المَزامِير 26

١ 1 لِدَاوُدَ رَبُّ أَظْهِرْ بَرَاءَتِي لأَنِّي قَدْ سَلَكْتُ بِكَمَالِي، وَعَلَيْكَ تَوَكَّلْتُ فَلَا أَتَزَعْزَعُ

Žalm Davidův. Suď mne, Hospodine, nebo já v upřímnosti své chodím, a v tě Hospodina doufám, nepohnuť se.

٢ 2 افْحَصْنِي أَيُّهَا الرَّبُّ وَاخْتَبِرْنِي. امْتَحِنْ دَخَائِلِي وَقَلْبِي،

Zprubujž mne, Hospodine, a zkus mne, přepal ledví má i srdce mé.

٣ 3 لأَنَّ رَحْمَتَكَ نُصْبَ عَيْنَيَّ، وَقَدْ سَلَكْتُ فِي حَقِّكَ.

Milosrdenství tvé zajisté před očima mýma jest, a chodím stále v pravdě tvé.

٤ 4 لَمْ أُجَالِسْ أَهْلَ الْبَاطِلِ وَمَعَ الْمُنَافِقِينَ لَا أَشْتَرِكُ.

S lidmi marnými nesedám, a s pokrytci v spolek nevcházím.

٥ 5 بَلْ أَبْغَضْتُ مَعْشَرَ فَاعِلِي الإِثْمِ، وَلَمْ أَجْلِسْ مَعَ الأَشْرَارِ.

V nenávisti mám shromáždění zlostníků, a s bezbožnými se neusazuji.

٦ 6 أَغْسِلُ يَدَيَّ عُرْبُونَ بَرَاءَتِي وَأَنْضَمُّ إِلَى الْمُجْتَمِعِينَ حَوْلَ مَذْبَحِكَ يَا رَبُّ.

Umývám v nevinnosti ruce své, postavuji se při oltáři tvém, Hospodine,

٧ 7 مُتَرَنِّماً بِصَوْتِ الْحَمْدِ وَأُحَدِّثُ بِأَعْمَالِكَ الْعَجِيبَةِ كُلِّهَا.

Abych tě hlasitě chválil, a vypravoval všecky divné skutky tvé.

٨ 8 رَبُّ، قَدْ أَحْبَبْتُ الإِقَامَةَ فِي بَيْتِكَ، حَيْثُ يَحِلُّ مَجْدُكَ.

Hospodine, jáť miluji obydlí domu tvého, a místo příbytku slávy tvé.

٩ 9 فَلَا تَجْمَعْ نَفْسِي مَعَ الْخَاطِئِينَ، وَلَا حَيَاتِي مَعَ سَافِكِي الدَّمِ،

Nezahrnujž s hříšnými duše mé, a s lidmi vražedlnými života mého,

١٠ 10 الَّذِينَ أَيْدِيهِمْ مُلَوَّثَةٌ بِالسُّوءِ، وَيَمِينُهُمْ مَلأَى بِالرِّشْوَةِ.

V jejichž rukou jest nešlechetnost, a pravice jejich vzátků plná.

١١ 11 أَمَّا أَنَا فَبِكَمَالِي أَسْلُكُ، فَافْدِنِي وَتَحَنَّنْ عَلَيَّ.

Já pak v upřímnosti své chodím, vykupiž mne, a smiluj se nade mnou.

١٢ 12 قَدَمَايَ مُنْتَصِبَتَانِ عَلَى طَرِيقٍ مُسْتَوِيَةٍ، وَأُرَنِّمُ لِلرَّبِّ جَهْراً فِي مَحَافِلِ الْعِبَادَةِ.

Noha má stojí na rovině, v shromážděních svatých dobrořečiti budu Hospodinu.