সামসঙ্গীত 73
Žalm Azafovi. Jistě žeť jest Bůh dobrý Izraelovi, těm, kteříž jsou čistého srdce.
Ale nohy mé téměř se byly ušinuly, o málo, že by byli sklouzli krokové moji,
Když jsem horlil proti bláznivým, vida štěstí nešlechetných.
Nebo nebývají vázáni až k smrti, ale zůstává v cele síla jejich.
V práci lidské nejsou, a s lidmi trestáni nebývají.
Protož otočeni jsou pýchou jako halží, a ukrutností jako rouchem ozdobným přiodíni.
7 ৭ তেওঁলোকৰ মনৰ অন্ধকাৰ পাপ হৈ বাহিৰ হয়; তেওঁলোকৰ মন্দ চিন্তা শেষ পর্যন্ত তেওঁলোকৰ অন্তৰৰ ভিতৰত থাকে।
Vysedlo tukem oko jejich; majíce hojnost nad pomyšlení srdce,
Rozpustilí jsou, a mluví zlostně, o nátisku velmi pyšně mluví.
Stavějí proti nebi ústa svá, a jazyk jejich po zemi se vozí.
A protož na to přichází lid jeho, když se jim vody až do vrchu nalívá,
Že říkají: Jakť má o tom věděti Bůh silný? Aneb zdaž jest to známé Nejvyššímu?
Nebo aj, ti bezbožní jsouce, mají pokoj v světě, a dosahují zboží.
Nadarmo tedy v čistotě chovám srdce své, a v nevinnosti ruce své umývám.
Poněvadž každý den trestán bývám, a kázeň přichází na mne každého jitra.
Řeknu-li: Vypravovati budu věci takové, hle, rodina synů tvých dí, že jsem jim křiv.
16 ১৬ এই সমস্যাৰ বিষয়ে বুজিবলৈ মই বৰ চেষ্টা কৰিছিলোঁ; কিন্তু বুজি পাবৰ বাবে এই সমস্যাটো বহুত কঠিন আছিল।
Chtěl jsem to rozumem vystihnouti, ale vidělo mi se pracno.
Až jsem všel do svatyní Boha silného, tu jsem srozuměl poslední věci jejich.
18 ১৮ সঁচাকৈ তুমি তেওঁলোকক পিছল খোৱা ঠাইত থৈছা; তুমি তেওঁলোকক বিনাশৰ গাতত পেলাই তেওঁলোকৰ সর্বনাশ কৰিবা।
Jistě že jsi je na místech plzkých postavil, a uvržeš je v spustliny.
Aj, jakť přicházejí na spuštění jako v okamžení! Mizejí a hynou hrůzami,
20 ২০ তেওঁলোক এটা সপোন দেখি সাৰ পায় সপোনটো তুচ্ছ জ্ঞান কৰাৰ নিচিনাকৈ; হে ঈশ্ৱৰ, যেতিয়া তুমি উঠিবা, তেতিয়া তেওঁলোকক ছায়া বুলি তুচ্ছ জ্ঞান কৰিবা।
Jako snové tomu, kdož procítí; Pane, když je probudíš, obraz ten jejich za nic položíš.
Když zhořklo srdce mé, a ledví má bodena byla,
22 ২২ তেতিয়া মই অজ্ঞান আৰু মনৰ কল্পনা অভাব বোধ কৰিছিলোঁ; তোমাৰ সাক্ষাতে অচেতন হোৱা পশুৰ নিচিনা আছিলোঁ।
Nesmyslný jsem byl, aniž jsem co znal, jako hovádko byl jsem před tebou.
A však vždycky jsem byl s tebou, nebo jsi mne ujal za mou pravici.
Podlé rady své veď mne, a potom v slávu přijmeš mne.
Kohož bych měl na nebi? A mimo tebe v žádném líbosti nemám na zemi.
Ač tělo i srdce mé hyne, skála srdce mého, a díl můj Bůh jest na věky.
27 ২৭ কিয়নো চোৱা, তোমাৰ পৰা দূৰৈত থকা লোকসকলৰ সর্বনাশ হ’ব; তোমাক এৰি অবিশ্বাসী হোৱা সকলোকে তুমি ধ্বংস কৰিবা।
Nebo aj, ti, kteříž se vzdalují tebe, zahynou; vytínáš ty, kteříž cizoloží odcházením od tebe.
28 ২৮ কিন্তু মোৰ পক্ষে হলে, ঈশ্বৰৰ ওচৰ চপাই মঙ্গল; মই প্রভু যিহোৱাক মোৰ আশ্ৰয় স্থান ৰূপে গ্রহণ কৰিলোঁ; মই তোমাৰ সকলো কার্য ঘোষণা কৰিম।
Ale mně nejlépe jest přídržeti se Boha; pročež skládám v Panovníku Hospodinu doufání své, abych vypravoval všecky skutky jeho.
