Psalmorum 77

1 in finem pro Idithun psalmus Asaph voce mea ad Dominum clamavi voce mea ad Deum et intendit me

Přednímu kantoru z potomků Jedutunových, s Azafem, žalm. Hlas můj k Bohu, když volám, hlas můj k Bohu, aby ucha naklonil ke mně.

2 in die tribulationis meae Deum exquisivi manibus meis nocte contra eum et non sum deceptus rennuit consolari anima mea

V den ssoužení svého Pána hledal jsem, v noci ruce své rozprostíral jsem bez přestání, a nedala se potěšiti duše má.

3 memor fui Dei et delectatus sum exercitatus sum et defecit spiritus meus diapsalma

Na Boha zpomínal jsem a kormoutil se, přemyšloval jsem, a úzkostmi svírán byl duch můj. (Sélah)

4 anticipaverunt vigilias oculi mei turbatus sum et non sum locutus

Zdržoval jsi oči mé, aby bděly; potřín jsem byl, aniž jsem mluviti mohl.

5 cogitavi dies antiquos et annos aeternos in mente habui

I přicházeli mi na pamět dnové předešlí, a léta dávní.

6 et meditatus sum nocte cum corde meo exercitabar et scobebam spiritum meum

Rozpomínal jsem se v noci na zpěvy své, v srdci svém přemyšloval jsem, a zpytoval to duch můj, pravě:

7 numquid in aeternum proiciet Deus et non adponet ut conplacitior sit adhuc

Zdali na věky zažene Bůh? Nikdy-liž již více lásky neukáže?

8 aut in finem misericordiam suam abscidet a generatione in generationem

Zdali do konce přestane milosrdenství jeho? A konec vezme slovo od pokolení až do pokolení?

9 aut obliviscetur misereri Deus aut continebit in ira sua misericordias suas diapsalma

Zdali se zapomněl smilovávati Bůh silný? Zdaž zadržel v hněvě milosrdenství svá? (Sélah)

10 et dixi nunc coepi haec mutatio dexterae Excelsi

I řekl jsem: Toť jest má smrt. Ale učiníť proměnu pravice Nejvyššího.

11 memor fui operum Domini quia memor ero ab initio mirabilium tuorum

Rozpomínati se budu na skutky Hospodinovy, a připomínati sobě divné činy tvé, od starodávna.

12 et meditabor in omnibus operibus tuis et in adinventionibus tuis exercebor

A přemyšlovati o všelikém díle tvém, a o skutcích tvých mluviti.

13 Deus in sancto via tua quis deus magnus sicut Deus noster

Bože, svatá jest cesta tvá. Kdo jest silný, veliký, jako Bůh?

14 tu es Deus qui facis mirabilia notam fecisti in populis virtutem tuam

Ty jsi ten Bůh silný, jenž činíš divné věci; uvedl jsi v známost mezi národy sílu svou.

15 redemisti in brachio tuo populum tuum filios Iacob et Ioseph diapsalma

Vysvobodil jsi ramenem lid svůj, syny Jákobovy a Jozefovy. (Sélah)

16 viderunt te aquae Deus viderunt te aquae et timuerunt et turbatae sunt abyssi

Vidělyť jsou tě vody, Bože, viděly tě vody, a zstrašily se; pohnuly se také i hlubiny.

17 multitudo sonitus aquarum vocem dederunt nubes etenim sagittae tuae transeunt

Vydali povodně oblakové, vydala hřmot nebesa, ano i kameníčko tvé skákalo.

18 vox tonitrui tui in rota inluxerunt coruscationes tuae orbi terrae commota est et contremuit terra

Vznělo hřímání tvé po obloze, blýskání osvěcovalo okršlek zemský, pohybovala se a třásla země.

19 in mari via tua et semitae tuae in aquis multis et vestigia tua non cognoscentur

Skrze moře byla cesta tvá, a stezky tvé skrze vody veliké, a však šlepějí tvých nebylo znáti.

20 deduxisti sicut oves populum tuum in manu Mosi et Aaron

Vedl jsi jako stádo lid svůj skrze Mojžíše a Arona.