< Psalmorum 121 >
1 Canticum graduum. Levavi oculos meos in montes, unde veniet auxilium mihi.
Píseň stupňů. Pozdvihuji očí svých k horám, odkudž by mi přišla pomoc.
2 Auxilium meum a Domino, qui fecit caelum et terram.
Pomoc má jest od Hospodina, kterýž učinil nebe i zemi.
3 Non det in commotionem pedem tuum: neque dormitet qui custodit te.
Nedopustíť, aby se pohnouti měla noha tvá, nedřímeť strážný tvůj.
4 Ecce non dormitabit neque dormiet, qui custodit Israel.
Aj, nedřímeť, ovšem nespí ten, kterýž ostříhá Izraele.
5 Dominus custodit te, Dominus protectio tua, super manum dexteram tuam.
Hospodin strážce tvůj, Hospodin zastínění tvé tobě po pravici.
6 Per diem sol non uret te: neque luna per noctem.
Nebudeť bíti na tě slunce ve dne, ani měsíc v noci.
7 Dominus custodit te ab omni malo: custodiat animam tuam Dominus.
Hospodin tě ostříhati bude ode všeho zlého, ostříhati bude duše tvé.
8 Dominus custodiat introitum tuum, et exitum tuum: ex hoc nunc, et usque in saeculum.
Hospodin ostříhati tě bude, když vycházeti i vcházeti budeš, od tohoto času až na věky.