المَزامِير 119

١ 1 طُوبَى لِلسَّالِكِينَ فِي طَرِيقِ الكَمَالِ، طَرِيقِ شَرِيعَةِ الرَّبِّ.

Aleph. Blahoslavení ti, kteříž jsou ctného obcování, kteříž chodí v zákoně Hospodinově.

٢ 2 طُوبَى لِمَنْ يَحْفَظُونَ وَصَايَا الرَّبِّ، الَّذِينَ يَطْلُبُونَهُ بِكُلِّ الْقَلْبِ،

Blahoslavení, kteříž ostříhají svědectví jeho, a kteříž ho celým srdcem hledají.

٣ 3 وَلَا يَرْتَكِبُونَ إِثْماً، إِنَّمَا فِي طُرُقِهِ يَسِيرُونَ.

Nečiní zajisté nepravosti, ale kráčejí po cestách jeho.

٤ 4 أَنْتَ أَوْصَيْتَ بِحِفْظِ وَصَايَاكَ وَالعَمَلِ بِها كُلِّهَا.

Ty jsi přikázal, aby pilně bylo ostříháno rozkazů tvých.

٥ 5 لَيْتَكَ تُوَجِّهُ طُرُقِي لِمُمَارَسَةِ فَرَائِضِكَ.

Ó by spraveny byly cesty mé k ostříhání ustanovení tvých.

٦ 6 عِنْدَئِذٍ لَا أَخْزَى إِذَا تَأَمَّلْتُ فِي جَمِيعِ وَصَايَاكَ.

Tehdážť nebudu zahanben, když budu patřiti na všecka přikázaní tvá.

٧ 7 أَحْمَدُكَ بِقَلْبٍ مُسْتَقِيمٍ لأَنِّي أَدْرَكْتُ أَحْكَامَكَ الْعَادِلَةَ.

Oslavovati tě budu v upřímnosti srdce, když se vyučovati budu právům spravedlnosti tvé.

٨ 8 سَأَحْفَظُ وَصَايَاكَ، فَلَا تَتْرُكْنِي أَبَداً.

Ustanovení tvých budu ostříhati s pilností, toliko neopouštěj mne.

٩ 9 بِمَاذَا يُزَكِّي الشَّابُّ مَسْلَكَهُ؟ بِطَاعَتِهِ لِكَلِمَتِكَ.

Beth. Jakým způsobem očistí mládenec stezku svou? Takovým, aby se choval vedlé slova tvého.

١٠ 10 لِذَلِكَ طَلَبْتُكَ بِكُلِّ قَلْبِي، فَلَا تَدَعْنِي أَضِلُّ عَنْ وَصَايَاكَ.

Celým srdcem svým hledám tebe, nedopouštějž mi blouditi od přikázaní tvých.

١١ 11 خَبَأْتُ كَلامَكَ فِي قَلْبِي، لِئَلّا أُخْطِئَ إِلَيْكَ.

V srdci svém skládám řeč tvou, abych nehřešil proti tobě.

١٢ 12 مُبَارَكٌ أَنْتَ يَا رَبُّ. عَلِّمْنِي فَرَائِضَكَ.

Ty chvály hodný Hospodine, vyuč mne ustanovením svým.

١٣ 13 بِشَفَتَيَّ أَعْلَنْتُ جَمِيعَ الأَحْكَامِ الَّتِي نَطَقْتَ بِها.

Rty svými vypravuji o všech soudech úst tvých.

١٤ 14 بِطَرِيقِ شَهَادَاتِكَ قَدْ سُرِرْتُ أَكْثَرَ مِنْ سُرُورِ الْحَائِزِ عَلَى كُلِّ غِنىً.

Z cesty svědectví tvých raduji se více, než z největšího zboží.

١٥ 15 أَتَأَمَّلُ وَصَايَاكَ، وَأَحْفَظُ سُبُلَكَ.

O přikázaních tvých přemyšluji, a patřím na stezky tvé.

١٦ 16 بِفَرائِضِكَ أَتَلَذَّذُ، وَلَا أَنْسَى كَلِمَتَكَ.

V ustanoveních tvých se kochám, aniž se zapomínám na slovo tvé.

١٧ 17 أَحْسِنْ إِلَيَّ أَنَا عَبْدِكَ، فَأَحْيَا وَأَعْمَلَ بِكَلِمَتِكَ.

Gimel Tu milost učiň s služebníkem svým, abych, dokudž jsem živ, ostříhal slova tvého.

١٨ 18 افْتَحْ عَيْنَيَّ فَأَرَى عَجَائِبَ مِنْ شَرِيعَتِكَ.

Otevři oči mé, abych spatřoval divné věci z zákona tvého.

١٩ 19 غَرِيبٌ أَنَا فِي الأَرْضِ فَلَا تَحْجُبْ عَنِّي وَصَايَاكَ.

Příchozí jsem na tom světě, neukrývejž přede mnou přikázaní svých.

٢٠ 20 تَتَلَهَّفُ نَفْسِي شَوْقاً إِلَى أَحْكَامِكَ دَائِماً.

Umdlévá duše má pro žádost soudů tvých všelikého času.

٢١ 21 أَنْتَ تَزْجُرُ الْمُتَكَبِّرِينَ الْمَلْعُونِينَ الَّذِينَ يَضِلُّونَ عَنْ وَصَايَاكَ.

Vyhlazuješ pyšné, zlořečené, kteříž bloudí od přikázaní tvých.

٢٢ 22 انْتَزِعْ عَارِي وَهَوَانِي، لأَنَّنِي أُرَاعِي وَصَايَاكَ.

Odejmi ode mne útržku a potupu, neboť ostříhám svědectví tvých.

٢٣ 23 جَلَسَ الرُّؤَسَاءُ وَتَآمَرُوا عَلَيَّ. أَمَّا أَنَا، عَبدَكَ، فَبَقِيتُ أَتَأَمَّلُ فِي فَرَائِضِكَ.

Také i knížata se zasazují, a mluví proti mně, služebník pak tvůj přemýšlí o ustanoveních tvých.

٢٤ 24 وَصَايَاكَ الشَّاهِدَةُ أَيْضاً هِيَ مَسَرَّتِي، وَأَنَا أَسْتَشِيرُهَا دَائِماً.

Svědectví tvá zajisté jsou mé rozkoše a moji rádcové.

٢٥ 25 (أَنَا يَائِسٌ) أَرْقُدُ مُلْتَصِقاً بالتُّرَابِ، فَأَحْيِنِي حَسَبَ وَعْدِكَ.

Daleth Přilnula k prachu duše má; obživiž mne podlé slova svého.

٢٦ 26 اعْتَرَفْتُ بِمَا جَنَيْتُ فَاسْتَجَبْتَ لِي. عَلِّمْنِي فَرَائِضَكَ.

Cesty své předložilť jsem, a vyslýchals mne; vyuč mne ustanovením svým.

٢٧ 27 فَهِّمْنِي طَرِيقَ أَوَامِرِكَ، فَأَتَأَمَّلَ فِي أَعْمَالِكَ الْعَجِيبَةِ.

Cestě rozkazů tvých dej ať vyrozumívám, a ať přemýšlím o divných skutcích tvých.

٢٨ 28 نَفْسِي ذَائِبَةٌ مِنَ الْحُزْنِ. قَوِّنِي بِحَسَبِ وَعْدِكَ.

Rozplývá se zámutkem duše má, očerstviž mne podlé slova svého.

٢٩ 29 أَبْعِدْ عَنِّي طَرِيقَ الْغَوَايَةِ وَبِرَحْمَتِكَ لَقِّنِّي شَرِيعَتَكَ.

Cestu lživou odvrať ode mne, a zákon svůj z milosti dej mi.

٣٠ 30 قَدِ اخْتَرْتُ طَرِيقَ الْحَقِّ، إذْ وَضَعْتُ أَحْكَامَكَ أَمَامِي.

Cestu pravou jsem vyvolil, soudy tvé sobě předkládám.

٣١ 31 الْتَزَمْتُ بِوَصَايَاكَ الشَّاهِدَةِ لَكَ يَا رَبُّ فَلَا تُخْزِنِي.

Svědectví tvých se přídržím, Hospodine, nedejž mi zahanbenu býti.

٣٢ 32 أَجِدُّ مُسْرِعاً فِي طَرِيقِ وَصَايَاكَ، لأَنَّكَ تَشْرَحُ قَلْبِي.

Cestou rozkazů tvých poběhnu, když ty rozšíříš srdce mé.

٣٣ 33 يَا رَبُّ، عَلِّمْنِي طَرِيقَ فَرَائِضِكَ فَأُرَاعِيَهَا إِلَى النِّهَايَةِ.

He Vyuč mne, Hospodine, cestě ustanovení svých, kteréž bych ostříhal do konce.

٣٤ 34 أَعْطِنِي فَهْماً لأَحْفَظَ شَرِيعَتَكَ وَأَعْمَلَ بِها بِكُلِّ قَلْبِي.

Dej mi ten rozum, ať šetřím zákona tvého, a ať ho ostříhám celým srdcem.

٣٥ 35 اهْدِنِي فِي سَبِيلِ وَصَايَاكَ، فَفِيهَا بَهْجَتِي.

Dej, ať chodím cestou přikázaní tvých; nebo v tom svou rozkoš skládám.

٣٦ 36 اجْتَذِبْ قَلْبِي نَحْوَ شَهَادَاتِكَ بَعِيداً عَنْ مَطَامِعِ الْمَالِ.

Nakloň srdce mého k svědectvím svým, a ne k lakomství.

٣٧ 37 حَوِّلْ عَيْنَيَّ عَنْ رُؤْيَةِ الْبَاطِلِ، وَفِي طَرِيقِكَ أَحْيِنِي.

Odvrať oči mé, ať nehledí marnosti; na cestě své obživ mne.

٣٨ 38 حَقِّقْ لِعَبْدِكَ قَوْلَكَ، الَّذِي وَعَدْتَ بِهِ مُتَّقِيكَ.

Potvrď služebníku svému řeči své, kterýž se oddal k službě tvé.

٣٩ 39 أَزِلْ عَنِّي الْعَارَ الَّذِي أَخْشَاهُ، لأَنَّ أَحْكَامَكَ صَالِحَةٌ.

Odvrať ode mne pohanění, jehož se bojím; nebo soudové tvoji dobří jsou.

٤٠ 40 هَا قَدْ رَغِبْتُ فِي وَصَايَاكَ. بِعَدْلِكَ أَحْيِنِي.

Aj, toužím po rozkázaních tvých; dej, ať jsem živ v spravedlnosti tvé.

٤١ 41 أَنْعِمْ عَلَيَّ يَا رَبُّ بِرَحْمَتِكَ وَخَلاصِكَ حَسَبَ كَلامِكَ.

Vav Ó ať se přiblíží ke mně milosrdenství tvá, Hospodine, a spasení tvé vedlé řeči tvé,

٤٢ 42 فَأَرُدَّ عَلَى مُعَيِّرِيَّ، لأَنِّي أَثِقُ بِوَعْدِكَ.

Tak abych odpovědíti uměl utrhači svému skutkem, že doufání skládám v slovu tvém.

٤٣ 43 لَا تَنْزِعْ كَلِمَةَ الْحَقِّ مِنْ فَمِي لأَنَّ رَجَائِي فِي أَحْكَامِكَ،

A nevynímej z úst mých slova nejpravějšího; neboť na soudy tvé očekávám.

٤٤ 44 فَأَحْفَظَ شَرِيعَتَكَ دَائِماً، إِلَى الدَّهْرِ وَالأَبَدِ،

I budu ostříhati zákona tvého ustavičně, od věků až na věky,

٤٥ 45 وَأَسْلُكَ فِي رَحَابَةِ الْحُرِّيَّةِ، لأَنِّي الْتَمَسْتُ أَوَامِرَكَ.

A bez přestání choditi na širokosti, neboť jsem se dotázal rozkazů tvých.

٤٦ 46 سَأَتَحَدَّثُ بِشَهَادَاتِكَ أَمَامَ الْمُلُوكِ وَلَا يَعْتَرِينِي الْخِزْيُ،

Nýbrž mluviti budu o svědectvích tvých i před králi, a nebudu se hanbiti.

٤٧ 47 وَأَتَلَذَّذُ بِوَصَايَاكَ الَّتِي أَحْبَبْتُهَا،

Nebo rozkoš svou skládám v přikázaních tvých, kteráž jsem zamiloval.

٤٨ 48 وَأَرْفَعُ كَفَّيَّ إِلَى وَصَايَاكَ الَّتِي أَحْبَبْتُهَا وَأَتَأَمَّلُ فِي فَرَائِضِكَ.

Přičinímť i ruce své k přikázaním tvým, kteráž miluji, a přemýšleti budu o ustanoveních tvých.

٤٩ 49 حَقِّقْ لِعَبْدِكَ وَعْدَكَ الَّذِي جَعَلْتَنِي أَنْتَظِرُهُ.

Zajin Rozpomeň se na slovo k služebníku svému, kterýmž jsi mne ubezpečil.

٥٠ 50 وَعْدُكَ يُنْعِشُنِي إِذْ هُوَ تَعْزِيَتِي فِي ضِيقِي.

Toť jest má útěcha v ssoužení mém, že mne slovo tvé obživuje.

٥١ 51 جَاوَزَ الْمُتَكَبِّرُونَ الْحَدَّ فِي السُّخْرِيَةِ بِي، لَكِنْ عَنْ شَرِيعَتِكَ لَمْ أَمِلْ.

Pyšní mi se velmi posmívají, však od zákona tvého se neuchyluji.

٥٢ 52 تَذَكَّرْتُ أَحْكَامَكَ مُنْذُ الدَّهْرِ يَا رَبُّ، فَتَعَزَّيْتُ.

Neboť se rozpomínám na soudy tvé věčné, Hospodine, kterýmiž se potěšuji.

٥٣ 53 تَوَلّانِي الْغَيْظُ مِنَ الأَشْرَارِ الَّذِينَ نَبَذُوا شَرِيعَتَكَ.

Děsím se nad bezbožnými, kteříž opouštějí zákon tvůj.

٥٤ 54 صَارَتْ فَرَائِضُكَ تَرْنِيمَاتٍ لِي فِي أَرْضِ غُرْبَتِي.

Ustanovení tvá jsou mé písničky na místě mého putování.

٥٥ 55 ذَكَرْتُ فِي اللَّيْلِ اسْمَكَ يَا رَبُّ، وَحَفِظْتُ شَرِيعَتَكَ.

Rozpomínám se i v noci na jméno tvé, Hospodine, a ostříhám zákona tvého.

٥٦ 56 هَذَا مَا حَظِيتُ بِهِ لأَنِّي رَاعَيْتُ وَصَايَاكَ.

Toť mám odtud, abych ostříhal rozkazů tvých.

٥٧ 57 أَنْتَ يَا رَبُّ نَصِيبِي، فَأَعِدُكَ بِطَاعَةِ شَرِيعَتِكَ.

Cheth Díl můj, řekl jsem, Hospodine, ostříhati výmluvnosti tvé.

٥٨ 58 طَلَبْتُ وَجْهَكَ مِنْ كُلِّ قَلْبِي: ارْحَمْنِي حَسَبَ وَعْدِكَ.

Modlívám se milosti tvé v celém srdci: Smiluj se nade mnou podlé slova svého.

٥٩ 59 تَأَمَّلْتُ فِي انْحِرَافِي فَعُدْتُ وَتَحَوَّلْتُ نَحْوَ شَهَادَاتِكَ.

Rozvážil jsem na mysli cesty své, a obrátil jsem nohy své k tvým svědectvím.

٦٠ 60 أَسْرَعْتُ مِنْ غَيْرِ تَوَانٍ إِلَى الْعَمَلِ بِوَصَايَاكَ.

Pospíchámť a neodkládám ostříhati rozkazů tvých.

٦١ 61 قَامَ الأَشْرَارُ بِالإِيقَاعِ بِي، وَلَكِنِّي لَمْ أَنْسَ شَرِيعَتَكَ.

Rota bezbožníků zloupila mne, na zákon tvůj se nezapomínám.

٦٢ 62 أَسْتَيْقِظُ فِي مُنْتَصَفِ اللَّيْلِ لأَحْمَدَكَ مِنْ أَجْلِ أَحْكَامِكَ الْعَادِلَةِ.

O půlnoci vstávám, abych tě oslavoval v soudech spravedlnosti tvé.

٦٣ 63 رَفِيقٌ أَنَا لِكُلِّ الَّذِينَ يَتَّقُونَكَ، وَلِحَافِظِي وَصَايَاكَ.

Účastník jsem všech, kteříž se bojí tebe, a těch, kteříž ostříhají přikázaní tvých.

٦٤ 64 رَحْمَتُكَ يَا رَبُّ قَدْ عَمَّتِ الأَرْضَ فَعَلِّمْنِي فَرَائِضَكَ.

Milosrdenství tvého, Hospodine, plná jest země, ustanovením svým vyuč mne.

٦٥ 65 صَنَعْتَ خَيْراً يَا رَبُّ مَعِي أَنَا عَبْدَكَ كَمَا وَعَدْتَ.

Teth Dobrotivě jsi nakládal s služebníkem svým, Hospodine, podlé slova svého.

٦٦ 66 هَبْنِي رُوحَ تَمْيِيزٍ وَمَعْرِفَةً، لأَنِّي آمَنْتُ بِوَصَايَاكَ.

Pravému soudu a umění vyuč mne, nebo jsem přikázaním tvým uvěřil.

٦٧ 67 ضَلَلْتُ قَبْلَ أَنْ أَدَّبْتَنِي، أَمَّا الآنَ فَحَفِظْتُ كَلامَكَ.

Prvé než jsem snížen byl, bloudil jsem, ale nyní výmluvnosti tvé ostříhám.

٦٨ 68 أَنْتَ صَالِحٌ وَمُحْسِنٌ فَعَلِّمْنِي فَرَائِضَكَ.

Dobrý jsi ty a dobrotivý, vyuč mne ustanovením svým.

٦٩ 69 لَفَّقَ الْمُتَكَبِّرُونَ عَلَيَّ أَقْوَالاً كَاذِبَةً، أَمَّا أَنَا فَبِكُلِّ قَلْبِي أَحْفَظُ وَصَايَاكَ.

Složiliť jsou lež proti mně pyšní, ale já celým srdcem ostříhám přikázaní tvých.

٧٠ 70 غَلُظَ قَلْبُهُمْ وَتَقَسَّى، أَمَّا أَنَا فَأَتَمَتَّعُ بِشَرِيعَتِكَ.

Zbřidlo jako tuk srdce jejich, já zákonem tvým se potěšuji.

٧١ 71 كَانَ مَا ذُقْتُ مِنْ هَوَانٍ لِخَيْرِي فَتَعَلَّمْتُ فَرَائِضَكَ.

K dobrémuť jest mi to, že jsem pobyl v trápení, abych se naučil ustanovením tvým.

٧٢ 72 شَرِيعَةُ فَمِكَ خَيْرٌ لِي مِنْ كُلِّ ذَهَبِ الْعَالَمِ وَفِضَّتِهِ.

Za lepší sobě pokládám zákon úst tvých, nežli na tisíce zlata a stříbra.

٧٣ 73 يَدَاكَ صَنَعَتَانِي وَكَوَّنَتَانِي، فَهَبْنِي فَهْماً لأَتَعَلَّمَ وَصَايَاكَ.

Jod Ruce tvé učinily a sformovaly mne, dej mi ten rozum, abych se naučil přikázaním tvým,

٧٤ 74 فَيَرَانِي مُتَّقُوكَ وَيَفْرَحُونَ، لأَنِّي انْتَظَرْتُ كَلامَكَ.

Tak aby bojící se tebe mne vidouce, radovali se, že na slovo tvé očekávám.

٧٥ 75 قَدْ عَلِمْتُ يَا رَبُّ أَنَّ أَحْكَامَكَ عَادِلَةٌ، وَأَنَّكَ بِالْحَقِّ أَدَّبْتَنِي.

Seznávámť, Hospodine, že jsou spravedliví soudové tvoji, a že jsi mne hodně potrestal.

٧٦ 76 فَلْتَكُنْ رَحْمَتُكَ تَعْزِيَةً لِي، بِمُقْتَضَى وَعْدِكَ لِعَبْدِكَ.

Nechať jest již zřejmé milosrdenství tvé ku potěšení mému, podlé řeči tvé mluvené služebníku tvému.

٧٧ 77 لِتَأْتِنِي مَرَاحِمُكَ فَأَحْيَا، لأَنَّ شَرِيعَتَكَ هِيَ مُتْعَتِي.

Přiďtež na mne slitování tvá, abych živ býti mohl; nebo zákon tvůj rozkoš má jest.

٧٨ 78 لِيَخْزَ الْمُتَكَبِّرُونَ لأَنَّهُمُ افْتَرَوْا عَلَيَّ زُوراً، أَمَّا أَنَا فَأَتَأَمَّلُ فِي وَصَايَاكَ.

Zahanbeni buďte pyšní, proto že lstivě chtěli mne podvrátiti, já pak přemyšluji o přikázaních tvých.

٧٩ 79 لِيَنْضَمَّ إِلَيَّ مُتَّقُوكَ وَعَارِفُو شَهَادَاتِكَ.

Obraťtež se ke mně, kteříž se bojí tebe, a kteříž znají svědectví tvá.

٨٠ 80 لِيَكُنْ قَلْبِي مُتَعَلِّقاً بِكَامِلِ فَرَائِضِكَ، فَلَا أَخْزَى.

Budiž srdce mé upřímé při ustanoveních tvých, tak abych nebyl zahanben.

٨١ 81 تَتَلَهَّفُ نَفْسِي إِلَى خَلاصِكَ. رَجَائِي هُوَ كَلِمَتُكَ.

Kaph Touží duše má po spasení tvém, na slovo tvé očekávám.

٨٢ 82 كَلَّتْ عَيْنَايَ فِي انْتِظَارِ كَلامِكَ، وَأَنَا أَقُولُ: مَتَى تُعَزِّينِي؟

Hynou i oči mé žádostí výmluvností tvých, když říkám: Skoro-liž mne potěšíš?

٨٣ 83 أَصْبَحْتُ كَقِرْبَةِ خَمْرٍ أَتْلَفَتْهَا الْحَرَارَةُ وَالدُّخَانُ، وَلَكِنِّي لَمْ أَنْسَ فَرَائِضَكَ.

Ačkoli jsem jako nádoba kožená v dymu, na ustanovení tvá však jsem nezapomenul.

٨٤ 84 كَمْ هِي أَيَّامُ عُمْرِ عَبْدِكَ؟ مَتَى تُنْزِلُ الْقَضَاءَ بِالَّذِينَ يَضْطَهِدُونَنِي؟

Mnoho-liž bude dní služebníka tvého? Skoro-liž soud vykonáš nad těmi, kteříž mi protivenství činí?

٨٥ 85 الْمُتَكَبِّرُونَ الَّذِينَ يَعْصَوْنَ شَرِيعَتَكَ حَفَرُوا لِي حُفَراً.

Vykopali mi pyšní jámy, kterážto věc není podlé zákona tvého.

٨٦ 86 وَصَايَاكَ كُلُّهَا صَادِقَةٌ. زُوراً يَضْطَهِدُونَنِي فَأَغِثْنِي.

Všecka přikázaní tvá jsou pravda; bez příčiny mi se protiví, spomoziž mi.

٨٧ 87 لَوْلَا قَلِيلٌ لأَفْنَوْنِي مِنَ الأَرْضِ، لَكِنِّي لَمْ أَتْرُكْ شَرِيعَتَكْ.

Téměřť jsou mne již v nic obrátili na zemi, já jsem však neopustil přikázaní tvých.

٨٨ 88 أَحْيِنِي بِمُقْتَضَى رَحْمَتِكَ، فَأُطِيعَ شَرَائِعَكَ.

Podlé milosrdenství svého obživ mne, abych ostříhal svědectví úst tvých.

٨٩ 89 يَا رَبُّ كَلِمَتُكَ تَدُومُ ثَابِتَةً فِي السَّمَاوَاتِ إِلَى الأَبَدِ.

Lamed Na věky, ó Hospodine, slovo tvé trvánlivé jest v nebesích.

٩٠ 90 مِنْ جِيلٍ إِلَى جِيلٍ أَمَانَتُكَ. أَنْتَ أَسَّسْتَ الأَرْضَ فَلَنْ تَتَزَعْزَعَ.

Od národu do pronárodu pravda tvá, utvrdil jsi zemi, a tak stojí.

٩١ 91 بِمُوْجِبِ أَحْكَامِكَ تَثْبُتُ الْيَوْمَ، لأَنَّ الْكُلَّ خُدَّامٌ لَكَ.

Vedlé úsudků tvých stojí to vše do dnešního dne, všecko to zajisté jsou služebníci tvoji.

٩٢ 92 لَوْ لَمْ تَكُنْ شَرِيعَتُكَ مُتْعَتِي، لَهَلَكْتُ فِي مَذَلَّتِي،

Byť zákon tvůj nebyl mé potěšení, dávno bych byl zahynul v svém trápení.

٩٣ 93 لَنْ أَنْسَى وَصَايَاكَ أَبَداً، لأَنَّكَ بِها وَهَبْتَنِي الْحَيَاةَ.

Na věky se nezapomenu na rozkazy tvé; jimi zajisté obživil jsi mne.

٩٤ 94 أَنَا لَكَ، فَخَلِّصْنِي، لأَنِّي الْتَمَسْتُ وَصَايَاكَ.

Tvůjť jsem já, zachovávejž mne; nebo přikázaní tvá zpytuji.

٩٥ 95 تَرَبَّصَ بِيَ الأَشْرَارُ لِيُهْلِكُونِي، لَكِنِّي أَتَأَمَّلُ فِي شَهَادَاتِكَ.

Očekávajíť na mne bezbožní, aby mne zahubili, já pak svědectví tvá rozvažuji.

٩٦ 96 رَأَيْتُ لِكُلِّ كَمَالٍ حَدّاً، أَمَّا وَصِيَّتُكَ فَلَا حَدَّ لَهَا.

Každé věci dokonalé vidím skončení; rozkaz tvůj jest přeširoký náramně.

٩٧ 97 كَمْ أَحْبَبْتُ شَرِيعَتَكَ، إِنَّهَا مَوْضُوعُ تَأَمُّلِي طُولَ النَّهَارِ.

Mem Ó jak miluji zákon tvůj, tak že každého dne on jest mé přemyšlování.

٩٨ 98 وَصِيَّتُكَ جَعَلَتْنِي أَحْكَمَ مِنْ أَعْدَائِي، لأَنَّهَا نَصِيبِي إِلَى الأَبَدِ.

Nad nepřátely mé moudřejšího mne činíš přikázaními svými; nebo mám je ustavičně před sebou.

٩٩ 99 صِرْتُ أَكْثَرَ فَهْماً مِنْ مُعَلِّمِيَّ، لأَنَّ شَهَادَاتِكَ هِيَ مَوْضُوعُ تَأَمُّلِي.

Nade všecky své učitele rozumnější jsem učiněn; nebo svědectví tvá jsou má přemyšlování.

١٠٠ 100 صِرْتُ أَكْثَرَ فِطْنَةً مِنَ الشُّيُوخِ، لأَنِّي رَاعَيْتُ وَصَايَاكَ.

I nad starce opatrnější jsem, nebo přikázaní tvých ostříhám.

١٠١ 101 مَنَعْتُ قَدَمَيَّ عَنْ سُلُوكِ كُلِّ طَرِيقِ شَرٍّ، لِكَيْ أَحْفَظَ كَلامَكَ.

Od každé cesty zlé zdržuji nohy své, abych ostříhal slova tvého.

١٠٢ 102 لَمْ أَبْتَعِدْ عَنْ أَحْكَامِكَ لأَنَّكَ هَكَذَا عَلَّمْتَنِي.

Od soudů tvých se neodvracuji, proto že ty mne vyučuješ.

١٠٣ 103 مَا أَحْلَى أَقْوَالَكَ لِمَذَاقِي. إِنَّهَا أَحْلَى مِنَ الْعَسَلِ فِي فَمِي.

Ó jak jsou sladké dásním mým výmluvnosti tvé, nad med ústům mým.

١٠٤ 104 مِنْ وَصَايَاكَ اكْتَسَبْتُ فِطْنَةً لِذَلِكَ أَبْغَضْتُ كُلَّ طَرِيقٍ بَاطِلٍ.

Z přikázaní tvých rozumnosti jsem nabyl, a protož všeliké cesty bludné nenávidím.

١٠٥ 105 سِرَاجٌ لِرِجْلِي كَلامُكَ وَنُورٌ لِسَبِيلِي.

Nun Svíce nohám mým jest slovo tvé, a světlo stezce mé.

١٠٦ 106 أَقْسَمْتُ يَمِيناً مُوَثَّقَةً أَنْ أَحْفَظَ أَحْكَامَكَ الْعَادِلَةَ.

Přisáhl jsem, což i splním, že chci ostříhati soudů spravedlnosti tvé.

١٠٧ 107 قَاسَيْتُ جِدّاً فَأَنْعِشْنِي يَا رَبُّ بِمُقْتَضَى وَعْدِكَ.

Ztrápenýť jsem přenáramně, Hospodine, obživiž mne vedlé slova svého.

١٠٨ 108 تَقَبَّلْ يَا رَبُّ صَلَوَاتِ شُكْرِي، وَعَلِّمْنِي أَحْكَامَكَ.

Dobrovolné oběti úst mých, žádám, oblib, Hospodine, a právům svým vyuč mne.

١٠٩ 109 نَفْسِي دَائِماً فِي كَفِّي، لَكِنِّي لَا أَنْسَى شَرِيعَتَكَ.

Duše má jest v ustavičném nebezpečenství, a však na zákon tvůj se nezapomínám.

١١٠ 110 نَصَبَ الأَشْرَارُ لِي فَخّاً فَتَفَادَيْتُهُ لأَنِّي لَمْ أَضِلَّ عَنْ وَصَايَاكَ.

Polékli jsou mi bezbožní osídlo, ale já od rozkazů tvých se neodvracím.

١١١ 111 اتَّخَذْتُ شَهَادَاتِكَ مِيرَاثاً إِلَى الأَبَدِ، لأَنَّهَا بَهْجَةُ قَلْبِي.

Za dědictví věčné ujal jsem svědectví tvá, neboť jsou radost srdce mého.

١١٢ 112 لَقَدْ عَزَمْتُ أَنْ أُتَمِّمَ فَرَائِضَكَ إِلَى أَنْ أَمُوتَ.

Naklonil jsem srdce svého k vykonávání ustanovení tvých ustavičně, až i do konce.

١١٣ 113 أَبْغَضْتُ ذَوِي الرَّأْيِ الْمُتَقَلِّبِ، أَمَّا شَرِيعَتُكَ فَأَحْبَبْتُ.

Samech Výmyslků nenávidím, zákon pak tvůj miluji.

١١٤ 114 أَنْتَ مَلْجَإِي وَتُرْسِي، وَأَمَلِي فِي كَلِمَتِكَ.

Skrýše má a pavéza má ty jsi, na slovo tvé očekávám.

١١٥ 115 ابْتَعِدُوا عَنِّي يَا فَاعِلِي الشَّرِّ، فَأَحْفَظَ وَصَايَا إِلَهِي.

Odstuptež ode mne nešlechetníci, abych ostříhal přikázaní Boha svého.

١١٦ 116 كُنْ سَنَدِي كَمَا وَعَدْتَ، فَأَحْيَا وَلَا يَخِيبَ رَجَائِي.

Zdržujž mne podlé slova svého, tak abych živ byl, a nezahanbuj mne v mém očekávání.

١١٧ 117 اعْضُدْنِي فَأَخْلُصَ، وَأُرَاعِيَ فَرَائِضَكَ دَائِماً.

Posiluj mne, abych zachován byl, a patřil k ustanovením tvým ustavičně.

١١٨ 118 احْتَقَرْتَ الضَّالِّينَ عَنْ فَرَائِضِكَ، وَمَكْرُهُمْ لَا يُجْدِيهِمْ نَفْعاً.

Potlačuješ všecky ty, kteříž odstupují od ustanovení tvých; neboť jest lživá opatrnost jejich.

١١٩ 119 رَذَلْتَ جَمِيعَ أَشْرَارِ الأَرْضِ كَأَنَّهُمْ نُفَايَةٌ، لِذَلِكَ أَحْبَبْتُ شَهَادَاتِكَ.

Jako trůsku odmítáš všecky bezbožníky země, a protož miluji svědectví tvá.

١٢٠ 120 اقْشَعَرَّ بَدَنِي رُعْباً مِنْكَ وَجَزِعْتُ مِنْ أَحْكَامِكَ.

Děsí se strachem před tebou tělo mé; nebo soudů tvých bojím se.

١٢١ 121 أَجْرَيْتُ قَضَاءً وَعَدْلاً، فَلَا تُسْلِمْنِي إِلَى ظَالِمِيَّ.

Ajin Èiním soud a spravedlnost, nevydávejž mne mým násilníkům.

١٢٢ 122 كُنْ ضَامِناً لِخَيْرِ عَبْدِكَ، فَلَا يَجُورَ عَلَيَّ الْمُتَكَبِّرُونَ.

Zastup sám služebníka svého k dobrému, tak aby mne pyšní nepotlačili.

١٢٣ 123 كَلَّتْ عَيْنَايَ اشْتِيَاقاً إِلَى خَلاصِكَ وَإِلَى تَحْقِيقِ وَعْدِكَ الأَمِينِ.

Oči mé hynou čekáním na spasení tvé, a na výmluvnost spravedlnosti tvé.

١٢٤ 124 عَامِلْ عَبْدَكَ بِمُقْتَضَى رَحْمَتِكَ، وَعَلِّمْنِي فَرَائِضَكَ.

Nalož s služebníkem svým vedlé milosrdenství svého, a ustanovením svým vyuč mne.

١٢٥ 125 عَبْدُكَ أَنَا، فَهَبْنِي فَهْماً لأَعْرِفَ شَهَادَاتِكَ.

Služebník tvůj jsem já, dejž mi rozumnost, abych uměl svědectví tvá.

١٢٦ 126 يَا رَبُّ آنَ لَكَ أَنْ تَعْمَلَ، فَقَدْ نَقَضُوا شَرِيعَتَكَ.

Èasť jest, abys se přičinil, Hospodine; zrušili zákon tvůj.

١٢٧ 127 لِذَلِكَ أُحِبُّ وَصَايَاكَ أَكْثَرَ مِنَ الذَّهَبِ الْخَالِصِ،

Z té příčiny miluji přikázaní tvá více nežli zlato, i to, kteréž jest nejlepší.

١٢٨ 128 وَلأَنِّي أَحْسِبُ كُلَّ فَرَائِضِكَ مُسْتَقِيمَةً فِي كُلِّ شَيْءٍ، أُبْغِضُ كُلَّ طَرِيقٍ بَاطِلٍ.

A proto, že všecky rozkazy tvé o všech věcech pravé býti poznávám, všeliké stezky bludné nenávidím.

١٢٩ 129 مَا أَعْجَبَ شَهَادَاتِكَ. لِذَلِكَ تُرَاعِيهَا نَفْسِي.

Pe Předivnáť jsou svědectví tvá, a protož jich ostříhá duše má.

١٣٠ 130 فَتْحُ كَلامِكَ يُنِيرُ الذِّهْنَ، وَيَهِبُ الْبُسَطَاءَ فَهْماً.

Začátek učení tvého osvěcuje, a vyučuje sprostné rozumnosti.

١٣١ 131 فَغَرْتُ فَمِي لاهِثاً اشْتِيَاقاً إِلَى وَصَايَاكَ.

Ústa svá otvírám, a dychtím, nebo přikázaní tvých jsem žádostiv.

١٣٢ 132 الْتَفِتْ إِلَيَّ وَتَحَنَّنْ عَلَيَّ، كَمَا تَفْعَلُ دَائِماً مَعَ مُحِبِّيكَ.

Popatřiž na mne, a smiluj se nade mnou podlé práva těch, kteříž milují jméno tvé.

١٣٣ 133 ثَبِّتْ خُطْوَاتِي فِي كَلِمَتِكَ، وَلَا تَدَعْ أَيَّ إِثْمٍ يَتَسَلَّطُ عَلَيَّ.

Kroky mé utvrzuj v slovu svém, a nedej, aby nade mnou panovati měla jaká nepravost.

١٣٤ 134 حَرِّرْنِي مِنْ ظُلْمِ الإِنْسَانِ، فَأَحْفَظَ وَصَايَاكَ.

Vysvoboď mne z nátisků lidských, abych ostříhal rozkazů tvých.

١٣٥ 135 أَضِئْ بِوَجْهِكَ عَلَى عَبْدِكَ، وَعَلِّمْنِي فَرَائِضَكَ.

Zasvěť tvář svou nad služebníkem svým, a ustanovením svým vyuč mne.

١٣٦ 136 فَاضَتْ مِنْ عَيْنَيَّ يَنَابِيعُ دَمْعٍ، لأَنَّهُمْ لَمْ يُرَاعُوا شَرِيعَتَكَ.

Potůčkové vod vyplývají z očí mých příčinou těch, kteříž neostříhají zákona tvého.

١٣٧ 137 عَادِلٌ أَنْتَ يَا رَبُّ، وَأَحْكَامُكَ مُسْتَقِيمَةٌ.

Tsade Spravedlivý jsi, Hospodine, a upřímý v soudech svých.

١٣٨ 138 أَصْدَرْتَ أَوَامِرَكَ بِعَدْلٍ وَبِأَقْصَى الأَمَانَةِ.

Ty jsi vydal spravedlivá svědectví svá, a vší víry hodná.

١٣٩ 139 أَتَمَيَّزُ غَيْرَةً فِي دَاخِلِي، لأَنَّ أَعْدَائِي تَغَاضَوْا عَنْ كَلامِكَ.

Až svadnu, tak horlím, že se zapomínají na slovo tvé nepřátelé moji.

١٤٠ 140 أَقْوَالُكَ مُمَحَّصَةٌ نَقِيَّةٌ، وَعَبْدُكَ أَحَبَّهَا.

Zprubovanáť jest řeč tvá dokonale, tou příčinou ji miluje služebník tvůj.

١٤١ 141 صَغِيرُ الشَّأْنِ أَنَا وَحَقِيرٌ وَمَعَ ذَلِكَ لَمْ أَنْسَ وَصَايَاكَ.

Maličký a opvržený jsem já, však na rozkazy tvé se nezapomínám.

١٤٢ 142 عَدْلُكَ عَدْلٌ أَبَدِيٌّ وَشَرِيعَتُكَ حَقٌّ.

Spravedlnost tvá jest spravedlnost věčná, a zákon tvůj pravda.

١٤٣ 143 اسْتَوْلَى عَلَيَّ الضِّيقُ وَالشِّدَّةُ، وَلَا لَذَّةَ لِي إِلّا بِوَصَايَاكَ.

Ssoužení a nátisk mne stihají, přikázaní tvá jsou mé rozkoše.

١٤٤ 144 شَهَادَاتُكَ عَدْلٌ إِلَى الأَبَدِ. فَهِّمْنِي إِيَّاهَا فَأَحْيَا.

Spravedlnost svědectví tvých trvá na věky; dej mi z ní rozumnosti nabýti, tak abych živ býti mohl.

١٤٥ 145 صَرَخْتُ إِلَيْكَ مِنْ كُلِّ قَلْبِي، فَاسْتَجِبْ لِي يَا رَبُّ، وَسَأُرَاعِي شَرَائِعَكَ.

Koph Z celého srdce volám, vyslyšiš mne, ó Hospodine, abych ostříhal ustanovení tvých.

١٤٦ 146 إِيَّاكَ دَعَوْتُ فَخَلِّصْنِي لأُطِيعَ شَهَادَاتِكَ.

K tobě volám, vysvoboď mne, abych šetřil svědectví tvých.

١٤٧ 147 اسْتَيْقَظْتُ قَبْلَ الْفَجْرِ وَاسْتَغَثْتُ؛ رَجَائِي فِي كَلامِكَ.

Předstihám svitání a volám, na tvéť slovo očekávám.

١٤٨ 148 اللَّيْلَ كُلَّهُ أَظَلُّ مُسْتَيْقِظاً، أَتَأَمَّلُ فِي أَقْوَالِكَ

Předstihají oči mé bdění proto, abych přemýšlel o výmluvnostech tvých.

١٤٩ 149 اسْتَمِعْ لِي يَا رَبُّ بِمُقْتَضَى رَحْمَتِكَ، وَأَحْيِنِي بِمُوْجِبِ أَحْكَامِكَ.

Hlas můj slyš podlé svého milosrdenství, Hospodine, podlé soudů svých obživ mne.

١٥٠ 150 اقْتَرَبَ مِنِّي السَّاعُونَ وَرَاءَ الرَّذِيلَةِ، الْبَعِيدُونَ عَنْ شَرِيعَتِكَ.

Přibližují se následovníci nešlechetnosti, ti, kteříž se od zákona tvého vzdálili.

١٥١ 151 إِنَّمَا أَنْتَ يَا رَبُّ أَقْرَبُ إِلَيَّ، وَوَصَايَاكَ كُلُّهَا حَقٌّ.

Ty blíže jsi, Hospodine; nebo všecka přikázaní tvá jsou pravda.

١٥٢ 152 مُنْذُ الْقَدِيمِ عَرَفْتُ مِنْ شَهَادَاتِكَ أَنَّكَ وَضَعْتَهَا لِتَثْبُتَ إِلَى الأَبَدِ.

Jižť to dávno vím o svědectvích tvých, že jsi je stvrdil až na věky.

١٥٣ 153 انْظُرْ إِلَى مَذَلَّتِي وَأَنْقِذْنِي، لأَنِّي لَمْ أَنْسَ شَرِيعَتَكَ.

Reš Popatřiž na mé trápení, a vysvoboď mne; neboť se na zákon tvůj nezapomínám.

١٥٤ 154 تَوَلَّ قَضِيَّتِي وَافْدِنِي، أَحْيِنِي حَسَبَ كَلِمَتِكَ.

Zasaď se o mou při, a ochraň mne; pro řeč svou obživ mne.

١٥٥ 155 الْخَلاصُ بَعِيدٌ عَنِ الأَشْرَارِ، لأَنَّهُمْ لَا يَطْلُبُونَ فَرَائِضَكَ.

Dalekoť jest od bezbožných spasení, nebo nedotazují se na ustanovení tvá.

١٥٦ 156 مَا أَكْثَرَ مَرَاحِمَكَ يَا رَبُّ. أَحْيِنِي بِمُقْتَضَى أَحْكَامِكَ.

Slitování tvá mnohá jsou, Hospodine; podlé soudů svých obživ mne.

١٥٧ 157 كَثِيرُونَ هُمْ أَعْدَائِي وَمُضْطَهِدِيَّ، وَلَكِنِّي لَمْ أَحِدْ عَنْ شَهَادَاتِكَ.

Jakžkoli jsou mnozí protivníci moji a nepřátelé moji, však od svědectví tvých se neuchyluji.

١٥٨ 158 نَظَرْتُ إِلَى الْغَادِرِينَ شَزْراً، لأَنَّهُمْ لَمْ يُطِيعُوا كَلِمَتَكَ.

Viděl jsem ty, kteříž se převráceně měli, velmi to těžce nesa, že řeči tvé neostříhali.

١٥٩ 159 انْظُرْ كَيْفَ أَحْبَبْتُ وَصَايَاكَ فَأَحْيِنِي يَا رَبُّ بِمُقْتَضَى رَحْمَتِكَ.

Popatřiž, žeť rozkazy tvé miluji, Hospodine; podlé milosrdenství svého obživ mne.

١٦٠ 160 كَلامُكَ بِأَسْرِهِ حَقٌّ، وَكُلُّ أَحْكَامِكَ إِلَى الأَبَدِ عَادِلَةٌ.

Nejpřednější věc slova tvého jest pravda, a na věky trvá všeliký úsudek spravedlnosti tvé.

١٦١ 161 اضْطَهَدَنِي رُؤَسَاءُ مِنْ غَيْرِ عِلَّةٍ، لَكِنَّ قَلْبِي لَا يَهَابُ سِوَى كَلامِكَ.

Šin Knížata mi se protiví bez příčiny, však slova tvého děsí se srdce mé.

١٦٢ 162 أَبْتَهِجُ بِكَلامِكَ كَبَهْجَةِ مَنْ عَثَرَ عَلَى غَنِيمَةٍ جَزِيلَةٍ.

Já raduji se z řeči tvé tak jako ten, kterýž dochází hojné kořisti.

١٦٣ 163 أَبْغَضْتُ الْكَذِبَ وَمَقَتُّهُ، أَمَّا شَرِيعَتُكَ فَأَحْبَبْتُهَا.

Falše pak nenávidím, a jí v ohavnosti mám; zákon tvůj miluji.

١٦٤ 164 سَبْعَ مَرَّاتٍ سَبَّحْتُكَ فِي النَّهَارِ عَلَى أَحْكَامِكَ الْعَادِلَةِ.

Sedmkrát za den chválím tě z soudů tvých spravedlivých.

١٦٥ 165 سَلامٌ جَزِيلٌ لِمُحِبِّي شَرِيعَتِكَ، وَلَنْ يُعْثِرَهُمْ بِفَضْلِهَا شَيْءٌ

Pokoj mnohý těm, kteříž milují zákon tvůj, a nemají žádné urážky.

١٦٦ 166 رَجَوْتُ خَلاصَكَ يَا رَبُّ وَوَصَايَاكَ عَمِلْتُ.

Očekávám na spasení tvé, Hospodine, a přikázaní tvá vykonávám.

١٦٧ 167 حَفِظَتْ نَفْسِي شَهَادَاتِكَ وَأَنَا أُحِبُّهَا جِدّاً.

Ostříhá duše má svědectví tvých, nebo je velice miluji.

١٦٨ 168 رَاعَيْتُ وَصَايَاكَ وَشَهَادَاتِكَ، وَجَمِيعُ أَعْمَالِي مَاثِلَةٌ أَمَامَكَ.

Ostříhám rozkazů tvých a svědectví tvých; nebo všecky cesty mé jsou před tebou.

١٦٩ 169 لِيَصِلْ صُرَاخِي إِلَيْكَ يَا رَبُّ. هَبْنِي فَهْماً حَسَبَ كَلامِكَ.

Thav Předstupiž úpění mé před oblíčej tvůj, Hospodine, a podlé slova svého uděl mi rozumnosti.

١٧٠ 170 لِتَمْثُلْ طِلْبَتِي أَمَامَكَ. أَنْقِذْنِي بِمُوجِبِ وَعْدِكَ.

Vejdiž pokorná prosba má před tvář tvou, a vedlé řeči své vytrhni mne.

١٧١ 171 تَفِيضُ شَفَتَايَ تَسْبِيحاً إذْ تُعَلِّمُنِي فَرَائِضَكَ.

I vynesou rtové moji chválu, když ty mne vyučíš ustanovením svým.

١٧٢ 172 يَشْدُو لِسَانِي بِأَقْوَالِكَ، لأَنَّ جَمِيعَ وَصَايَاكَ عَدْلٌ.

Zpívati bude i jazyk můj slovo tvé, a že všecka přikázaní tvá jsou spravedlnost.

١٧٣ 173 لِتُغِثْنِي يَدُكَ لأَنِّي اخْتَرْتُ وَصَايَاكَ.

Budiž mi ku pomoci ruka tvá; neboť jsem sobě zvolil přikázaní tvá.

١٧٤ 174 اشْتَقْتُ إِلَى خَلاصِكَ يَا رَبُّ؛ شَرِيعَتُكَ هِيَ مَسَرَّتِي.

Toužím po spasení tvém, Hospodine, a zákon tvůj jest rozkoš má.

١٧٥ 175 لِتَحْيَ نَفْسِي فَتُسَبِّحَكَ وَلْتَكُنْ أَحْكَامُكَ لِي عَوْناً.

Živa bude duše má, a bude tě chváliti, a soudové tvoji budou mi na pomoc.

١٧٦ 176 تِهْتُ كَخَرُوفٍ ضَالٍّ. فَابْحَثْ عَنْ عَبْدِكَ، فَإِنِّي لَمْ أَنْسَ وَصَايَاكَ.

Bloudím jako ovce ztracená, hledejž služebníka svého, neboť se na přikázaní tvá nezapomínám.

The Creation of Light