Ecclesiastes 7
1 melius est nomen bonum quam unguenta pretiosa et dies mortis die nativitatis
Lepší jest jméno dobré nežli mast výborná, a den smrti než den narození člověka.
2 melius est ire ad domum luctus quam ad domum convivii in illa enim finis cunctorum admonetur hominum et vivens cogitat quid futurum sit
Lépe jest jíti do domu zámutku, nežli jíti do domu hodování, pro dokonání každého člověka, a kdož jest živ, složí to v srdci svém.
3 melior est ira risu quia per tristitiam vultus corrigitur animus delinquentis
Lepší jest horlení nežli smích; nebo zůřivá tvář polepšuje srdce.
4 cor sapientium ubi tristitia est et cor stultorum ubi laetitia
Srdce moudrých v domě zámutku, ale srdce bláznů v domě veselí.
5 melius est a sapiente corripi quam stultorum adulatione decipi
Lépe jest slyšeti žehrání moudrého, nežli aby někdo poslouchal písně bláznů.
6 quia sicut sonitus spinarum ardentium sub olla sic risus stulti sed et hoc vanitas
Nebo jako praštění trní pod hrncem, tak smích blázna. A i to jest marnost.
7 calumnia conturbat sapientem et perdet robur cordis illius
Ssužování zajisté k bláznovství přivodí moudrého, a dar oslepuje srdce.
8 melior est finis orationis quam principium melior est patiens arrogante
Lepší jest skončení věci nežli počátek její; lepší jest dlouho čekající nežli vysokomyslný.
9 ne velox sis ad irascendum quia ira in sinu stulti requiescit
Nebuď kvapný v duchu svém k hněvu; nebo hněv v lůnu bláznů odpočívá.
10 ne dicas quid putas causae est quod priora tempora meliora fuere quam nunc sunt stulta est enim huiuscemodi interrogatio
Neříkej: Èím jest to, že dnové první lepší byli nežli tito? Nebo bys se nemoudře na to vytazoval.
11 utilior est sapientia cum divitiis et magis prodest videntibus solem
Dobrá jest moudrost s statkem, a velmi užitečná těm, kteříž vidí slunce;
12 sicut enim protegit sapientia sic protegit pecunia hoc autem plus habet eruditio et sapientia quod vitam tribuunt possessori suo
Nebo v stínu moudrosti a v stínu stříbra odpočívají. A však přednější jest umění moudrosti, přináší život těm, kdož ji mají.
13 considera opera Dei quod nemo possit corrigere quem ille despexerit
Hleď na skutky Boží. Nebo kdo může zpřímiti to, což on zkřivil?
14 in die bona fruere bonis et malam diem praecave sicut enim hanc sic et illam fecit Deus ut non inveniat homo contra eum iustas querimonias
V den dobrý užívej dobrých věcí, a v den zlý buď bedliv; nebo i to naproti onomu učinil Bůh z té příčiny, aby nenalezl člověk po něm ničeho.
15 haec quoque vidi in diebus vanitatis meae iustus perit in iustitia sua et impius multo vivit tempore in malitia sua
Všecko to viděl jsem za dnů marnosti své: Bývá spravedlivý, kterýž hyne s spravedlností svou; tolikéž bývá bezbožný, kterýž dlouho živ jest v zlosti své.
16 noli esse iustus multum neque plus sapias quam necesse est ne obstupescas
Nebývej příliš spravedlivý, aniž buď příliš moudrý. Proč máš na zkázu přicházeti?
17 ne impie agas multum et noli esse stultus ne moriaris in tempore non tuo
Nebuď příliš starostlivý, aniž bývej bláznem. Proč máš umírati dříve času svého?
18 bonum est te sustentare iustum sed et ab illo ne subtrahas manum tuam quia qui Deum timet nihil neglegit
Dobréť jest, abys se onoho přídržel, a tohoto se nespouštěl; nebo kdo se bojí Boha, ujde všeho toho.
19 sapientia confortabit sapientem super decem principes civitatis
Moudrost posiluje moudrého nad desatero knížat, kteříž jsou v městě.
20 non est enim homo iustus in terra qui faciat bonum et non peccet
Není zajisté člověka spravedlivého na zemi, kterýž by činil dobře a nehřešil.
21 sed et cunctis sermonibus qui dicuntur ne accommodes cor tuum ne forte audias servum tuum maledicentem tibi
Také ne ke všechněm slovům, kteráž mluví lidé, přikládej mysli své, poněvadž nemáš dbáti, by i služebník tvůj zlořečil tobě.
22 scit enim tua conscientia quia et tu crebro maledixisti aliis
Neboť ví srdce tvé, že jsi i ty častokrát zlořečil jiným.
23 cuncta temptavi in sapientia dixi sapiens efficiar et ipsa longius recessit a me
Všeho toho zkusil jsem moudrostí, a řekl jsem: Budu moudrým, ale moudrost vzdálila se ode mne.
24 multo magis quam erat et alta profunditas quis inveniet eam
Což pak vzdálené a velmi hluboké jest, kdož to najíti může?
25 lustravi universa animo meo ut scirem et considerarem et quaererem sapientiam et rationem et ut cognoscerem impietatem stulti et errorem inprudentium
Všecko jsem přeběhl myslí svou, abych poznal a vyhledal, i vynalezl moudrost a rozumnost, a abych poznal bezbožnost, bláznovství a nemoudrost i nesmyslnost.
26 et inveni amariorem morte mulierem quae laqueus venatorum est et sagena cor eius vincula sunt manus illius qui placet Deo effugiet eam qui autem peccator est capietur ab illa
I našel jsem věc hořčejší nad smrt, ženu, jejíž srdce tenata, a ruce její okovy. Kdož se líbí Bohu, zachován bývá od ní, ale hříšník bývá od ní jat.
27 ecce hoc inveni dicit Ecclesiastes unum et alterum ut invenirem rationem
Pohleď, to jsem shledal, (praví kazatel), jedno proti druhému stavěje, abych nalezl umění,
28 quam adhuc quaerit anima mea et non inveni virum de mille unum repperi mulierem ex omnibus non inveni
Èeho pak přesto hledala duše má, však jsem nenalezl: Muže jednoho z tisíce našel jsem, ale ženy mezi tolika jsem nenalezl.
29 solummodo hoc inveni quod fecerit Deus hominem rectum et ipse se infinitis miscuerit quaestionibus quis talis ut sapiens est et quis cognovit solutionem verbi
Obzvláštně pohleď i na to, což jsem nalezl: Že učinil Bůh člověka dobrého, ale oni následovali smyšlínek rozličných.
