< Süleyman'In Özdeyişleri 13 >

1 Bilge kişi terbiye edilmeyi sever, Alaycı kişi azarlansa da aldırmaz.
Syn moudrý přijímá cvičení otcovo, ale posměvač neposlouchá domlouvání.
2 İyi insan ağzından çıkan sözler için ödüllendirilir, Ama hainlerin soluduğu zorbalıktır.
Z ovoce úst každý jísti bude dobré, ale duše převrácených nátisky.
3 Dilini tutan canını korur, Ama boşboğazın sonu yıkımdır.
Kdo ostříhá úst svých, ostříhá duše své; kdo rozdírá rty své, setření na něj přijde.
4 Tembel canının çektiğini elde edemez, Çalışkanın istekleriyse tümüyle yerine gelir.
Žádá, a nic nemá duše lenivého, duše pak pracovitých zbohatne.
5 Doğru kişi yalandan nefret eder, Kötünün sözleriyse iğrençtir, yüzkarasıdır.
Slova lživého nenávidí spravedlivý, bezbožníka pak v ošklivost uvodí a zahanbuje.
6 Doğruluk dürüst yaşayanı korur, Kötülük günahkârı yıkar.
Spravedlnost ostříhá přímě chodícího po cestě, bezbožnost pak vyvrací hříšníka.
7 Kimi hiçbir şeyi yokken kendini zengin gösterir, Kimi serveti çokken kendini yoksul gösterir.
Někdo bohatým se dělaje, nemá nic: zase někdo dělaje se chudým, má však statku mnoho.
8 Kişinin serveti gün gelir canına fidye olur, Oysa yoksul kişi tehdide aldırmaz.
Výplata života člověku jest bohatství jeho, ale chudý neslyší domlouvání.
9 Doğruların ışığı parlak yanar, Kötülerin çırası söner.
Světlo spravedlivých rozsvětluje se, svíce pak bezbožných zhasne.
10 Kibirden ancak kavga çıkar, Öğüt dinleyense bilgedir.
Samou toliko pýchou působí člověk svár, ale při těch, jenž užívají rady, jest moudrost.
11 Havadan kazanılan para yok olur, Azar azar biriktirenin serveti çok olur.
Statek zle dobytý umenšovati se bude, kdož pak shromažďuje rukou, přivětší ho.
12 Ertelenen umut hayal kırıklığına uğratır, Yerine gelen dilekse yaşam verir.
Očekávání dlouhé zemdlívá srdce, ale žádost splněná jest strom života.
13 Uyarılara kulak asmayan bedelini öder, Buyruklara saygılı olansa ödülünü alır.
Kdož pohrdá slovem Božím, sám sobě škodí; ale kdož se bojí přikázaní, odplaceno mu bude.
14 Bilgelerin öğrettikleri yaşam kaynağıdır, İnsanı ölüm tuzaklarından uzaklaştırır.
Naučení moudrého jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.
15 Sağduyulu davranış saygınlık kazandırır, Hainlerin yoluysa yıkıma götürür.
Rozum dobrý dává milost, cesta pak převrácených jest tvrdá.
16 İhtiyatlı kişi işini bilerek yapar, Akılsız kişiyse ahmaklığını sergiler.
Každý důmyslný dělá uměle, ale blázen rozprostírá bláznovství.
17 Kötü ulak belaya düşer, Güvenilir elçiyse şifa getirir.
Posel bezbožný upadá v neštěstí, jednatel pak věrný jest lékařství.
18 Terbiye edilmeye yanaşmayanı Yokluk ve utanç bekliyor, Ama azara kulak veren onurlandırılır.
Chudoba a lehkost potká toho, jenž se vytahuje z kázně; ale kdož ostříhá naučení, zveleben bude.
19 Yerine getirilen dilek mutluluk verir. Akılsız kötülükten uzak kalamaz.
Žádost naplněná sladká jest duši, ale ohavnost jest bláznům odstoupiti od zlého.
20 Bilgelerle oturup kalkan bilge olur, Akılsızlarla dost olansa zarar görür.
Kdo chodí s moudrými, bude moudrý; ale kdo tovaryší s blázny, setřín bude.
21 Günahkârın peşini felaket bırakmaz, Doğruların ödülüyse gönençtir.
Hříšníky stihá neštěstí, ale spravedlivým odplatí Bůh dobrým.
22 İyi kişi torunlarına miras bırakır, Günahkârın servetiyse doğru kişiye kalır.
Dobrý zanechává dědictví vnukům, ale zboží hříšného zachováno bývá spravedlivému.
23 Yoksulun tarlası bol ürün verebilir, Ama haksızlık bunu alıp götürür.
Hojnost jest pokrmů na rolí chudých, někdo pak hyne skrze nerozšafnost.
24 Oğlundan değneği esirgeyen, onu sevmiyor demektir. Seven baba özenle terbiye eder.
Kdo zdržuje metlu svou, nenávidí syna svého; ale kdož ho miluje, za času jej tresce.
25 Doğru kişinin yeterince yiyeceği vardır, Kötünün karnıysa aç kalır.
Spravedlivý jí až do nasycení duše své, břicho pak bezbožných nedostatek trpí.

< Süleyman'In Özdeyişleri 13 >