الأمثال 18

١ 1 الْمُعْتَزِلُ (عَنِ اللهِ وَالنَّاسِ) يَنْشُدُ شَهْوَتَهُ وَيَتَنَكَّرُ لِكُلِّ مَشُورَةٍ صَائِبَةٍ.

Svémyslný hledá toho, což se jemu líbí, a ve všelijakou věc plete se.

٢ 2 لَا يَعْبَأُ الْجَاهِلُ بِالْفِطْنَةِ، بَلْ هَمُّهُ الإِعْرَابُ عَمَّا فِي نَفْسِهِ.

Nezalibuje sobě blázen v rozumnosti, ale v tom, což zjevuje srdce jeho.

٣ 3 إِذَا أَقْبَلَ الشِّرِّيرُ أَقْبَلَ مَعَهُ الاحْتِقَارُ، وَالْعَارُ يُلازِمُ الْهَوَانَ.

Když přijde bezbožný, přichází také pohrdání, a s lehkomyslným útržka.

٤ 4 كَلِمَاتُ الإِنْسَانِ مِيَاهٌ عَمِيقَةٌ يَتَعَذَّرُ سَبْرُ غَوْرِهَا، وَيَنْبُوعُ الْحِكْمَةِ نَهْرٌ مُتَدَفِّقٌ.

Slova úst muže vody hluboké, potok rozvodnilý pramen moudrosti.

٥ 5 مِنَ السُّوءِ مُحَابَاةُ الشِّرِّيرِ، أَوْ حِرْمَانُ الْبَرِيءِ مِنَ الْقَضَاءِ الْحَقِّ.

Přijímati osobu bezbožného není dobré, abys převrátil spravedlivého v soudu.

٦ 6 أَقْوَالُ الْجَاهِلِ تُوْقِعُهُ فِي الْمَتَاعِبِ، وَكَلِمَاتُهُ تُسَبِّبُ لَهُ الضَّرْبَ.

Rtové blázna směřují k svadě, a ústa jeho bití se domluví.

٧ 7 كَلِمَاتُ الْجَاهِلِ مَهْلَكَةٌ لَهُ، وَأَقْوَالُهُ فَخٌّ لِنَفْسِهِ.

Ústa blázna k setření jemu, a rtové jeho osídlem duši jeho.

٨ 8 هَمْسَاتُ النَّمَّامِ كَلُقَمٍ سَائِغَةٍ تَنْزَلِقُ إِلَى بَوَاطِنِ الْجَوْفِ.

Slova utrhače jsou jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života.

٩ 9 الْمُتَقَاعِسُ عَنْ عَمَلِهِ هُوَ أَخُو الهَادِمِ.

Také ten, kdož jest nedbalý v práci své, bratr jest mrhače.

١٠ 10 اسْمُ الرَّبِّ بُرْجٌ مَنِيعٌ يُهْرَعُ إِلَيْهِ الصِّدِّيقُ وَيَنْجُو مِنَ الْخَطَرِ.

Věže pevná jest jméno Hospodinovo; k němu se uteče spravedlivý, a bude povýšen.

١١ 11 ثَرْوَةُ الْغَنِيِّ مَدِينَتُهُ الْحَصِينَةُ، وَهِيَ فِي وَهْمِهِ سُورٌ شَامِخٌ.

Zboží bohatého jest město pevné jeho, a jako zed vysoká v mysli jeho.

١٢ 12 قَبْلَ الانْكِسَارِ تَشَامُخُ الْقَلْبِ، وَقَبْلَ الْكَرَامَةِ التَّواضُعُ.

Před setřením vyvyšuje se srdce člověka, ale před povýšením bývá ponížení.

١٣ 13 مَنْ أَجَابَ عَنْ أَمْرٍ مَازَالَ يَجْهَلُهُ، فَذَاكَ حَمَاقَةٌ مِنْهُ وَعَارٌ لَهُ.

Kdož odpovídá něco, prvé než vyslyší, počítá se to za bláznovství jemu a za lehkost.

١٤ 14 رُوحُ الإِنْسَانِ الْقَوِيَّةُ تَحْتَمِلُ مَرَضَهُ، أَمَّا الرُّوحُ الْمُنْسَحِقَةُ فَمَنْ يَتَحَمَّلُهَا؟

Duch muže snáší nemoc svou, ducha pak zkormouceného kdo snese?

١٥ 15 عَقْلُ الْفَهِيمِ يَقْتَنِي مَعْرِفَةً، وَأُذُنُ الْحُكَمَاءِ تَنْشُدُ عِلْماً.

Srdce rozumného dosahuje umění, a ucho moudrých hledá umění.

١٦ 16 هَدِيَّةُ الإِنْسَانِ تُمَهِّدُ لَهُ السَّبِيلَ، وَتَجْعَلُهُ يَمْثُلُ أَمَامَ الْعُظَمَاءِ.

Dar člověka uprostranňuje jemu, a před oblíčej mocných přivodí jej.

١٧ 17 مَنْ يَعْرِضُ قَضِيَّتَهُ أَوَّلاً يَبْدُو مُحِقّاً إِلَى أَنْ يَأْتِيَ آخَرُ وَيَسْتَجْوِبَهُ.

Spravedlivý zdá se ten, kdož jest první v své při, ale když přichází bližní jeho, tedy stihá jej.

١٨ 18 تَفْصِلُ الْقُرْعَةُ فِي الْخُصُومَاتِ وَتَحْسِمُ الأَمْرَ بَيْنَ الْمُتَنَازِعِينَ الأَقْوِيَاءِ.

Los pokojí svady, a mezi silnými rozeznává.

١٩ 19 إِرْضَاءُ الأَخِ الْمُتَأَذِّي أَصْعَبُ مِنْ قَهْرِ مَدِينَةٍ حَصِينَةٍ، وَالْمُخَاصَمَاتُ كَعَارِضَةِ قَلْعَةٍ.

Bratr křivdou uražený tvrdší jest než město nedobyté, a svárové jsou jako závora u hradu.

٢٠ 20 مِنْ ثَمَرِ أَقْوَالِ الإِنْسَانِ تَشْبَعُ ذَاتُهُ، وَمِنْ غَلَّةِ كَلِمَاتِهِ يَلْقَى جَزَاءَهُ

Ovocem úst jednoho každého nasyceno bývá břicho jeho, úrodou rtů svých nasycen bude.

٢١ 21 فِي اللِّسَانِ حَيَاةٌ أَوْ مَوْتٌ، وَالْمُوْلَعُونَ بِاسْتِخْدَامِهِ يَتَحَمَّلُونَ الْعَوَاقِبَ.

Smrt i život jest v moci jazyka, a ten, kdož jej miluje, bude jísti ovoce jeho.

٢٢ 22 مَنْ عَثَرَ عَلَى زَوْجَةٍ صَالِحَةٍ نَالَ خَيْراً وَحَظِيَ بِمَرْضَاةِ اللهِ.

Kdo nalezl manželku, nalezl věc dobrou, a navážil lásky od Hospodina.

٢٣ 23 يَتَوَسَّلُ الْفَقِيرُ بِتَضَرُّعَاتٍ، أَمَّا الْغَنِيُّ فَيُجَاوِبُ بِخُشُونَةٍ.

Poníženě mluví chudý, ale bohatý odpovídá tvrdě.

٢٤ 24 مَنْ يُكْثِرِ الأَصْحَابَ يُخْرِبْ نَفْسَهُ، وَرُبَّ صَدِيقٍ أَلْزَقُ مِنَ الأَخِ.

Ten, kdož má přátely, má se míti přátelsky, poněvadž přítel bývá vlastnější než bratr.