Hiob 38
1 Afei, Awurade firi ahum mu buaa Hiob sɛ,
Tedy odpověděl Hospodin Jobovi z vichru, a řekl:
2 “Hwan ne deɛ ɔde nsɛm a nimdeɛ nni mu katakata mʼafotuo so?
Kdož jest to, jenž zatemňuje radu řečmi neumělými?
3 Hyɛ wo ho den sɛ ɔbarima; mɛbisa wo nsɛm, na wobɛyi mʼano.
Přepaš nyní jako muž bedra svá, a nač se tebe tázati budu, oznam mi.
4 “Ɛberɛ a metoo asase fapem no, na wowɔ he? Sɛ wonim a, ka ɛ.
Kdes byl, když jsem zakládal zemi? Pověz, jestliže máš rozum.
5 Hwan na ɔsusuu ne tenten ne ne tɛtrɛtɛ? Ampa ara wonim! Hwan na ɔtwee susuhoma faa ani?
Kdo rozměřil ji, víš-li? Aneb kdo vztáhl pravidlo na ni?
6 Ɛdeɛn so na ɛgyina, anaasɛ hwan na ɔtoo ne tweatiboɔ no,
Na čem podstavkové její upevněni jsou? Aneb kdo založil úhelný kámen její,
7 ɛberɛ a anɔpa nsoromma bɔɔ mu too dwom, na abɔfoɔ nyinaa de anigyeɛ teaam no?
Když prozpěvovaly spolu hvězdy jitřní, a plésali všickni synové Boží?
8 “Hwan na ɔkaa ɛpo hyɛɛ apono akyi, ɛberɛ a ɛpue firii yafunu mu,
Aneb kdo zavřel jako dveřmi moře, když vyšlo z života, a zjevilo se?
9 ɛberɛ a mede omununkum yɛɛ nʼaduradeɛ na mede esum kabii kyekyeree noɔ,
Když jsem mu položil oblak za oděv, a mrákotu místo plének jeho,
10 ɛberɛ a metoo hyeɛ maa noɔ na mesisii nʼapono ne nʼadaban,
Když jsem jemu uložil úsudek svůj, přistaviv závory a dvéře,
11 ɛberɛ a mekaa sɛ, ‘Ɛha ara na wobɛduru, ɛntra ha; ɛha na wʼahantan asorɔkyeɛ no mmɛso’?
I řekl jsem: Až potud vycházeti budeš, a dále nic, tu, pravím, skládati budeš dutí vlnobití svého.
12 “Woahyɛ mmara ama adekyeeɛ da? Anaa woakyerɛ no nʼafa,
Zdaž jsi kdy za dnů svých rozkázal jitru? Ukázal-lis záři jitřní místo její,
13 sɛ ɛnkɔka asase ano na ɛntu amumuyɛfoɔ mfiri so?
Aby uchvacovala kraje země, a bezbožní aby z ní vymítáni byli?
14 Asase fa ne bɔberɛ sɛ dɔteɛ a ɛhyɛ nsɔano ase; na ɛso tebea da adi te sɛ atadeɛ.
Tak aby proměnu přijímala jako vosk pečetní, oni pak aby nedlouho stáli jako roucho,
15 Wɔde amumuyɛfoɔ hann akame wɔn, na wɔn abasa a wɔapagya no mu abu.
A aby bezbožným zbraňováno bylo světla jejich, a rámě vyvýšené zlámáno bylo?
16 “Woapɛɛpɛɛ mu ahunu nsutire a ɛpo firi mu ba anaa woanante ne bunu mu?
Přišel-lis až k hlubinám mořským? A u vnitřnosti propasti chodil-lis?
17 Wɔde owuo apono akyerɛ wo? Woahunu owuo sunsumma apono anaa?
Jsou-li tobě zjeveny brány smrti? A brány stínu smrti viděl-lis?
18 Woate ewiase a ɛda hɔ hahanaa no ase anaa? Sɛ wonim yeinom nyinaa a, ka kyerɛ me.
Shlédl-lis širokosti země? Oznam, jestliže ji znáš všecku.
19 “Ɛhe na hann firi ba? Na ɛhe na esum nso kɔ?
Která jest cesta k obydlí světla, a které místo temností,
20 Wobɛtumi de wɔn akɔ wɔn siberɛ? Wonim akwan a ɛkɔ wɔn atenaeɛ?
Že bys je pojal v meze jeho, poněvadž bys srozumíval stezkám domu jeho?
21 Ampa ara wonim, ɛfiri sɛ na woawo wo dada. Woanyini yie!
Věděl-lis tehdáž, že jsi měl se naroditi, a počet dnů tvých jak veliký býti má?
22 “Woakɔ sukyerɛmma adekoradan mu da, anaa woahunu asukɔtweaa adekoradan
Přišel-lis až ku pokladům sněhu? A poklady krupobití viděl-lis,
23 a makora so ama ahohiahia berɛ, ɔsa ne akodie nna?
Kteréž chovám k času ssoužení, ke dni bitvy a boje?
24 Ɛkwan bɛn na ɛkɔ baabi a anyinam firi ba, anaa baabi a apueeɛ mframa firi na ɛbɔ fa asase so?
Kterými se cestami rozděluje světlo, kteréž rozhání východní vítr po zemi?
25 Hwan na ɔtwaa ɛka maa osubransam, ne ɛkwan maa aprannaa mmobom,
Kdo rozdělil povodní tok, a cestu blýskání hromovému,
26 sɛ ɛbɛtɔ agu asase a obiara nte soɔ so, anweatam a obiara nni soɔ,
Tak aby pršel déšť i na tu zemi, kdež není lidí, na poušť, kdež není člověka,
27 na ama asase bonini a ɛyɛ wesee yi afɔ na ɛserɛ afifiri so?
Aby zapájel místa planá a pustá, a k zrůstu přivodil trávu mladistvou?
28 Osutɔ wɔ agya anaa? Hwan na ɔyɛ agya ma obosuo?
Má-liž déšť otce? A kdo plodí krůpěje rosy?
29 Hwan yafunu mu na nsukyeneeɛ fire? Hwan na ɔwoo nsukyeneeɛ mporoporowa firi soro
Z čího života vychází mráz? A jíní nebeské kdo plodí?
30 ɛberɛ a nsuo kyene dane sɛ ɛboɔ, na ebunu ani kyene?
Až i vody jako v kámen se proměňují, a svrchek propasti zamrzá.
31 “Wobɛtumi de ahoma akyekyere Akokɔbaatan ne ne mma? Wobɛtumi asane Nwenwenente nhoma anaa?
Zdali zavázati můžeš rozkoše Kuřátek, aneb stahování Orionovo rozvázati?
32 Wobɛtumi de anɔpa nsoromma aba wɔ ne berɛ mu anaasɛ wobɛtumi ayi sisire ne ne mma afiri hɔ?
Můžeš-li vyvoditi hvězdy polední v čas jistý, aneb Arktura s syny jeho povedeš-li?
33 Wonim mmara a ɛfa ewiem ho? Wobɛtumi de Onyankopɔn ahennie aba asase so?
Znáš-li řád nebes? Můžeš-li spravovati panování jejich na zemi?
34 “Wobɛtumi ama wo nne aduru omununkum so na wode nsuo akata wo ho anaa?
Můžeš-li pozdvihnouti k oblaku hlasu svého, aby hojnost vod přikryla tebe?
35 Wobɛtumi ama anyinam atwa? Wɔbɛka akyerɛ wo sɛ, ‘Yɛnnie anaa’?
Ty-liž vypustíš blýskání, aby vycházela? Zdaliž řeknou tobě: Aj teď jsme?
36 Hwan na ɔde nyansa ma akoma anaasɛ ɔde nteaseɛ hyɛ adwene mu.
Kdo složil u vnitřnostech lidských moudrost? Aneb kdo dal rozumu stižitelnost?
37 Hwan na ɔwɔ nyansa a wɔde kan omununkum? Hwan na ɔbɛtumi akyea ɔsoro nsuo nkotokuo,
Kdo vypravovati bude o nebesích moudře? A láhvice nebeské kdo nastrojuje,
38 ɛberɛ a mfuturo ayɛ den ama dɔteɛ atɔatɔ keka bɔ mu.
Aby svlažená země zase stuhnouti mohla, a hrudy se v hromadě držely?
39 “Wokɔ ahayɔ ma gyatabereɛ ma agyata didi mee
Honíš-liž ty lvu loupež? A hltavost lvíčat naplňuješ-liž,
40 ɛberɛ a wɔbutubutu wɔn abɔn ano anaasɛ wɔtetɛ nnɔtɔ ase?
Když se stulují v peleších svých, ustavičně z skrýší čihajíce?
41 Hwan na ɔma anene aduane ɛberɛ a ne mma su frɛ Onyankopɔn na wɔkyinkyini pɛ aduane?
Kdo připravuje krkavci pokrm jeho, když mladí jeho k Bohu silnému volají, a toulají se sem i tam pro nedostatek pokrmu?
