom mare Kwobkangka kange niwo na bwireu, nyiyoco nyeu, no cii malicom dan-nge cattiyereri, kom yilam cinen wineu ken.
Já vám říkám, abyste neodpláceli zlým za zlé. Naopak, uhodí-li tě někdo přes pravou tvář, nastav mu i levou.
40 No ni kannge wii a yakenti ki kiyange kume kabum boulangem meriwori naci yo belle kueri kom netten nii wo lalan kumeko.
A když by se s tebou chtěl někdo soudit a vzít ti šaty, dej mu i kabát;
41 Cano ni dokkom yam nako kwininugri kom ya kannyace yob.
jestliže tě někdo nutí, abys s ním šel kus cesty, jdi s ním dvakrát tak daleko.
42 Komne nii wo mekomeu, tak kom kware niwo do naan ti kumeneu.
Dej tomu, kdo tě prosí, a neodmítej toho, kdo si chce od tebe vypůjčit.
43 Kom nuwa dike tokeu, mwan cii ni bidome mweu mwanko ni kiye mweu.
A dále bylo řečeno: Miluj přítele a měj v nenávisti svého nepřítele!
44 Dila min yi kom ti kom cii nob kiyeb kume bo, kom kwob nubo nekom dotannge tiye nin dilo kom ma nubowuri, cil komenin bibuyer, komma nubo wo ko kom tiyeu nin dikoro ken.
Ale já vám říkám: milujte své nepřátele, modlete se za ty, kteří vás pronásledují. Tak budete dělat čest svému Otci v nebi. On dovoluje, aby slunce svítilo na zlé i dobré, a déšť sesílá na ty, kdo ho ctí, i na ty, kdo jím pohrdají.
45 Naweu nakom yilam bibiyo lo tekume wo dikwamau. wori dok kakuko wennii bwirninti kannge nii ken twom wucakke kannge nii maakenin mwom dikwamati.
46 Wori cano kom ki cwi nubowuri cwikom tiyeri, nyii dikedde kom fiya? kebonyo nob yoka doreko matiya?
Jakou máte zásluhu, když projevujete lásku těm, kteří vám ji oplácejí? Copak to nedokážou i sobci?
47 Kume keneu tano kom yarum ka 'Kebkumebri, yekamani la tangece? kobonyo nubo nyombo kwamau matiya?
A chováte-li se přátelsky jen ke svým blízkým, co děláte zvláštního? Na to ještě nemusíte věřit v Boha.
48 Dila naweu nyi lam nyo kom yilam cikocok nawo tekumu wodiyeu.
Nevymlouvejte se na hranice svých možností, ale buďte tak dokonalí v lásce, jako je váš nebeský Otec.
