যোব 21
A odpovídaje Job, řekl:
Poslouchejte pilně řeči mé, a bude mi to za potěšení od vás.
Postrpte mne, abych i já mluvil, a když odmluvím, posmívejž se.
Zdaliž já před člověkem naříkám? A poněvadž jest proč, jakž nemá býti ssoužen duch můj?
Pohleďte na mne, a užasněte se, a položte prst na ústa.
Ano já sám, když rozvažuji své bídy, tedy se děsím, a spopadá tělo mé hrůza.
Proč bezbožní živi jsou, k věku starému přicházejí, též i bohatnou?
Símě jejich stálé jest před oblíčejem jejich s nimi, a rodina jejich před očima jejich.
Domové jejich bezpečni jsou před strachem, aniž metla Boží na nich.
Býk jejich připouštín bývá, ale ne na prázdno; kráva jejich rodí, a nepotracuje plodu.
11 ১১ সিহঁতে নিজ নিজ শিশুবোৰক মেৰৰ জাকৰ দৰে বাহিৰলৈ উলিয়াই দিয়ে; আৰু সিহঁতৰ সন্তানবোৰে নাচ-গান কৰে।
Vypouštějí jako stádo maličké své, a synové jejich poskakují.
Povyšují hlasu při bubnu a harfě, a veselí se k zvuku muziky.
Tráví v štěstí dny své, a v okamžení do hrobu sstupují. (Sheol h7585)
Kteříž říkají Bohu silnému: Odejdi od nás, nebo známosti cest tvých neoblibujeme.
15 ১৫ সৰ্ব্বশক্তিমান জনানো কোন যে, আমি তেওঁৰ সেৱা কৰিম? আৰু তেওঁৰ আগত প্ৰাৰ্থনা কৰিলেই আমাৰ বা কি লাভ হ’ব?
Kdo jest Všemohoucí, abychom sloužili jemu? A jaký toho zisk, že bychom se modlili jemu?
Ale pohleď, že není v moci jejich štěstí jejich, pročež rada bezbožných vzdálena jest ode mne.
17 ১৭ দুষ্টবোৰৰ প্ৰদীপ নো কিমানবাৰ নুমুউৱা হয়? কিমানবাৰ নো সিহঁতৰ বিপদ সিহঁতলৈ ঘটে? কিমানবাৰ নো ঈশ্বৰে নিজ ক্ৰোধত ক্লেশ বিলাই দিয়ে?
Èasto-liž svíce bezbožných hasne? Přichází-liž na ně bída jejich? Poděluje-liž je bolestmi Bůh v hněvě svém?
Bývají-liž jako plevy před větrem, a jako drtiny, kteréž zachvacuje vicher?
19 ১৯ তোমালোকে কোৱা, “ঈশ্বৰে তাৰ সন্তানবোৰলৈ তাৰ অধৰ্ম সাঁচি থয়”। সেয়ে ভোগ কৰিবৰ কাৰণে তেওঁ তাকেই প্ৰতিফল দিয়ক।
Odkládá-liž Bůh synům bezbožníka nepravost jeho? Odplacuje-liž jemu tak, aby to znáti mohl,
A aby viděly oči jeho neštěstí jeho, a prchlivost Všemohoucího že by pil?
O dům pak jeho po něm jaká jest péče jeho, když počet měsíců jeho bude umenšen?
Zdali Boha silného kdo učiti bude umění, kterýž sám vysokosti soudí?
Tento umírá v síle dokonalosti své, všelijak bezpečný a pokojný.
Prsy jeho plné jsou mléka, a mozk kostí jeho svlažován bývá.
Jiný pak umírá v hořkosti ducha, kterýž nikdy nejídal s potěšením.
Jednostejně v prachu lehnou, a červy se rozlezou.
27 ২৭ চোৱা, মই তোমালোকৰ মনৰ ভাব জানিছোঁ; আৰু মোৰ বিৰুদ্ধে অন্যায়কৈ যিবোৰ মন্ত্ৰণা কৰিছা, সেইবোৰকো মই জানিছোঁ।
Aj, známť myšlení vaše, a chytrosti, kteréž proti mně neprávě vymýšlíte.
Nebo pravíte: Kde jest dům urozeného? A kde stánek příbytků bezbožných?
Což jste se netázali jdoucích cestou? Zkušení-liž aspoň jejich nepovolíte,
30 ৩০ দুষ্টই বিপদৰ দিনত ৰক্ষা পায়, আৰু ক্ৰোধৰ দিনত তাক আঁতৰাই নিয়া হয়, এই বুলি তেওঁলোকে কোৱা বিবৰণ তোমালোকে নাজানা নে?
Že v den neštěstí ochranu mívá bezbožný, v den, pravím, rozhněvání přistřín bývá?
Kdo jemu oznámí zjevně cestu jeho? Aneb za to, co činil, kdo jemu odplatí?
A však i on k hrobu vyprovozen bude, a tam zůstane.
33 ৩৩ আৰু উপত্যকাৰ চপৰাবোৰ তালৈ লঘু যেন বোধ হব; যেনেকৈ তাৰ আগেয়ে অলেখ মানুহ গৈছিল, তেনেকৈ তাৰ পাছতো সকলো মানুহ যাব।
Sladnou jemu hrudy údolí, nadto za sebou všecky lidi táhne, těch pak, kteříž ho předešli, není počtu.
Hle, jak vy mne marně troštujete, nebo v odpovědech vašich nezůstává než faleš.
