Mithali 16
1 Mipango ya moyoni ni ya mwanadamu, bali jibu la ulimi hutoka kwa Bwana.
Při člověku bývá spořádání myšlení, ale od Hospodina jest řeč jazyka.
2 Njia zote za mtu huonekana safi machoni pake mwenyewe, bali makusudi hupimwa na Bwana.
Všecky cesty člověka čisté se jemu zdají, ale kterýž zpytuje duchy, Hospodin jest.
3 Mkabidhi Bwana lolote ufanyalo, nayo mipango yako itafanikiwa.
Uval na Hospodina činy své, a budou upevněna předsevzetí tvá.
4 Bwana hufanya kila kitu kwa kusudi lake mwenyewe; hata waovu kwa siku ya maangamizi.
Hospodin všecko učinil pro sebe samého, také i bezbožného ke dni zlému.
5 Bwana huwachukia sana wote wenye kiburi cha moyo. Uwe na hakika kwa hili: Hawataepuka kuadhibiwa.
Ohavností jest Hospodinu každý pyšného srdce; by sobě na pomoc i jiné přivzal, neujde pomsty.
6 Kwa upendo na uaminifu uovu huondolewa; kwa kumcha Bwana mtu hujiepusha na ubaya.
Milosrdenstvím a pravdou očištěna bývá nepravost, a v bázni Hospodinově uchází se zlého.
7 Njia za mtu zinapompendeza Bwana, huwafanya hata adui zake waishi naye kwa amani.
Když se líbí Hospodinu cesty člověka, také i nepřátely jeho spokojuje k němu.
8 Afadhali kitu kidogo pamoja na haki kuliko mapato mengi pamoja na udhalimu.
Lepší jest maličko s spravedlností, než množství důchodů nespravedlivých.
9 Moyo wa mtu huifikiri njia yake, bali Bwana huelekeza hatua zake.
Srdce člověka přemýšlí o cestě své, ale Hospodin spravuje kroky jeho.
10 Midomo ya mfalme huzungumza kwa hekima ya kiungu, wala kinywa chake hakipotoshi haki.
Rozhodnutí jest ve rtech královských, v soudu neuchylují se ústa jeho.
11 Vipimo na mizani za halali hutoka kwa Bwana; mawe yote ya kupimia yaliyo katika mfuko ameyafanya yeye.
Váha a závaží jsou úsudek Hospodinův, a všecka závaží v pytlíku jeho nařízení.
12 Wafalme huchukia sana kutenda maovu, kwa maana kiti cha ufalme hufanywa imara kwa njia ya haki.
Ohavností jest králům činiti bezbožně; nebo spravedlností upevňován bývá trůn.
13 Wafalme hufurahia midomo ya uaminifu; humthamini mtu asemaye kweli.
Rtové spravedliví líbezní jsou králům, a ty, kteříž upřímě mluví, milují.
14 Ghadhabu ya mfalme ni mjumbe wa mauti, bali mtu mwenye hekima ataituliza.
Rozhněvání královo jistý posel smrti, ale muž moudrý ukrotí je.
15 Uso wa mfalme ungʼaapo, inamaanisha uhai; upendeleo wake ni kama wingu la mvua wakati wa vuli.
V jasné tváři královské jest život, a přívětivost jeho jako oblak s deštěm jarním.
16 Ni bora kiasi gani kupata hekima kuliko dhahabu, kuchagua ufahamu kuliko fedha!
Mnohem lépe jest nabyti moudrosti než zlata nejčistšího, a nabyti rozumnosti lépe než stříbra.
17 Njia kuu ya wanyofu huepuka ubaya; yeye aichungaye njia yake, huchunga maisha yake.
Cesta upřímých jest odstoupiti od zlého; ostříhá duše své ten, kdož ostříhá cesty své.
18 Kiburi hutangulia maangamizi, roho ya majivuno hutangulia maanguko.
Před setřením bývá pýcha, a před pádem pozdvižení ducha.
19 Ni afadhali kuwa mnyenyekevu katika roho miongoni mwa walioonewa kuliko kugawana nyara pamoja na wenye kiburi.
Lépe jest poníženého duchu býti s pokornými, než děliti kořist s pyšnými.
20 Yeyote anayekubali mafundisho hustawi, tena amebarikiwa yeye anayemtumaini Bwana.
Ten, kdož pozoruje slova, nalézá dobré; a kdož doufá v Hospodina, blahoslavený jest.
21 Wenye hekima moyoni huitwa wenye ufahamu, na maneno ya kupendeza huchochea mafundisho.
Ten, kdož jest moudrého srdce, slove rozumný, a sladkost rtů přidává naučení.
22 Ufahamu ni chemchemi ya uzima kwa wale walio nao, bali upumbavu huleta adhabu kwa wapumbavu.
Rozumnost těm, kdož ji mají, jest pramen života, ale umění bláznů jest bláznovství.
23 Moyo wa mtu mwenye hekima huongoza kinywa chake, na midomo yake huchochea mafundisho.
Srdce moudrého rozumně spravuje ústa svá, tak že rty svými přidává naučení.
24 Maneno ya kupendeza ni kama sega la asali, ni matamu kwa nafsi na uponyaji kwenye mifupa.
Plást medu jsou řeči utěšené, sladkost duši, a lékařství kostem.
25 Iko njia ionekanayo kuwa sawa kwa mtu, bali mwisho wake huelekeza mautini.
Cesta zdá se přímá člověku, ale dokonání její jistá cesta smrti.
26 Shauku ya mfanyakazi humhimiza kufanya kazi; njaa yake humsukuma aendelee.
Èlověk pracovitý pracuje sobě, nebo ponoukají ho ústa jeho.
27 Mtu mbaya kabisa hupanga mabaya, maneno yake ni kama moto uunguzao.
Muž nešlechetný vykopává zlé, v jehožto rtech jako oheň spalující.
28 Mtu mpotovu huchochea ugomvi, nayo maongezi ya upuzi hutenganisha marafiki wa karibu.
Muž převrácený rozsívá sváry, a klevetník rozlučuje přátely.
29 Mtu mkali humvuta jirani yake na kumwongoza katika mapito yale mabaya.
Muž ukrutný přeluzuje bližního svého, a uvodí jej na cestu nedobrou.
30 Yeye akonyezaye kwa jicho lake anapanga upotovu; naye akazaye midomo yake amenuia mabaya.
Zamhuřuje oči své, smýšleje věci převrácené, a zmítaje pysky svými, vykonává zlé.
31 Mvi ni taji ya utukufu; hupatikana kwa maisha ya uadilifu.
Koruna ozdobná jsou šediny na cestě spravedlnosti se nalézající.
32 Ni afadhali mtu mstahimilivu kuliko shujaa, mtu anayeitawala hasira yake kuliko yule autekaye mji.
Lepší jest zpozdilý k hněvu než silný rek, a kdož panuje nad myslí svou nežli ten, kterýž dobyl města.
33 Kura hupigwa kwa siri, lakini kila uamuzi wake hutoka kwa Bwana.
Do klínu umítán bývá los, ale od Hospodina všecko řízení jeho.
