Ohabolana 30
1 Ty fitaro’ i Agore, ana’ Ieake: onin-drehake, tinaro’ indatiy am’ Itiele, am’ Itiele naho i Okale:
Slova Agura, syna Jáke. Sepsání řečí muže toho k Itielovi, k Itielovi a Uchalovi.
2 Derendereñe te am’ondaty iabio iraho; tsy amako ty hilala’ ondaty,
Jistě žeť jsem hloupější nad jiné, tak že rozumnosti člověka obecného nemám,
3 mbore tsy nianarako ty hihitse, vaho tsy amako ty fahafohinañe i Masiñey.
Aniž jsem se naučil moudrosti, a umění svatých neumím.
4 Ia ty nionjom-b’an-dikerañe mb’eo vaho nizotso? Ia ty nahatontoñe o tiokeo an-taña’e mivokeñe? Ia ty nañolonkoloñe o ranoo an-tsaro’e ao? Ia ty nampijadoñe o hene olon-taneo? Ia ty tahina’e, naho ty tahinan’ana’e? Naho fohi’o!
Kdo vstoupil v nebe, i sstoupil? Kdo sebral vítr do hrstí svých? Kdo shrnul vody v roucho své? Kdo upevnil všecky končiny země? Které jméno jeho, a jaké jméno syna jeho, víš-li?
5 Fonga niventeñe o tsaran’ Añahareo; ie fikalañe amo mitsolok’ ama’eo.
Všeliká výmluvnost Boží přečištěná jest; onť jest štít doufajících v něho.
6 Ko tovoña’o o tsara’eo, fa ho trevohe’e, vaho ho zoeñe t’ie bodiake.
Nepřidávej k slovům jeho, aby tě nekáral, a byl bys ve lži postižen.
7 Roe ty raha ihalaliako ama’o; ko ifoneña’o ampara’ ty hivetrahako:
Dvou věcí žádám od tebe, neoslýchejž mne, prvé než umru:
8 Ahankaño amako ze vande naho haremborake, le ko atolots’ahy ndra hararahañe ndra varabey, fahano ahy ty anjarako,
Marnost a slovo lživé vzdal ode mne, chudoby neb bohatství nedávej mi, živ mne pokrmem vedlé potřeby mé,
9 tsy mone ho vontsin-draho vaho hitety Azo, ami’ty hoe: Ia ze o Iehovà zao? ke ho rarake iraho naho hampikametse, vaho hitera ty tahinan’ Añahareko.
Abych snad nasycen jsa, tě nezapřel, a neřekl: Kdo jest Hospodin? a abych zchudna, nekradl, a nebral naprázdno jména Hospodina Boha svého.
10 Ko fosà’o ami’ty tompo’e ty mpitoroñe, kera hamatse azo re, vaho ho voa-hakeo irehe.
Nesoč na služebníka před pánem jeho, aťby nezlořečil, a ty abys nehřešil.
11 Eo ty tariratse mitety an-drae, naho tsy mitata rene;
Jest pokolení, kteréž otci svému zlořečí, a matce své nedobrořečí.
12 ty taminga malio amo maso’eo fe mboe tsy nisasa ami’ty haleora’e,
Jest pokolení čisté samo u sebe, ačkoli od nečistot svých není obmyto.
13 ty tariratse mievoñevoñe amo maso’eo —akore ty fiandra’ o holi-maso’eo!
Jest pokolení, jehož vysoké jsou oči, a víčka jeho jsou vyzdvižená.
14 Eo ty taminga hanam-pibara ho famotsi’e naho meso ho vaza’e, hampibotsek’ o misotry an-tane atoio, naho o rarake am’ondatio.
Jest pokolení, jehož zubové jsou mečové, a třenovní zubové jeho nožové, k zžírání chudých na zemi a nuzných na světě.
15 Roe ty anake vave’ ty oletse, ‘meo, meo.’ Telo ty raha mitolom-piereñe: efatse ty tsy mahafivola ty hoe: ‘eneñe izay!’
Pijavice má dvě dcery říkající: Dej, dej. Tři věci nebývají nasyceny, anobrž čtyry, kteréž nikdy neřeknou: Dosti:
16 Tsy mahafivola ty hoe: ‘Soa izay’ ty tsikeokeoke, i beitsiterake, i tane tsy enen-dranoy, vaho ty afo (Sheol h7585)
Peklo a život neplodné, země též nebývá nasycena vodou, a oheň neříká: Dosti. (Sheol h7585)
17 Ty maso miteratera rae, tsy mete avoho-drene, ho tsimohe’ o koàke am-bavataneo, vaho habotse’ ty tsimalaho tora’e.
Oko, kteréž se posmívá otci, a pohrdá poslušenstvím matky, vyklubí krkavci potoční, aneb snědí je orličata.
18 Telo ty raha loho mahalatsa ahy, efatse ty tsy rendreko;
Tři tyto věci skryty jsou přede mnou, nýbrž čtyry, kterýchž neznám:
19 ty liam-bantio an-dindiñe eñe, ty lia’ ty mereñe an-damilamy eo, ty lala’ o sambo añivo riakeo, vaho ty sata’ ondaty ami’ty somondrara.
Cesty orlice v povětří, cesty hada na skále, cesty lodí u prostřed moře, a cesty muže při panně.
20 Zao ty satan-karapilo: Mihinañe re naho mamò-bava vaho manao ty hoe: ‘Izaho tsy nanao raty.’
Takováž jest cesta ženy cizoložné: Jí, a utře ústa svá, a dí: Nepáchala jsem nepravosti.
21 Ambane’ raha telo ty mampañezeñezeñe i taney, ambane’ ty efatse re tsy mahaleo:
Pode třmi věcmi pohybuje se země, anobrž pod čtyřmi, jichž nemůž snésti:
22 ambane’ i trètreke t’ie ty mpanjaka, vaho ty dagola, t’ie etsa-kaneñe,
Pod služebníkem, když kraluje, a bláznem, když se nasytí chleba;
23 ambane’ ty rakemba tsy kokoañe t’ie engaen-dahy, vaho ty anak-ampatañe mandova aman-drakemba’e.
Pod omrzalou, když se vdá, a děvkou, když dědičkou bývá paní své.
24 Efatse ty raha kede’ ty tane toy, songa mahihitse:
Ètyry tyto věci jsou malé na zemi, a však jsou moudřejší nad mudrce:
25 Foko tsy maozatse o vitikeo, fe halankañe’e ami’ty asara ty haneñe;
Mravenci, lid nesilný, kteříž však připravují v létě pokrm svůj;
26 fifokoa tsy fatratse o trandrakeo, fe mpandranjy traño am-bato ao;
Králíkové, lid nesilný, kteříž však stavějí v skále dům svůj;
27 tsy amam-panjàka o valalao, fe mirodo ki-pirimbo-ki-pirimboñe.
Krále nemají kobylky, a však vycházejí po houfích všecky;
28 Mete tsepahem-pitàñe ty tsàtsake, f’ie añ’anjombam-panjaka ao.
Pavouk rukama dělá, a bývá na palácích královských.
29 Telo ty raha midoegadoega: efatse ty mitoandratoandra:
Tři tyto věci udatně vykračují, anobrž čtyry, kteréž zmužile chodí:
30 ty liona, ie maozatse amo biby iabio, tsy eo ty itsolofiña’e;
Lev nejsilnější mezi zvířaty, kterýž neustupuje před žádným;
31 i akoholahiy, naho ty oselahy, vaho ty mpanjaka miatreke i valobohòn-dahindefo’ey.
Přepásaný na bedrách kůň neb kozel, a král, proti němuž žádný nepovstává.
32 Naho nanao hagegean-drehe nañonjom-batañe, ke nikilily, le tehafo am-pitàñe ty falie’o.
Jestliže jsi bláznil, vynášeje se, a myslil-lis zle, ruku na ústa polož.
33 Toe miova ho dibera ty ronono trobotroboeñe, naho mahatontom-piantsonañe te komondroeñe, vaho mampiforoforo haviñerañe t’ie troboeñe.
Kdo tluče smetanu, stlouká máslo, a stiskání nosu vyvodí krev, tak popouzení k hněvu vyvodí svár.
