Zeremaia 52

1 Hagi Zedekaia'a 21ni'a kafu nehuno kinia fore huno Jerusalemi kumate mani'neno, 11ni'a kafufi Juda mopa kegava hu'ne. Hagi nerera'a Libna kumateti ne' ru Jeremaia mofakino, agi'a Hamutali'e. (2 King 24:18-25:7 Jeremaia 39:1-10)

V jedenmecítma letech byl Sedechiáš, když počal kralovati, a jedenácte let kraloval v Jeruzalémě. Jméno matky jeho bylo Chamutal, dcera Jeremiášova z Lebna.

2 Hagi Jehoiakimi'ma hu'neaza huno Ra Anumzamofo avurera Zedekaia'a kefo avu'avaza hu'ne.

I činil to, což jest zlého před očima Hospodinovýma, všecko tak, jakž byl dělal Joakim.

3 Hagi Jerusalemi kumapima nemaniza vahe'mo'zane, Juda vahe'mo'zanema haza havi zamavu'zmava zamo higeno, Ra Anumzamofona arimpa ahegeno Agri avure'ma mani'naretira zamahe kasopetrege'za ru moparega umani'naze. Hagi Zedekaia'a Babiloni kini ne'mofo kea antahino amagera onte'neanki ha' arente'ne.

Nebo se to dálo pro rozhněvání Hospodinovo proti Jeruzalému a Judovi, až je i zavrhl od tváři své. V tom zprotivil se Sedechiáš králi Babylonskému.

4 Hagi Zedekaia'ma kinima mani'no egeno 9nima hia kafufina, 10ni ikamofona 10ni zupa, Babiloni kini ne' Nebukatnesa'a sondia vahe'aramine eno Jerusalemi kumara ha'hunte'naku eme avazagi kagine'za, manine'zama ha'ma hanaza zana, kuma keginamofo tva'ontera megi'a mopa kate'za ante hihi hu'za mareri'naze.

Stalo se pak léta devátého kralování jeho, měsíce desátého, v desátý den téhož měsíce, že přitáhl Nabuchodonozor král Babylonský se vším vojskem svým k Jeruzalému, a položili se u něho, a vzdělali proti němu hradbu vůkol.

5 Hagi Babiloni vahe'mo'za atre'za ovu'za Jerusalemi kumara vazagi kagiza mani'nageno vuno, Zedekaia'ma kinima manino vigeno, 11nima hia kafure uhanati'ne.

A bylo město obleženo až do jedenáctého léta krále Sedechiáše.

6 Hagi ana kafufina 4 ikamofona 9ni zupa, Jerusalemi rankumapina tusi agatontoza fore higeno, vahe'mo'zama ne'zama ne'saza zana omanetfa hu'ne.

V kterémžto, měsíce čtvrtého, devátého dne téhož měsíce, rozmohl se hlad v městě, a neměl chleba lid země.

7 Hagi e'i ana knazupa Babiloni sondia vahe'mo'za Jerusalemi rankumapina ufrenaku kuma kegina tapage hu'naze. Hianagi ana'ma nehu'za avazagi kagi'nazama'agu Zedekaia'ene sondia vahe'amo'zanena kenage kumara atre'za, kini ne'mofo hozama me'neregama tare kazigati'ma kuma keginamoke'ma eme renagema ante'nateti atirami'za fre'za, Araba kaziga vu'naze.

I prolomeny jsou zdi městské, a všickni muži bojovní utekli, a vyšli z města v noci skrze bránu mezi dvěma zdmi, u zahrady královské, (Kaldejští pak leželi okolo města), a ušli cestou pouště.

8 Hianagi Babiloni sondia vahe'mo'za kini ne' Zedekaiana rotago hu'za vu'za Jeriko agupofi ome azeri'naze. Ana hazage'za maka Zedekaia sondia vahe'mo'za agrira atre'za panani hu'za ufre efre hu'naze.

I honilo vojsko Kaldejské krále, a postihli Sedechiáše na rovinách Jerišských, a všecko vojsko jeho rozprchlo se od něho.

9 Hagi Zedekaina azerite'za, Babiloni kini ne'ma mani'nerega Hamati mopafi Ribla kumate avre'za vazageno, keagafi azeri otiteno agrama hu'nea avu'ava zantera, e'inahu knaza erigahane huno hunte'ne.

A tak javše krále, přivedli ho k králi Babylonskému do Ribla v zemi Emat, kdežto učinil o něm soud.

10 Hagi Ribla kumate Zedekaia mani'neno negegeno agri avufi, Babiloni kini ne'mo'a ne' mofavre naga'a zamahe nefrino, Juda kva vahetaminena ana maka zamahe fri vagare'ne.

I zmordoval král Babylonský syny Sedechiášovy před očima jeho, ano i všecka knížata Judská zmordoval v Ribla.

11 Hagi ana'ma huteno'a anante Zedekaiana tare avuraga reragati atreteno, bronsireti tro hu'naza seninofiteti kina renteteno avreno Babiloni vuno ome kina huntegeno mani'neno anampi fri'ne. (2 Kin 25:8-17)

Oči pak Sedechiášovy oslepil, a svázav ho řetězy ocelivými král Babylonský, dal jej dovésti do Babylona, a dal jej do vězení až do dne smrti jeho.

12 Hagi Babiloni kini ne' Nebukatnesama kinima manino egeno 19nima hia kafufina 5fu ikamofo 10ni zupa, Nebukatnesa avate'ma kvama nehaza sondia vahete'ma ugotama hu'nea kva ne' Nebusaradani'a Jerusalemi kumatera e'ne.

Potom měsíce pátého, desátého dne téhož měsíce, léta devatenáctého kralování Nabuchodonozora krále Babylonského, přitáhl Nebuzardan, hejtman nad žoldnéři, kterýž sloužíval králi Babylonskému, do Jeruzaléma.

13 Ana'ma huteno'a agra Ra Anumzamofo mono nona teve taginenteno, kini ne'mofo nonena teve taginenteno, Jerusalemi kumapima me'nea nontamina maka teve taginte'ne. Ana nehuno zamagima me'nea vahe'mokizmi nontaminena teve tagintegeno te'ne.

A zapálil dům Hospodinův, i dům královský, i všecky domy v Jeruzalémě, a tak všecky domy veliké vypálil ohněm.

14 Hagi kini ne'mofo avate'ma kvama nehaza sondia vahete'ma ugotama hu'nea ne'enema e'naza sondia vahe'mo'za, Jerusalemi kumamofo keginarera mani kagine'za ana kegina maka tapage hutrazageno kegina omane'ne.

Všecky také zdi Jeruzalémské vůkol pobořilo všecko vojsko Kaldejské, kteréž bylo s tím hejtmanem nad žoldnéři.

15 Hagi kini ne'mofo avate'ma kvama nehaza sondia vahete'ma ugotama hu'nea ne' Nebusaradani'a, zamunte omane vahe'ma mani'nazana nezamavareno, rankumapima mago'ama zamatre'naza vahe'enena nezamavareno, koro'ma hu'za Babiloni vahe zamazampima atre'za umani'naza vahe'enena nezamavareno, ruzahu ruzahu zantamima troma nehaza vahe'ma mago'ama mani'naza vahe'enena zamavareno Babiloni vuno ome kina huzmante'ne.

Přitom z chaterného lidu, totiž ostatek lidu, kterýž byl zůstal v městě, i poběhlce, kteříž byli ustoupili k králi Babylonskému, a jiný obecný lid zavedl Nebuzardan, hejtman nad žoldnéři.

16 Hianagi Nebusaradani'a, Juda mopafi mani'neta waini hozane, mago'aza hozanena erita nenteta maniho huno zamunte omane vahera mago'a zamatrege'za mani'naze.

Toliko něco chaterného lidu země zanechal Nebuzardan, hejtman nad žoldnéři, aby byli vinaři a oráči.

17 Hagi Babiloni vahe'mo'za Ra Anumzamofo mono nompi vu'za, bronsireti'ma tro'ma hu'naza fumaza zafaramina runafe'nafu hu'za e'neri'za, Ra Anumzamofo mono nompima bronsireti'ma tro'ma hu'naza zuompama tima afintageno'ma nemanea zuompane, agia'a raminena ru tamana tamanu hute'za ana maka bronsiramina eri'za Babiloni vu'naze.

Nadto sloupy měděné, kteříž byli v domě Hospodinově, i podstavky i moře měděné, kteréž bylo v domě Hospodinově, ztloukli Kaldejští, a odvezli všecku měď z nich do Babylona.

18 Hagi ana nehu'za kavoramine, sipetiramine tavi'ma erisu'ma nehaza zotaramine, ranra zuomparamine ne'onse zuompa raminena eri'naze. Ana nehu'za bronsireti'ma tro'ma hu'naza zantamima mono nompima me'nege'za eri'zama e'neriza zantamina ana maka eri'za vu'naze.

Též hrnce. lopaty a nástroje hudebné, a kotlíky a kadidlnice, i všecky nádoby měděné, jimiž sloužili, pobrali.

19 Hagi Babiloni kini ne'mofo avate'ma kvama nehaza sondia vahete'ma ugotama hu'nea ne' Nebusaradani'a, ana zanke huno ne'onse zuomparamine, tevema taginentaza kavoramine, ranra zuomparamine, waini ti ofama nehaza amu mani tin taferaminema golireti'ene silvareti'enema tro'ma hu'naza zantaminena, ana maka erino Babiloni vu'ne.

I medenice a nádoby k oharkům, s kotlíky a hrnci, a svícny, a kadidlnice a koflíky, a cožkoli zlatého a stříbrného bylo, pobral hejtman nad žoldnéři;

20 Hagi ko'ma kini ne' Solomoni'ma Ra Anumzamofo mono nompi mesie huno bronsireti'ma tro'ma hu'nea zantamina, tare fumaza zafa rarenki, tima afinentaza zuompane, bulimakaomofo amema'a ramima fenka kazigama tro'ma hunte'nea zantamine, anazama azerisgama hu'nea agia raminena eri'za vu'naze. Hagi ana maka bronsireti'ma tro'ma hu'naza zantamimofo kna'amo'a agateregeno sigerirera erinteno kegara osu'ne.

Sloupy dva, moře jedno, a volů dvanáct měděných, kteříž byli pod podstavky, jichž byl nadělal král Šalomoun do domu Hospodinova. Nebylo váhy mědi všech těch nádob.

21 Hagi ana tare zafararema bronsireti'ma tro'ma hu'nazana, za'za amo'a 8mita higeno, kagi'amo'a 5mitagi 30'a sentimita higeno, agu'afina hagro hu'ne. Hagi anazama tro'ma hu'naza bronsimofo tapa'amo'a 75 milimita hu'ne.

Nebo sloupů těch, osmnácti loket byla výška sloupu jednoho, kterýž okolek měl dvanácti loktů, ztlouští pak čtyř prstů byl dutý.

22 Hagi ana fumaza zafararemofo zanesenirera bronsiretike kankrira tro hu'nazankino ana zamofo mareri'amo'a 2mitagi 20ti sentimita hu'ne. Ana hu'nege'za bronsiretike pomigreneti zafa rgamofo amema'a, anazantera krente'za avasase'a hugagi'naze. Hagi mago fumaza zafamofona anazanke hu'za pomigreneti zafa rgamofo amema'a krente'za avasase'a hunte'naze.

A makovice na něm měděná, a makovice jedné výška pěti loket, a mřežování i jablka zrnatá na té makovici vůkol; všecko bylo měděné. Takovýž byl i sloup druhý s zrnatými jablky.

23 Hagi ana fumaza zafa raremofo zanasenire'ma tro'ma hunte'naza zamofo asoparegama pomigreneti zafa rgamofo amema'ama krente'nazana, 96si'a krentetere hu'naze. Ana nehu'za ana fumaza zafararemofo zanesenire'ma tro'ma hunte'naza zantera, pomigrenetimofo raga 100'a tro huntetere hu'naze. (2 Kin 25:18-21)

A bylo jablek zrnatých devadesát a šest po každé straně; všudy jablek zrnatých bylo po stu na mřežování vůkol.

24 Hagi Babiloni sondia vahete kva ne' Nebusaradani'a vugota pristi ne' Seraiane agri amagenare'ma hu'nea pristi ne' Zefanaiane 3'a vahe'ma mono no kafante'ma kvama nehaza vahe'enena kina huzmanteno zamavareno vu'ne.

Vzal také hejtman nad žoldnéři Saraiáše kněze předního, a Sofoniáše kněze nižšího, a tři strážné prahu.

25 Hagi ana nehuno Nebusaradani'a Jerusalemi rankumapintira sondia vahete'ma kvama hu'nea nera nevreno, kini ne'ma antahintahima nemiza vahera 7ni'a vahe zamageno nezamavareno, sondia vahete'ma kvama hu'nea ne'mofo avonkre eri'zama e'rinenteno, sondia vahe'ma kasefa zamavareno zamazerinte fatgoma nehia ne'enena avre'ne. Ana nehuno Jerusalemi rankumapintira, 60'a vahe mani'nageno zamageno zamavare'ne.

A z města vzal komorníka jednoho, kterýž byl hejtmanem nad muži bojovnými, a sedm mužů, jenž bývali při králi, kteříž nalezeni byli v městě, a předního spisovatele vojska, kterýž popisoval vojsko z lidu země, a šedesáte mužů z lidu země, kteříž nalezeni byli v městě.

26 Hagi Babiloni sondia vahete kva ne' Nebusaradani'a anama zamavarea vahera ana maka zamavareno Babiloni kini ne'ma Ribla kumate'ma mani'nere vu'ne.

Zjímav tedy je Nebuzardan, hejtman nad žoldnéři, přivedl je k králi Babylonskému do Ribla.

27 Hagi ana hutegeno Babiloni kini ne'mo'a Hamati kaziga Ribla kumate ana maka vahera zamahe fri'ne. Ana hute'za Juda vahera mopazamifintira zamavare'za kina ome huzmanteku Babiloni moparega vu'naze.

I pobil je král Babylonský, a zmordoval je v Ribla v zemi Emat, a tak zaveden jest Juda z země své.

28 Hagi Nebukatnesama kinima manino egeno 7nima hia kafufina, 3 tausen 23'a Jiu vahera zamavareno kina ome huzmante'ne.

Tenť jest lid, kterýž zavedl Nabuchodonozor léta sedmého, Judských tři tisíce a třimecítma.

29 Hagi Nebukatnesama kinima mani'negeno 18nima hia kafufina, Jerusalemi kumapintira 832'a vahe zamavareno kina ome huzmante'ne.

Léta osmnáctého Nabuchodonozora zavedl z Jeruzaléma duší osm set třidceti a dvě.

30 Hagi Nebukatnesama kinima manino egeno 23ma hia kafufina, Babiloni sondia vahete kva ne' Nebusaradani'a 745fu'a Jiu vahe zamavareno kina ome huzmante'ne. Ana higeno ana makara 4 tausen 600'a Jiu vahe zamavare'za kina ome huzmante'naze. (2 Kini 25:27-30)

Léta třimecítmého Nabuchodonozora zavedl Nebuzardan, hejtman nad žoldnéři, Judské, duší sedm set čtyřidceti a pět, všech duší čtyry tisíce a šest set.

31 Hagi Juda kini ne' Jehoiakini'ma kinafima manino egeno 37nima hia kafumofona 12fu ikamofo 25 zupa, Babiloni kini ne' Evil-Merodaki'a Jehoiakinina asunku hunteno kinafintira katufente'ne. Na'ankure agra ana kafufi Babiloni kinia efore huteno anara hu'ne.

Stalo se také třidcátého sedmého léta po zajetí Joachina krále Judského, dvanáctého měsíce, dvadcátého pátého dne téhož měsíce, povýšil Evilmerodach král Babylonský toho léta, když počal kralovati, Joachina krále Judského, pustiv ho z žaláře.

32 Hagi Evil-Merodaki'a Jehoaikinina so'e avu'ava hunenteno, mago'a kini vahe'ma agranema Babiloni kumapima umani'naza kini vahe'mo'zama nemaniza tra'ma agatere'nea trate higeno mani'ne.

A mluvil s ním dobrotivě, i stolici jeho postavil nad stolice králů, kteříž s ním byli v Babyloně.

33 Hagi ana hutegeno Jehoaikini'a antanineno kinafima mani'nea kukena'a hatenetreno, kasefa kukena eri hankreteno, ananteti'ma agafama huno viana maka zupa Babiloni kini ne'mo'ma nezama nenea tratetira ne'zana netere hu'ne.

Změnil též roucho jeho, kteréž měl v žaláři, a jídal chléb před ním vždycky, po všecky dny života svého.

34 Hagi mago mago zupama ne'zama mizaseno'ma nesia zago'a, Babiloni kini ne'mo'a Jehoiakinina amitere huno nevigeno vuno agrama fri'nea knare ome vagare'ne.

Nebo vyměřený pokrm ustavičně dáván byl jemu od krále Babylonského, a to na každý den, až do dne smrti jeho, po všecky dny života jeho.