Whakatauki 28
1 E rere ana te hunga kino i te mea kahore he kaiwhai: ko te tangata tika ano ia, ano he raiona te maia.
Utíkají bezbožní, ač jich žádný nehoní, ale spravedliví jako mladý lev smělí jsou.
2 He he no tetahi whenua i tokomaha ai ona rangatira; na kia ai he tangata e mahara ana, e matau ana, ka mau roa ai tona ahua.
Pro přestoupení země mnoho knížat jejích, ale pro člověka rozumného a umělého trvánlivé bývá panování.
3 Ko te tangata rawakore e tukino ana i nga ware, ko tona rite kei te ua ta e kore ai te kai.
Muž chudý, kterýž utiská nuzné, podoben jest přívalu zachvacujícímu, za čímž nebývá chleba.
4 Ko te hunga e whakarere ana i te ture, he whakamoemiti ta ratou ki te tangata kino: ko ta nga kaipupuri ia o te ture he ngangare ki a ratou.
Kteří opouštějí zákon, chválí bezbožného, ale kteříž ostříhají zákona, velmi jsou jim na odpor.
5 E kore te hunga kino e mohio ki te whakawa: ko te hunga ia e rapu ana i a Ihowa, ka mohio ratou ki nga mea katoa.
Lidé zlí nesrozumívají soudu, ti pak, kteříž hledají Hospodina, rozumějí všemu.
6 He pai ki te rawakore e haere ana i runga i tona tapatahi, i te tangata he parori ke ona ara, ahakoa he whai taonga ia.
Lepší jest chudý, kterýž chodí v upřímnosti své, než převrácený na kterékoli cestě, ačkoli jest bohatý.
7 Ko te tangata e pupuri ana i te ture, he tamaiti mohio ia; engari ko te tangata whakahoa ki te hunga kakai, ka whakama tona papa i a ia.
Kdo ostříhá zákona, jest syn rozumný; kdož pak s žráči tovaryší, hanbu činí otci svému.
8 Ko te tangata e whakanui ana i ona rawa ki te moni whakatupu, ki te whakapiki utu, e kohia ana e ia era ma te tangata e atawhaitia ai te rawakore.
Kdo rozmnožuje statek svůj lichvou a úrokem, shromažďuje tomu, kdož by jej z milosti chudým rozděloval.
9 Ko te tangata e tahuri ke ana tona taringa, a kahore e rongo ki te ture, ko tana inoi nei ano he mea whakarihariha.
Kdo odvrací ucho své, aby neslyšel zákona, i modlitba jeho jest ohavností.
10 Ko te tangata i meinga ai te hunga tika kia kotiti ke ki te ara he, ka taka a ia ano ki tana ake poka: ka whiwhi ia te hunga ngakau tapatahi ki te pai.
Kdo zavodí upřímé na cestu zlou, do jámy své sám vpadne, ale upřímí dědičně obdrží dobré.
11 Ki te whakaaro a te tangata taonga he nui tona whakaaro mohio; otiia e rapua ana tana e te rawakore whai whakaaro.
Moudrý jest u sebe sám muž bohatý, ale chudý rozumný vystihá jej.
12 Nui atu te ataahua, ina koa te hunga tika: engari ki te ara te hunga kino, ka huna nga tangata i a ratou.
Když plésají spravedliví, velmi to pěkně sluší; ale když povstávají bezbožní, vyhledáván bývá člověk.
13 Ko te tangata e hipoki ana i ona he, e kore tana e kake; ko te tangata ia e whaki ana, a e whakarere ana, ka tohungia.
Kdo přikrývá přestoupení svá, nepovede se jemu šťastně; ale kdož je vyznává a opouští, milosrdenství důjde.
14 Ka hari te tangata e wehi tonu ana: ko te tangata ia e whakapakeke ana i tona ngakau, ka taka ki te kino.
Blahoslavený člověk, kterýž se strachuje vždycky; ale kdož zatvrzuje srdce své, upadne ve zlé.
15 E rite ana ki te raiona e hamama ana, ki te pea e kopikopiko ana, te tangata kino e kingi ana ki te iwi rawakore.
Lev řvoucí a nedvěd hladovitý jest panovník bezbožný nad lidem nuzným.
16 Ko te rangatira kore whakaaro he nui ano tana tukino: ko te tangata ia e kino ana ki te apo ka roa ona ra.
Kníže bez rozumu bývá veliký dráč, ale kdož v nenávisti má mrzký zisk, prodlí dnů.
17 Ko te tangata e waha ana i te toto o te tangata, ka rere ia ki roto ki te rua; kaua tetahi e pupuri i a ia.
Èlověka, kterýž násilí činí krvi lidské, ani nad jamou, když utíká, žádný ho nezadrží.
18 Ko te tangata he tapatahi nei te haere, ka ora: ko te tangata ia he parori ke ona ara, hinga tonu iho.
Kdo chodí upřímě, zachován bude, převrácený pak na kterékoli cestě padne pojednou.
19 Ko te tangata e ngaki ana i tona oneone, ka makona i te taro; ko te tangata ia e whai ana i te hunga wairangi, ka whiwhi nui ki te rawakore.
Kdo dělá zemi svou, nasycen bývá chlebem; ale kdož následuje zahalečů, nasycen bývá chudobou.
20 Ko te tangata pono, ka nui nga manaaki mona: ko te tangata ia e hikaka ana ki te mea taonga, e kore ia e kore te whiwhi i te he.
Muž věrný přispoří požehnání, ale kdož chvátá zbohatnouti, nebývá bez viny.
21 Ko te whakapai kanohi ehara i te mea pai: ehara ano hoki i te mea pai kia he te tangata mo te kongakonga taro.
Přijímati osobu není dobré; nebo mnohý pro kus chleba neprávě činí.
22 Ko te tangata he kino tona kanohi e takare tonu ana ki te taonga; kahore hoki ia e whakaaro ka tae mai te kore o te rawa ki a ia.
Èlověk závistivý chvátá k statku, nic nevěda, že nouze na něj přijde.
23 Ko te tangata i riria ai te he o tetahi ka nui atu te manako ki a ia i muri iho, i te manako ki te tangata i whakapati nei tona arero.
Kdo domlouvá člověku, potom spíše milost nalézá nežli ten, kterýž lahodí jazykem.
24 Ko te tangata e pahua ana i tona papa, i tona whaea, a e ki ana, Ehara i te he; he hoa ia no te kaiwhakangaro.
Kdo loupí otce svého a matku svou, a říká, že to není žádný hřích, tovaryš jest vražedlníka.
25 Ko ta te tangata ngakau apo he whakapatari pakanga: ko te tangata ia e okioki ana ki a Ihowa ka tetere.
Vysokomyslný vzbuzuje svár, ale kdo doufá v Hospodina, hojnost míti bude.
26 He kuware te tangata e whakawhirinaki ana ki tona ake ngakau: ko te tangata ia e haere ana i runga i te whakaaro nui, ka mawhiti.
Kdo doufá v srdce své, blázen jest; ale kdož chodí moudře, pomůže sobě.
27 Ko te tangata e hoatu ana ki te rawakore, e kore ia e hapa; ko te tangata ia e kaupare ana i ona kanohi, ka maha nga kanga mona.
Kdo dává chudému, nebude míti žádného nedostatku; kdož pak zakrývá oči své, bude míti množství zlořečení.
28 Ka ara te hunga kino, ka huna nga tangata i a ratou: na ki te ngaro ratou, ka tupu te hunga tika.
Když povstávají bezbožní, skrývá se člověk; ale když hynou, rozmnožují se spravedliví.
