Psalmorum 68
1 Psalmus Cantici David, in finem. Exurgat Deus, et dissipentur inimici eius, et fugiant qui oderunt eum, a facie eius.
Přednímu z kantorů, Davidův žalm k zpívání. Povstane Bůh, a rozprchnou se nepřátelé jeho, a utekou od tváři jeho ti, kteříž ho mají v nenávisti.
2 Sicut deficit fumus, deficiant: sicut fluit cera a facie ignis, sic pereant peccatores a facie Dei.
Jakož rozehnán bývá dým, tak je rozženeš; jakož se rozplývá vosk před ohněm, tak bezbožní zahynou před tváří Boží.
3 Et iusti epulentur, et exultent in conspectu Dei: et delectentur in laetitia.
Spravedliví pak veselíce se, poskakovati budou před Bohem, a plésati budou radostí.
4 Cantate Deo, psalmum dicite nomini eius: iter facite ei, qui ascendit super occasum: Dominus nomen illi. Exultate in conspectu eius, turbabuntur a facie eius,
Prozpěvujte Bohu, žalmy zpívejte jménu jeho, vyrovnejte cestu tomu, kterýž se vznáší na oblacích. Hospodin jest jméno jeho, plésejtež před ním.
5 patris orphanorum, et iudicis viduarum. Deus in loco sancto suo:
Otec jest sirotků a ochránce vdov, Bůh v příbytku svatém svém.
6 Deus qui inhabitare facit unius moris in domo: Qui educit vinctos in fortitudine, similiter eos, qui exasperant, qui habitant in sepulchris.
Bůh samotné rozmnožuje v domy, vyvodí vězně z okovů, zpurní pak bydliti musejí v zemi vyprahlé.
7 Deus cum egredereris in conspectu populi tui, cum pertransires in deserto:
Bože, když jsi předcházel lid svůj, když jsi kráčel po poušti, (Sélah)
8 Terra mota est, etenim caeli distillaverunt a facie Dei Sinai, a facie Dei Israel.
Země se třásla, též i nebesa rozplývala se před tváří Boží, i ta hora Sinai před přítomností Boží, Boha Izraelského.
9 Pluviam voluntariam segregabis Deus hereditati tuae: et infirmata est, tu vero perfecisti eam.
Deštěm štědrosti hojné skropoval jsi, Bože, dědictví své, a když zemdlívalo, ty jsi je zase očerstvoval.
10 Animalia tua habitabunt in ea: parasti in dulcedine tua pauperi, Deus.
Zástupové tvoji přebývají v něm, kteréžs ty nastrojil dobrotivostí svou pro chudého, ó Bože.
11 Dominus dabit verbum evangelizantibus, virtute multa.
Pán dal slovo své, i těch, kteréž potěšeně zvěstovaly, zástup veliký, řkoucích:
12 Rex virtutum dilecti dilecti: et speciei domus dividere spolia.
Králové s vojsky utíkali, utíkali, a doma hlídající dělily kořisti.
13 Si dormiatis inter medios cleros, pennae columbae deargentatae, et posteriora dorsi eius in pallore auri.
Ačkoli jste mezi kotly ležeti musili, však jste jako holubice, mající křídla postříbřená, a brky z ryzího zlata.
14 Dum discernit caelestis reges super eam, nive dealbabuntur in Selmon:
Když Všemohoucí rozptýlí krále v této zemi, zbělíš jako sníh na hoře Salmon.
15 mons Dei, mons pinguis. Mons coagulatus, mons pinguis:
Hoře veliké, hoře v Bázan, hoře pahrbkovaté, hoře v Bázan.
16 ut quid suspicamini montes coagulatos? Mons, in quo beneplacitum est Deo habitare in eo: etenim Dominus habitabit in finem.
Pročež vyskakujete, hory pahrbkovaté? Na tétoť hoře zalíbilo se Bohu přebývati, jistě žeť na ní Hospodin na věky přebývati bude.
17 Currus Dei decem millibus multiplex, millia laetantium: Dominus in eis in Sina in sancto.
Vozů Božích jest dvadceti tisíců, mnoho tisíců andělů, Pán pak mezi nimi jako na Sinai v svatyni přebývá.
18 Ascendisti in altum, cepisti captivitatem: accepisti dona in hominibus: Etenim non credentes, inhabitare Dominum Deum.
Vstoupil jsi na výsost, jaté jsi vedl vězně, vzal jsi dary pro lidi. I nejzpurnější k přebývání s námi, Hospodine Bože, přivozuješ.
19 Benedictus Dominus die quotidie: prosperum iter faciet nobis Deus salutarium nostrorum.
Požehnaný Pán, každého dne nás osýpá dary svými, Bůh silný spasení našeho. (Sélah)
20 Deus noster, Deus salvos faciendi: et Domini Domini exitus mortis.
Onť jest Bůh silný náš, Bůh silný k hojnému spasení. Hospodin Pán z smrti vyvodí.
21 Verumtamen Deus confringet capita inimicorum suorum: verticem capilli perambulantium in delictis suis.
Raní zajisté Bůh hlavu nepřátel svých, a vrch hlavy vlasatý chodícího v hříších svých.
22 Dixit Dominus: Ex Basan convertam, convertam in profundum maris:
Řekltě Pán: Zaseť vyvedu své, jako z Bázan, zase vyvedu z hlubokosti mořské.
23 Ut intingatur pes tuus in sanguine: lingua canum tuorum ex inimicis, ab ipso.
A protož noha tvá zbrocena bude ve krvi, i jazyk psů tvých krví nepřátelskou.
24 Viderunt ingressus tuos Deus, ingressus Dei mei: regis mei qui est in sancto.
Spatřili slavné jití tvé, Bože, jití silného Boha mého a krále mého v svatyni.
25 Praevenerunt principes coniuncti psallentibus, in medio iuvencularum tympanistriarum.
Napřed šli zpěváci, z zadu hrající na nástroje hudebné, u prostřed pak děvečky bubnující.
26 In ecclesiis benedicite Deo Domino, de fontibus Israel.
V shromážděních dobrořečte Bohu Pánu, kteříž jste z národu Izraelského.
27 Ibi Beniamin adolescentulus, in mentis excessu. Principes Iuda, duces eorum: principes Zabulon, principes Nephthali.
Tu ať jest Beniamin maličký, kterýž je opanoval, tu knížata z Judy a houfové jejich, knížata z Zabulona, i knížata z Neftalíma.
28 Manda Deus virtuti tuae: confirma hoc Deus, quod operatus es in nobis.
Obdařil tě Bůh tvůj silou. Potvrdiž, Bože, což jsi mezi námi vzdělal,
29 A templo tuo in Ierusalem, tibi offerent reges munera.
Z chrámu svého nad Jeruzalémem, do něhož tobě přinášeti budou králové dary.
30 Increpa feras arundinis, congregatio taurorum in vaccis populorum: ut excludant eos, qui probati sunt argento. Dissipa gentes, quae bella volunt:
Zahub zástup kopidlníků, sebrání mocných vůdců i lidu bujného, pyšně vykračující s kusy stříbra; rozptyl lidi žádostivé válek.
31 venient legati ex Aegypto: Aethiopia praeveniet manus eius Deo.
Přijdouť nejvzácnější z Egypta, Mouřenínská země rychle vztáhne ruku svou k Bohu.
32 Regna terrae, cantate Deo: psallite Domino: psallite Deo.
Království země zpívejte Bohu, žalmy zpívejte Pánu, (Sélah)
33 qui ascendit super caelum caeli, ad Orientem. Ecce dabit voci suae vocem virtutis,
Tomu, kterýž se vznáší nad nebem nebes starodávních; aj, vydává hlas svůj, hlas přemocný.
34 date gloriam Deo super Israel, magnificentia eius, et virtus eius in nubibus.
Dejte čest síly Bohu, jehož důstojnost nad Izraelem, a velikomocnost jeho na oblacích.
35 Mirabilis Deus in sanctis suis, Deus Israel ipse dabit virtutem, et fortitudinem plebi suae, benedictus Deus.
Přehrozný jsi, ó Bože, z svatých příbytků svých. Bůh silný Izraelský, onť dává moc a sílu lidu svému, Bůh požehnaný.
