< Zəbur 95 >
1 Gəlin Rəbbi mədh edək, Bizi qurtaran Qayaya sevincdən cuşa gələrək nida edək,
Poďte, zpívejme Hospodinu, prokřikujme skále spasení našeho.
2 Şükür edərək hüzuruna gedək, Cuşa gəlib ilahilərlə Ona nida edək!
Předejděme oblíčej jeho s díkčiněním, žalmy prozpěvujme jemu.
3 Axı Rəbb böyük Allahdır, Bütün allahlar üzərində əzəmətli Padşahdır.
Nebo Hospodin jest Bůh veliký, a král veliký nade všecky bohy,
4 Yerin dərin qatları Onun əlindədir, Həm də dağların zirvələri Onundur,
V jehož rukou základové země, a vrchové hor jeho jsou.
5 Onunkudur dəniz, Özü yaratmış, Torpağı əlləri qurmuş!
Jehož jest i moře, nebo on je učinil, i země, kterouž ruce jeho sformovaly.
6 Gəlin Ona səcdə edək, əyilək, Bizi yaradan Rəbbin hüzurunda diz çökək.
Poďte, sklánějme se, a padněme před ním, klekejme před Hospodinem stvořitelem naším.
7 Çünki O, Allahımızdır, Biz Onun otlağının xalqıyıq, Əlinin altındakı sürüsüyük. Əgər bu gün Onun səsini eşitsəniz,
Onť jest zajisté Bůh náš, a my jsme lid pastvy jeho, a stádo rukou jeho. Dnes uslyšíte-li hlas jeho,
8 «Qoy ürəkləriniz Merivada olduğunuz kimi, Səhradakı Massada keçən gündə olduğu kimi inadkar olmasın.
Nezatvrzujte srdce svého, jako při popuzení, a v den pokušení na poušti,
9 Orada atalarınız Məni sınadılar, Əməllərimi görsələr də, Məni yoxladılar.
Kdežto pokoušeli mne otcové vaši, zkusiliť jsou mne, a viděli skutky mé.
10 Qırx il o nəsildən zəhləm getdi. Dedim: “Onlar azğın ürəkli xalqdır, Yollarımı tanımır”.
Za čtyřidceti let měl jsem nesnáz s národem tím, a řekl jsem: Lid tento bloudí srdcem, a nepoznali cest mých.
11 Buna görə qəzəblənib and içmişəm: “Onlar Mənim rahatlıq diyarıma girməyəcəklər”».
Jimž jsem přisáhl v hněvě svém, že nevejdou v odpočinutí mé.