Imbombo zya Atume 28
1 Natafiha shinza tamanya huje tili hushisiwa shashihwitwa Malta.
Od lidí, kteří se seběhli k místu naší záchrany, jsme se dozvěděli, že jsme na ostrově Malta.
2 Akhaaya bha paala bhaali bhinza, bhatipiye ishalye, bhatipembiye nu mwoto tahotile umwoto maana isasa ne mvula ya hali nyinji.
Byli k nám neobyčejně laskaví. Pršelo a bylo zima, a tak nám rozdělali velký oheň a vůbec se o nás starali.
3 Lelo u Paulo aletile izigo lye nkwi nawabhiha mumwoto, inzuha yesumu yafuma munkwi yahwizinga mukhono gwa Paulo.
Pavel také pomáhal sbírat chrastí. Jak je však přikládal na oheň, vylezla z jeho otýpky zmije vypuzená horkem a zakousla se mu do ruky.
4 Akhaaya nabhalola inzoha ilembeela mukhono gwa Paulo bhaga umuntu unu alije nyambuda yeenu inzoha ifwatile.
Mezi domorodci se ozvalo: „Ten člověk je jistě vrah! Zachránil se z moře, ale božské spravedlnosti neutekl.“
5 Umwene uPaulo waikunyuntila mumwoto siga apite abhabhwe paponti.
Pavel však klidně hada setřásl do ohně a nic zlého se s ním nedělo.
6 Abheene bhagaga jibha abhavimbe au abhagwe nafwe nabhaakhala hahinji bhahwega sangunduha nantele sigaa vwaliye napamo pamande bhaga unu ngulubhi.
Lidé čekali, že opuchne a zemře. Když však byl Pavel i po hodné době v pořádku, začali si lidé šeptat, že je to asi nějaký vtělený bůh.
7 Ugosi wi shisiwa shatahali watikaribisya akhaya yakwe, atipiye ishalye eshensiku zitatu.
Zachránili jsme se na pomezí statků Publia, římského správce ostrova. Přijal nás a tři dny přátelsky hostil.
8 Uise wa Pablio, u Pablio ugosi wishisiwa ahabhina. U Paulo wapuutila nabhiishe amakhono gakwe pitwe uise wa Pablio wapona.
Publiův otec stonal – byl postižen horečnatou úplavicí. Pavel ho navštívil, modlil se nad ním a pak ho dotekem rukou uzdravil.
9 Nalyafumila lila abhantu bhabhali na bhinu bhabhalete abhinu bhabho hwa Paulo bhonti bhapona.
Rozkřiklo se to po ostrově, a tak ze všech stran přicházeli za Pavlem nemocní a on je uzdravoval.
10 Abhantu bhatitiniha entiniho ingosi natahanzaga asogole bhatibiye evyalye vya vinji.
Za to si nás ohromně vážili a před odjezdem nás zahrnuli všemi potřebnými věcmi.
11 Nagashila amezi gatatu taashulile ne meli ya Iskanda emeli eyo ihakhomwilwe ni sasa pashisiwa paala alongozi bhe meli eyo bhaali mapasa bhabhili.
Trvalo to však tři měsíce, než jsme mohli pokračovat v cestě. Vzala nás loď, která měla domovský přístav v Alexandrii a jejímž znamením byla dvojčata Kastor a Pollux, ochránci námořníků.
12 Natafiha hu Sirakusa, tahakhiye ipo ensiku zitatu.
Přistála nejprve v Syrakusách na Sicílii, kde jsme se zdrželi tři dny.
13 Afume ipo tafiha hu Regio. Nalyashila isiku limo ihaala iyahu kusini yahavugula, nazyafiha ensiku zibhili tafiha hu Putoli.
Pak jsme přepluli úžinu do Regia a s jižním větrem v zádech jsme se po dalších dvou dnech dostali do přístavu Puteoli.
14 Uhwo tabhajile aholo bhetu, bhaatikaribisizye tikhale nabo ensiku saba, hwidala eli tafiha hu Rumi.
Tam tedy skončila naše pohnutá plavba do Itálie. Na prosby tamních křesťanů jsme zůstali v Puteolech celý týden.
15 Afume uhwo bhaala aholo habhuumvwa ihabari zyetu bhahinzile atejelela uhwo husokoni ya Apias na hu Hoteli zitatu. U Paulo na wabhalola bhaala aholo asungwilwe tee agwizizye umwoyo.
Odtud jsme se pěšky vydali do Říma. Mezitím se o nás dozvěděli bratři v Římě a někteří nám přišli naproti sedmdesát kilometrů, až na Appiovo tržiště, jiní alespoň ke Třem hospodám. Když se s nimi Pavel setkal, děkoval Bohu a šel dál s novou odvahou.
16 Natafiha hu Roma, uPaulo aluhusiwe akhala mwene nu sikali yalindaga.
V Římě byl potom umístěn v soukromém bytě – vždy s jedním vojenským strážcem.
17 Nazyashile ensiku zitatu, uPaulo wabhakwizya, alume bhabhaali bhalongozi hwa Yahudi. Nabhinza ahaga pamoja huje siga entulile na hamo hwa bhantu ebha, na huje embombile shenje ne taratibu zyaise bhetu bhabhatitagaliye hu Yerusalemu hadi ohu humakhono ga Bharumi.
Tři dny po příchodu do Říma si Pavel k sobě pozval tamní významné židy. Když přišli, řekl jim: „Bratři, nijak jsem se neprovinil proti našemu národu, ani proti našim tradicím. Přesto jsem byl v Jeruzalémě uvězněn a předán Římanům.
18 Nabhambuzya bhahaziliha andeshele wene, sigabhailolile esababu yehwanziwaje ane endongwe afwe.
Ti mě vyslýchali a byli by mě propustili, protože jsem neudělal nic, zač bych zasluhoval smrt.
19 Lelo Ayahudi nabhayanjile eshenje ane nalazimishe akate ulufaa hwa Kaisaria, lelo siyo nailetaga mashata ensi yaane, au itaifa lyane.
Jeruzalémští židé však proti mně byli zaujatí, a tak jsem nakonec nucen odvolat se k císaři. Nehodlám tu však žalovat na svůj národ.
20 Aje enkete elufaa, ndiyo maana embakwizizye aje injanje namwe, aje aIsraeli alinuujasiri zyabhanfunjila.
Proto jsem si přál setkat se s vámi a vysvětlit vám to. Pro naši společnou víru v Mesiáše mám tato pouta!“
21 Abheene bhaga sigatiwahile aposhele ekalata yayonti yefumile hu Yudea yehuyanga awe nantele nuumo umuntu yayonti yatilitiye enongwa zyaho.
Odpověděli mu: „My jsme o tobě z Judska nedostali žádnou zprávu nebo žalobu, ani písemně, ani ústně.
22 Eshi tihwanzaje tumvwe afume huliwe ahusu ikundi lya bhantu ebha bhabhayanga shenje shila mahali.
Chtěli bychom však slyšet tvoje názory. Víme totiž, že vaše sekta se všude setkává s odporem.“
23 Nabhalibhaguye isiku elyayanje nawo, abhantu bhinji tee bhahinzile pakhalaga. Ayanjile lila lyabhafunjiye na yanje ezye uumfumu uwa humwanya, alinjile abhabhuule zyazihusu uYesu humadala gonti gabhili hu sheria ya Musa, na hwakuwe, ahwande shampwiti paka andyabhela.
Dohodli se tedy na dalším setkání a pak se jich u něho sešlo mnohem více. Pavel jim celý den vykládal o tom, že Boží království přišlo mezi lidi v osobě Ježíše Krista. Snažil se je o tom přesvědčit důkazy a předpověďmi ze Starého zákona.
24 Bhamo bhahitiha bhamo bhahakhana.
Některé získal, jiní však odmítali uvěřit.
25 Nabhapotwa ahwitihane bheene, bhahasogola u Paulo nahayanga ijambo limo, Umpepo Ufinjile ayanjile ashilile wakuwe uIsaya hwaise bhetu.
Odcházeli takto rozdvojeni a Pavel těm zatvrzelým řekl: „Přesně tak to Duch svatý předpověděl vašim předkům ústy proroka Izajáše:
26 Ubhale hwa bhantu ebha uje, whwumvwe mubhahumvwe humakutu genyu, lelo sigamubhazimanyihanye nazimo; Na humaso genyu mubhahwenye lelo sigamubhahwelewe.
‚Jdi k tomu lidu a řekni mu: Budete naslouchat a naslouchat, a přece neporozumíte. Budete se dívat a dívat, ale nic neuvidíte.
27 Hwa moyo gabhantu abha mamwamu, amakutu gabho segahumvwa shinza na masogolo gabho segahumvwa shinza na maso gabho; gazijile seegalola aje bhasahalole humaso gabho bhatambule, na hwumvwe humakutu gabho, bhelewa na hugalushile ungulubhi abhaponie.”'
Máte totiž otupělé srdce, zacpané uši a zavřené oči, aby se vám snad nestalo, že byste viděli, slyšeli a srdcem pochopili; to byste se totiž ke mně obrátili a já bych vás uzdravil.‘“
28 Eshi mumanyaje huje ou uwokovu wubhalile hwa bhantu abha Mataifa, ebho bhabhatejelezye na hwitishe.”
„Proto se nedivte, “dodal Pavel, „že zprávu o Boží záchraně hlásáme pohanům. Ti ji dychtivě přijímají.“
30 U Paulo akhiye munyumba yakwe ya panjile humaha gabhili, abhakaribizizye bhonti bhabhahinzaga hwamwene.
Celé dva roky byl Pavel ve svém soukromém římském vězení a směl přijímat všechny návštěvy.
31 Alumbililaga uufumu wa Ngulubhi na manyizye amambo ga Yesu Kilisti Ugosi wetu hwikhone lyonti nantele nuumo umuntu uwahukhane.
A tak svobodně a bez překážek hlásal Boží království a učil o Pánu Ježíši Kristu.
