< न्यायकर्ताहरू 2 >
1 परमप्रभुका दूत गिलगालबाट माथि बोकीममा गए, र भने, “मैले तिमीहरूलाई मिश्रदेशबाट ल्याएँ, र तिमीहरूका पुर्खाहरूलाई दिन्छु भनी मैले प्रतिज्ञा गरेको देशमा ल्याएँ । मैले भनें, ‘तिमीहरूसँगको मेरो करारलाई म कहिल्यै तोड्नेछैनँ ।
Hina Gode Ea a: igele dunu da Giliga: le fisili Bougimi sogega asili, Isala: ili dunuma amane sia: i, “Na da dili Idibidi sogega esalu amo fisili masa: ne samogele, oule asili, soge amo Na da dilia aowalali ilima imunu ilegele sia: i, amoga oule asi. Na da amane sia: i, ‘Na da gousa: su hou dilima hamoi, amo hamedafa yolesimu.
2 यस देशमा बस्नेहरूसँग तिमीहरूले कुनै करार गर्नुहुँदैन । तिमीहरूले तिनीहरूका वेदीहरू भत्कानुपर्छ ।’ तर तिमीहरूले मेरो आज्ञा पालन गरेका छैनौ । तिमीहरूले यो के गरेका छौ?
Be dilia gousa: su eno Ga: ina: ne soge fi dunuma maedafa hamoma. Ilia oloda amo dilia mugululi wadela: lesima.’ Be dilia da Na sia: hamedafa nabasu.
3 यसैले म अब भन्छु, ‘तिमीहरूको अगिबाट म कनानीहरूलाई बाहिर निकाल्नेछैनँ, तर तिनीहरू तिमीहरूका वरिपरिका काँढाहरू हुनेछन्, र तिनीहरूका देवताहरू तिमीहरूका निम्ति पासो बन्नेछन् ।’”
Amaiba: le, dilia da gusuba: i ahoasea, Na da amo dunu gadili hame sefasimu. Ilia da dilima ha laiwane esalumu, amola ilia ogogole ‘gode’ liligi ilima nodone sia: ne gadosu hou da fedege sia: agoane dilima sani dialumu.”
4 जब परमप्रभुका दूतले यी वचन इस्राएलका सबै मानिसलाई भने, तब मानिसहरू चिच्चाए र रोए ।
A: igele dunu da amo sia: sia: beba: le, Isala: ili dunu huluane da dinanu.
5 तिनीहरूले त्यस ठाउँलाई बोकीम नाउँ दिए । त्यहाँ तिनीहरूले परमप्रभुको निम्ति बलिदान चढाए ।
Amaiba: le, ilia da amo sogega Bougimi (disu) dio asuli. Amogawi, ilia da Hina Godema gobele salasu hamosu.
6 अब यहोशूले मानिसहरूलाई आ-आफ्नो बाटोमा पठाएका थिए, इस्राएलका मानिसहरू आ-आफ्नो जमिनमाथि अधिकार गर्न ती ठाउँहरूमा गए ।
Yosiua da Isala: ili dunu asunasili, ilia da afae afae amo sogebi ilima ilegei, amo gesowale fimusa: asi.
7 यहोशू र तिनीपछि पनि बाँचेका धर्म-गुरुहरू जसले परमप्रभुले इस्राएलको निम्ति गर्नुभएका सबै महान् कामलाई देखेका थिए, तिनीहरूले आफ्नो जीवनकालभरि नै परमप्रभुको सेवा गरे ।
Yosiua da esalea, amola e da bogoloba, ouligisu dunu da ilia siga Hina Gode Ea Isala: ili fidimusa: gasa bagade hou ba: i, amo dunu amola esalea, Isala: ili dunu da Hina Godema fa: no bobogei.
8 परमप्रभुका सेवक नूनका छोरा यहोशूको ११० वर्षको उमेरमा मृत्यु भयो ।
Amalalu, Hina Gode ea hawa: hamosu dunu Yosiua (Nane egefe) da ea esalu ode110amo gidigisia, bogoi dagoi.
9 तिनीहरूले उनलाई गाश पर्वतको उत्तरपट्टि, एफ्राइमको पहाडी देश, तिम्नथ-हेरेसमा उनको अधिकारमा दिइएको जमिनको सिमानाभित्र गाडे ।
Ilia da ea da: i hodo amo hihima ilegei soge amoga uli dogone sali. Amo soge da Dimina: de Sila moilai Ifala: ime agolo soge ganodini, Ga: ia: sie Goumi amoga gagoe (north) dialu.
10 त्यस पुस्ताका सबै जना आफ्ना पुर्खाहरूसँगै मिले । तिनीहरू पछि परमप्रभु र उहाँले इस्राएलको निम्ति गर्नुभएका कामको बारेमा जानकारी नभएका अर्को पुस्ता खडा भयो ।
Amo musa: fifi misi dunu huluanedafa da bogogia: i dagoi. Amola fa: no fifi misi dunu ilia da Hina Gode Ea gasa bagade Isala: ili dunuma fidi amo gogolei, amola Hina Gode hamedafa dawa: i.
11 इस्राएलका मानिसहरूले परमप्रभुको दृष्टिमा जे कुरा दुष्ट थियो त्यही गरे र तिनीहरूले बाल देवताको सेवा गरे ।
Amalalu, Isala: ili dunu da Godema wadela: le hamoi. Ilia da ogogosu ‘gode’ liligi ilia dio amo Ba: ile ilima fa: no bobogesu.
12 तिनीहरूलाई मिश्रदेशबाट बाहिर निकालेर ल्याउनुहुने तिनीहरूका पुर्खाहरूका परमप्रभु परमेश्वरसँग तिनीहरूले सम्बन्ध तोडे । तिनीहरूले अन्य देवताहरू, तिनीहरूका वरिपरि भएका मानिसहरूका देवताहरूलाई पछ्याए, र तिनीहरूलाई उनीहरूलाई ढोगे । तिनीहरूले परमप्रभुलाई क्रोधित बनाए किनभने,
Hina Gode, amo da ilia aowalalia Gode, amola E da ili Idibidi sogega fisili masa: ne asunasi. Be ilia da Hina Gode yolesili, amo hame lalegagui dunu ilia soge ganodini esalu, amo ilia ‘gode’ liligi amoma nodone sia: ne gadosu. Ilia da amo ogogosu ‘gode’ liligi ilima dawa: le begudubiba: le, Hina Gode da ougi bagade ba: i.
13 तिनीहरू परमप्रभुबाट टाढा भए, र बाल तथा अश्तोरेत देवताको पुजा गरे ।
Ilia da Hina Godema nodone sia: ne gadosu hou fisili, Ba: ile amola A: sadalode ogogosu ‘gode’ amoma fa: no bobogei.
14 परमप्रभुको क्रोध इस्राएलको विरुद्धमा दन्कियो, र उहाँले तिनीहरूलाई तिनीहरूका धन-सम्पत्ति लुट्ने लुटेराहरूकहाँ सुम्पनुभयो । उहाँले तिनीहरूलाई दासहरूझैं बेचिदिनुभयो र तिनीहरू वरिपरिबाट शत्रुहरूले घेरिए, यसरी तिनीहरूले आफ्ना शत्रुहरूबाट आफैलाई बचाउन सकेनन् ।
Amaiba: le Hina Gode da ougi bagade ba: i. Ilima ha lai dunu da ilima doagala: musa: amola ilia liligi wamolamusa: manoba, Hina Gode da ilia logo hame hedofai. E da Isala: ili dunu hame fidibiba: le, ilia ha lai dunu da ilima sisiga: le disi, amo da ili hasalasi. Isala: ili dunu da ilima bu gegemu hamedeiwane ba: i.
15 जहाँ-जहाँ इस्राएल युद्धको निम्ति गए, परमप्रभुले तिनीहरूलाई प्रतिज्ञा गर्नुभएझैँ तिनीहरूलाई परास्त गर्नको निम्ति उहाँको हात तिनीहरूको विरुद्ध थियो, र तिनीहरू अत्यन्तै सकसमा परे ।
Hina Gode Ea sia: i defele, ilia da gegemusa: ahoanoba, Hina Gode da ilima gegebe ba: i. Ilia da se bagade nabi.
16 त्यसपछि परमप्रभुले न्यायकर्ताहरू खडा गर्नुभयो, जसले तिनीहरूका धन-सम्पत्ति लुट्नेहरूका हातबाट तिनीहरूलाई बचाए ।
Amalalu, Hina Gode da bisisu dunu Isala: ili dunuma i. Bisisu dunu da gasa bagade gegebeba: le, ilia da Isala: ili dunu ilia ha lai dunu ilima gaga: i.
17 तापनि तिनीहरूले आफ्ना न्यायकर्ताहरूका कुरा सुनेनन् । तिनीहरू परमप्रभुप्रति विश्वासहीन भए र आफूलाई वेश्याहरूझैं अन्य देवताहरूकहाँ सुम्पे र तिनीहरूको पुजा गरे । परमप्रभुका आज्ञाहरू पालन गर्ने तिनीहरूका पुर्खाहरूले जिएका मार्गबाट तिनीहरू चाँडै नै तर्केर गए र आफ्ना पुर्खाहरूले झैं तिनीहरूले गरेनन् ।
Be Isala: ili dunu da ilia bisisu dunu sia: hame nabasu. Ilia Hina Gode Ea hou fisili, eno ‘gode’ liligi ilima hawa: hamosu. Ilia aowalali eda ilia da Hina Gode Ea sema amoma fa: no bobogesu. Be gaheabolo fi dunu da amo hou hedolowane yolesi.
18 जब परमप्रभुले तिनीहरूका निम्ति न्यायकर्ताहरू खडा गर्नुभयो, ती न्यायकर्ताहरू बाँचुन्जेल परमप्रभुले तिनीहरूलाई सहायता गर्नुभयो र तिनीहरूका शत्रुहरूका हातबाट तिनीहरूलाई बचाउनुभयो । तिनीहरूलाई अत्याचार गर्ने र कष्ट दिनेहरूका कारणले तिनीहरूले चित्कार गर्दा परमप्रभुले तिनीहरूमाथि दया देखाउनुभयो ।
Eso bagohame, Hina Gode da Isala: ili dunuma bisisu iasu. Amo bisisu dunu da esalea, Hina Gode da e fidibiba: le, Isala: ili dunu ilia ha lai dunu ilima gaga: i. Hina Gode da ilia se nabasu amola gogonomasu amo nababeba: le, E da ilima asigiba: le, ili gaga: i.
19 तर न्यायकर्ता मरेपछि, तिनीहरू खराब बाटोतर्फ लाग्थे र तिनीहरूका पुर्खाहरूले गरेकाभन्दा पनि भ्रष्ट कामहरू गर्थे । तिनीहरू अन्य देवताहरूको सेवा गर्न र तिनीहरूको पुजा गर्न तिनीहरूको पछि लाग्थे । तिनीहरूले आफ्ना कुनै पनि दुष्ट काम वा तिनीहरूका हठी चालहरूलाई त्याग्न इन्कार गरे ।
Be bisisu da bogoloba, Isala: ili dunu da ilia musa: wadela: i hou amoma sinidigili, ilia wadela: i hou da ilia ada ilia wadela: i hou baligisu. Ilia da ogogosu ‘gode’ ilima nodone sia: ne gadosu, amola hawa: hamosu. Ilia da musa: wadela: i hou hamedafa yolesi.
20 परमप्रभुको क्रोध इस्राएलको विरुद्धमा दन्कियो । उहाँले भन्नुभयो, “यस जातिले मैले तिनीहरूका पुर्खालाई दिएको मेरा करारका शर्तहरूलाई तोडेका हुनाले र तिनीहरूले मेरा आज्ञा पालन नगरेका हुनाले,
Amo ba: beba: le, Hina Gode da Isala: ili fi ilima ougi bagade ba: lalu, amane sia: i, “Amo dunu da gousa: su amo Na da ilia aowalali ilima noga: le nabima: ne sia: i, amo ilia da Na sia: hame nababeba: le, wadela: lesi dagoi.
21 यहोशू मृत्यु हुँदा, त्यसले बाँकी छोडेका सबै जातिलाई म अबदेखि उसो तिनीहरूका सामुबाट धपाउनेछैनँ ।
Amaiba: le, dunu fi da Yosiua esalebe eso amoga, Ga: ina: ne soge ganodini ba: i, amo Na da gadili hame sefasimu.
22 इस्राएलका मानिसहरू आफ्ना पुर्खाहरूले झै परमप्रभुको मार्गलाई पछ्याएर ती मार्गमा हिंड्नेछन् या छैनन् भनेर जाँच्नको निम्ति म यसो गर्नेछु ।”
Na da wali esalebe Isala: ili dunu da ilia aowalali defele Nama fa: no bobogema: bela: ? amo adoba: ma: ne, Na da ilima ha lai dunu Ga: ina: ne soge ganodini fima: ne yolesimu.”
23 यसकारण परमप्रभुले ती जातिहरूलाई छोडिदिनुभयो र तिनीहरूलाई तुरुन्तै धपाउनुभएन र यहोशूको हातमा सुम्पनुभएन ।
Amaiba: le, amo dunu fi da Isala: ili soge ganodini bu esaloma: ne, Hina Gode da logo doasi dagoi. Hina Gode Ea hamobeba: le, Yosiua da amo dunuma hame hasali, amola Yosiua da bogoloba, Hina Gode da amo dunu gadili hame sefasi.