Марко 1
1 Почетак јеванђеља Исуса Христа Сина Божјег.
Zde začíná radostná zpráva o podivuhodném životě Ježíše Krista, Božího Syna.
2 Као што стоји у пророку: Ево ја шаљем анђела свог пред лицем Твојим, који ће приправити пут Твој пред Тобом.
Již prostřednictvím dávného proroka Izajáše Bůh promluvil tak, jako by mluvil přímo ke svému Synovi: „Pošlu před tebou zvláštního posla, který připraví svět na tvůj příchod.
3 Глас је оног што виче у пустињи: Приправите пут Господњи, поравните стазе Његове.
V době duchovně pusté bude volat: ‚Přichází k vám Bůh! Napravte svůj život, odložte všechno, co mu stojí v cestě!‘“
4 Појави се Јован крстећи у пустињи, и проповедајући крштење покајања за опроштење греха.
Tím poslem byl Jan Křtitel. Žil na poušti a vybízel lidi, aby od něho přijali křest a dali tak najevo, že se veřejně přiznávají ke svým proviněním, že jich litují a touží, aby jim Bůh odpustil.
5 И излажаше к њему сва јудејска земља и Јерусалимљани; и крштаваше их све у Јордану реци, и исповедаху грехе своје.
Lidé z Jeruzaléma a z celého Judska přicházeli, aby mu naslouchali, a když vyznali své viny, Jan je pokřtil v řece Jordánu.
6 А Јован беше обучен у камиљу длаку, и имаше појас кожан око себе; и јеђаше скакавце и мед дивљи.
Jan nosil oděv z velbloudí srsti přepásaný pásem a živil se kobylkami a medem divokých včel.
7 И проповедаше говорећи: Иде за мном јачи од мене, пред ким ја нисам достојан сагнути се и одрешити ремен на обући Његовој.
Ve svých kázáních stále zdůraz-ňoval: „Záhy po mně přijde někdo daleko mocnější, než jsem já; bude tak vznešený, že nejsem hoden ani jako otrok rozvázat řemínek jeho obuvi.
8 Ја вас крштавам водом, а Он ће вас крстити Духом Светим.
Já jsem vás křtil vodou, ale on vás bude křtít Duchem svatým.“
9 И у то време дође Исус из Назарета галилејског, и крсти Га Јован у Јордану,
Jednoho dne přišel Ježíš z galilejského Nazaretu k Janovi a dal se od něho v Jordánu pokřtít.
10 И одмах излазећи из воде виде небо где се отвори, и Дух као голуб сиђе на Њега.
Ve chvíli, kdy vystupoval z vody na břeh, viděl, jak se obloha rozevřela a na jeho hlavu se snesl Boží Duch v podobě holubice.
11 И глас дође с неба: Ти си Син мој љубазни који је по мојој вољи.
Současně z nebe promluvil hlas: „Ty jsi můj milovaný Syn, z tebe mám radost.“
12 И одмах Дух изведе Га у пустињу.
Hned nato Boží Duch vnukl Ježíšovi, aby odešel na poušť do samoty.
13 И би онде у пустињи дана четрдесет, и куша Га сотона, и би са зверињем, и анђели служаху Му.
Šel tedy a čtyřicet dní tam strávil sám mezi divokou zvěří, vystaven satanovu pokoušení; potom přišli andělé a pečovali o něho.
14 А пошто предадоше Јована, дође Исус у Галилеју проповедајући јеванђеље о царству Божјем
Později, když král Herodes uvěznil Jana Křtitele, vydal se Ježíš do Galileje a hlásal tam radostné poselství od Boha:
15 И говорећи: Изађе време и приближи се царство Божје; покајте се и верујте јеванђеље.
„Konečně přišel čas a přiblížilo se Boží království. Přestaňte myslet jen na pozemské věci, změňte svůj život a uvěřte tomu, co vám Bůh vzkazuje!“
16 И ходећи покрај мора виде Симона и Андрију, брата његовог, где бацају мреже у море; јер беху рибари.
Jednoho dne šel Ježíš po břehu Galilejského jezera a uviděl Šimona a jeho bratra Ondřeje, jak vrhají do vody síť; byli totiž rybáři.
17 И рече им Исус: Хајдете за мном, и учинићу вас ловцима људским.
Ježíš na ně zavolal: „Pojďte za mnou! Udělám z vás jiné rybáře, budete lovit lidi!“
18 И одмах оставивши мреже своје пођоше за Њим.
Ti dva všeho nechali a šli s ním.
19 И отишавши мало оданде угледа Јакова Зеведејевог, и Јована брата његовог како у лађи крпљаху мреже;
O něco dále pak spatřil jiné dva rybáře – Jakuba a Jana Zebedeovy. Seděli v lodi a opravovali potrhané sítě.
20 И одмах позва их; и оставивши оца свог Зеведеја у лађи с најамницима, пођоше за Њим.
I ty Ježíš vyzval. Oba bratři se okamžitě zvedli, opustili svého otce a najaté pomocníky a vykročili za Ježíšem.
21 И дођоше у Капернаум; и одмах у суботу ушавши у зборницу учаше.
Tak přišli společně do města jménem Kafarnaum; v sobotu navštívili tamější synagogu, ve které se židé scházeli ke společným modlitbám, ke čtení i výkladu Písma. Ježíš tam začal kázat a
22 И дивише се науци Његовој; јер их учаше као Онај који власт има, а не као књижевници.
posluchači žasli, protože mluvil s nezvyklou přesvědčivostí. Bylo to úplně něco jiného, než co dosud slýchali od učitelů zákona.
23 И беше у зборници њиховој човек с духом нечистим, и повика
Byl tam také jeden muž posedlý démonem a ten začal vykřikovat:
24 Говорећи: Прођи се, шта је Теби до нас, Исусе Назарећанине? Дошао си да нас погубиш? Знам Те ко си, Светац Божји.
„Co je ti po nás, Ježíši Nazaretský? Chceš nás snad zničit? Vím dobře, že jsi svatý Boží Syn!“
25 И запрети му Исус говорећи: Умукни, и изађи из њега.
Ježíš ho rázně okřikl: „Už ani slovo! Vyjdi z něho ven!“
26 И стресе га дух нечисти, и повика гласно, и изађе из њега.
Posedlý se ještě chvíli zmítal a křičel, než ho démon opustil.
27 И уплашише се сви тако да питаху један другог говорећи: Шта је ово? И каква је ово наука нова, да има власт да духовима нечистим заповеда, и слушају Га?
Lidé byli ohromeni a začali se dohadovat: „Co to je? Nové učení? Odkud bere takovou moc? Vždyť i zlým duchům poroučí a oni ho poslouchají!“
28 И оде глас о Њему, одмах, по свој околини галилејској.
A zpráva o tom, co Ježíš učinil, se rychle roznesla po celém kraji.
29 И одмах, изашавши из зборнице, дођоше у дом Симонов и Андријин с Јаковом и Јованом.
Když pak Ježíš opustil synagogu, vydal se s Jakubem a Janem do Šimonova a Ondřejova domu.
30 А ташта Симонова лежаше од грознице; и одмах казаше Му за њу.
Šimonova tchyně právě ležela v horečkách na lůžku, tak o tom pověděli Ježíšovi.
31 И приступивши подиже је узевши је за руку и пусти је грозница одмах, и служаше им.
Ten k ní přistoupil, vzal ji za ruku a pomohl jí, aby si sedla. Horečka hned přestala, žena vstala a začala se starat o hosty.
32 А кад би пред вече, пошто сунце зађе, доношаху к Њему све болеснике и бесне.
Jakmile slunce zmizelo za obzorem (a skončil sobotní klid), sešli se lidé z celého města u Šimonova domu. Přivedli s sebou nemocné a posedlé.
33 И сав град беше се сабрао к вратима.
34 И исцели многе болеснике од различних болести, и ђаволе многе истера, и не даде ђаволима да казују да Га познају.
Toho večera uzdravil Ježíš mnoho lidí a z velkého množství posedlých vyhnal démony. Těm však nedovolil mluvit, protože věděli, že je Mesiáš – svatý Boží Syn.
35 А ујутру, врло рано уставши, изађе и оде насамо, и онде се мољаше Богу.
Příští ráno vstal Ježíš ještě před svítáním a odešel na osamělé místo, kde se mohl v klidu modlit.
36 И за Њим потрчаше Симон и који беху с њим.
O něco později jej Šimon se svými druhy začali hledat.
37 И нашавши Га рекоше Му: Траже Те сви.
Když ho našli, řekli mu: „Každý se ptá jenom po tobě!“
38 И рече им: Хајдемо у оближња села и градове да и тамо проповедим: јер сам ја на то дошао.
Ježíš jim však pověděl: „Musím jít také do jiných měst, abych i tam oznámil své poselství. Vždyť proto jsem přišel.“
39 И проповеда по зборницама њиховим по свој Галилеји, и ђаволе изгони.
A tak procházel celou galilejskou zemí, kázal v synagogách a mnohé vysvobozoval z moci démonů.
40 И дође к Њему губавац молећи Га и на коленима клечећи пред Њим и рече Му: Ако хоћеш, можеш ме очистити.
Jednou za ním přišel člověk postižený malomocenstvím a na kolenou ho prosil: „Pane, vím, že mne můžeš uzdravit, když budeš chtít.“
41 А Исус, пошто се смиловао, пружи руку, и дохвативши га се рече му: Хоћу, очисти се.
Ježíš, pohnut soucitem, vztáhl ruku, dotkl se ho a řekl: „Chci, abys byl zdráv.“
42 И тек што му то рече, а губа оде с њега, и оста чист.
V tu chvíli malomocenství zmizelo a muž byl uzdraven.
43 И запретивши му одмах истера га,
Ježíš mu však přísně nařídil: „Jdi a dej si své uzdravení ověřit knězem. Cestou se však nikde nezastavuj a s nikým nemluv. Vezmi s sebou obětní dar, jak to uzdraveným z malomocenství předepsal Mojžíš, aby se všichni přesvědčili, že jsi očištěn.“
44 И рече му: Гледај да никоме ништа не кажеш, него иди те се покажи свештенику, и принеси за очишћење своје шта је заповедио Мојсије за сведочанство њима.
45 А он изашавши поче много проповедати и казивати шта је било тако да Исус не може јавно у град ући, него беше напољу у пустим местима, и долажаху к Њему са свих страна.
Muž odešel, ale nevydržel mlčet. Každému na potkání radostně vyprávěl, že je uzdraven. A tak Ježíš nemohl veřejně vstoupit do žádného města a zůstával venku na osamělých místech. I tam se však za ním ze všech stran táhly zástupy lidí.
