Efeserne 5
1 Bli derfor Guds efterfølgere som hans elskede barn,
Jednejte podle Božího příkladu a jako milované děti napodobujte svého Otce.
2 og vandre i kjærlighet, likesom Kristus elsket eder og gav sig selv for oss som en gave og et offer, Gud til en velbehagelig duft.
Mějte k lidem takovou lásku, jakou má Kristus k vám: sám sebe obětoval Bohu za vaše hříchy. Z takové lásky se Bůh těší.
3 Men utukt og all urenhet og havesyke må ikke engang nevnes iblandt eder, således som det sømmer sig for hellige,
Chamtivost, jakékoliv výstřednosti – a pohlavní zvlášť – ať vám nepřijdou ani na mysl, jak se sluší na Boží děti.
4 heller ikke skamløs ferd og dårlig snakk eller lettferdig tale, som alt sammen er utilbørlig, men heller takksigelse.
Stejně tak oplzlé vtipy, vulgární řeči a sprosté historky křesťanovi nesluší; naše ústa mají chválit Boha!
5 For dette vet og skjønner I at ingen horkarl eller uren eller havesyk, som er en avgudsdyrker, har arv i Kristi og Guds rike.
Pamatujte si, že do nového světa, kde vládne Bůh, nevstoupí žádný sprosťák ani nemrava, ba ani lakomec, který je ve své podstatě modlář, protože věcem dává přednost před Bohem.
6 La ingen dåre eder med tomme ord! for på grunn av disse ting kommer Guds vrede over vantroens barn;
Nenechte si namluvit, že to není nic tak strašného. Boží hněv proti lidem tohoto druhu je a bude hrozný!
7 ha derfor ikke noget med dem å gjøre!
Proto se od nich držte co nejdál.
8 For I var fordum mørke, men nu er I lys i Herren; vandre som lysets barn -
Kdysi byla i ve vašem srdci tma, ale teď tam září Boží světlo
9 for lysets frukt viser sig i all godhet og rettferdighet og sannhet -
a vaše vystupování to musí dokazovat. To světlo vás přece vede k dobrotě, spravedlnosti a pravdě.
10 idet I prøver hvad som er velbehagelig for Herren,
Zkoumejte, co se líbí Pánu,
11 og ha intet å gjøre med mørkets ufruktbare gjerninger, men refs dem heller!
a nepodílejte se na činech zplozených tmou, naopak – pranýřujte je.
12 For det som lønnlig drives av dem, er skammelig endog å si;
Vždyť člověku je hanba o tom i mluvit, co všechno se potají páchá.
13 men når det refses, blir det alt åpenbaret av lyset; for alt som blir åpenbaret, er lys.
Ale když se na ty věci veřejně posvítí, jejich pravá podstata se ozřejmí.
14 Derfor sier Skriften: Våkn op, du som sover, og stå op fra de døde, og Kristus skal lyse for dig.
Proto se říká: „Probuď se, ospalče, vstaň z mrtvých a zazáří ti Kristus.“
15 Se derfor til hvorledes I kan vandre varlig, ikke som uvise, men som vise,
Dávejte si dobrý pozor na to, jak žijete. Nebuďte lehkomyslní, ale moudří.
16 så I kjøper den beleilige tid; for dagene er onde.
Doba je vážná, a proto nejednejte bezmyšlenkovitě, ale ve všem se snažte rozpoznat a vyplnit Boží vůli.
17 Derfor, vær ikke dårer, men forstå hvad Herrens vilje er!
18 Og drikk eder ikke drukne av vin, for i det er der ryggesløshet, men bli fylt av Ånden,
Neholdujte alkoholu, číhá v něm mnohé nebezpečí,
19 så I taler til hverandre med salmer og lovsanger og åndelige viser, og synger og leker for Herren i eders hjerter,
raději se nechte naplnit Duchem Božím. Ve vzájemných rozhovorech si připomínejte slova žalmů, chvalozpěvů a duchovních písní.
20 og alltid sier Gud og Faderen takk for alle ting i vår Herre Jesu Kristi navn,
Zpívejte Pánu, chvalte ho z celého srdce a za všechno děkujte Bohu Otci, jak to činil Ježíš Kristus, náš Pán.
21 og underordner eder under hverandre i Kristi frykt.
Podvolujte se jeden druhému, to dělá Kristu čest. Manželky, vy se svým mužům podřizujte stejně, jako by to byl Kristus;
22 I hustruer! underordne eder under eders egne menn som under Herren!
muž totiž vede ženu, jako Kristus vede své tělo – církev, pro jejíž záchranu sám zemřel. Proto má žena svého muže poslouchat, jako církev poslouchá Krista.
23 for mannen er hustruens hoved, likesom Kristus er menighetens hoved, han som er sitt legemes frelser.
24 Men likesom menigheten underordner sig under Kristus, således skal også hustruene underordne sig under sine menn i alle ting.
25 I menn! elsk eders hustruer, likesom Kristus elsket menigheten og gav sig selv for den,
A vy, manželé, mějte své ženy rádi tak, jako Kristus miloval svou církev,
26 for å hellige den, idet han renset den ved vannbadet i ordet,
když pro ni obětoval život,
27 forat han selv kunde fremstille menigheten for sig i herlighet, uten plett eller rynke eller noget sådant, men at den kunde være hellig og ulastelig.
aby ji učinil svatou a čistou Božím slovem a vodou při křtu. Tím si ji připravil slavnou, bez poskvrny a vrásky, svatou a bez kazu.
28 Så er mennene skyldige å elske sine hustruer som sine egne legemer. Den som elsker sin hustru, elsker sig selv;
Tak by měl zacházet i muž se svou manželkou a milovat ji jako vlastní tělo. Protože oba jsou teď jedním tělem, prokazuje milující manžel lásku sám sobě!
29 ingen har jo nogensinne hatet sitt eget kjød, men han før og varmer det, likesom Kristus gjør med menigheten;
Nikdo přece nemá své tělo v nenávisti, ale s láskou o ně pečuje, stejně jako Kristus pečuje o tělo církve, jehož jsme údy.
30 for vi er hans legemes lemmer.
31 Derfor skal mannen forlate far og mor og holde sig til sin hustru, og de to skal være ett kjød.
Že muž a jeho manželka tvoří jedno tělo, říká jasně Písmo: „Proto muž, když se ožení, připojí se ke své ženě a stanou se jednou bytostí.“
32 Denne hemmelighet er stor; men jeg tenker hermed på Kristus og på menigheten.
Je to snad těžké k pochopení ale takovým způsobem jsme i my částmi Kristova těla.
33 Dog, også I skal elske, enhver sin hustru som sig selv, og hustruen skal ha ærefrykt for sin mann.
Proto znovu říkám: muž má svou ženu milovat jako sebe sama a žena má svého manžela mít v úctě.
