Pend-nesihetler 26
1 Yazda qar yéghish, Orma waqtida yamghur yéghish qamlashmighandek, Izzet-hörmet exmeqqe layiq emestur.
Jako sníh v létě, a jako déšť ve žni, tak nepřipadá na blázna čest.
2 Leylep uchup yürgen quchqachtek, Uchqan qarlighach yerge qonmighandek, Sewebsiz qarghish kishige ziyan keltürelmes.
Jako vrabec přenáší se, a vlaštovice létá, tak zlořečení bez příčiny nedojde.
3 Atqa qamcha, éshekke noxta lazim bolghinidek, Exmeqning dümbisige tayaq layiqtur.
Bič na koně, uzda na osla, a kyj na hřbet blázna.
4 Exmeqning exmiqane gépi boyiche uninggha jawab bermigin, Jawab berseng özüng uninggha oxshap qélishing mumkin.
Neodpovídej bláznu podlé bláznovství jeho, abys i ty jemu nebyl podobný.
5 Exmeqning exmiqane gépi boyiche uninggha jawab bergin, Jawab bermiseng u özining exmeqliqini eqilliq dep chaghlar.
Odpověz bláznu podlé bláznovství jeho, aby sám u sebe nebyl moudrý.
6 Öz putini késiwetkendek, Öz béshigha zulmet tiligendek, Exmeqtin xewer yollashmu shundaq bir ishtur.
Jako by nohy osekal, bezpráví se dopouští ten, kdož svěřuje poselství bláznu.
7 Tokurning kargha kelmigen putliridek, Exmeqning aghzigha sélin’ghan pend-nesihetmu bikar bolur.
Jakož nejednostejní jsou hnátové kulhavého, tak řeč v ústech bláznů.
8 Salghigha tashni baghlap atqandek, Exmeqqe hörmet bildürüshmu exmiqane ishtur.
Jako vložiti kámen do praku, tak jest, když kdo ctí blázna.
9 Exmeqning aghzigha sélin’ghan pend-nesihet, Mestning qoligha sanjilghan tikendektur.
Trn, kterýž se dostává do rukou opilého, jest přísloví v ústech bláznů.
10 Öz yéqinlirini qarisigha zeximlendürgen oqyachidek, Exmeqni yaki udul kelgen ademni yallap ishletken xojayinmu oxshashla zeximlendürgüchidur.
Veliký pán stvořil všecko, a dává odplatu bláznu, i odměnu přestupníkům.
11 It aylinip kélip öz qusuqini yalighandek, Exmeq exmeqliqini qaytilar.
Jakož pes navracuje se k vývratku svému, tak blázen opětuje bláznovství své.
12 Özini dana chaghlap memnun bolghan kishini kördüngmu? Uninggha ümid baghlimaqtin exmeqqe ümid baghlimaq ewzeldur.
Spatřil-li bys člověka, an jest moudrý sám u sebe, naděje o bláznu lepší jest než o takovém.
13 Hurun adem: — «Tashqirida dehshetlik bir shir turidu, Kochida bir shir yüridu!» — dep [öydin chiqmas].
Říká lenoch: Lev lítý jest na cestě, lev jest v ulici.
14 Öz mujuqida échilip-yépilip turghan ishikke oxshash, Hurun kariwatta yétip u yaq-bu yaqqa örülmekte.
Dvéře se obracejí na stežejích svých, a lenoch na lůži svém.
15 Hurun qolini sunup qachigha tiqqini bilen, Ghizani aghzigha sélishtinmu ériner.
Schovává lenivý ruku svou za ňadra; těžko mu vztáhnouti ji k ústům svým.
16 Hurun özini pem bilen jawab bergüchi yette kishidinmu dana sanar.
Moudřejší jest lenivý u sebe sám, nežli sedm odpovídajících s soudem.
17 Kochida kéliwétip, özige munasiwetsiz majiragha arilashqan kishi, Itning quliqini tutup sozghan’gha oxshash xeterge duchar bolar.
Psa za uši lapá, kdož odcházeje, hněvá se ne v své při.
18 Öz yéqinlirini aldap «Peqet chaqchaq qilip qoydum!» deydighan kishi, Otqashlarni, oqlarni, herxil ejellik qorallarni atqan telwige oxshaydu.
Jako nesmyslný vypouští jiskry a šípy smrtelné,
Tak jest každý, kdož oklamává bližního, a říká: Zdaž jsem nežertoval?
20 Otun bolmisa ot öcher; Gheywet bolmisa, jédel bésilar.
Když není drev, hasne oheň; tak když nebude klevetníka, utichne svár.
21 Choghlar üstige chachqan kömürdek, Ot üstige qoyghan otundek, jédelchi jédelni ulghaytar.
Uhel mrtvý k roznícení, a drva k ohni, tak člověk svárlivý k roznícení svady.
22 Gheywetxorning sözliri herxil nazunémetlerdek, Kishining qelbige chongqur singdürüler.
Slova utrhače jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života.
23 Yalqunluq lewler rezil köngüllerge qoshulghanda, Sapal qachigha kümüsh hel bergen’ge oxshashtur.
Stříbrná trůska roztažená po střepě jsou rtové protivní a srdce zlé.
24 Adawet saqlaydighan adem öchini gepliri bilen yapsimu, Könglide qat-qat suyiqest saqlaydu.
Rty svými za jiného se staví ten, jenž nenávidí, ale u vnitřnosti své skládá lest.
25 Uning sözi chirayliq bolsimu, ishinip ketmigin; Qelbide yette qat iplasliq bardur.
Když se ochotný ukáže řečí svou, nevěř mu; nebo sedmera ohavnost jest v srdci jeho.
26 U öchmenlikini chirayliq gep bilen yapsimu, Lékin rezilliki jamaetning aldida ashkarilinar.
Přikrývána bývá nenávist chytře, ale zlost její zjevena bývá v shromáždění.
27 Kishige ora kolighan özi chüsher; Tashni domilatqan kishini tash dumilap qaytip kélip uni yanjar.
Kdo jámu kopá, do ní upadá, a kdo valí kámen, na něj se obrací.
28 Saxta til özi ziyankeshlik qilghan kishilerge nepretliner; Xushamet qilghuchi éghiz ademni halaketke ittirer.
Člověk jazyka ošemetného v nenávisti má ponížené, a ústy úlisnými způsobuje pád.
