സദൃശവാക്യങ്ങൾ 6
1 ൧ മകനേ, കൂട്ടുകാരനു വേണ്ടി നീ ജാമ്യം നില്ക്കുകയോ അന്യനുവേണ്ടി കൈയടിച്ച് ഉറപ്പ് നൽകുകയോ ചെയ്തിട്ടുണ്ടെങ്കിൽ,
Synu můj, slíbil-lis za přítele svého, podal-lis cizímu ruky své,
Zapleten jsi slovy úst svých, jat jsi řečmi úst svých.
3 ൩ ആകയാൽ മകനേ, ഇത് ചെയ്യുക; നിന്നെത്തന്നെ വിടുവിക്കുക; കൂട്ടുകാരന്റെ കൈകളിൽ നീ അകപ്പെട്ടുപോയല്ലോ; നീ ചെന്ന്, താണുവീണ് കൂട്ടുകാരനോട് മുട്ടിപ്പായി അപേക്ഷിക്കുക.
Učiniž tedy toto, synu můj, a vyprosť se, poněvadžs se dostal v ruku přítele svého. Jdi, pokoř se, a probuď přítele svého.
Nedej usnouti očím svým, a zdřímati víčkám svým.
5 ൫ മാൻ നായാട്ടുകാരന്റെ കൈയിൽനിന്നും പക്ഷി വേട്ടക്കാരന്റെ കൈയിൽനിന്നും എന്നപോലെ നീ നിന്നെത്തന്നെ വിടുവിക്കുക,
Vydři se jako srna z ruky, a jako pták z ruky čižebníka.
Jdi k mravenci, lenochu, shlédni cesty jeho, a nabuď moudrosti.
Kterýž nemaje vůdce, ani správce, ani pána,
Připravuje v létě pokrm svůj, shromažďuje ve žni potravu svou.
Dokudž lenochu ležeti budeš? Skoro-liž vstaneš ze sna svého?
Maličko pospíš, maličko zdřímeš, maličko složíš ruce, abys poležel,
V tom přijde jako pocestný chudoba tvá, a nouze tvá jako muž zbrojný.
Èlověk nešlechetný, muž nepravý chodí v převrácenosti úst.
Mhourá očima svýma, mluví nohama svýma, ukazuje prsty svými.
Převrácenost všeliká jest v srdci jeho, smýšlí zlé všelikého času, sváry rozsívá.
A protož v náhle přijde bída jeho, rychle setřín bude, a nebudeť uléčení.
Těchto šesti věcí nenávidí Hospodin, a sedmá ohavností jest duši jeho:
Očí vysokých, jazyka lživého, a rukou vylévajících krev nevinnou,
Srdce, kteréž ukládá myšlení nepravá, noh kvapných běžeti ke zlému,
Svědka lživého, mluvícího lež, a toho, jenž rozsívá různice mezi bratřími.
Ostříhejž, synu můj, přikázaní otce svého, a neopouštěj naučení matky své.
Přivazuj je k srdci svému ustavičně, a k hrdlu svému je připínej.
22 ൨൨ നീ നടക്കുമ്പോൾ അത് നിനക്ക് വഴികാണിക്കും. നീ ഉറങ്ങുമ്പോൾ അത് നിന്നെ കാക്കും; നീ ഉണരുമ്പോൾ അത് നിന്നോട് സംസാരിക്കും.
Kamžkoli půjdeš, ono tě zprovodí, když spáti budeš, bude tě ostříhati, a když procítíš, bude s tebou rozmlouvati,
(Nebo přikázaní jest svíce, a naučení světlo, a cesta života jsou domlouvání vyučující),
Aby tě ostříhalo od ženy zlé, od úlisnosti jazyka ženy cizí.
Nežádejž krásy její v srdci svém, a nechať tě nejímá víčky svými.
26 ൨൬ വേശ്യാസ്ത്രീനിമിത്തം പുരുഷൻ പെറുക്കിത്തിന്നേണ്ടിവരും; വ്യഭിചാരിണി വിലയേറിയ ജീവനെ വേട്ടയാടുന്നു.
Nebo příčinou ženy cizoložné zchudl bys až do kusu chleba, anobrž žena cizoložná drahou duši ulovuje.
Může-liž kdo skrýti oheň v klíně svém, aby roucho jeho se nepropálilo?
Může-liž kdo choditi po uhlí řeřavém, aby nohy jeho se neopálily?
29 ൨൯ കൂട്ടുകാരന്റെ ഭാര്യയുടെ അടുക്കൽ ചെല്ലുന്നവൻ ഇങ്ങനെതന്നെ; അവളെ തൊടുന്ന ഒരുത്തനും ശിക്ഷ വരാതെയിരിക്കുകയില്ല.
Tak kdož vchází k ženě bližního svého, nebudeť bez viny, kdož by se jí koli dotkl.
Neuvozují potupy na zloděje, jestliže by ukradl, aby nasytil život svůj, když lační,
31 ൩൧ അവൻ പിടിക്കപ്പെട്ടാൽ അവൻ ഏഴിരട്ടി മടക്കിക്കൊടുക്കണം; തന്റെ വീട്ടിലെ വസ്തുവക ഒക്കെയും കൊടുക്കേണ്ടിവരാം;
Ač postižen jsa, navracuje to sedmernásobně, vším statkem domu svého nahražuje:
32 ൩൨ സ്ത്രീയോട് വ്യഭിചാരം ചെയ്യുന്നവനോ, ബുദ്ധിഹീനൻ; അങ്ങനെ ചെയ്യുന്നവൻ സ്വന്തപ്രാണനെ നശിപ്പിക്കുന്നു.
Ale cizoložící s ženou blázen jest; kdož hubí duši svou, tenť to činí;
Trápení a lehkosti dochází, a útržka jeho nebývá shlazena.
Nebo zůřivý jest hněv muže, a neodpouštíť v den pomsty.
35 ൩൫ അവൻ യാതൊരു നഷ്ടപരിഹാരവും സ്വീകരിക്കുകയില്ല; എത്ര സമ്മാനം കൊടുത്താലും അവൻ തൃപ്തിപ്പെടുകയുമില്ല.
Neohlídá se na žádnou záplatu, aniž přijímá, by i množství darů dával.
