< Ikrisiasatis 9 >
1 Ana hige'na ama ana maka zama rezaganena koana, fatgo avu'ava'ma nehia vahe'mo'ene knare antahi'zane vahe'mo'enema, maka zama neha'a zamo'a Anumzamofo azampi me'ne. E'ina hu'neankino mago vahe'ma avesintege avesra huntege'ma hu'zana vahe'mo'a keno antahinora osu'ne.
Všecko to zajisté rozvažoval jsem v srdci svém, abych vysvětlil všecko to, že spravedliví a moudří, i skutkové jejich jsou v rukou Božích. Jakož milosti, tak ani nenávisti nezná člověk ze všech věcí, kteréž jsou před oblíčejem jeho.
2 Maka fatgo avu'ava'ene vahero, kefo avu'ava'ene vahero, knare vahero, havi vahero, agruhu vahero, agru osu vahero, mono vahero, mono ontahi vahera, ana maka vahe'mo'a mago'zahu kanteke vugahie. Hagi Anumzamofonte'ma huvempama nehaza vahete'ene Anumzamofonte'ma huvempama huzankuma koroma nehaza vahete'enena mago zahu zanke fore hugahie.
Všecko se děje jednostejně při všech; jedna a táž případnost jest spravedlivého jako bezbožného, dobrého a čistého jako nečistého, obětujícího jako toho, kterýž neobětuje, tak dobrého jako hříšníka, přisahajícího jako toho, kterýž se přísahy bojí.
3 Ana maka vahe'motare'ma mago zahu'zama fore'ma nehia zamo'a knarera nosie. E'ina hu'negu vahe'mo'za zamagra'a kegava hu'neza knare avu'avara nosazanki'za zamagra'a zamavesi'zamofo amage'nente'za, ome havizana nehaze. Hagi ana amefira mago'zana omane'neanki, fri'za nevaze.
A toť jest přebídná věc mezi vším tím, což se děje pod sluncem, že případnost jednostejná jest všechněch, ovšem pak že srdce synů lidských plné jest zlého, a že bláznovství přídrží se srdce jejich, pokudž živi jsou, potom pak umírají,
4 Hianagi kasefa'ma hu'za mani'naza vahe'mokizmia amuha zazmia me'ne. Na'ankure zamagra amanage hu'za nehaze, kasefa huno mani'nea kramo'a fri'nea laionia agatere'ne hu'za nehaze.
Ačkoli ten, kterýž tovaryší se všechněmi živými, má naději, an psu živému lépe jest nežli lvu mrtvému.
5 Hagi kasefa'ma huta mani'nona vahe'mota, frigahune huta antahi'none. Hianagi fri'naza vahe'mo'za magozankura zamagesa ontahige, mago zamofo antahintahimo'a antahintahi zamifina nomanege'za, vahe'mo'zanena antahi nozamize.
Nebo živí vědí, že umříti mají, mrtví pak nevědí nic, aniž více mají odplaty, proto že v zapomenutí přišla památka jejich.
6 Ana vahe'ma fri'zageno'a vahe'ma zamavesi nezmante'za, zamavaresrama hunezmante'za, kezmanunuma nehaza antahintahi zamo'enena ana maka fanene nehie. Ana hu'neankiza ete ru'enena ama mopafima fore'ma nehia zantamina nege'za, antahintahia osugahaze.
Anobrž i milování jejich, i nenávist jejich, i závist jejich zahynula, a již více nemají dílu na věky v žádné věci, kteráž se děje pod sluncem.
7 E'ina hu'negu muse nehunka vunka nezanka'a ome nenenka, waini tinka'a ome no, na'ankure Anumzamo'a ko e'inahuzana hugahane huno hu izo hugante'ne.
Nuže tedy jez s radostí chléb svůj, a pí s veselou myslí víno své, nebo již oblibuje Bůh skutky tvé.
8 Maka zupa knare'nare kukena nehunka, masavena kanuntera fre vava huo.
Každého času ať jest roucho tvé bílé, a oleje na hlavě tvé nechť není nedostatku.
9 Ama mopafima agafa'a omne knama maninka vanana kna'afina, Anumzamo'ma kamigenka avesima nentana a'ka'anena muse hunka manio. Na'ankure ama mopafima amuhoma hunka maninka vanana zamofo mizama'a kami'ne.
Živ buď s manželkou, kterouž jsi zamiloval, po všecky dny života marnosti své, kterýžť dán pod sluncem po všecky dny marnosti tvé; nebo to jest podíl tvůj v životě tomto a při práci tvé, kterouž vedeš pod sluncem.
10 Inanknahu eri'zama ama mopafima erisanana maka hankaveka'reti hunka erio. Na'ankure frinka matitega vananana eri'zana ome e'orige, eri'za antahintahia ome retro huge, antahi'zana erige knare antahi'zanena erigera osugahie. (Sheol )
Všecko, což by před se vzala ruka tvá k činění, podlé možnosti své konej; nebo není práce ani důmyslu ani umění ani moudrosti v hrobě, do něhož se béřeš. (Sheol )
11 Hagi ete mago zama ama mopafima koana, tusi zama huno agama nerea vahe'mo'a agare zokago'ma reana, vahera zamagaterekera nosigeno, hankave ha' vahe'mo'za hara huzmagateregara nosaze. Anahukna huno knare antahi'zane vahe'mo'a agakura nehigeno, maka zama knare huno tro'ma nehia vahe'mo'a feno vahera nomanigeno, knare huno avonoma huno antahi'zama eria vahe'mofo nomani' zama'amo'a knarera nosie. Hianagi knare kankamunte'ma ruhiza'ma huterema nehaza vahe'mo'za knarera nehaze.
A obrátiv se, spatřil jsem pod sluncem, že nezáleží běh na rychlých, ani boj na udatných, nýbrž ani živnost na moudrých, ani bohatství na opatrných, ani přízeň na umělých, ale podlé času a příhody přihází se všechněm.
12 Na'ankure mago vahe'mo'a knazama avate'ma esiankna antahino keno osu'neankino, kukomo nozame azerigeno antri nehiaza huge, krifumo nama azerigeno antri nehiankna huno hazenke zamo'a vahetera ame huno ne-e.
Nebo tak nezná člověk času svého jako ryby, kteréž loveny bývají sítí škodlivou, a jako ptáci polapeni bývají osídlem; tak zlapáni bývají synové lidští v čas zlý, když na ně připadá v náhle.
13 Hagi ama mopafima fore'ma nehia zantmima negogeno'ma, mago knare antahintahima nenamino nazeri musema hiana ama'ne,
Také i tuto moudrost viděl jsem pod sluncem, kteráž za velikou byla u mne:
14 mago osi kumapina osi'a vahe mani'nazageno, hihamu'ane kini ne'mo'a sondia vahe'ane eno kuma keginamofo tavaonte mopa kateno ante hihi huno marerino hara huzmante'za hu'ne.
Bylo město malé, a v něm lidí málo, k němuž přitáhl král mocný, a obehnav je, zdělal proti němu náspy veliké.
15 Hagi ana kumapina mago amunte omne ne' nemania ne'mo'a, knare antahizama'areti ana kumara agu'vazi'ne. Hianagi mago vahe'mo'e huno ana'ma hu'nea zankura antahi omi'naze.
I nalezen jest v něm muž chudý moudrý, kterýž vysvobodil to město moudrostí svou, ačkoli žádný nevzpomenul na muže toho chudého.
16 Ana higeno knare antahi'zamo'a hankavea agatere'neanagi, amunte omane ne'mofo knare antahizankura vahe'mo'za antahimi'za zazatera novaze.
Protož řekl jsem já: Lepší jest moudrost než síla, ačkoli moudrost chudého toho byla v pohrdání, a slov jeho neposlouchali.
17 Knare antahi'zane ne'mo'ma akoheno'ma hania ke'ma antahi'zamo'a, neginagi kini ne'mo'ma ranke'ma huno kema nehigeno'ma antahi'zana agatere'ne.
Slov moudrých pokojně poslouchati sluší, raději než křiku panujícího mezi blázny.
18 Knare antahi zama eri'zamo ha'zama ante zana agatere'ne. Hianagi kumike ne'mo'a rama'a knare'zantamina eri haviza hugahie.
Lepší jest moudrost než nástrojové váleční, ale nemoudrý jeden kazí mnoho dobrého.