Joba 36
1 Natovo’ i Eliho ty hoe:
Zatím přidal Elihu, a řekl:
2 Iheveo hey iraho le hitoroako te mbe aman-ko volañeñe hañonjonañe an’Andrianañahare.
Postrp mne maličko, a oznámímť šíře; neboť mám ještě, co bych za Boha mluvil.
3 Hitoha hilala tsietoitane añe iraho, tolorako havantañañe i Mpitsene ahiy.
Vynesu smysl svůj zdaleka, a stvořiteli svému přivlastním spravedlnost.
4 Toe aman-kila o entakoo; vaho ama’o i aman-kilala fonitsey.
V pravdě, žeť nebudou lživé řeči mé; zdravě smýšlejícího máš mne s sebou.
5 Inao maozatse t’i Andrianañahare, naho tsy mirihy; ie fatratse an-kaozaram-paharofoanañe.
Aj, Bůh silný mocný jest, aniž svých zamítá; silný jest, a srdce udatného.
6 Tsy tana’e ho veloñe o tsereheñeo, fe omei’e to ty tso-troke.
Neobživuje bezbožného, chudým pak k soudu dopomáhá.
7 Tsy asita’e amo vantañeo o fihaino’eo; fa ampiambesare’e ho nainai’e amo mpanjaka am-piambesa’eo, vaho onjone’e.
Neodvrací od spravedlivého očí svých, nýbrž s králi na stolici sází je na věky, i bývají zvýšeni.
8 Aa ie mirohy an-tsilisily, naho nivahoran-kasotriañe,
Pakli by poutami sevříni byli, zapleteni jsouce provazy ssoužení:
9 le itaroña’e o sata’ iareoo naho o fiolà’ iareoo, te mitakeboke.
Tudy jim v známost uvodí hřích jejich, a že přestoupení jejich se ssilila.
10 Sokafe’e hianatse o ravembiao, vaho lilie’e te hiambohoa’ iareo o tsy havokarañeo.
A tak otvírá sluch jejich, aby se napravili, anobrž mluví jim, aby se navrátili od nepravosti.
11 Ie mañaoñe naho mitoroñ’aze, le amam-bokatse ty higadoña’ o andro’eo vaho am-pierañerañañe o tao’eo.
Uposlechnou-li a budou-li jemu sloužiti, stráví dny své v dobrém, a léta svá v potěšení.
12 F’ie tsy mañaoñe, le ho zamanem-pibara, hiantantiritse tsy aman-kilala,
Pakli neuposlechnou, od meče sejdou, a pozdychají bez umění.
13 ie mañaja si-manty, tsy aman-Kàke an-troke; tsy mikaike olotse te rohiza’e.
Nebo kteříž jsou nečistého srdce, přivětšují hněvu, aniž k němu volají, když by je ssoužil.
14 Robak’ an-katora’e ty sandri’iareo, ty fiai’ iareo an-karapiloan-do.
Protož umírá v mladosti duše jejich, a život jejich s smilníky.
15 Haha’e am-pisotria’e ty misotry; anokafa’e ravembia i forekekeñey.
Vytrhuje, pravím, ssouženého z jeho ssoužení, a ty, jejichž sluch otvírá, v trápení.
16 Eka, tinao’e boak’ an-jitse irehe mb’an-tameañe tsy aman-tindry; naho lifo-tsafo’e ty hazotso am-pandambaña’o eo.
A tak by i tebe přenesl z prostředku úzkosti na širokost, kdež není stěsnění, a byl by pokojný stůl tvůj tukem oplývající.
17 F’ie nañeneke ty fizakañe o rati-tserekeo; fiihine’ ty zaka naho ty hatò.
Ale ty zasloužils, abys jako bezbožný souzen byl; soud a právo na tě dochází.
18 Itaò tsy hanigìk’ azo hañivañiva ty habosehañe, vaho apoho tsy hampitsile azo ty habeim-bokàñe.
Jistě strach, aby tě neuvrhl Bůh u větší ránu, tak že by jakkoli veliká výplaty mzda, tebe nevyprostila.
19 Hahatohañ’azo tsy ho am-poheke hao o vara’oo? ndra ze hene hafatraran-kaozara’o?
Zdaliž by sobě co vážil bohatství tvého? Jistě ani nejvýbornějšího zlata, ani jakékoli síly neb moci tvé.
20 Ko salalaeñe ty haleñe, ie aitoañe an-toe’e ondatio.
Nechvátejž tedy k noci, v kterouž odcházejí lidé na místo své.
21 Miambena, tsy hitoliha’o ty haratiañe; toe ie ty nijoboñe’o, fa tsy hasotriañe.
Hleď, abys se neohlédal na marnost, zvoluje ji raději, nežli ssoužení.
22 Inao! onjoñe’ ty haozara’e t’i Andrianañahare Ia ty mpañoke mañirinkiriñe Aze?
Aj, Bůh silný nejvyšší jest mocí svou. Kdo jemu podobný učitel?
23 Ia ty nanendre ty lala homb’e? Ia ty mahafivolañe ty hoe: Tsy soa o nanoe’oo?
Kdo jemu vyměřil cestu jeho? Kdo jemu smí říci: Èiníš nepravost?
24 Tiahio hey ty hañonjonañe o fitoloña’eo, o fisaboa’ ondatio.
Pamětliv buď raději, abys vyvyšoval dílo jeho, kteréž spatřují lidé,
25 Hene nahaisake ondatio; talakesa’ ondaty an-tsietoitaneo
Kteréž, pravím, všickni lidé vidí, na něž člověk patří zdaleka.
26 Inao! jabahinake t’i Andrianañahare, tsy taka’ ty hilalan-tika; tsy hay volilieñe ty ia’ o tao’eo.
Nebo Bůh silný tak jest veliký, že ho nemůžeme poznati, počet let jeho jest nevystižitelný.
27 Aonjo’e o pilipiton-dranoo; ampanjaria’e orañe i evoñey;
On zajisté vyvodí krůpěje vod, kteréž vylévají déšť z oblaků jeho,
28 Le ampikojojoahe’ o rahoñeo, hitsopatsopake, hañerek’ am’ondatio.
Když se rozpouštějí oblakové, a kropí na mnohé lidi.
29 Hete! Ia ty maharofoanañe ty fiboelea’ o rahoñeo? ty fangotroha’ i sokemitraha’ey?
(Anobrž vyrozumí-li kdo roztažení oblaků, a zvuku stánku jeho,
30 Oniño te ampivarakaihe’e ama’e o fitsipela’eo vaho ampoa’e ty vaha’ i riakey.
Jak rozprostírá nad ním světlo své, aneb všecko moře přikrývá?
31 Ie ro izaka’e ondatio; naho añeneña’e mahakama.
Skrze ty věci zajisté tresce lidi, a též dává pokrmu hojnost.
32 Safora’e helatse o fità’eo, naho lilie’e hitomboke.
Oblaky zakrývá světlo, a přikazuje mu ukrývati se za to, co je potkává.)
33 Mitalily aze i ampi’ey, amo añombeo t’ie ho avy.
Ohlašuje o něm zvuk jeho, též dobytek, a to hned, když pára zhůru vstupuje.
