Lucas 1
1 Tendo pois muitos empreendido pôr em ordem a narração das coisas que entre nós se cumpriram,
Vážený Teofile! Mnozí přede mnou se snažili pravdivě vylíčit život a dílo Ježíše Krista na základě spolehlivých zpráv jeho žáků a jiných očitých svědků.
2 Segundo nos transmitiram os mesmos que as viram desde o princípio, e foram ministros da palavra,
3 Pareceu-me também a mim conveniente escreve-las a ti, ó excelente Theophilo, por sua ordem, havendo-me já informado minuciosamente de tudo desde o princípio;
Nyní jsem se tedy rozhodl i já důkladně přezkoumat, utřídit a sepsat veškeré dostupné zprávy. Vznikl tento spisek, který ti věnuji,
4 Para que conheças a certeza das coisas de que já estás informado.
abys nabyl jistoty, že to, o čem ses již leccos dověděl, je pravda.
5 Existiu, no tempo de Herodes, rei da Judeia, um sacerdote chamado Zacarias, da ordem de Abias, e cuja mulher era das filhas de Aarão; e o seu nome era Isabel.
Začnu tím, co se přihodilo židovskému knězi Zachariášovi, který žil v době vlády judského krále Heroda. Zachariáš byl členem jedné ze čtyřiadvaceti kněžských skupin, jejichž povinností bylo dvakrát do roka, vždy po celý týden, přisluhovat při bohoslužbách v jeruzalémském chrámu. Jeho manželka Alžběta pocházela z kněžského rodu Árónova.
6 E eram ambos justos perante Deus, andando sem repreensão em todos os mandamentos e preceitos do Senhor.
Oba byli upřímně zbožní a řídili se svědomitě všemi Božími příkazy a předpisy.
7 E não tinham filhos, porquanto Isabel era estéril, e ambos eram avançados em idade.
Byli to již starší lidé a zůstali bezdětní, protože Alžběta byla neplodná.
8 E aconteceu que, exercendo ele o sacerdócio diante de Deus, na ordem da sua turma,
Jednoho dne šel Zachariáš do chrámu, aby tam splnil svoji kněžskou povinnost.
9 Segundo o costume sacerdotal, coube-lhe em sorte entrar no templo do Senhor a oferecer o incenso.
Tentokrát byl vylosován, aby vstoupil do svatyně a tam na oltáři pálil kadidlo.
10 E toda a multidão do povo estava fora, orando à hora do incenso,
Zatím se venku shromáždění lidé modlili, jak bylo v té hodině zvykem.
11 E um anjo do Senhor lhe apareceu, posto em pé, à direita do altar do incenso.
Tu se knězi po pravé straně oltáře ukázala postava.
12 E Zacarias, vendo-o, turbou-se, e caiu temor sobre ele.
Zachariáš se vyděsil.
13 Mas o anjo lhe disse: Zacarias, não temas, porque a tua oração foi ouvida, e Isabel, tua mulher, dará à luz um filho, e lhe porás o nome de João;
Boží posel ho však uklidňoval: „Neboj se, Zachariáši! Přišel jsem ti oznámit, že Bůh vyslyšel tvé modlitby. Tvoje manželka porodí syna, kterému dáte jméno Jan (Bůh je milostivý).
14 E terás prazer e alegria, e muitos se alegrarão no seu nascimento;
Přinese ti mnoho radosti a mnozí budou vděčni, že se narodil.
15 Porque será grande diante do Senhor, e não beberá vinho, nem bebida forte, e será cheio do Espírito Santo, até desde o ventre de sua mãe;
Stane se jedním z velkých Božích mužů. Nedotkne se nikdy vína ani opojného nápoje. Duch svatý ho naplní hned od narození.
16 E converterá muitos dos filhos de Israel ao Senhor seu Deus;
Mnohé z židů přivede zpět k Bohu, jejich skutečnému Pánu.
17 E irá adiante dele no espírito e virtude de Elias, para converter os corações dos pais aos filhos, e os rebeldes à prudência dos justos; para preparar ao Senhor um povo bem disposto.
Svou duchovní mocí a horlivostí bude připomínat proroka Elijáše. Smíří otce se syny a vzpurným otevře oči pro pravdu. Jako královský posel připraví lidi na příchod Božího vládce.“
18 Disse então Zacarias ao anjo: Como conhecerei isto? pois eu já sou velho, e minha mulher avançada em idade.
Zachariáš namítl: „Jak tomu mohu věřit? Vždyť jsem už starý a moje žena také není mladá.“
19 E, respondendo o anjo, disse-lhe: Eu sou Gabriel, que assisto diante de Deus, e fui enviado a falar-te e dar-te estas alegres novas;
Anděl ho pokáral: „Já jsem Gabriel a přijímám rozkazy přímo od Boha. On sám mě poslal, abych ti vyřídil tyto radostné zprávy.
20 E eis que ficarás mudo, e não poderás falar até ao dia em que estas coisas aconteçam; porquanto não creeste nas minhas palavras, que a seu tempo se hão de cumprir
Protože jsi však neuvěřil, budeš němý, dokud se má slova ve svůj čas nesplní.“
21 E o povo estava esperando a Zacarias, e maravilhavam-se de que tanto se demorasse no templo.
Lidé zatím venku čekali na Zachariáše a už jim bylo divné, že tak dlouho nejde.
22 E, saindo ele, não lhes podia falar; e entenderam que tinha visto alguma visão no templo. E falava por acenos, e ficou mudo.
Když se konečně objevil, nemohl promluvit. Posunky jim dal najevo, že měl ve svatyni vidění.
23 E sucedeu que, terminados os dias do seu ministério, voltou para sua casa.
Když skončil týden jeho chrámové služby, vrátil se domů.
24 E depois daqueles dias Isabel, sua mulher, concebeu, e por cinco meses se ocultou, dizendo:
Brzy na to Alžběta otěhotněla, ale tajila to před veřejností až do pátého měsíce.
25 Porque isto me fez o Senhor, nos dias em que atentou em mim, para destruir o meu opróbrio entre os homens.
Radovala se: „Bůh se nade mnou slitoval a sejmul ze mne pohrdání a neúctu lidí.“
26 E, no sexto mes, foi o anjo Gabriel enviado por Deus a uma cidade da Galiléia, chamada Nazareth,
Asi půl roku po Zachariášově vidění poslal Bůh anděla Gabriela do galilejského městečka Nazaretu
27 A uma virgem desposada com um varão, cujo nome era José, da casa de David; e o nome da virgem era Maria.
k dívce jménem Marie. Byla snoubenkou Josefa, který pocházel z Davidova královského rodu.
28 E, entrando o anjo aonde ela estava, disse: Salve, agraciada; o Senhor é contigo: bendita tu entre as mulheres.
Anděl ji oslovil: „Blahopřeji ti, Marie, Bůh ze všech žen vyvolil právě tebe k velikému úkolu!“
29 E, vendo-o ela, turbou-se muito das suas palavras, e considerava que saudação seria esta.
Jeho slova ji znepokojila a nechápala jejich smysl.
30 Disse-lhe então o anjo: Maria, não temas, porque achaste graça diante de Deus;
Posel pokračoval. „Neboj se, Marie. Bůh ti chce nevídaně požehnat.
31 E eis que em teu ventre conceberás, e darás à luz um filho, e pôr-lhe-as o nome de Jesus.
Narodí se ti syn a dáš mu jméno Ježíš (Bůh vysvobozuje).
32 Este será grande, e será chamado filho do altíssimo; e o Senhor Deus lhe dará o trono de David, seu pai;
Nebude to obyčejný člověk, ale právem bude nazýván ‚Syn Nejvyššího‘.
Usedne na trůn Davidův a bude nejen vládce Izraele, ale založí království, které nikdy neskončí.“ (aiōn g165)
34 E disse Maria ao anjo: Como se fará isto? pois não conheço varão.
Marie namítla: „Jak se mi může narodit dítě? Vždyť nežiji s mužem!“
35 E, respondendo o anjo, disse-lhe: Descerá sobre ti o Espírito Santo, e a virtude do altíssimo te cobrirá com a sua sombra; pelo que também o Santo, que de ti há de nascer, será chamado Filho de Deus.
Anděl jí řekl: „Sám Stvořitel na tobě projeví svou moc. Duch svatý to způsobí, a tak tvé dítě bude svatý Boží Syn. U Boha není nic nemožného.
36 E eis que também Isabel, tua prima, concebeu um filho em sua velhice; e é este o sexto mês para aquela que era chamada estéril;
Vždyť i tvá příbuzná Alžběta, po celý život neplodná, bude mít nyní ve svém stáří syna. Již za tři měsíce se jí narodí.“
37 Porque para Deus nada será impossível.
38 Disse então Maria: Eis aqui a serva do Senhor; cumpra-se em mim segundo a tua palavra. E o anjo ausentou-se dela.
Marie na to řekla: „Chci přijmout, co mi Bůh ukládá. Ať se tedy stane, jak jsi řekl.“Pak anděl odešel.
39 E naqueles dias, levantando-se Maria, foi apressada às montanhas, a uma cidade de Juda,
Brzy nato se Marie vydala do judských hor, do města, kde žil Zachariáš s Alžbětou.
40 E entrou em casa de Zacarias, e saudou a Isabel.
Když k nim vešla a pozdravila, pocítila Alžběta, jak se její dítě živě pohnulo. V tu chvíli Alžbětu nadchl Boží Duch
41 E aconteceu que, ao ouvir Isabel a saudação de Maria, a criancinha saltou no seu ventre; e Isabel foi cheia do Espírito Santo,
42 E exclamou com grande voz, e disse: bendita tu entre as mulheres, e bendito o fruto do teu ventre.
a zvolala: „Marie, Bůh tě vyvolil mezi všemi ženami a tvůj syn bude veliký dar lidem.
43 E de onde me provém isto a mim, que a mãe do meu Senhor venha a mim?
Jaká je to pro mne čest, že mne navštívila matka mého Pána!
44 Pois eis que, ao chegar aos meus ouvidos a voz da tua saudação, a criancinha saltou de alegria no meu ventre;
Sotva jsem zaslechla tvůj pozdrav, děťátko ve mně radostí poskočilo.
45 E benaventurada a que creu, pois hão de cumprir-se as coisas que da parte do Senhor lhe foram ditas.
Jak je dobře, že jsi uvěřila Božím slibům. On je všechny splní.“
46 Disse então Maria: A minha alma engrandece ao Senhor,
Nato se Marie začala modlit: „Celým srdcem chválím Pána
47 E o meu espírito se alegra em Deus meu Salvador;
a raduji se v Bohu, svém Spasiteli.
48 Porque atentou na baixeza de sua serva; pois eis que desde agora todas as gerações me chamarão benaventurada:
Mne, nepatrné, si povšiml. Lidé ze všech národů si mne budou vděčně připomínat pro velké věci, které mi Bůh prokázal. Je mocný a svatý,
49 Porque me fez grandes coisas o Poderoso; e santo é o seu nome.
50 E a sua misericórdia é de geração em geração sobre os que o temem.
ale neustále se slitovává nad těmi, kteří ho ctí v kterékoliv době.
51 Com o seu braço obrou valorosamente: dissipou os soberbos no pensamento de seus corações.
Vztahuje svoji mocnou ruku, aby mařil plány pyšných,
52 Depôs dos tronos os poderosos, e elevou os humildes.
aby sesazoval mocné z trůnů, pozvedal ponížené,
53 Encheu de bens os famintos, e despediu vazios os ricos.
sytil hladové dobrými věcmi a bohaté propouštěl s prázdnýma rukama.
54 Auxiliou a Israel seu servo, recordando-se da sua misericórdia;
Ujímá se svého lidu, Izraele, protože slíbil našim otcům,
Abrahamovi i jeho potomkům, že k nim bude na věky milosrdný.“ (aiōn g165)
56 E Maria ficou com ela quase três meses, e depois voltou para sua casa.
Marie pobyla u Alžběty asi tři měsíce a pak se vrátila domů.
57 E completou-se para Isabel o tempo de dar à luz, e teve um filho.
Přišel Alžbětin čas a narodil se jí syn.
58 E os seus vizinhos e parentes ouviram que tinha Deus usado para com ela de grande misericórdia, e alegraram-se com ela.
Všichni sousedé a příbuzní se radovali, že ji Bůh tak obšťastnil.
59 E aconteceu que, ao oitavo dia, vieram circuncidar o menino, e lhe chamavam Zacarias, do nome de seu pai.
Sešli se osmého dne, kdy podle zákona bývali chlapci obřezáváni. Všichni předpokládali, že dítě se bude jmenovat po otci Zachariáš.
60 E, respondendo sua mãe, disse: Não, porém será chamado João.
Alžběta však chtěla, aby se jmenoval Jan.
61 E disseram-lhe: ninguém há na tua parentela que se chame por este nome.
Namítali: „Ale vždyť se tak ve vaší rodině nikdo nejmenoval.“
62 E perguntaram por acenos ao pai como queria que lhe chamassem.
Žádali, aby se k tomu vyjádřil otec.
63 E, pedindo ele uma taboinha de escrever, escreveu, dizendo: O seu nome é João. E todos se maravilharam.
Ten vzal tabulku a k překvapení všech napsal: „Jeho jméno je Jan.“
64 E logo a boca se lhe abriu, e a língua se lhe soltou; e falava, louvando a Deus.
A tehdy se jeho ústa zase otevřela a prvními slovy děkoval Bohu.
65 E veio temor sobre todos os seus circunvizinhos, e em todas as montanhas da Judeia foram divulgadas todas estas coisas.
Užaslí sousedé pochopili, že se tu děje něco mimořádného, a zpráva o tom se roznesla po judských horách.
66 E todos os que as ouviam as conservavam em seus corações, dizendo: Quem será pois este menino? E a mão do Senhor estava com ele.
Kdo ji slyšel, uvažoval, co s tím dítětem Bůh zamýšlí. Všichni viděli, že ho provází Boží moc.
67 E Zacarias, seu pai, foi cheio do Espírito Santo, e profetizou, dizendo:
Duch svatý vnukl Zachariášovi tato prorocká slova:
68 Bendito o Senhor Deus de Israel, porque visitou e remiu o seu povo,
„Chvála Pánu, Bohu Izraele, že přichází svému lidu na pomoc a vysvobozuje ho.
69 E nos levantou uma salvação poderosa na casa de David seu servo,
Posílá nám mocného Zachránce z rodu krále Davida,
kterého již dávno ústy svých proroků ohlašoval. (aiōn g165)
71 Que nos livraria dos nossos inimigos e da mão de todos os que nos aborrecem;
Ten nás vytrhne z rukou nepřátel a všech, kteří nás nenávidí.
72 Para manifestar misericórdia a nossos pais, e lembrar-se do seu santo concerto,
Dnes se Bůh láskyplně přiznává k našim otcům a ke své smlouvě s nimi.
73 E do juramento que jurou a Abraão nosso pai,
Vždyť se zavázal Abrahamovi, že jednou budeme sloužit Bohu po celý život, zbaveni útlaku a strachu, očištěni a poslušni. A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího. Připravíš cestu Božímu Synu: Lidem budeš ohlašovat, že je přichází zachránit a odpustit jim všechna provinění. V něm k nám přichází Bůh plný slitovné lásky. Slunce spásy již vychází,
74 De conceder-nos que, libertados da mão de nossos inimigos, o serviríamos sem temor,
75 Em santidade e justiça perante ele, todos os dias da nossa vida.
76 E tu, ó menino, serás chamado profeta do altíssimo, porque as de ir adiante da face do Senhor, a preparar os seus caminhos;
77 Para dar ao seu povo conhecimento da salvação, na remissão dos seus pecados;
78 Pelas entranhas da misericórdia do nosso Deus, com que o Oriente do alto nos visitou;
79 Para alumiar aos que estão assentados em trevas e sombra de morte; a fim de dirigir os nossos pés pelo caminho da paz.
aby zazářilo všem, kdo žijí ve tmách a ve stínu smrti, a osvítilo nám cestu ke smíření s Bohem!“
80 E o menino crescia, e se robustecia em espírito. E esteve nos desertos até ao dia em que havia de mostrar-se a Israel.
Chlapec Jan se dobře rozvíjel tělesně i duševně. Později odešel na poušť, kde žil v ústraní až do chvíle, kdy vystoupil se svým poselstvím před veřejností.
