المَزامِير 33

١ 1 سَبِّحُوا الرَّبَّ أَيُّهَا الأَبْرَارُ، فَإِنَّ الْحَمْدَ يَلِيقُ بِالْمُسْتَقِيمِينَ.

Veselte se spravedliví v Hospodinu, na upříméť přísluší chválení.

٢ 2 اشْكُرُوا الرَّبَّ عَلَى الْعُودِ، رَنِّمُوا لَهُ بِرَبَابَةٍ ذَاتِ عَشَرَةِ أَوْتَارٍ.

Oslavujte Hospodina na harfě, na loutně, a na nástroji o desíti strunách, žalmy zpívejte jemu.

٣ 3 اعْزِفُوا أَمْهَرَ عَزْفٍ مَعَ الْهُتَافِ، رَنِّمُوا لَهُ تَرْنِيمَةً جَدِيدَةً.

Zpívejte jemu píseň novou, a huďte dobře a zvučně.

٤ 4 فَإِنَّ كَلِمَةَ الرَّبِّ مُسْتَقِيمَةٌ وَهُوَ يَصْنَعُ كُلَّ شَيْءٍ بِالأَمَانَةِ.

Nebo pravé jest slovo Hospodinovo, a všeliké dílo jeho stálé.

٥ 5 يُحِبُّ الْبِرَّ وَالْعَدْلَ. وَرَحْمَتُهُ تَغْمُرُ الأَرْضَ.

Milujeť spravedlnost a soud, milosrdenství Hospodinova plná jest země.

٦ 6 بِكَلِمَةٍ مِنَ الرَّبِّ صُنِعَتِ السَّمَاوَاتُ وَبِنَسْمَةِ فَمِهِ كُلُّ مَجْمُوعَاتِ الْكَوَاكِبِ.

Slovem Hospodinovým nebesa učiněna jsou, a duchem úst jeho všecko vojsko jejich.

٧ 7 يَجْمَعُ الْبِحَارَ كَكَوْمَةٍ وَالْلُّجَجَ فِي أَهْرَاءٍ.

Onť shrnul jako na hromadu vody mořské, a složil na poklad propasti.

٨ 8 لِتَخَفِ الرَّبَّ الأَرْضُ كُلُّهَا، وَلْيُوَقِّرْهُ جَمِيعُ سُكَّانِ الْعَالَمِ.

Boj se Hospodina všecka země, děstež se před ním všickni obyvatelé okršlku zemského.

٩ 9 قَالَ كَلِمَةً فَكَانَ. وَأَمَرَ فَصَارَ!

Nebo on řekl, a stalo se, on rozkázal, a postavilo se.

١٠ 10 الرَّبُّ أَحْبَطَ مُؤَامَرَةَ الأُمَمِ. أَبْطَلَ أَفْكَارَ الشُّعُوبِ.

Hospodin ruší rady národů, a v nic obrací přemyšlování lidská.

١١ 11 أَمَّا مَقَاصِدُ الرَّبِّ فَتَثْبُتُ إِلَى الأَبَدِ، وَأَفْكَارُ قَلْبِهِ تَدُومُ مَدَى الدُّهُورِ.

Rada pak Hospodinova na věky trvá, myšlení srdce jeho od národu do pronárodu.

١٢ 12 طُوبَى لِلأُمَّةِ الَّتِي الرَّبُّ إِلَهُهَا، وَلِلشَّعْبِ الَّذِي اخْتَارَهُ مِيرَاثاً لَهُ:

Blahoslavený národ, kteréhož Hospodin jest Bohem jeho, lid ten, kterýž sobě on vyvolil za dědictví.

١٣ 13 يَنْظُرُ الرَّبُّ مِنَ السَّماوَاتِ فَيَرَى بَنِي الْبَشَرِ أَجْمَعِينَ.

Hospodin patře s nebe, vidí všecky syny lidské,

١٤ 14 وَمِنْ مَقَامِ سُكْنَاهُ يُرَاقِبُ جَمِيعَ سُكَّانِ الأَرْضِ.

Z příbytku trůnu svého dohlédá ke všechněm obyvatelům země.

١٥ 15 فَهُوَ جَابِلُ قُلُوبِهِمْ جَمِيعاً وَالْعَلِيمُ بِكُلِّ أَعْمَالِهِمْ.

Ten, kterýž stvořil srdce jednoho každého z nich, spatřuje všecky skutky jejich.

١٦ 16 لَا يَخْلُصُ الْمَلِكُ بِالْجَيْشِ الْعَظِيمِ، وَلَا الْجَبَّارُ بِشِدَّةِ الْقُوَّةِ.

Nebývá král zachován skrze mnohý zástup, ani udatný rek vysvobozen skrze velikou moc svou.

١٧ 17 بَاطِلاً يَرْجُو النَّصْرَ مَنْ يَتَّكِلُ عَلَى الْخَيْلِ، فَإِنَّهَا لَا تُنَجِّي رَغْمَ قُوَّتِهَا.

Oklamavatelný jest kůň k spomožení, aniž ve množství síly své vytrhuje.

١٨ 18 هُوَذَا عَيْنُ الرَّبِّ عَلَى خَائِفِيهِ، الْمُتَّكِلِينَ عَلَى رَحْمَتِهِ،

Aj, oči Hospodinovy patří na ty, kteříž se ho bojí, a na ty, kteříž očekávají milosrdenství jeho,

١٩ 19 لِيُنْقِذَ نُفُوسَهُمْ مِنَ الْمَوْتِ وَيَسْتَحْيِيَهُمْ فِي الْمَجَاعَةِ.

Aby vyprostil od smrti duše jejich, a živil je v čas hladu.

٢٠ 20 أَنْفُسُنَا تَنَتَظِرُ الرَّبَّ. عَوْنُنَا وَتُرْسُنَا هُوَ.

Duše naše očekává na Hospodina, on jest spomožení naše, a pavéza naše.

٢١ 21 بِهِ تَفْرَحُ قُلُوبُنَا، لأَنَّنَا عَلَى اسْمِهِ الْقُدُّوسِ تَوَكَّلْنَا.

V něm zajisté rozveselí se srdce naše, nebo ve jménu jeho svatém naději skládáme.

٢٢ 22 لِتَكُنْ يَا رَبُّ رَحْمَتُكَ عَلَيْنَا بِمُقْتَضَى رَجَائِنَا فِيكَ.

Budiž milosrdenství tvé nad námi, Hospodine, jakož naději máme v tobě.